Efésios 4

NEW vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 प्रभुयागु ज्‍या यानाः कुंका च्‍वनेमाःम्‍ह जिं छिमित प्रभुयात यःकथं ज्‍याखँ याना च्‍वँ धकाः दुनुगलंनिसें बिन्‍ति यानाच्‍वना।
1 Rogo-vos, pois, eu, o prisioneiro no Senhor, que andeis como é digno da vocação com que fostes chamados,
2 न्‍ह्याबलें क्‍वमिलु, स्‍वजा व सह याइपिं जुयाः थःथवय् माया यानाः
2 com toda a humildade e mansidão, com longanimidade, suportando-vos uns aos outros em amor,
3 पवित्र आत्‍मायागु ग्‍वाहालिं छिपिं फुक्‍कं छम्‍ह थें जुयाच्‍वनेगु कुतः या। अले छिमित शान्‍ति दइ।
3 procurando diligentemente guardar a unidade do Espírito no vínculo da paz.
4 गथे परमेश्‍वरं छिमित छगू हे आशाया निंतिं सःतादीगु खः, अथे हे छिमिगु म्‍ह नं छगू हे, आत्‍मा नं छगू हे खः।
4 Há um só corpo e um só Espírito, como também fostes chamados em uma só esperança da vossa vocação;
5 अथे हे प्रभु नं छम्‍ह हे जक, विश्‍वास नं छगू हे जक, अले बप्‍तिस्‍मा नं छगू हे जक दु।
5 um só Senhor, uma só fé, um só batismo;
6 अले हानं सकसियां परमेश्‍वर बाः नं छम्‍ह हे जक दु। वय्‌कः फुक्‍कसियां प्रभु, फुक्‍क ज्‍या यानादीम्‍ह व सकसिकें दीम्‍ह खः।
6 um só Deus e Pai de todos, o qual é sobre todos, e por todos e em todos.
7 तर ख्रीष्‍टया वरदानया नापकथं झीपिं सकसित अनुग्रह बियादीगु दु।
7 Mas a cada um de nós foi dada a graça conforme a medida do dom de Cristo.
8 थथे च्‍वयातःगु दु –
8 Por isso foi dito: Subindo ao alto, levou cativo o cativeiro, e deu dons aos homens.
9 प्रभु थाहां झाल धाःगु छु खः? थुकिं ख्रीष्‍ट पृथ्‍वीइ क्‍वय् थ्‍यंक झाःगु दु धकाः सीदत।
9 Ora, isto-ele subiu-que é, senão que também desceu às partes mais baixas da terra?
10 क्‍वहां झाःम्‍ह वय्‌कः हे खः। अले फुक्‍कभनं न्‍यनादीत वय्‌कः स्‍वर्ग स्‍वयाः च्‍वय् थ्‍यंक नं थाहां झाल।
10 Aquele que desceu é também o mesmo que subiu muito acima de todos os céus, para cumprir todas as coisas.
11 वय्‌कलं हे गुम्‍हय्‌सितं प्रेरित, गुम्‍हय्‌सितं अगमवक्ता, गुम्‍हय्‌सितं भिंगु खँ न्‍यंक जुइम्‍ह, गुम्‍हय्‌सितं मण्‍डलीइ हेरचाह याइम्‍ह, गुम्‍हय्‌सितं वचन स्‍यनेकने याइम्‍ह यानादिल।
11 E ele deu uns como apóstolos, e outros como profetas, e outros como evangelistas, e outros como pastores e mestres,
12 परमेश्‍वरया मनूतय्‌त ख्रीष्‍टयागु ज्‍या याये फयेमा धकाः व वय्‌कःयागु म्‍ह मण्‍डलीयात ब्‍वलंकेत वय्‌कलं थुकथं ल्‍ययादिल।
12 tendo em vista o aperfeiçoamento dos santos, para a obra do ministério, para edificação do corpo de Cristo;
13 थुकथं थ्‍व वरदानयागु ज्‍यां झीत विश्‍वासय् छप्‍पँ जुइत व परमेश्‍वरया काय्‌यात म्‍हसीकाः न्‍ह्यज्‍यायेत ग्‍वाहालि बियाच्‍वनी। अले छन्‍हु झीपिं सिद्ध मनू जुयाः ख्रीष्‍ट थें जुइ फइ।
13 até que todos cheguemos à unidade da fé e do pleno conhecimento do Filho de Deus, ao estado de homem feito, à medida da estatura da plenitude de Cristo;
14 अले झीपिं मखुगु खँ स्‍यना जुइपिं मनूतय्‌गु फय्‌गं खँय् जुइपिं मस्‍त जुइ मखु। इमिगु खं मनूतय्‌त मखुगु लँय् यंकी।
14 para que não mais sejamos meninos, inconstantes, levados ao redor por todo vento de doutrina, pela fraudulência dos homens, pela astúcia tendente à maquinação do erro;
15 दया माया यानाः सत्‍य खँ ल्‍हानाः झीपिं न्‍ह्यागु ज्‍याखँय् नं झीम्‍ह थकालि ख्रीष्‍ट थें जुयाः न्‍ह्यज्‍यायेमाः।
15 antes, seguindo a verdade em amor, cresçamos em tudo naquele que é a cabeça, Cristo,
16 वय्‌कलं हे यानाः फुक्‍क म्‍हब्‍व मिलय् जुयाच्‍वंगु दु, अले म्‍ह छम्‍हं माःकथं स्‍वानाच्‍वंगु दु। छता छता म्‍हब्‍वं थथःगु ज्‍या याना च्‍वंसा म्‍ह छम्‍हं स्‍वय् जिया वइ, अले थःथवय् माया यानाः न्‍ह्यज्‍याये फइ।
16 do qual o corpo inteiro bem ajustado, e ligado pelo auxílio de todas as juntas, segundo a justa operação de cada parte, efetua o seu crescimento para edificação de si mesmo em amor.
17 जिं प्रभुयागु नामय् धयाच्‍वनागु दु – छिपिं आः हानं परमेश्‍वरयात म्‍हमस्‍यूपिं थें याना जुइ मते। इमिगु बिचाः हे बांमलाः।
17 Portanto digo isto, e testifico no Senhor, para que não mais andeis como andam os gentios, na verdade da sua mente,
18 इमिगु नुगः अज्‍जं मचाःनि। परमेश्‍वरं बियादीगु न्‍हूगु जीवनं इपिं अज्‍जं तापाः नि, छाय्‌धाःसा इमिगु नुगः तसकं छाः, अले इमिसं छुं हे मस्‍यू।
18 entenebrecidos no entendimento, separados da vida de Deus pela ignorância que há neles, pela dureza do seu coração;
19 इमिके लज्‍या धयागु तकं मदये धुंकल। अले मभिंगु लँय् जुयाः इपिं लाः लाः थे याना जुयाच्‍वंगु दु।
19 os quais, tendo-se tornado insensíveis, entregaram-se à lascívia para cometerem com avidez toda sorte de impureza.
20 ख्रीष्‍टं ला छिमित थथे या धकाः स्‍यनादीगु मदु।
20 Mas vós não aprendestes assim a Cristo.
21 प्रभुयागु सः छिमिसं ताःगु हे दु। ख्रीष्‍टपाखें हे धात्‍थेंगु खँ छिमिसं सय्‌का काःगु दु।
21 se é que o ouvistes, e nele fostes instruídos, conforme é a verdade em Jesus,
22 थःत हे स्‍यंकीगु न्‍हापायागु चालचलनयात छिमिसं त्‍वःताछ्व।
22 a despojar-vos, quanto ao procedimento anterior, do velho homem, que se corrompe pelas concupiscências do engano;
23 थुकिया पलेसा पवित्र आत्‍मां छिमिगु बिचाः व पहःयात न्‍हूगु यायेमा।
23 a vos renovar no espírito da vossa mente;
24 परमेश्‍वरयात यःकथं जुयाः वय्‌कःया न्‍ह्यःने धर्मी ठहरय् जुयाः अले पवित्र जुयाः छिपिं परमेश्‍वरं दय्‌कादीपिं न्‍हूपिं मनूत जुयाच्‍वँ।
24 e a vos revestir do novo homem, que segundo Deus foi criado em verdadeira justiça e santidade.
25 अय्‌जूगुलिं मखुगु खँ ल्‍हायेगु त्‍वःताः थःथवय् खःगु खँ जक ल्‍हाना जु, छाय्‌धाःसा झीपिं फुक्‍कं ख्रीष्‍टयागु म्‍हया छता छता म्‍हब्‍व खः।
25 Pelo que deixai a mentira, e falai a verdade cada um com o seu próximo, pois somos membros uns dos outros.
26 छिमिसं तं पिहां वइबलय् तमय् छुं कथंया पाप याये मते। निभाः बी न्‍ह्यः हे छिमिगु तं क्‍वलायेमाः!
26 Irai-vos, e não pequeis; não se ponha o sol sobre a vossa ira;
27 शैतानयात थःपिन्‍त स्‍यंके बीत लँ बी मते।
27 nem deis lugar ao Diabo.
28 खुँज्‍या याइम्‍हय्‌सिनं खुइगु त्‍वःति। अले थःगु हे ल्‍हातं ज्‍या यानाः मगाःमचाःपिन्‍त नं ग्‍वाहालि याये फय्‌केमाः।
28 Aquele que furtava, não furte mais; antes trabalhe, fazendo com as mãos o que é bom, para que tenha o que repartir com o que tem necessidade.
29 छिमिगु म्‍हुतुं बांमलाःगु खँ पिहां मवयेमा। माःगु, भिंगु व ज्‍यूगु जक खँ ल्‍हाना जु। अले न्‍यनीपिन्‍त नं न्‍ह्याइपुसे च्‍वनी।
29 Não saia da vossa boca nenhuma palavra torpe, mas ó a que seja boa para a necessária edificação, a fim de que ministre graça aos que a ouvem.
30 थुलि जक मखु, पवित्र आत्‍मायात दुःख बी मते, छाय्‌धाःसा पवित्र आत्‍मा उद्धार बी खुन्‍हुयात धकाः झीत बियातःगु चिं खः।
30 E não entristeçais o Espírito Santo de Deus, no qual fostes selados para o dia da redenção.
31 बांमलाःगु खँ मतिइ तये मते, तं व ल्‍वापुख्‍यापु त्‍वःताछ्व। ईख यायेगु व मेपिन्‍त क्‍वह्यंका जुइगु त्‍वःताछ्व। मेपिन्‍त स्‍यंका जुइगु नं त्‍वःताछ्व।
31 Toda a amargura, e cólera, e ira, e gritaria, e blasfêmia sejam tiradas dentre vós, bem como toda a malícia.
32 गथे ख्रीष्‍टयात विश्‍वास याःगुलिं परमेश्‍वरं छिमित क्षमा यानादिल, अथे हे छिमिसं नं थःथवय् क्षमा बीगु यानाः दया माया याना च्‍वँ।
32 Antes sede bondosos uns para com os outros, compassivos, perdoando-vos uns aos outros, como também Deus vos perdoou em Cristo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra