Marcos 3

MTONT vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 Je̱tseꞌe je̱ Jesús tya̱jkinuva je̱p tsaptu̱jkp. Je̱p tseꞌe vyeꞌna toꞌk je̱ yaaꞌtya̱jk juuꞌ veꞌe xux je̱ kya̱ꞌa̱j toꞌk adoꞌom.
1 Outra vez entrou numa sinagoga, e estava ali um homem que tinha uma das mãos atrofiada.
2 Je̱ nu̱may jayu tseꞌe du̱ꞌixtu o̱y pa̱n yakjo̱tka̱daꞌakupeꞌe je̱ Jesús je̱ paꞌam jayu ku veꞌe po̱o̱ꞌkxtku̱n xa̱a̱j vyeꞌna, je̱ꞌe̱ veꞌe jyaꞌíxtidup pa̱n ti veꞌe ku̱du̱tukpa̱kta je̱tseꞌe du̱nu̱ꞌa̱a̱ꞌnadat ku̱xeꞌe du̱kakutyún je̱ꞌe̱ je̱ pyavaꞌnu̱nda.
2 E observavam-no para ver se no sábado curaria o homem, a fim de o acusarem.
3 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱u̱jmi je̱ yaaꞌtya̱jk juuꞌ veꞌe xux je̱ kya̱ꞌa̱j toꞌk adoꞌom:
3 E disse Jesus ao homem que tinha a mão atrofiada: Levanta-te e vem para o meio.
4 Vanꞌit tseꞌe du̱ꞌamo̱tutu̱vi je̱ jáyuda:
4 Então lhes perguntou: É lícito no sábado fazer bem, ou fazer mal? salvar a vida ou matar? Eles, porém, se calaram.
5 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús vyinꞌixꞌapitsumka̱jxjidi, jo̱tꞌaajnjup je̱ts tsaachvinmaayp ku̱x kaꞌa veꞌe je̱ jayu du̱kuva̱kta juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam cha̱jkp, ma̱kkeꞌe je̱ kyo̱ꞌo̱y vinmaꞌyu̱n du̱pa̱a̱mdi. Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱u̱jmi je̱ paꞌam jayu:
5 E olhando em redor para eles com indignação, condoendo-se da dureza dos seus corações, disse ao homem: Estende a tua mão. Ele estendeu, e lhe foi restabelecida.
6 Vanꞌit tseꞌe pyítsumdi je̱ fariseota̱jk je̱tseꞌe du̱ꞌukko̱jtsmojkti ma̱a̱t je̱ Herodes je̱ jyáyuda pa̱n vintso̱ veꞌe je̱ Jesús ku̱du̱yakjayꞌo̱o̱ꞌkjidi.
6 E os fariseus, saindo dali, entraram logo em conselho com os herodianos contra ele, para o matarem.
7 Mya̱a̱tna̱jkxts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ Jesús je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk je̱ja ma̱ja̱ na̱ꞌaka̱ya paꞌayi; nu̱may tseꞌe je̱ galiléait jayu pyana̱jkxjidi.
7 Jesus, porém, se retirou com os seus discípulos para a beira do mar; e uma grande multidão dos da Galiléia o seguiu; também da Judéia,
8 Je̱mpa tseꞌe juuꞌ veꞌe tso̱o̱ꞌndu je̱m jerusaleenit kyajpu̱n ka̱jxm je̱ts juuꞌ veꞌe tso̱o̱ꞌndu je̱m iduméait yꞌit jo̱o̱tm. Je̱mpa tseꞌe juuꞌ veꞌe tso̱o̱ꞌnduva je̱m jadoꞌk adoꞌom Jordán ma̱ja̱ na̱paꞌam je̱ts juuꞌ veꞌe tso̱o̱ꞌndu je̱m tiirovit je̱ts sidoonit yꞌit jo̱o̱tmda; nu̱may tseꞌe o̱jts je̱ Jesús du̱ꞌixta ku veꞌe je̱ ka̱ts du̱mó̱tudi je̱ts ti veꞌe je̱ Jesús tyuump.
8 e de Jerusalém, da Iduméia e de além do Jordão, e das regiões de Tiro e de Sidom, grandes multidões, ouvindo falar de tudo quanto fazia, vieram ter com ele.
9 Je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe je̱ Jesús du̱pavaajñ je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk je̱tseꞌe apa̱a̱mdu̱ka du̱yakꞌíttat toꞌk je̱ barco joma veꞌe tyá̱kat, veꞌem tseꞌe je̱ nu̱may jayu kyahꞌatijmókjadat.
9 Recomendou, pois, a seus discípulos que se lhe preparasse um barquinho, por causa da multidão, para que não o apertasse;
10 Nu̱máyani veꞌe o̱o̱y je̱ paꞌam jayu du̱yakjo̱tka̱daakni vyeꞌna. Je̱ꞌe̱ ka̱jx tseꞌe pa̱n pa̱n jatyeꞌe pa̱jkju̱dup, je̱ꞌe̱ tseꞌe du̱ꞌatijmojktup je̱ Jesús ku̱x tyo̱nuvaandupeꞌe.
10 porque tinha curado a muitos, de modo que todos quantos tinham algum mal arrojavam-se a ele para lhe tocarem.
11 Ax je̱ jayu juuꞌ veꞌe je̱m jyaꞌvin ka̱jxmda je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap, ku tseꞌe du̱ꞌixti je̱ Jesús, vanꞌit tseꞌe du̱vinko̱xkténidi je̱tseꞌe ma̱kk du̱muko̱jtsti. Jidu̱ꞌu̱m tseꞌe vyaandi:
11 E os espíritos imundos, quando o viam, prostravam-se diante dele e clamavam, dizendo: Tu és o Filho de Deus.
12 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús ma̱kk pyavaajnjidi je̱tseꞌe du̱kahꞌavánadat je̱ts pa̱n je̱ꞌe̱ veꞌe.
12 E ele lhes advertia com insistência que não o dessem a conhecer.
13 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús pyejt je̱m tonu̱n viinm je̱tseꞌe du̱va̱a̱jv pa̱n pa̱n jaty je̱ꞌe̱ veꞌe vyinko̱nuvaampy. Nu̱na̱jkxju̱duts je̱ꞌe̱ veꞌe.
13 Depois subiu ao monte, e chamou a si os que ele mesmo queria; e vieram a ele.
14 Nu̱makme̱jtsk tseꞌe du̱vinka̱a̱jn juuꞌ veꞌe íttap je̱ꞌe̱ ma̱a̱t, je̱tseꞌe du̱ké̱xtat kaꞌamaayva,
14 Então designou doze para que estivessem com ele, e os mandasse a pregar;
15 je̱tseꞌe je̱ kutojku̱n du̱mo̱o̱ydi je̱tseꞌe je̱ paꞌam jayu du̱yakjo̱tka̱daaktat je̱tseꞌe du̱yakpítsumduvat je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap je̱m je̱ jayu jyaꞌvin ka̱jxmda.
15 e para que tivessem autoridade de expulsar os demônios.
16 Ya̱ꞌa̱ts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ nu̱makme̱jtskta: je̱ Simón juuꞌ veꞌe tyukmume̱jtsxa̱a̱ji Pedro,
16 Designou, pois, os doze, a saber: Simão, a quem pôs o nome de Pedro;
17 je̱ Santiago je̱ts je̱ yꞌuts Juan, je̱ Zebedeo je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ myajntkta̱jk, je̱ꞌe̱da tseꞌe tyukmume̱jtsxa̱a̱ji Boanerges. (Jidu̱ꞌu̱mts je̱ꞌe̱ veꞌe kya̱tsa̱pítsum je̱ Boanerges, jáyuda juuꞌ veꞌe veꞌem ax joꞌn je̱ añu pyu̱j.)
17 Tiago, filho de Zebedeu, e João, irmão de Tiago, aos quais pôs o nome de Boanerges, que significa: Filhos do trovão;
18 Je̱mpa tseꞌe je̱ Andrés je̱ts je̱ Felipe, je̱ Bartolomé je̱ts je̱ Mateo, je̱ Tomás je̱ts je̱ Tadeo, je̱ Santiago juuꞌ veꞌe je̱ Alfeo je̱ myajntk, je̱ Simón juuꞌ veꞌe je̱ cananista partido du̱ma̱a̱t yꞌijt,
18 André, Filipe, Bartolomeu, Mateus, Tomé, Tiago, filho de Alfeu, Tadeu, Simão, o cananeu,
19 je̱ts je̱ Judas Iscariote, juuꞌ veꞌe je̱ Jesús du̱pa̱a̱mnup je̱m je̱ jayu kya̱ꞌm juuꞌ veꞌe tsoꞌoxpa̱jkju̱dup.
19 e Judas Iscariotes, aquele que o traiu.
20 vanꞌit tseꞌe nu̱may je̱ jayu ñayꞌamojkijidinuva; ni je̱ꞌe̱ tseꞌe je̱ Jesús kyo̱o̱ꞌkꞌo̱ꞌyixjini je̱tseꞌe kyáyu̱t ma̱a̱t je̱ yꞌixpa̱jkpata̱jk.
20 Depois entrou numa casa. E afluiu outra vez a multidão, de tal modo que nem podiam comer.
21 Ku tseꞌe je̱ Jesús je̱ yꞌutsa̱ta̱jk du̱mó̱tudi juuꞌ veꞌe toojnju ko̱jtsju, vanꞌit tseꞌe du̱ꞌuknu̱na̱jkxti je̱tseꞌe ku̱du̱vo̱o̱vdi, ku̱x veꞌemeꞌe je̱ jayu vyaꞌanda je̱ts ta̱ veꞌe vyinmaꞌyu̱ntó̱kini.
21 Quando os seus ouviram isso, saíram para o prender; porque diziam: Ele está fora de si.
22 Ax je̱ tsaptu̱jkpit yakꞌixpa̱jkpata̱jk juuꞌ veꞌe je̱m Jerusalén tso̱o̱ꞌndu, je̱ꞌe̱ tseꞌe vaandu:
22 E os escribas que tinham descido de Jerusalém diziam: Ele está possesso de Belzebu; e: É pelo príncipe dos demônios que expulsa os demônios.
23 Vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús du̱yaaxji je̱ nu̱may jayu je̱tseꞌe ya̱ tukmuꞌaꞌixmojkin du̱vaajnjidi:
23 Então Jesus os chamou e lhes disse por parábolas: Como pode Satanás expulsar Satanás?
24 Pa̱n nachoꞌoxpa̱jkju̱dup xa veꞌe je̱ jayu juuꞌ veꞌe toꞌkji je̱ kyutojku̱nda, kaꞌa tseꞌe yꞌo̱ꞌyixju̱ je̱tseꞌe je̱ kyutojku̱n jyé̱ku̱t.
24 Pois, se um reino se dividir contra si mesmo, tal reino não pode subsistir;
25 Je̱ts pa̱n nachoꞌoxpa̱jkju̱duvap tseꞌe je̱ jayu juuꞌ veꞌe tsu̱u̱nip toꞌk ja̱a̱jn toꞌk ta̱jk, kaꞌats je̱ꞌe̱ veꞌe yꞌo̱ꞌyixju̱ je̱tseꞌe jye̱jkpat.
25 ou, se uma casa se dividir contra si mesma, tal casa não poderá subsistir;
26 Je̱ts pa̱n nachoꞌoxpa̱jkju̱duvapts je̱ꞌe̱ veꞌeda pa̱n pa̱n jatyeꞌe ijttup je̱m je̱ Satanás yꞌam kya̱ꞌm, kaꞌa tseꞌe yꞌo̱ꞌyixjuva je̱tseꞌe jyé̱ku̱t je̱ kyutojku̱n, kutó̱kiyupts je̱ꞌe̱ veꞌe.
26 e se Satanás se tem levantado contra si mesmo, e está dividido, tampouco pode ele subsistir; antes tem fim.
27 ’Ni pa̱na tseꞌe kyaꞌo̱ꞌyixju̱ je̱tseꞌe tyá̱kat je̱p je̱ tso̱ts yaaꞌtya̱jk tyu̱jkp je̱tseꞌe je̱ pya̱a̱mdu̱k du̱pa̱jkjat pa̱n kaꞌa veꞌe tooꞌva̱jkp du̱tsum. Ku veꞌe tsúmani vye̱ꞌnat, vanꞌítnum tseꞌe yꞌo̱ꞌyixju̱t je̱tseꞌe je̱ pya̱a̱mdu̱k du̱pa̱jkjat.
27 Pois ninguém pode entrar na casa do valente e roubar-lhe os bens, se primeiro não amarrar o valente; e então lhe saqueará a casa.
28 ’Tyú̱vam xa a̱tseꞌe nvaꞌañ: Pa̱n pa̱n xa veꞌe je̱ Nteꞌyam du̱vinko̱jtspe̱jtp ukpu̱ je̱ viijnk to̱kin du̱tún, o̱ꞌyipts je̱ꞌe̱ veꞌe je̱tseꞌe yakto̱kinme̱e̱ꞌkxu̱t.
28 Em verdade vos digo: Todos os pecados serão perdoados aos filhos dos homens, bem como todas as blasfêmias que proferirem;
29 Ax pa̱n pa̱n tseꞌe je̱ Espíritu Santo du̱vinko̱jtspe̱jtp, ni je̱ vinꞌítats je̱ꞌe̱ veꞌe kyayakto̱kinme̱e̱ꞌkxu̱t, tyó̱kinavam je̱ꞌe̱ veꞌe xa̱ꞌma ka̱jx.
29 mas aquele que blasfemar contra o Espírito Santo, nunca mais terá perdão, mas será réu de pecado eterno.
30 Veꞌem tseꞌe je̱ Jesús vyaajñ ku̱x je̱ Espíritu Santo veꞌe je̱ kutojku̱n mo̱o̱jyju je̱tseꞌe je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap du̱yakpítsumnit je̱m je̱ jayu jyaꞌvin ka̱jxmda, ax veꞌem tseꞌe je̱ jayu vyaandi je̱ts je̱ ko̱ꞌo̱yjáyuvap je̱ꞌe̱ veꞌe je̱ kutojku̱n mo̱o̱jyju je̱tseꞌe veꞌem du̱tuujn.
30 Porquanto eles diziam: Está possesso de um espírito imundo.
31 Vanꞌit tseꞌe jye̱ꞌydi je̱ Jesús je̱ tyaak je̱ts je̱ yꞌutsa̱ta̱jk, je̱p tseꞌe ta̱kꞌaagup tyaandi. Je̱p tseꞌe je̱ Jesús du̱nu̱ke̱jxidi.
31 Chegaram então sua mãe e seus irmãos e, ficando da parte de fora, mandaram chamá-lo.
32 Pa̱n pa̱n jaty tseꞌe je̱ Jesús du̱naaꞌtsu̱u̱nivíttup vyeꞌna, je̱ꞌe̱ tseꞌe na̱ꞌmu̱xju:
32 E a multidão estava sentada ao redor dele, e disseram-lhe: Eis que tua mãe e teus irmãos estão lá fora e te procuram.
33 Ax vanꞌit tseꞌe je̱ Jesús yꞌatsa̱a̱jv:
33 Respondeu-lhes Jesus, dizendo: Quem é minha mãe e meus irmãos!
34 Vanꞌit tseꞌe du̱vinꞌixꞌapaaꞌviku̱jx pa̱n pa̱n jatyeꞌe je̱p naaꞌtsu̱u̱nivíttju̱dup, je̱tseꞌe vyaajñ:
34 E olhando em redor para os que estavam sentados à roda de si, disse: Eis aqui minha mãe e meus irmãos!
35 Ku̱x pa̱n pa̱n jatyeꞌe du̱toondup juuꞌ veꞌe je̱ Nteꞌyam cha̱jkp, je̱ꞌe̱ts a̱tseꞌe njaꞌvidup ax joꞌn a̱ts je̱ nꞌuts je̱ nꞌajch ku̱yꞌijtti, je̱ts a̱ts je̱ nꞌuts je̱ ntsa̱ꞌa̱, je̱ts a̱ts je̱ ntaak.
35 Pois aquele que fizer a vontade de Deus, esse é meu irmão, irmã e mãe.

Ler em outra tradução

Comparar com outra