Mateus 22
MRR vs ARC
1 येसु ओसोवने लोकुरिह्कु पुन्पिह कीयनाङ पीटोङ वेहता बोटटोग़.
1 Então, Jesus, tomando a palavra, tornou a falar-lhes em parábolas, dizendo:
2 ओग़ इतोग़, “देवुळताङ राजेम कीयनव अडोङ इहलेह्का आंदुङ. वग़ोग़ राजाल मतोग़, तना मग़ना मर्मिह्कु उंद कुळ्प तासतोग़.
2 O Reino dos céus é semelhante a um certo rei que celebrou as bodas de seu filho.
3 ओग़ु मर्म-कुळ्पतुह्क वायलाह, बोन-बोन मुने वेहच मतोग़, ओन-ओन केयिस ततलाह इन्जि, तनाङ ओर्युलतोरिन लोहतोग़. मति ओर केयता मुलु ‘माट वावोम!’ इनजोर इतोर.
3 E enviou os seus servos a chamar os convidados para as bodas; e estes não quiseram vir.
4 “वावोम इनजोर इताह्कु, पया ओसो उय्तुर ओर्युलतोरिन राजाल इह इन्ज लोहतोग़, ‘ऊळाट, मियेनाह्कु नना कुळ्प तयर कीतन. नावाङ असलताङ कुरा-पियोङ ओसो कोंदाङ हव्कतन, पुला बाताल वेस तयरे मन्ह्ता. जावा उनडलाह मीट मात्रम दटु इन्जि, केयता मुडुन वेहाटु,’ इनजोरे राजाल ओर्युलतोरिन लोहतोग़.
4 Depois, enviou outros servos, dizendo: Dizei aos convidados: Eis que tenho o meu jantar preparado, os meus bois e cevados
5 — ausente —
5 Porém eles, não fazendo caso, foram, um para o seu campo, e outro para o seu negócio;
6 — ausente —
6 e, os outros, apoderando-se dos servos, os ultrajaram e mataram.
7 इदिन ऊळिसि राजाह्क पका ओङ वाता, पया तनाङ सीपय्किन लोहचि, ओर हव्कतोरिनु कतम बूळे कीसि, ओरा नाटुन ओग़िसीतोग़.
7 E o rei, tendo notícias e, enviando os seus exércitos, destruiu aqueles homicidas, e incendiou a sua cidade.
8 “अस्के राजाल तनाङ ओर्युलतोरिन इतोग़, ‘मर्म-कुळ्प इतेक तयरे मन्ह्ता, मति केयता मुल कोनि इद कुळ्पतुह्क ओप्पोर.
8 Então, disse aos servos: As bodas, na verdade, estão preparadas, mas os convidados não eram dignos.
9 अदिह्क मीटु अग़िनगा, गोटुस्कनगा, बजर्कनगा अन्जि, बेच्वुर दोर्किह्तोर, अच्वुरिन मर्म-कुळ्प तिनदलाहि केयिस ताट.’
9 Ide, pois, às saídas dos caminhos e convidai para as bodas a todos os que encontrardes.
10 पया ओर्युलतोर अहे कीतोर; अग़िनगा अन्जि, नेह्नोर-लाग्वोर बेच्वुर ओरिह्क दोर्कतोर, अच्वुरिन सबेटोरिन जमा कीसि ततोर. अस्के तिनवालोर मर्म-मंडामेंड तुत्ने आतोर.
10 E os servos, saindo pelos caminhos, ajuntaram todos quantos encontraram, tanto maus como bons; e a festa nupcial ficou cheia de convidados.
11 “पया राजाल वेर वाता मुडुन ऊळ वातोग़, अस्के मर्मतेनाह्क बेसताङ गेंदेङ केग़वोग़, वग़ोग़ मन्कल ओन्क दिसतोग़.
11 E o rei, entrando para ver os convidados, viu ali um homem
12 ‘इंगो रा तमो, मर्मिह्क बेसताङ गेंदेङ केग़वा, निमा मर्म-मंडातगा बह नेङतिन, डा?’ इन्जि राजाल वेन ताल्ह्कतोग़. अह इतस्के वेना मोकम एग़ रेगता.
12 E disse-lhe: Amigo, como entraste aqui, não tendo veste nupcial? E ele emudeceu.
13 राजाल पया तनाङ आजोङ आयवालोरिन केयिस इतोग़, ‘वेनाङ कय्किन-काल्किन दोहचि, वेन पलत मुर्गंगाते पोहचीम्ह्ट. अगा मनवालोर अळयना-केयना, मुडुर-मुडुर पल्क कोग़्कना, इह कीसोर मनदनुर,’ इन्जि इतोग़.
13 Disse, então, o rei aos servos: Amarrai-o de pés e mãos, levai-o e lançai-
14 “इद पुन्पिह कीयनद पीटोता अर्तम इह मन्ह्ता. देवुळि तना राजेमता बर्कत ईयलाह केयतोरु वेल्लाटोरे मन्ह्तोर. मति (तानाङ पोल्लोङ केंजिसि तानक्के वावालोरु इतेके) देवुळि आचतोरु उय्तुरे मन्ह्तोर.”
14 Porque muitos são chamados, mas poucos, escolhidos.
15 पया परुसिर अग्डाह पेसिसि, कतमतोर उंद जागाते कलियिसि, येसुन बह कीस तेला, ओना वळ्ह्कनद पोल्लोते, ओन एग़्किह कीसि तप तोहतकल इन्जि, आय्डा कीतोर.
15 Então, retirando-se os fariseus, consultaram entre si como o surpreenderiam em alguma palavra.
16 अह कीसि, ओर तमाङ कग़यवालोर ओसो एरोद राजाना तुंगातोर उय्तुरिन येसुन ताल्ह्कलाह लोहतोर. “गूरु, निमा सेतेम मन्कनिन आसि, देवुळता अग़ सेतेमते तोहतह्निन इनजोर, माट पुह्नोम. निमा बोर बाताल इनदनुर इनजोर आल्सविन, लोकुरा मोकम ऊळिस वळ्ह्कविन, इद माक एर्काये.
16 E enviaram-lhe os seus discípulos, com os herodianos, dizendo: Mestre, bem sabemos que és verdadeiro e ensinas o caminho de Deus, segundo a verdade, sem te importares com quem quer que seja, porque não olhas à aparência dos homens.
17 अह इतेक माक उंद पोल्लो वेहा. रोम सर्करतुह्क सिद्वा दोहतनद मावाङ अडोना अडम मन्ह्ताया, इलेया? नीवा विचर बह मन्ह्ता?” इन्जि येसुन वेर ताल्ह्कतोर.
17 Dize-nos, pois, que te parece: é lícito pagar o tributo a César ou não?
18 वेरा कोंटेतनमतुन पुन्जि, येसु वेरिन इतोग़, “ए सोङ केवालोरिर, नाक बाराह्क एग़्किह कीयलाह ऊळिह्निर?
18 Jesus, porém, conhecendo a sua malícia, disse: Por que me experimentais, hipócritas?
19 नाक सिद्वा दोहतनद उंद रुप्या-बंडि तोहाट.” अस्के वेर उंदि रुप्या-बंडि तोहतलाह ततोर.
19 Mostrai-me a moeda do tributo. E eles lhe apresentaram um dinheiro.
20 तचीतस्के येसु वेरिन ताल्ह्कतोग़, “इद बंडटगा बोना पोटो ओसो पेदिर रासतद मन्ह्ता?”
20 E ele disse-lhes: De quem é esta efígie e
21 ओर इतोर, “कय्सर राजानाये!” इदिन केंजिसि येसु इतोग़, “अह इतेके, बेद रोम राजेमता कय्सर राजाना मन्ह्ता, अद ओन्के दोहचीम्ह्टु. मति बेदिन देवुळ ताल्ह्किह्ता, अदिन देवुळतुह्क दोहचीम्ह्टु.”
21 Disseram-lhe eles: De César. Então, ele lhes disse: Dai, pois, a César o que
22 येसु वळ्ह्कतद इद पोल्लोतुन केंजिसि, वेर बयल आतोर. अह कीसि येसुनग्डाह पेसिस अतोर.
22 E eles, ouvindo isso, maravilharam-se e, deixando-o, se retiraram.
23 — ausente —
23 No mesmo dia, chegaram junto dele os saduceus, que dizem não haver ressurreição, e o interrogaram,
24 — ausente —
24 dizendo: Mestre, Moisés disse: Se morrer alguém, não tendo filhos, casará o seu irmão com a mulher dele e suscitará descendência a seu irmão.
25 ऊळा, मयगा तमोग़ एळवुर मतोर. मुनेतोग़ उंद मुते ततोग़, मति मग़मियाळ आयवाये हातोग़, पया ओना मुते ओना तमिह्क आता.
25 Ora, houve entre nós sete irmãos; o primeiro, tendo casado, morreu e, não tendo descendência, deixou sua mulher a seu irmão.
26 इद्रमलेह्का मनेक मनेक वेग़ वन तमोग़ मग़मियाळ आयवाये हातोग़, हातस्के ओसो ओर्वोग़ तमोग़ तान जोळेम आतोग़. ओग़ वने हातोग़, इद्रमलेह्का तमोग़ एळवुर आसि, ताना संगे जोळेम आसि हातोर.
26 Da mesma sorte, o segundo, e o terceiro, até ao sétimo;
27 कतमतोर हातापया, अद आंचाळ वने हाता.
27 por fim, depois de todos, morreu também a mulher.
28 इंजेक माक वेहा, हातोर मल्स जीवा अरयनद वेलाते, ओर जीवा अरतस्के, तमोग़ एळवुरग्डाहि अद आंचाळि बोना मुते आयग़ा? अद इतेके कतमतोराय मुते आस मता कोनि!” इन्जि सदुकिर इतोर. (हामुरताहि जीवा अरयनदिन बय्तळ लोकुरे नमिह्तोर इन्जि तोहतलाह, वेर इह ताल्ह्कतोर.)
28 Portanto, na ressurreição, de qual dos sete será a mulher, visto que todos a possuíram?
29 अस्के येसु ओरिन इतोग़, “हामुरताहि जीवा अरयना लोप्पा, देवुळता सास्त्रम बाताङ वेहतह्ता, अविन मीट पुनविर, ओसो हामुरताहि तेग़्किह कीयलाह देवुळता लावतुन वने पुनविर, अदिह्क मीटु गंगाते लेसतप मह्निर.
29 Jesus, porém, respondendo, disse-lhes: Errais, não conhecendo as Escrituras, nem o poder de Deus.
30 हातोर मल्स जीवा अरयनुर अस्के, ओरु जोळजंतुर आयोर वने, ओसो जोळजंतुर कीस एवोर वने. ओर मात्रम देवुळदीपताङ देवतुल्कना लेह्का मर्मिङ आयवाय मनदनुर.
30 Porque, na ressurreição, nem casam, nem são dados em casamento; mas serão como os anjos no céu.
31 मति हातोर मल्स जीवा अरयनुर, ताना लोप्पा देवुळि सास्त्रमते वेहच मता, अदिन मीट अर्विसि, ताना अर्तम बेस्केन पुनविरा?
31 E, acerca da ressurreição dos mortos, não tendes lido o que Deus vos declarou, dizendo:
32 (मावोर मुनेतोर पेदल्क अब्रहममुय्तोग़, इसकमुय्तोग़, याकुबमुय्तोग़, वेर हातापया वेल्लाङे दियाने) देवुळि इह वेहच मता, ‘अब्रहम, इसक, याकुब वेर मोळ्कनद देवुळतन ननान आंदन!’ देवुळतुन हातोर मोळ्कोर, मति जीवात मनवालोरे मोळ्किह्तोर, (इतेके देवुळि अह इनदनस्के, ओर मुवुर हातोराङ जीवाङ मंदुङे,) इद मीक तेळियोया?” इन्जि येसु सदुकिरिन इतोग़.
32 Eu sou o Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó? Ora, Deus não é Deus dos mortos, mas dos vivos.
33 येसु इचोन वळ्ह्कतस्के, अगा सर्ने मता लोकुर ओनाङ काग़्हतनाङ पोल्लोन केंजिसि बामतोर.
33 E, as turbas, ouvindo isso, ficaram maravilhadas da sua doutrina.
34 येसु सदुकिरिन मेसेह्ने कीस मतोग़ इन्जि, वेर परुसिरिह्क तेळियताह्कु, जमा आसि येसुनके अतोर.
34 E os fariseus, ouvindo que ele fizera emudecer os saduceus, reuniram-se no mesmo lugar.
35 — ausente —
35 E um deles, doutor da lei, interrogou-o para o experimentar, dizendo:
36 — ausente —
36 Mestre, qual é o grande mandamento da lei?
37 येसु इतोग़, “देवुळि नीवा सामि इनजोर, तान निमा पूरा बुदताहि, पूरा जीवाताहि, पूरा विचरताहि जीवा कीमु.
37 E Jesus disse-lhe: Amarás o Senhor, teu Deus, de todo o teu coração, e de toda a tua alma, e de todo o teu pensamento.
38 इदे अडो सबेट्क बेरा ओसो मोदुल अडो आंदु.
38 Este é o primeiro e grande mandamento.
39 ओसो तेनाय लेह्का दुस्रा अडो इदु: निमा कुदतुन जीवा कीतपु, दुस्रोरिन वने जीवा कीम.
39 E o segundo, semelhante a este, Amarás o teu próximo como a ti mesmo.
40 इव रेंड अडोङ इतेके, मोसानाङ सबे अडोना ओसो देवुळता कबुरतोरा पूरा काग़्हमुळता मोदुल आस्ता,” इन्जि येसु इतोग़.
40 Desses dois mandamentos dependem toda a lei e os profetas.
41 — ausente —
41 E, estando reunidos os fariseus, interrogou-os Jesus,
42 — ausente —
42 dizendo: Que pensais vós do Cristo? De quem é filho? Eles disseram-lhe: De Davi.
43 “अह इतेके दाविदिह्क देवुळता जीवा दळ्म अर्स वेहताह्कु, वेग़ पिसिह केवानु ‘सामि’ इनजोर ओग़ इह बह इतोग़?
43 Disse-lhes ele: Como é, então, que Davi, em espírito, lhe chama Senhor, dizendo:
44 दाविद सास्त्रमते इह रासिस तासतोग़, सीता मन्ह्ताया?
44 Disse o Senhor ao meu Senhor: Assenta-te à minha direita, até que eu ponha os teus inimigos por escabelo de teus pés.
45 दाविद कुदि ओनु ‘सामि’ इन्ह्तोग़ इतेके, ओग़ सिरप दाविदना पुळ्गतोग़ बह आया पग़यनोग़?” इन्जि येसु ताल्ह्कतोग़.
45 Se Davi, pois, lhe chama Senhor, como é seu filho?
46 अस्के ओनु यहुदिरा पेदल्कनाहि बोन्के, उंद पोल्लो वने मल्हतलाह वावो. अद दियाताहि येसुन इंका ओसोवने बाताङाय ताल्ह्किसि एग़्किह कीयलाहि, बोग़े बह दीरा केवोग़.
46 E ninguém podia responder-lhe uma palavra, nem, desde aquele dia, ousou mais alguém interrogá-lo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?