1 Crônicas 21

Newar (NEW) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 शैतान इस्राएलया विरोधी जुल। उकिं वं इस्राएलया मनूत ल्‍याः खायेगु ज्‍या यायेत दाऊदयात ग्‍वाकल।
1 Então Satanás se levantou contra Israel, e incitou Davi a numerar Israel.
2 दाऊदं योआब व थः सेनाया कप्‍तानतय्‌त थथे धाल, “फुक्‍क इस्राएल देशय् दच्‍छिनय् च्‍वंगु बेर्शेबा शहरंनिसें उत्तरय् दान तक हुँ, मनूत ल्‍याः खानाः जितः धा। अले इपिं ग्‍वःम्‍ह दु धकाः जिं सीके फइ।”
2 E disse Davi a Joabe e aos príncipes de povo: Ide, cantai a Israel desde Berseba até Dã; e trazei-me a conta, para que eu saiba o número deles.
3 योआबं लिसः बिल, “परमप्रभुं इस्राएलयापिं मनूतय्‌त सछिदुगं अप्‍वः दय्‌काबीमा। महाराज, उपिं सकलें छसपोलया प्रजा, मखु ला? छिं छाय् थथे यानादीगु? छिं इस्राएलय् छाय् दोष हयादीगु?”
3 Então disse Joabe: O Senhor acrescente ao seu povo cem vezes tanto como ele é! Porventura, é rei meu senhor, não são teus os servos de meu senhor? Por que requer isto e meu senhor. Por que traria ele culpa sobre Israel?
4 अय्‌नं जुजु दाऊदं थःगु बिचाः महीकू। जुजुं धाःथें हे योआबं यायेमाल। अले योआब वनाः इस्राएल न्‍यंक चाःहिलाः मनूत ल्‍याः खानाः यरूशलेमय् लिहां वल।
4 Todavia a palavra de rei prevaleceu contra Joabe. Pelo que saiu Joabe, e passou por todo o Israel; depois voltou para Jerusalém.
5 अले योआबं सेनाय् ज्‍या यायेफुपिं ग्‍वःम्‍ह मनू दु धकाः जुजुयात कन। सिपाइँ जुयाः ज्‍या यायेफुपिं मिजंत इस्राएलय् झिंछगू लाख व यहूदाय् प्‍यंगू लाख व न्‍हयेद्वः मनूत दु।
5 E Joabe deu a Davi o resultado da numeração do povo. E era todo o Israel um milhão e cem mil homens que arrancavam da espada; e de Judá quatrocentos e setenta mil homens que arrancavam da espada.
6 तर योआबं लेवी व बेन्‍यामीनीतय्‌त ल्‍याः मखाः। छाय्‌धाःसा वयात जुजु दाऊदया थ्‍व आज्ञा तसकं मयः।
6 Mas entre eles Joabe não contou os de Levi e Benjamim, porque a palavra do rei lhe foi abominável.
7 परमेश्‍वरयाःगु मिखाय् नं दाऊदं मभिंगु ज्‍या याःगु दु, उकिं परमेश्‍वरं इस्राएलयात सजाँय बियादिल।
7 E este negócio desagradou a Deus, pelo que feriu Israel.
8 अले दाऊदं परमेश्‍वरयात धाल, “जिं थथे यानाः तःधंगु पाप यानागु दु। आः जितः क्षमा यानादिसँ धकाः बिन्‍ति याये। जिं मूर्ख ज्‍या यानागु दु।”
8 Então disse Davi a Deus: Gravemente pequei em fazer tal coisa; agora porém, peço-te, tira a iniqüidade de teu servo, porque procedi mui loucamente.
9 अले परमप्रभुं दाऊदया अगमवक्ता गादयात थथे धयादिल,
9 Falou o Senhor a Gade, o vidente de Davi, dizendo:
10 “वनाः दाऊदयात धा, ‘परमप्रभुं थथे धयादी, छंगु न्‍ह्यःने स्‍वंगू खँ तये, जिं छंगु विरोधय् ज्‍या यायेत छं उकी मध्‍ये छगू ल्‍य!’”
10 Vai, e dize a Davi: Assim diz o Senhor: Três coisas te proponho; escolhe uma delas, para que eu te faça.
11 अले गादं दाऊदयात वनाः धाल, “परमप्रभुं थथे धयादी, छन्‍त छु यः व ल्‍यः,
11 E Gade veio a Davi, e lhe disse: Assim diz o Senhor: Escolhe o que quiseres:
12 स्‍वंगू दँया अनिकाल, वा स्‍वला तक शत्रुतपाखें बिस्‍युं जुयेगु, वा स्‍वन्‍हु तक देशय् परमप्रभुया तरवार, अर्थात इस्राएलय् महामारी जुइगु अले परमप्रभुया दूतं इस्राएल देशया फुक्‍क थासय् नाश यानाच्‍वनीगु। आः जिं थःत छ्वयाहयादीम्‍हय्‌सित छु लिसः बीगु खः व छिं क्‍वःछिनादिसँ।”
12 ou três anos de fome; ou seres por três meses consumido diante de teus adversários, enquanto a espada de teus inimigos te alcance; ou que por três dias a espada do Senhor, isto é, a peste na terra, e o anjo do Senhor façam destruição por todos os termos de Israel. Vê, pois, agora que resposta hei de levar a quem me enviou.
13 दाऊदं गादयात धाल, “जि तसकं आपतय् लाःगु दु। जितः परमप्रभुया ल्‍हातय् हे लाके ब्‍यु। छाय्‌धाःसा वय्‌कः तसकं दयादुम्‍ह खः। तर जि मनूतय्‌गु ल्‍हातय् लाये म्‍वाःलेमा।”
13 Então disse Davi a Gade: Estou em grande angústia; caia eu, pois, nas mãos do Senhor, porque mui grandes são as suas misericórdias; mas que eu não caia nas mãos dos homens.
14 उकिं परमप्रभुं इस्राएल न्‍यंकं छगू महामारी छ्वयाहयादिल। अले इस्राएलयापिं न्‍हयेद्वः (७०,०००) मनूत सित।
14 Mandou, pois, o Senhor a peste a Israel; e caíram de Israel setenta mil homens.
15 अले परमेश्‍वरं यरूशलेम नाश यायेत छम्‍ह स्‍वर्गदूत छ्वयाहयादिल। तर वं व नाश यायेत्‍यंबलय् परमप्रभुं व खनाः उगु नाशपाखें थःगु मन हिकाः उपिं नाश याःवःपिं स्‍वर्गदूतय्‌त धयादिल, “आः गात! छंगु ल्‍हाः दीकि अबलय् उपिं स्‍वर्गदूत यबूसी अरौनाया खलाया लिक्‍क दनाच्‍वंगु खः।”
15 E Deus mandou um anjo a Jerusalém para a destruir; e, estando ele prestes a destrui-la, o Senhor olhou e se arrependeu daquele mal, e disse ao anjo destruidor: Basta; agora retira a tua mão. E o anjo do Senhor estava junto à eira de Ornã, o jebuseu.
16 च्‍वय् स्‍वःबलय् दाऊदं परमप्रभुया स्‍वर्गदूतयात स्‍वर्ग व पृथ्‍वीया दथुइ थःगु नांगा तरवार ज्‍वनाः यरूशलेमयात नाश यायेत तयार जुयाच्‍वंगु खन। अले दाऊद व थकालित भांग्रा फिनाः बँय् भ्‍वसुल।
16 E Davi, levantando os olhos, viu o anjo do Senhor, que estava entre a terra e o céu, tendo na mão uma espada desembainhada estendida sobre Jerusalém. Então Davi e os anciãos, cobertos de sacos, se prostraram sobre os seus rostos.
17 अले दाऊदं परमेश्‍वरयात धाल, “मनूतय्‌त ल्‍याः खायेगु लागि आज्ञा बियाम्‍ह जि खः। पाप यानाम्‍ह जि खः। द्वंकाम्‍ह जि खः। बिचरा फैतय्‌सं छु याःगु दु धकाः? हे परमप्रभु जिमि परमेश्‍वर, जि व जिमि परिवारयात सजाँय बियादिसँ अय्‌नं थ्‍व विपत्ति छिकपिनि मनूतय्‌के मलायेमा।”
17 E dissemorreram Saul e seus três filhos; morreu toda a sua o povo? E eu mesmo sou o que pequei, e procedi muito mal; mas estas ovelhas, que fizeram? Seja tua mão, Senhor Deus meu, contra mim e contra a casa de meu pai, porem não contra o teu povo para castigá-lo com peste.
18 अले परमप्रभुया दूतं गादयात दाऊदयात यबूसी अरौनाया खलाय् वनाः परमप्रभुया निंतिं छगू वेदी दय्‌केत आज्ञा ब्‍यू धकाः धाल।
18 Então o anjo do Senhor ordenou a Gade que dissesse a Davi para subir e levantar um altar ao Senhor na eira de Ornã, o jebuseu.
19 दाऊदं परमप्रभुया उजं मानय् यात अले गादं धाःथें थाहां वन।
19 Subiu, pois, Davi, conforme a palavra que Gade falara em nome do Senhor.
20 उबलय् अरौना व वया प्‍यम्‍ह काय्‌पिं थःगु खलाय् छ्व दायाच्‍वंगु खः। इमिसं स्‍वर्गदूतयात खंबलय् प्‍यम्‍ह काय्‌पिं सुलेत बिस्‍युं वन।
20 E, virando-se Ornã, viu o anjo; e seus quatro filhos, que estavam com ele, se esconderam. Ora, Ornã estava debulhando trigo.
21 भचा लिपा अन दाऊद थ्‍यंकः वल, अरौनां जुजुयात खनेवं खला त्‍वःता वल अले बँय् छ्यं भ्‍वसुलाः दाऊदयात भागि यात।
21 Quando Davi se vinha chegando a Ornã, este olhou e o viu e, saindo da terra, prostrou-se diante dele com o rosto em terra.
22 दाऊदं वयात धाल, “छं जितः छंगु खला म्‍यु, थ्‍व महामारी पनेत अन परमप्रभुया निंतिं छगू वेदी दय्‌के। जिं छन्‍त उकियागु पूरा मू बी।”
22 Então disse Davi a Ornã: Dá-me o lugar da eira pelo seu valor, para eu edificar nele um altar ao Senhor, para que cesse esta praga de sobre o povo.
23 अरौनं दाऊदयात धाल, “महाराज, कयादिसँ! छितः छु याये मास्‍ति वः, व यानादिसँ। जिं छितः होमबलिया लागि द्वहंत, छ्वय्‌केगु लागि थुपिं छ्व दायेगु सिँपौत व अन्‍नबलिया निंतिं छ्व बी। जिं थ्‍व फुक्‍क छितः बी।”
23 Respondeu Ornã a Davi: Toma-o para ti, e faça o rei meu senhor o que lhe parecer bem. Eis que dou os bois para holocaustos, os trilhos para lenha, e o trigo para oferta de cereais; tudo dou.
24 तर जुजुं वयात लिसः बिल, “मखु, जिं छन्‍त पूरा मू बी। छंगु सामान कयाः सितिकं लाःगु सामानं परमप्रभुयात होमबलि छायेगु मखु।”
24 Mas o rei Davi disse a Ornã: Não, antes quero comprá-lo pelo seu valor; pois não tomarei para o Senhor o que é teu, nem oferecerei holocausto que não me custe nada.
25 अले वं अरौनायात व खलाया लागि खुसः लुँया धिबा बिल।
25 E Davi deu a Ornã por aquele lugar o peso de seiscentos siclos de ouro.
26 अन वं परमप्रभुया निंतिं छगू वेदी दय्‌काः होमबलि व मेलबलि छायाः तसलं परमप्रभुया नां कयाः प्रार्थना यात। अले परमप्रभुं स्‍वर्गं होमबलिया वेदीइ मि छ्वयाहयाः लिसः बियादिल।
26 Então Davi edificou ali um altar ao Senhor, e ofereceu holocaustos e ofertas pacíficas; e invocou o Senhor, o qual lhe respondeu do céu, com fogo sobre o altar de holocausto.
27 परमप्रभुं स्‍वर्गदूतयात थःगु ल्‍हातय् दुगु तरवार दापय् तयेत आज्ञा बियादिल, अले स्‍वर्गदूतं अथे हे यात।
27 E o Senhor deu ordem ao anjo, que tomou a meter a sua espada na bainha.
28 उबलय् परमप्रभुं थःत यबूसी अरौनाया खलाय् लिसः बियादीगु दाऊदं खन, उकिं दाऊदं अन पशुत बां बिल।
28 Nesse mesmo tempo, vendo Davi que o Senhor lhe respondera na eira de Ornã, o jebuseu, ofereceu ali os seus sacrifícios.
29 मरुभूमिइ मोशां दय्‌कूगु नापलायेगु पाल व होमबलिया वेदी उबलय् तक गिबोनया आराधना यायेगु थासय् हे दुगु जुयाच्‍वन।
29 Pois o tabernáculo do Senhor que Moisés fizera no deserto, e o altar do holocausto, estavam naquele tempo no alto de Gibeão;
30 तर दाऊद परमेश्‍वरयात आराधना यायेत अन वनेमफु, छाय्‌धाःसा परमप्रभुया स्‍वर्गदूतया तरवार खनाः व तसकं ग्‍याः।
30 mas Davi não podia ir perante ele para consultar a Deus, porque estava atemorizado por causa da espada do anjo do Senhor.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Crônicas 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.