Mateus 17

MRR vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 आरुङ दियाङ आतापया, याकुबि, योहनि, वेर तमोग़ इर्वुर ओसो पत्रु, वेर मुवुरिन पोसि, येसु तना संगे अलग उंद बेरा मेटापोग़ोन ओतोग़.
1 Seis dias depois, tomou Jesus consigo a Pedro, a Tiago e a João, irmão deste, e os conduziu à parte a um alto monte;
2 अस्के वेर ऊळनेके, ओना रूप मिळ्न्दता. ओना मोकमि पोळ्‍दलेह्‌का मांजिंदु, ओसो ओनाङ गेंदेङ वेह्‌चता लेह्‌का तिर्मिळ्स्किंदुङ.
2 e foi transfigurado diante deles; o seu rosto resplandeceu como o sol, e as suas vestes tornaram-se brancas como a luz.
3 अस्के ऊळाटु, एलिया मुय्तोग़, मोसा मुय्तोग़, वेर इर्वुर मुनेतोर देवुळता कबुरतोर, येसुना संगे वळ्ह्‌कनदिन वेर मुवुर कग़यवालोर ऊळतोर.
3 E eis que lhes apareceram Moisés e Elias, falando com ele.
4 तेन ऊळिसि पत्रु पया इतोग़, “सामि, माट इगा मनदना, इद बेसु! नीवा विचर मतेके, नना इगा मूंड मंडाङ कीसीकन: उंदि नियेनाह्‌कु, उंदि मोसा मुय्तोनेनाह्‌कु, उंदि एलिया मुय्तोनेनाह्‌कु,” इनजोर येसुन ताल्ह्‌कतोग़.
4 Pedro, tomando a palavra, disse a Jesus: Senhor, bom é estarmos aqui; se queres, farei aqui três cabanas, uma para ti, outra para Moisés, e outra para Elias.
5 पत्रु इद्रम वळ्ह्‌कनेकेने, पांड्रि मोयुलि ओर सबेटोरिन मुळ्हता, मुळ्हतापया पोग़ोटा मोयुलताहि उंद आल्का वेनदा वाता: “वेग़ नावा जीवा कीतोग़ मग़ि, वेना लोप्पा नना पका गिर्दाते मह्‌नन; वेनाङे मीट केंजसोर मन्ह्‌टु,” इद्रम वेनदा वाता.
5 Estando ele ainda a falar, eis que uma nuvem luminosa os cobriu; e dela saiu uma voz que dizia: Este é o meu Filho amado, em quem me comprazo; a ele ouvi.
6 इद आल्कातुन केंजिसि, वेर मुवुर कग़यवालोर रेयिह्‌कु साङसोर, कप मुळ्न्दिस अरतोर.
6 Os discípulos, ouvindo isso, caíram com o rosto em terra, e ficaram grandemente atemorizados.
7 अस्के पया, वेरा एरे वासि, येसु वेरिन बोयिसि, “रेयमाट रा, तेदाटु!” इनजोर इतोग़.
7 Chegou-se, pois, Jesus e, tocando-os, disse: Levantai-vos e não temais.
8 पया तेदिस ऊळिह्‌तोर इतेके, येसुन विळ्सिस अगा बोग़े बह इलेग़ आसि, येसुये मतोग़.
8 E, erguendo eles os olhos, não viram a ninguém senão a Jesus somente.
9 मेटाताहि रेगनेके, वेर मुवुर कग़यवालोरिन येसु उकुम ईस वेहतोग़, “माने-मन्कना नडुम पुटटोनन नना डोलिस मन्जि ओसो तेग़्कनाह्‌जोम, मीट नेंड बेद ऊळतिर, तेनु बोन्के बह वेहमाटु,” इतोग़.
9 Enquanto desciam do monte, Jesus lhes ordenou: A ninguém conteis a visão, até que o Filho do homem seja levantado dentre os mortos.
10 “इंगो गूरु! मति देवुळ लोहवाल राजाल वायनामुनेने, (ओना अग़दुन ओप्पे कीयलाह,) एलिया मुय्तोग़ मल्स वायनोग़ इनजोरे सास्त्रमगूरुर इन्ह्‌तोर. अद्रम बाराह्‌क इन्ह्‌तोर?” इन्जि वेर येसुन ताल्ह्‌कतोर.
10 Perguntaram-lhe os discípulos: Por que dizem então os escribas que é necessário que Elias venha primeiro?
11 अस्के येसु इतोग़, “एलियाल निटमे सबेटविन बेस ओप्पे कीयलाह वास्तोग़े.
11 Respondeu ele: Na verdade Elias havia de vir e restaurar todas as coisas;
12 मति नना मीक वेहतह्‌नन, एलियाल इतेके वातोग़े, तेला मति लोकुर ओन पुनोर. तम्क विचर वातपु, अहे ओर ओनु तिपल कीतोर. अद्रमे माने-मन्कना नडुम पुटटोनन, नना वने ओरा कयदाहि तिपल एतकन,” इन्जि येसु वेहतोग़.
12 digo-vos, porém, que Elias já veio, e não o reconheceram; mas fizeram-lhe tudo o que quiseram. Assim também o Filho do homem há de padecer às mãos deles.
13 वेग़ एलियाना पोल्‍लो वळ्ह्‌कनस्के, एग़ मीहवाल योहननाय लोप्पा माक वेहतह्‌तोग़, इनजोरे वेर मुवुर अस्के पुतोर.
13 Então entenderam os discípulos que lhes falava a respeito de João, o Batista.
14 — ausente —
14 Quando chegaram à multidão, aproximou-se de Jesus um homem que, ajoelhando-se diante dele, disse:
15 — ausente —
15 Senhor, tem compaixão de meu filho, porque é epiléptico e sofre muito; pois muitas vezes cai no fogo, e muitas vezes na água.
16 नना वेनु नीवाङ कग़यवालोरक्‍के तच मतन, मति ओरु वेन बेस कीया पग़वोर,” इतोग़.
16 Eu o trouxe aos teus discípulos, e não o puderam curar.
17 अस्के येसु इतोग़, “ए विस्वसलेवोरिर, गलत विचर केवालोरिर, मीवा संगे बेचानाह नना मनदकन? बेचानाह मीट देवुळता लावतुन पुनवाये मनदकिर? मियेनाह्‌क नाक वेल्‍लाय कयर वास्ता! अले अह इतेके, ओग़ पेकान नयके ताट,” इतोग़.
17 E Jesus, respondendo, disse: ó geração incrédula e perversa! até quando estarei convosco? até quando vos sofrerei? Trazei-mo aqui.
18 अस्के वेन पेकानु देयमि पोयता इन्जि येसु पुतोग़, पुन्जि देयमतुन दगा ईतोग़, ईतस्के अद देयम ओनग्डाहि पटादुळ पेसिस वितता. पया अदे वेलाते पेकाल सव्रेम आतोग़.
18 Então Jesus repreendeu ao demônio, o qual saiu de menino, que desde aquela hora ficou curado.
19 कतमतोर लोकुर पेसिस अतापया, येसुनाङ कग़यवालोर ओनगा वास ताल्ह्‌कतोर, “अदिन माट बह पूंड पग़वोम, गूरु?” इतोर.
19 Depois os discípulos, aproximando-se de Jesus em particular, perguntaram-lhe: Por que não pudemos nós expulsá-lo?
20 येसु ओरिन इतोग़, “देवुळतगा मीवा विस्वस कमि मन्ह्‌ता, अदिह्‌कु अद देयमतुन मीट पूंड पग़विर. नना मीक सेतेम वेहतह्‌नन, मीवा विस्वस नूङमेटा मतेके, इद मेटातुनु मीटु ‘इग्डाहि ओके जर्गा!’ इनजोर इतेके, अद जर्गग़ा. मीट बेदाय कीया पग़यकिर.
20 Disse-lhes ele: Por causa da vossa pouca fé; pois em verdade vos digo que, se tiverdes fé como um grão de mostarda direis a este monte: Passa daqui para acolá, e ele há de passar; e nada vos será impossível.
21 [मति मीटु देवुळतुन पार्तना कीसोर, उपस कीसोर मतेकेने, इद्रमता देयमतुन पूंड पग़यकिर,]” इन्जि इतोग़.
21 {mas esta casta de demônios não se expulsa senão à força de oração e de jejum.}
22 ओर कग़यवालोर गालिल पटटे उंदि जागाते जमा आतोर अस्के, येसु ओरिन इतोग़, “माने-मन्कना नडुम पुटटोनन, नाकु कोंटेतोरा कयदे पोस ईयना मन्ह्‌ता.
22 Ora, achando-se eles na Galiléia, disse-lhes Jesus: O Filho do homem está para ser entregue nas mãos dos homens;
23 ओरु नाक हव्कनुर, मति नना मूंड दियाने ओसो जीवा अरयकन,” इतोग़. तेन केंजताह्‌कु, ओर पकाय दुकम आस मतोर.
23 e matá-lo-ão, e ao terceiro dia ressurgirá. E eles se entristeceram grandemente.
24 पया येसु तनाङ कग़यवालोर बार कापेर्नाग़ एवतोर. ओर अगा मनेके, मंदिरता सारा एनवालोर पत्रुनके वास ताल्ह्‌कतोर, “मीवा गूरु येरुसलेमता मंदिरता सारा दोहोग़ा?”
24 Tendo eles chegado a Cafarnaum, aproximaram-se de Pedro os que cobravam as didracmas, e lhe perguntaram: O vosso mestre não paga as didracmas?
25 “इंगो, दोहतह्‌तोग़े!” अह इन्जि, पत्रु येसुन वेहतलाह लोनलोप्पा ओळियतोग़. पत्रु इदिनलोप्पा ताल्ह्‌कनामुनेने, येसु ओन इतोग़, “सिमोनि, तेना लोप्पा नीवा विचर बाताल मन्ह्‌ता, रा? इद बूमता राजालोर सिद्‌वा-सारा बोरग्डाह एतह्‌तोर? तनाय लोतोरग्डाहि, बारा दुस्रोरग्डाहि?”
25 Disse ele: Sim. Ao entrar Pedro em casa, Jesus se lhe antecipou, perguntando: Que te parece, Simão? De quem cobram os reis da terra imposto ou tributo? dos seus filhos, ou dos alheios?
26 “आयो, दुस्रोरग्डाहि, गूरु,” इन्जि पत्रु इतस्के, येसु इतोग़, “अह इतेके, लोतोरिह्‌क सारा दल्गो.
26 Quando ele respondeu: Dos alheios, disse-lhe Jesus: Logo, são isentos os filhos.
27 अद्रमे माट देवुळता मन्कलोरल इनजोरे, माक वने ताना मंदिरता सारा दल्गो. तेला मति ओर कोंटे कीयना आयो इन्जि, माट ओरिह्‌क ईकले. निमा सम्दुरकचुल अन्जि मीन्क कूसा. बेद मीन मुने दोर्कग़ा, अद मीनता तोडटुनु पळ्ह्‌किस ऊळा, अगा नीकु नीवा-नावा सारातुह्‌क आलनाहि, उंदि कल्दर बंडि दोर्कग़ा. अदिन ओसि दोह्‌चीम,” इतोग़. (पया पत्रु अहे कीतोग़.)
27 Mas, para que não os escandalizemos, vai ao mar, lança o anzol, tira o primeiro peixe que subir e, abrindo-lhe a boca, encontrarás um estáter; toma-o, e dá-lho por mim e por ti.

Ler em outra tradução

Comparar com outra