Mateus 11
MRR vs ARIB
1 अस्के येसु तनाङ बळयिर, बारा मांदतुन इव अडोङ वेहतनाङ मारिह कीतस्के, तना कबुरतुन पोकुर कीयलाहि, ओरिन लोहतोग़. लोहचि, ओग़ अग्डाहि पेसिस, अग्डाङ नाह्कने देवुळता कबुर वेहचोरे, काग़्हचोरे अतोग़.
1 Tendo acabado Jesus de dar instruções aos seus doze discípulos, partiu dali a ensinar e a pregar nas cidades da região.
2 — ausente —
2 Ora, quando João no cárcere ouviu falar das obras do Cristo, mandou pelos seus discípulos perguntar-lhe:
3 — ausente —
3 És tu aquele que havia de vir, ou havemos de esperar outro?
4 वेर कग़यवालोर येसुनगा वासि अह ताल्ह्कतस्के, येसु वेरिन इतोग़, “मीट बाताङ केंजिह्निर, ऊळिह्निर, अविने मल्स अन्जि योहनिह्क वेहाट:
4 Respondeu-lhes Jesus: Ide contar a João as coisas que ouvis e vedes:
5 नाक देवुळ ईतद लावते गुडिर तोवयलाह आतोर, कूटालोर ताकलाह आतोर, मोंडरोगमतोर सव्रेम आस्तोर, एव्डालोर वेनदलाह आतोर, हातोर बार तेग़्किह्तोर, गरिबतोरिह्क बेसता कबुर केंजलाह दोर्किह्ता.
5 os cegos vêem, e os coxos andam; os leprosos são purificados, e os surdos ouvem; os mortos são ressuscitados, e aos pobres é anunciado o evangelho.
6 नना बोनन आंदन इन्जि, बोर उन्क-मन्क आयोर, ओर देय्वातोरे, इह इनजोर योहनिन वेहाट,” इन्जि येसु वेहतोग़.
6 E bem-aventurado é aquele que não se escandalizar de mim.
7 योहननाङ कग़यवालोर अग्डाहि पेसिस अनेके, येसु मुडोरा संगे पया योहनना लोप्पा वेहता बोटटोग़, “पेळ्ह्कल बूमते मीटु योहननाङ केंजलाह अतिर अस्के, बेद्रमता मन्कन ऊळलाह अन्जि? वळ्यते विग़्कु-वग़्कु आयनद काग़रोंडालेह्का, तना पोल्लोतुन मिळ्हच-मिळ्हच वेहवान ऊळलाह अन्जिया?
7 Ao partirem eles, começou Jesus a dizer às multidões a respeito de João: que saístes a ver no deserto? um caniço agitado pelo vento?
8 अद्रमतोन आयवेके पया, बोन ऊळ अन्ज मतिर? रेसेम गेंदेङ उहतोग़ मन्कनुया? केंजाटु, रेसेम गेंदेङ उहतोर मन्कलोर पेळ्ह्कल बूमतगा मनोर, राजमिदेनगान मन्ह्तोर.
8 Mas que saístes a ver? um homem trajado de vestes luxuosas? Eis que aqueles que trajam vestes luxuosas estão nas casas dos reis.
9 पया बाराह्क अन्ज मतिर, रा? देवुळता कबुरतोन ऊळलाह, आयोया? मीक नना वेहतह्नन, मुनेतोर देवुळता कबुरतोरा सेवातुह्क वीळिस, योहनना सेवा मता, अद्रमतोने मीट अन्जि ऊळतिर.
9 Mas por que saístes? para ver um profeta? Sim, vos digo, e muito mais do que profeta.
10 ओनाय लोप्पा देवुळि मुने तना लोहवाल पिसिह केवान वेहच मता,
10 Este é aquele de quem está escrito: Eis aí envio eu ante a tua face o meu mensageiro, que há de preparar adiante de ti o teu caminho.
11 इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्नन इतेके, देवुळताङ पाळ्नाङ अडोने ताकवालोरगा, देवुळता पेदिरते एग़ मीहवाल योहनिह्काय वीळिस, बोग़े बेरोग़ पुटोग़ आसि. मतिंगा बोरगा देवुळ राजेम कीस्ता, ओरग्डाहि सबेटोरिह्क उड्लोग़ वने योहनिह्काय बेरोग़.
11 Em verdade vos digo que, entre os nascidos de mulher, não surgiu outro maior do que João, o Batista; mas aquele que é o menor no reino dos céus é maior do que ele.
12 देवुळता पेदिरते एग़ मीहवाल योहन, कबुर वेहचोर वाताङ दियानाहि नेंड एवनाह्जोम, देवुळ तना राजेमतुन जोरतेने निल्पिह कीसोर मन्ह्ता, अह आसि लोकुर तान पोयतलाह, दोबेङ-नूकेङ कीसोरे लोप्पा नेङिह्तोर.
12 E desde os dias de João, o Batista, até agora, o reino dos céus é tomado a força, e os violentos o tomam de assalto.
13 इतेके योहन वानाह्जोमु, देवुळताङ सबेटोर कबुरतोरा सास्त्रम ओसो मोसानाङ अडोङ, मुनेने देवुळ लोहवाल राजाल वायनदिना लोप्पा वेहच मताङ.
13 Pois todos os profetas e a lei profetizaram até João.
14 मुनेतोर कबुरतोर बेस्के ‘(देवुळ लोहवाल राजाना मुने), एलियाल कबुरतोग़ इद बूमते मल्स वायनोग़,’ इनजोर इंदुर, अस्के ओरु योहनना लोप्पाने वेहन्दुर. इदिन पुनदलाह मीवा विचर मन्ह्ता इतेके पुन्ह्टु: योहन इतेके एलियाललेह्काडोग़े!
14 E, se quereis dar crédito, é este o Elias que havia de vir.
15 मियग्डाहि बोरिह्कु पुनदलाह गिर्दा मन्ह्ता, नावा पोल्लोतुन बेस केंजाटु!
15 Quem tem ouvidos, ouça.
16 — ausente —
16 Mas, a quem compararei esta geração? É semelhante aos meninos que, sentados nas praças, clamam aos seus companheiros:
17 — ausente —
17 Tocamo-vos flauta, e não dançastes; cantamos lamentações, e não pranteastes.
18 अद्रमे योहन लोकुरा संगे उदसोर बेस तिनजोर-उनजोर वावोग़, अदिह्क इसि ओनगा देयम मन्ह्ता, इद्रम ओन इन्ह्तोर.
18 Porquanto veio João, não comendo nem bebendo, e dizem: Tem demônio.
19 मति माने-मन्कना नडुम पुटटोनन बेस तिनजोर-उनजोर वाताह्क इसि, नाक वळ्ह्किह्तोर, ‘ओन ऊळाट, ओग़ उळ्बे, ओचे, सिद्वा एनवालोरा, पाप्यहलोरा गोतयाल!’ इद्रम नाक इन्ह्तोर. (योहन अह मताह्क वने मीक अरवोये, नना इह मताह्क वने मीक अरवोये.) मति बोर देवुळता बुदते ताकिह्तोर, ओराङ कबस्क सेतेम दिसनुङ,” इनजोर येसु इतोग़.
19 Veio o Filho do homem, comendo e bebendo, e dizem: Eis aí um comilão e bebedor de vinho, amigo de publicanos e pecadores. Entretanto a sabedoria é justificada pelas suas obras.
20 पया बेव नाह्कने येसु तनाङ बेह्रा डीसाताङ वेल्लाङे कबस्क कीतोग़, अग्डोरु पापमताहि मिळ्न्दवाह्कु, ओरिन ओग़ु इहलेह्का तप तोहता बोटटोग़:
20 Então começou ele a lançar em rosto às cidades onde se operara a maior parte dos seus milagres, o não se haverem arrependido, dizendo:
21 “ए कोराजिन नाटेनोरिर! ए बेत्सेदा नाटेनोरिर! देवुळि मीक सिक्सा ईयग़ा. बाराह्क इतेके मियगा बेव बेरा डीसाताङ कबस्क कीतन, अवु सोर, सिदोन इव लाग्वाङ नाह्कने कीस मतेके, अग्डोरु अस्केन बेस्कोटे निटमे केंजेर; पोता-गेंदेङ उहचि, तलातगा नेग़ दोसिसि, मावा पापमताहि मिळ्न्दतोम इन्जि, ओर तोहेर. (मति मीट इतेक मीवा पापमताहि मिळ्न्दविर!)
21 Ai de ti, Corazin! ai de ti, Betsaida! porque, se em Tiro e em Sidom, se tivessem operado os milagres que em vós se operaram, há muito elas se teriam arrependido em cilício e em cinza.
22 करल इदे मन्ह्ता, सोर, सिदोन इव नाह्िकह्काय वीळिसि, मीक नेयमता आक्रि दियाते देवुळि वेल्ला सिक्सा ईयग़ा.
22 Contudo, eu vos digo que para Tiro e Sidom haverá menos rigor, no dia do juízo, do que para vós.
23 ओसो ए कापेर्नाटेनोरिर! मीट देवुळदीपतगा पोग़ोन एवयकोम इह्निरा? आयो, देवुळि मीक इळ्ने हानादीपतगा पोहचीयग़ा! मियगा नना बेव बेरा डीसाताङ कबस्क कीतन, अव कबस्क सोदोम नाटे तेला कीस मतेके, अद नाटेनोर तमा पापमताहि मिळ्न्देर, अह आसि सोदोम नेंड एवनाह्जोम पिसालि, देवुळि तान बूळे केवो आवालि.(मति मीट इतेक मीवा पापमताहि मिळ्न्दविर!)
23 E tu, Cafarnaum, porventura serás elevada até o céu? até o inferno descerás; porque, se em Sodoma se tivessem operado os milagres que em ti se operaram, teria ela permanecido até hoje.
24 नना मीक वेहतह्नन, सोदोमतुह्काय वीळिसि, मीकु नेयमता आक्रि दियाते, देवुळि वेल्ला सिक्सा ईयग़ा,” इनजोर इतोग़.
24 Contudo, eu vos digo que no dia do juízo haverá menos rigor para a terra de Sodoma do que para ti.
25 अस्के येसु देवुळतुन जोहर कीस इतोग़, “ए बाबा! इळ्ता, पोग़ोटा बूमता सामिनिन! नना नीक जोहर कीय्ह्नन, बाराह्क इतेके निमा इव सेतेम पोल्लोनु, बुदतोरोम, पका तेळियतोरोम इनवालोरिह्क तोहवालेवा, उड्लोरोम, बुदलेवोरोम इनवालोरिह्क तोहतिन.
25 Naquele tempo falou Jesus, dizendo: Graças te dou, ó Pai, Senhor do céu e da terra, porque ocultaste estas coisas aos sábios e entendidos, e as revelaste aos pequeninos.
26 निटमे बाबा, नीवा विचर इद्रमे कीयनद मता.”
26 Sim, ó Pai, porque assim foi do teu agrado.
27 पया येसु इतोग़, “नावा बाबाल नाकु सबे पुनदलाह ईतोग़. देवुळबाबान विळ्सिस, बोग़े बार देवुळता मग़िन पुनोग़. ओसो बाबान सिरप नना, ओना मग़नन, पुह्नन, ओसो बाबान तोहतलाह बोरिन नना आचिह्नन, ओर वने बाबान पुनदनुर.
27 Todas as coisas me foram entregues por meu Pai; e ninguém conhece plenamente o Filho, senão o Pai; e ninguém conhece plenamente o Pai, senão o Filho, e aquele a quem o Filho o quiser revelar.
28 “एय कह्टेम कीसोर बागतोरिर, (वेल्लाङे अडोङ-उतुर्कना) मोता कांजतोरिर, मीट सबेटोरिर नयके वाटु, अस्के नना मीवाङ जीवाह्कु आरम ईकन.
28 Vinde a mim, todos os que estai cansados e oprimidos, e eu vos aliviarei.
29 नना पेदातनम केवानन आयोन, ओसो जीवाते कुलुल मह्नन. अदिह्क (मीवा पूहतद जुवातुन पोहचि,) मीट नावाये जुवा कांजाटु. ओसो नावाङ कग़याटु, अहे कीम्ह्टु, अस्के मीवाङ जीवाह्कु आरम दोर्कग़ा.
29 Tomai sobre vós o meu jugo, e aprendei de mim, que sou manso e humilde de coração; e achareis descanso para as vossas almas.
30 बाराह्क इतेके नावा जुवा पूहो, नावा मोता अल्को मन्ह्ता!”
30 Porque o meu jugo é suave, e o meu fardo e leve.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?