Mateus 21
MRR vs ARC
1 येसु तनाङ कग़यवालोर बार, येरुसलेम सहरता एरे एवयलाह आतोर. पया जय्तुन मराना मेटातगा, बेत्पागे नाटे वातोर अस्के, येसु इर्वुर कग़यवालोरिन नाटे लोहतोग़.
1 E, quando se aproximaram de Jerusalém e chegaram a Betfagé, ao monte das Oliveiras, enviou, então, Jesus dois discípulos, dizendo-lhes:
2 “मुनेह दिसनद नाटेनगा अन्ह्ट, अगा एवयकिर अस्के, मीक उंदि दोहच तासतद गाळ्दि ओसो ताना पियो दिसनुङ. अविस्किन लेहच, नयगा पोस वाटु.
2 Ide à aldeia que
3 बोग़ाय मीक इविन बाराह्कु ओय्ह्निर इतेके, सामिह्क इविना गर्ज अरता, इद्रम इन्ह्ट. अस्के ओग़ चट्पिट अविन ततलाह ईयनोग़,” इन्जि येसु ओर इर्वुर कग़यवालोरिन लोहतोग़.
3 E, se alguém vos disser alguma
4 इव गोटिङ आताङ अस्के, सास्त्रमते मुने देवुळता कबुरतोग़ वेहतद पोल्लो करल आता, अद पोल्लो इह मन्ह्ता:
4 Ora, tudo isso aconteceu para que se cumprisse o que foi dito pelo profeta, que diz:
5 येरुसलेम सहरतोरिह्क वेहाट,
5 Dizei à filha de Sião: Eis que o teu Rei aí te vem, humilde e assentado sobre uma jumenta e sobre um jumentinho, filho de animal de carga.
6 अस्के पया ओर इर्वुर कग़यवालोर नाटे अन्जि, येसु वेहतप, अहे कीतोर.
6 E, indo os discípulos e fazendo como Jesus lhes ordenara,
7 गाळ्दि ओसो गाळ्द-पियो तचि, अविस्कना पोग़ोन तमाङ कोटजगाङ ताग़तोर. अस्के येसु अगा उदतोग़, उदिसि येरुसलेमते वातोग़.
7 trouxeram a jumenta e o jumentinho, e sobre eles puseram as suas vestes, e fizeram-no assentar em cima.
8 मुडग्डाहि वेल्लाटोरे लोकुर येसुह्कु मान ईयलाह, तमाङ कोटजगाङ तेंडिसि, अग़दे ओना मुनेह ताग़िन्दुर. ओसो उच्वुर बार मरानाङ कोमान डायिसि, अग़दे ताग़िन्दुर.येसु येरुसलेमते ओळियिह्तोग़|alt="Jesus enters Jerusalem" src="LB00315B.JPG" size="col" loc="ap" ref="21:8"
8 E muitíssima gente estendia as suas vestes pelo caminho, e outros cortavam ramos de árvores e os espalhavam pelo caminho.
9 येसुना पेग़्के-मुनेह अनवालोर लोकुर रोदा कीसोरे, केयसोरे इनदलाह आतोर,
9 E as multidões, tanto as que iam adiante como as que o seguiam, clamavam, dizendo: Hosana ao Filho de Davi! Bendito o que vem em nome do Senhor! Hosana nas alturas!
10 येसु येरुसलेम सहरतगा वातोग़ अस्के, सहरमेटोर रोदा आसोर ताल्ह्किंदुर, “वेग़ बोग़ आंदोग़, रा?”
10 E, entrando ele em Jerusalém, toda a cidade se alvoroçou, dizendo: Quem é este?
11 “वेग़ गालिल पटटा नासरेत नाटे मनवाल, देवुळता कबुरतोग़ येसु आंदोग़,” इनजोर लोकुर वेहन्दुर.
11 E a multidão dizia: Este é Jesus, o Profeta de Nazaré da Galileia.
12 येसु पया मंदिरलोप्पा ओळियतोग़, अह कीसि अगा वमवालोर-असवालोर कतमतोरिन पलत पूंडटोग़. ओसो कोताङ बद्ले केवालोराङ बलानु, ओसो मोकतुह्क अरयनव परेवाङ वमवालोराङ कुतुस्किन, कप मुळ्हतोग़.(सर्करताङ कोताङ मंदिरतगा वाटलाह ताकोङ आंदुङ, अदिह्कु अव कोताङ बद्ले कीसि यहुदिराङ कोताङ एवालोर अगा उदिस मंदुर.)
12 E entrou Jesus no templo de Deus, e expulsou todos os que vendiam e compravam no templo, e derribou as mesas dos cambistas e as cadeiras dos que vendiam pombas.
13 अह कीसि येसु ओरिन इतोग़, “ ‘नावा लोतुन मोळ्कनद जागा इनदनुर,’ इन्जि देवुळ इन्ह्ता, इद्रम सास्त्रमते रासतद मन्ह्ता. मति मीट देवुळता लोतुन डाकुरा डेरा कीतिर!” इतोग़.
13 E disse-lhes: Está escrito: A minha casa será chamada casa de oração. Mas vós a tendes convertido em covil de ladrões.
14 पया मंदिरतगा गुडिर-कूटालोर येसुनके वातोर अस्के, ओग़ ओरिन सव्रे कीतोग़.
14 E foram ter com ele ao templo cegos e coxos, e curou-os.
15 अस्के मंदिरते मनवालोर पेर्मालोर ओसो सास्त्रमगूरुर, वेर येसु कीताङ बेराङ कबस्किन ऊळिसि. ओसो मंदिरतगा पिलाङ-पेकोर “दाविदना कुट्मळतोग़ पिसिह केवाह्क जोहर आयि!” इन्जि केयसोर इंदुर, इदिन वने वेर ऊळतोर. ऊळिसि, वेर ओङ आतोर.
15 Vendo, então, os principais dos sacerdotes e os escribas as maravilhas que fazia e os meninos clamando no templo: Hosana ao Filho de Davi, indignaram-se
16 “पिलाङ-पेकोर नीकु बार इन्ह्तोर, तेन निमा केंजतिना?” इन्जि वेर येसुन कट्ला कीतोर. पया येसु इतोग़, “इंगो रा, ओर सेतेमे इन्ह्तोर! मति मीटु बेस्काय सास्त्रमते इद्रम अर्विसि ऊळतिरा: निमा उड्लोर पेकोराङ, बाला पेकोराङ तोडिनाहि, नीक जोहर कीयनव पाटाङ पेसनाह कीतिन”?
16 e disseram-lhe: Ouves o que estes dizem? E Jesus lhes disse: Sim; nunca lestes: Pela boca dos meninos e das criancinhas de peito tiraste o perfeito louvor?
17 इचोन वळ्ह्किसि, येसु ओरिन विळ्सतोग़. सहरताहि कग़यवालोरा संगे पेसिस पया, बेतनि नाटे अन्जि, अगान निद्र कीतोर.
17 E, deixando-os, saiu da cidade para Betânia e ali passou a noite.
18 नग़्कमि येसु ओसो तनाङ कग़यवालोर येरुसलेमतके अनेके, येसुह्क कग़्व वसता.
18 E, de manhã, voltando para a cidade, teve fome.
19 अग़दगा उंदि अंजिर मरा दिसताह्कु, अगा तिनदलाह अंजिर पंडिङ मनदनुङ बहे, इन्जि येसु मराता एरे अन्जि ऊळतोग़. मति ऊळतेके उंद वने पंड अगा इले, वेट आकिङे मताङ. अस्के ओग़ मरातुन इतोग़, “ए मरातिन, नियगा बेस्केन कायाङ आदमाकिङ!” इनजोर सरप ईतोग़. अह इताहे चट्नेन मरा वतिस अता.
19 E, avistando uma figueira perto do caminho, dirigiu-se a ela e não achou nela senão folhas. E disse-lhe: Nunca mais nasça fruto de ti. E a figueira secou imediatamente.
20 तेन ऊळिस कग़यवालोर बयल आतोर, आसि इतोर, “गूरु, अंजिर मरा इचोन चट्नेन बह वाग़िस अता?” इतोर.
20 E os discípulos, vendo isso, maravilharam-se, dizendo: Como secou imediatamente a figueira?
21 येसु ओरिन इतोग़, “इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्नन, मीट बेदे उन्क-मन्क आयवा, देवुळता लावतगा विस्वस तासतेके, मीट इदिने आयो, मति तेन्काय बेराङ कबस्क कीया पग़यकिर. इद मेटातुनु निमा ‘डग वासि सम्दुरतगा अन्ज अर्म!’ इनजोर इतेके, अद अद्रमे आयग़ा.
21 Jesus, porém, respondendo, disse-lhes: Em verdade vos digo se tiverdes fé e não duvidardes, não só fareis o que foi feito à figueira, mas até, se a este monte disserdes: Ergue-te e precipita-te no mar,
22 बेदिनाय मीट उन्क-मन्क आयवा, विस्वसते पार्तना कीस तान ताल्ह्कतेके, देवुळि मियेनाह्क अह कीयग़ाये,” इन्जि इतोग़.
22 E tudo o que pedirdes na oração, crendo,
23 येसु पया ओसोवने येरुसलेम मंदिरतगा नेङतोग़. अगा ओग़ काग़्हनेके, पेर्मालोर ओसो दुस्रोर यहुदिराङ पेदल्क, वेर येसुन इनदलाह आतोर, “नियगा मंदिरताहि वीकुरतोरिन पूंडलाह अदिकर मन्ह्ताया? मतेके बेद्रमता अदिकर मन्ह्ता, ओसो इद अदिकर बोग़ नीक ईतोग़?” इन्जि ताल्ह्कतोर.
23 E, chegando ao templo, acercaram-se dele, estando já ensinando, os príncipes dos sacerdotes e os anciãos do povo, dizendo: Com que autoridade fazes isso? E quem te deu tal autoridade?
24 अस्के येसु ओरिन इतोग़, “नना वने मीक उंद पोल्लो ताल्ह्किह्नन. मीट इदिन वेहतेके, नना वने बेद अदिकरते कीय्ह्नन, अदिन वेहतकन.
24 E Jesus, respondendo, disse-lhes: Eu também vos perguntarei uma coisa; se ma disserdes, também eu vos direi com que autoridade faço isso.
25 योहनिह्क लोकुरिन देवुळता पेदिरते एग़ मीहतलाह, बोग़ अदिकर ईतोग़? देवुळ ईताया, बारा मन्कलोर ईतोरा?” इन्जि ताल्ह्कतोग़. अस्के ओर तमतमाय इह वळ्ह्किंदुर, “माट देवुळ ईता इनदकल अस्के, वेग़ इनदनोग़, ‘अह इतेक मीट बाराह्क योहनिन नमविर?’ इनदनोग़.
25 O batismo de João donde era? Do céu ou dos homens? E pensavam entre si, dizendo: Se dissermos: do céu, ele nos dirá: Então, por que não o crestes?
26 मति माट मन्कलोर ईतोर इनदकल इतेक, लोकुर माक अडम आयनुर; योहन देवुळता कबुरतोग़ आंदोग़ इनजोर वेर नमिह्तोर कोनि.”
26 E, se dissermos: dos homens, tememos o povo, porque todos consideram João como profeta.
27 अदिह्क पया ओर पेदल्क “माट पुनोम,” इनजोर इतोर. अस्के पया येसु इतोग़, “अह इतेके, नना वने इव कबस्किन बेद अदिकरते कीय्ह्नन, अदिन मीक वेहोन,” इतोग़.
27 E, respondendo a Jesus, disseram: Não sabemos. Ele disse-lhes: Nem eu vos digo com que autoridade faço isso.
28 येसु ओसो इतोग़, “नना उंद पुन्पिह कीयनद पीटो वेहतह्नन, केंजाट. वग़ोग़ मन्कह्क इर्वुर पेकोर मतोर. तपे माळा मग़नगा अन्जि, ‘निमा नेंड अंगुर वाळुमतगा अन्जि कबळ कीम डा,’ इन्जि वेहतोग़.
28 Mas que vos parece? Um homem tinha dois filhos e, dirigindo-se ao primeiro, disse: Filho, vai trabalhar hoje na minha vinha.
29 ‘नाक दाया वसो, रा!’ इन्जि, वेग़ पेकाल इतोग़, मति पया बहो आलिह कीसि, वेना विचर मिळ्न्दताह्कु, वेग़ कबळतुह्क अतोग़.
29 Ele, porém, respondendo, disse: Não quero. Mas, depois, arrependendo-se, foi.
30 “पया तपे उड्लोग़ पेकानगा अन्जि अहे वेहतोग़. ओग़ उड्लोग़ पेकाल पया, ‘एय, दाय्ह्नन बाबा!’ इतोग़, मति अनोग़.
30 E, dirigindo-se ao segundo, falou-lhe de igual modo; e, respondendo ele, disse: Eu
31 “इदिनलोप्पा मीवा बाताल विचर मन्ह्ता? इर्वुरग्डाहि बोग़ तपेना पोल्लो केंजतोग़?” इन्जि येसु ओरिन ताल्ह्कतोग़. “माळा मग़िय केंजतोग़,” इनजोर इतोर. येसु ओरिन इतोग़, “इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्नन, मीकाय मुने सिद्वा एनवालोर ओसो बोगेस्कु, इद्रमतोर देवुळता राजेमते जागा पोयह्तोर.
31 Qual dos dois fez a vontade do pai? Disseram-lhe eles: O primeiro. Disse-lhes Jesus: Em verdade vos digo que os publicanos e as meretrizes entram adiante de vós no Reino de Deus.
32 योहन मीकु सेतेमता अग़ तोहतलाह वातोग़, मति मीट लोकुरिर ओन नमविर. सिद्वा एनवालोर ओसो बोगेस्कु मात्रम ओन नमतोर. ओर तमा पापमताहि मिळ्न्दतदिन ऊळिस तेला मीटु मिळ्न्दविर, योहनिन नमवाये मतिर.
32 Porque João veio a vós no caminho de justiça, e não o crestes, mas os publicanos e as meretrizes o creram; vós, porém, vendo
33 “ओसो उंद पुन्पिह कीयनद पीटो वेहतह्नन, केंजाटु. ओर्वोग़ लोता माल्काल साव्कर मतोग़, ओग़ु अंगुर वाळुम ओग़्सतोग़. अंगुर सोपता वाळुम ओग़्सिस, ताना सर्ने वेटळ दोहतोग़. पया वाळुमता लोप्पा अंगुर जोमा पेग़लाहि, उंदि बोंदा तर्वतोग़, ओसो ताना एरे वाळुम केपलाह उंद मंडा पंडटोग़. पया ओग़ दुस्रोरिह्क कूलते तासिसि, जेक देसेमते पय्नम अतोग़.
33 Ouvi, ainda, outra parábola: Houve um homem, pai de família, que plantou uma vinha, e circundou-a de um valado, e construiu nela
34 पया अंगुर पंडिना पंटा वातस्के, ओग़ तना पंटाता तूस ओयनेनाह्कु, उय्तुर ओर्युलतोरिनु, ऊळेवाळे केवालोरक्के लोहतोग़.
34 E, chegando o tempo dos frutos, enviou os seus servos aos lavradores, para receber os seus frutos.
35 “पया ओर्युलतोर वाळुमतगा वातस्के, वेर ऊळेवाळे केवालोर ओरिन पोसि, बोन नल्हतोर, बोन हव्कतोर, बोन बंडाङ उकतोर.
35 E os lavradores, apoderando-se dos servos, feriram um, mataram outro e apedrejaram outro.
36 इदिन केंजिसि पया, ओग़ माल्काल ओसोवन मर्ला, मुने लोहतोरिह्काय एक्वा ओर्युलतोरिनु ओसो लोहतोग़. वेरा संगे वने ओर ऊळेवाळे केवालोर अहे कीतोर.
36 Depois, enviou outros servos, em maior número do que os primeiros; e eles fizeram-lhes o mesmo.
37 आक्रिते नावा पेकान मान तासनुर इन्जि, ओग़ु तना मग़िनु ओरक्के लोहतोग़.
37 E, por último, enviou-lhes seu filho, dizendo: Terão respeito a meu filho.
38 मति ऊळेवाळे केवालोर मग़ि वायनदिन ऊळिसि, तमतमाय वळ्ह्किंदुर, ‘इद तपेना सम्सरम इतेके वेन्के आयग़ा. दट, वेने माट हव्किङ, अस्के वेना तूस माक आयग़ा.’
38 Mas os lavradores, vendo o filho, disseram entre si: Este é o herdeiro; vinde, matemo-lo e apoderemo-nos da sua herança.
39 इद्रम इन्जि ओन पोसि, वाळुमता पलतेह ओसि हव्कतोर.
39 E, lançando mão dele, o arrastaram para fora da vinha e
40 “अह इतेके वाळुमता माल्काल मल्स वायनोग़ अस्के, ओग़ वेर ऊळेवाळे केवालोरिनु बह कीयनोग़ इह्निर मीटु?” इन्जि येसु ताल्ह्कतोग़.
40 Quando, pois, vier o Senhor da vinha, que fará àqueles lavradores?
41 अस्के ओर पेदल्क येसुन इतोर, “अद्रमतोर लाग्वोरिन ओग़ देबाङ-गूटेङ कीसोर-कीसोरे हव्कनोग़, अह कीसि बराबर पंटातुह्क पंटाता ओना तूस एवालोरिह्कु, ओग़ अद वाळुमतुन कूलते ईयनोग़,” इतोर.
41 Dizem-lhe eles: Dará afrontosa morte aos maus e arrendará a vinha a outros lavradores, que, a seu tempo, lhe deem os frutos.
42 — ausente —
42 Diz-lhes Jesus: Nunca lestes nas Escrituras: A pedra que os edificadores rejeitaram, essa foi posta por cabeça do ângulo; pelo Senhor foi feito isso e é maravilhoso aos nossos olhos?
43 — ausente —
43 Portanto, eu vos digo que o Reino de Deus vos será tirado e será dado a uma nação que dê os seus frutos.
44 अद बंडातगा बोग़ अरयनोग़, ओग़ ईंदेग़-पोदोग़ आयनोग़, मति अद बार बोनगा अरता इतेके, ओग़ गुंडा-गुंडा आयनोग़,” इन्जि येसु इतोग़.
44 E quem cair sobre esta pedra despedaçar-se-á; e aquele sobre quem ela cair ficará reduzido a pó.
45 येसुनाङ पुन्पिह कीयनाङ पीटोङ केंजिसि, ओर लाग्वोर कोरातोरा लोप्पा वळ्ह्कनस्के, मावाय लोप्पा वळ्ह्किह्तोग़ इन्जि, पेर्मालोर ओसो परुसिर पुतोर.
45 E os príncipes dos sacerdotes e os fariseus, ouvindo essas palavras, entenderam que falava deles;
46 अदिह्क येसुन ओर पोयतलाहि अग़िङ पर्ह्किंदुर. मति लोकुर ओनु देवुळता कबुरतोग़ आंदोग़ इन्जि नमताह्कु, वेर लोकुरिह्क रेयिसि, येसुन पोयतलाह ऊळोर.
46 e, pretendendo prendê-lo, recearam o povo, porquanto o tinham por profeta.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?