Mateus 10

MRR vs ARC

Sair da comparação
ARC Almeida Revista e Corrigida 2009
1 अस्के पया येसु तनाङ कग़यवालोरिन, बारा मांदतुन एरे केयतोग़. केयिसि ओरिह्‌कु देयह्‌क-बूतह्‌क पूंडलाहि, रोगह्‌किन-दुकह्‌किन सव्रे कीयलाहि, अदिकर ईतोग़.
1 E, chamando os seus doze discípulos, deu-lhes poder sobre os espíritos imundos, para os expulsarem e para curarem toda enfermidade e todo mal.
2 ओर कग़यवालोर बारा मन्कलोराङ पेदिर्क इह मताङ: मुने सिमोन (ओने पत्रु इंदुर) ओसो आंद्रेयाल, वेर तमोग़ इर्वुर मतोर; पया जेबेदिनाङ इर्वुर मग़्कु याकुब ओसो योहन;
2 Ora, os nomes dos doze apóstolos são estes: O primeiro, Simão, chamado Pedro, e André, seu irmão; Tiago, filho de Zebedeu, e João, seu irmão;
3 पिलिप ओसो बार्तोलोम; तोमाल ओसो मत्याल (ओग़ सिद्‌वा एनवाल मन्ज तेला); अल्पुना मग़ि याकुब ओसो तदु;
3 Filipe e Bartolomeu; Tomé e Mateus, o publicano; Tiago, filho de Alfeu, e Lebeu, apelidado Tadeu;
4 सिमोन (ओग़ रोम सर्करता अडम पार्टितोग़), ओसो यहुदा इस्केर्योत (वेग़े आक्रिते येसुन कोंटेतोरा कयदे पोसीतोग़). (वेरे येसुनाङ बारा मांदि बळयिरआंदुर.)
4 Simão, o Zelote, e Judas Iscariotes, aquele que o traiu.
5 — ausente —
5 Jesus enviou estes doze e lhes ordenou, dizendo: Não ireis pelo caminho das gentes, nem entrareis em cidade de samaritanos;
6 — ausente —
6 mas ide, antes, às ovelhas perdidas da casa de Israel;
7 मीट अनेके ‘देवुळता राजेम कीयनाङ दियाङ एवयलाह आताङ,’ इनजोर वेहचोर अन्ह्‌टु.
7 e, indo, pregai, dizendo: É chegado o Reino dos céus.
8 रोगह्‌लोरिन सव्रे कीसोर, हातोरिन जीवा अर्हचोर, मोंडरोगमतोरिन सुद्रे कीसोर, देयह्‌किन पूंडसोर अन्ह्‌टु. मीक नना पुनेमते अदिकर ईतन, अहे मीट वने पुनेमते दुस्रोरा सेवा कीम्ह्‌टु.
8 Curai os enfermos, limpai os leprosos, ressuscitai os mortos, expulsai os demônios; de graça recebestes, de graça dai.
9 “अनेके मीवाङ नंडिने बंगरताङ, वेंडटाङ, रागताङ कोताङ बह तासमाटु.
9 Não possuais ouro, nem prata, nem cobre, em vossos cintos;
10 अहे जोर्का कांजमाटु, रेंड-रेंड जगाङ, रेंड-रेंड एल्पुस्क, ओसो कयदे डुडि, इविन ओयमाटु. मीट देवुळताय बूततोरिर इतेके, लोकुर मीक दर्मम कीयना गावले.
10 nem alforjes para o caminho, nem duas túnicas, nem sandálias, nem bordão, porque digno é o operário do seu alimento.
11 मीटु बेदाय नाटे दाकिर, अस्के अगा बोग़ नेह्‌नोग़ मन्ह्‌तोग़, ओना पता कीम्ह्‌टु. ओसो मीट पेसिस अनाह्‌जोम, ओनगाने मन्ह्‌टु.
11 E, em qualquer cidade ou aldeia em que entrardes, procurai saber quem nela seja digno e hospedai-vos aí até que vos retireis.
12 ओसो लोते नेङनेके, मीक सुकम दोर्कि, इद्रमता बर्कतता पोल्‍लो इन्ह्‌टु.
12 E, quando entrardes nalguma casa, saudai-a;
13 अद लोतोरु बेस मीक जागा-पग़्सा कीयलाह गिर्दा आतोर इतेके, मीवा वळ्ह्‌कतद बर्कत ओरगा मनदग़ा. मति ओर गिर्दा आयोर इतेके, देवुळता बर्कत ओरगा मनो आयग़ा.
13 e, se a casa for digna, desça sobre ela a vossa paz; mas, se não for digna, torne para vós a vossa paz.
14 बेद नाटेनोर मीक एरे केवोर, मीवा कबुरतुन केंजोर, अद नाटेनाहि पेसनेके, (ओर देवुळता सिक्सातुह्‌क ओजिह्‌तोर इनजोर तोहतलाहि,) मीट मीवाङ काल्कना दुरातुन अगान दुल्पाटु.
14 E, se ninguém vos receber, nem escutar as vossas palavras, saindo daquela casa ou cidade, sacudi o pó dos vossos pés.
15 इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्‌नन, सोदोम-गोमोरा अव नाह्‌कनोरिन देवुळ (ओराङ लाग्वाङ कबस्कनेनाह्‌क, मुने सिक्सा ईसि) बूळे कीता इन्जि पुतिर. तान वीळिसि मीक एरे केवोर इव नाह्‌कनोरिनु, नेयमता आक्रि दियाते देवुळि वेल्‍ला सिक्सा ईयग़ा.
15 Em verdade vos digo que, no Dia do Juízo, haverá menos rigor para o país de Sodoma e Gomorra do que para aquela cidade.
16 “इद केंजाट, लोळ्ङानगा गोरेन लोहतपु, नना मीक दुनियाते लोहतह्‌नन. अदिह्‌कु मीटु तरस्कना लेह्‌का सत्रल मन्ह्‌टु, मति परेवाङ मतप, नाळेह केवोरा लेह्‌का वने मन्ह्‌टु.
16 Eis que vos envio como ovelhas ao meio de lobos; portanto, sede prudentes como as serpentes e símplices como as pombas.
17 मति मन्कलोराहि उसरते मन्ह्‌टु. ओर मीकु कोरट-कचिर्कनगा ओसीयनुर, तमाङ पार्तनाताङ लोह्‌कने मीक नल्हतनुर.
17 Acautelai-vos, porém, dos homens, porque eles vos entregarão aos sinédrios e vos açoitarão nas suas sinagogas;
18 ओसो नाक नमताह्‌कु, मीकु सर्करता मुनेह, अहे राजालोरा मुनेह, निल्पिह कीयनुर. अस्के मीटु ओरिह्‌कु, ओसो यहुदि आयवोर दुस्राङ जातिनोरिह्‌कु, नावा लोप्पा साक्सि वेहतकिर.
18 e sereis até conduzidos à presença dos governadores e dos reis, por causa de mim, para
19 — ausente —
19 Mas, quando vos entregarem, não vos dê cuidado como ou o que haveis de falar, porque, naquela
20 — ausente —
20 Porque não sois vós quem falará, mas o Espírito de vosso Pai é que fala em vós.
21 “विस्वसलेवोग़ तमोग़ बार तना विस्वसि दादानु, ओसो विस्वसलेवोग़ तपे बार तना विस्वसि मग़िनु हव्कलाहि पोसीयनुर. विस्वसलेवोर मग़्क-मयास्‍क विस्वसिर तलोग़-तपेरा विरुद तेदिसि, ओरिन हव्कलाह वेहतनुर.
21 E o irmão entregará à morte o irmão, e o pai, o filho; e os filhos se levantarão contra os pais e os matarão.
22 ओसो मीट नाक नमवालोरिर आताह्‌कु, दुनियातोर मीकु कोटुल कीयनुर. मति आक्रि एवनाह बोर दीरा पोस मन्ह्‌तोर, ओरिन देवुळि पिसिह कीयग़ा.
22 E odiados de todos sereis por causa do meu nome; mas aquele que perseverar até ao fim será salvo.
23 उंद नाटे बेस्के ओर मीक बोबा कीयनुर अस्के, दुस्रा नाटे मीट पटादुळ विताटु. इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्‌नन, इस्रयेलतोराङ सबे नाह्‌कने मीट नावा कबुर वेहतलाह मारिह कीयनामुनेने, नना माने-मन्कना नडुम पुटटोनन देवुळदीपताहि मल्स वायकन.
23 Quando, pois, vos perseguirem nesta cidade, fugi para outra; porque em verdade vos digo que não acabareis de sem que venha o Filho do Homem.
24 “कग़यवाल तना गूरुह्‌क बेरोग़ आस्तोग़ा? अहे ओर्युलतोग़ तना माल्काह्‌क बेरोग़ आस्तोग़ा?
24 Não é o discípulo mais do que o mestre, nem é o servo mais do que o seu senhor.
25 आयो, कग़यवाल गूरुनलेह्‌का ओसो ओर्युलतोग़ माल्कानलेह्‌का आयना, इचोने ओन्क बेसु. नना लोता माल्कानन मन्ज तेला, नाके ओर देयह्‌कना मुक्याल इन्ह्‌तोर; मीट इतेके लोता मन्कलोरिर इन्जि, मीक बेचोन वीळिस तिपल कीयनुर, इदिन सीताते तासाटु!
25 Basta ao discípulo ser como seu mestre, e ao servo ser como seu senhor. Se chamaram Belzebu ao pai de família, quanto mais aos seus domésticos?
26 ओर तिपल कीयनस्के, ओरिह्‌क रेयमाटु. सबे मकिह कीतव पोल्‍लोङ पङ्ने आयनुङ, इद्रमता वेला वायग़ा.
26 Portanto, não os temais, porque nada há encoberto que não haja de revelar-se, nem oculto que não haja de saber-se.
27 बेद नना मीक ईकळते वेहतह्‌नन, अदिन मीटु वेह्‌चते लोकुरा मुनेह पिङम-पङम वेहाटु. ओसो बेव नना मीवा केवदे वेहतह्‌नन, अविनु लोता पोग़ोन निचि, पोकुर कीम्ह्‌टु.
27 O que vos digo em trevas, dizei-o em luz; e o que escutais ao ouvido, pregai-
28 “बोर मेंदुदुन हव्क पग़यह्‌तोर मति जीवातुन इट पग़वोर, ओर मन्कलोरिह्‌क मीट रेयमाटु. ओरिन रेयवा, जीवातुन ओसो मेंदुदुन, इव रेंडिन आसि पिववद किसबटटा सिक्सातगा बूळे कीया पग़यनद देवुळि, तान्के रेयाटु.
28 E não temais os que matam o corpo e não podem matar a alma; temei, antes, aquele que pode fazer perecer no inferno a alma e o corpo.
29 ऊळाटु, कोळ्का पिटेह्‌कु बाता बिसद मन्ह्‌ताया? इले, तेला मति मीवा देवुळदीपतोग़ बाबाना विचरलेवा, अविस्कनग्डाहि उंद वने पोग़ोटाहि इळ्न अर्सि डोलो.
29 Não se vendem dois passarinhos por um ceitil? E nenhum deles cairá em terra sem
30 — ausente —
30 E até mesmo os cabelos da vossa cabeça estão todos contados.
31 — ausente —
31 Não temais, pois; mais valeis vós do que muitos passarinhos.
32 “बोरु लोकुरा मुनेह येसुनाङ कग़यवानन इन्जि कबुल आस्तोर, ओरिन नना वने आक्रि नेयमता वेलाते, नावा देवुळदीपतोग़ बाबाना मुनेह, वेर मावोरे इनदकन.
32 Portanto, qualquer que me confessar diante dos homens, eu o confessarei diante de meu Pai, que
33 बोर बारा नाकु लोकुरा मुनेह पुनोन इनदनुर, ओरिनु नना वने नावा देवुळदीपतोग़ बाबाना मुनेह, वेर मावोर आयोर इनदकन.
33 Mas qualquer que me negar diante dos homens, eu o negarei também diante de meu Pai, que
34 “सबेटोर लोकुर गूनमते मनदना इन्जि, वेग़ इद बूमते वातोग़ इनजोर, नावा लोप्पा इनमाटु. बाराह्‌क इतेके लोकुर गूनमते मनदना इन्जि वावोन, मति नना वाताह्‌के नाक नमवालोरु, नाक नमवोरु, वेरा नडुम जग्ळम पुटग़ा.
34 Não cuideis que vim trazer a paz à terra; não vim trazer paz, mas espada;
35 इतेके नयेनाह्‌के तपेना संगे मग़ि, तलिना संगे मयाळि, अहे आतोना संगे कोयाळि, इद्रम वेर कोंटेङ आयनुर.
35 porque eu vim pôr em dissensão o homem contra seu pai, e a filha contra sua mãe, e a nora contra sua sogra.
36 लोताय मांदि तमतमाये कोंटेनोर आयनुर.
36 E, assim, os inimigos do homem serão os seus familiares.
37 बोर नाकाय वीळिसि तमाङ तलिस्क-तपेरिन एक्‍वा जीवा कीस्तोर, ओर नावाङ कग़यलाह ओप्पोर. अहे बोर नाकाय वीळिसि तमाङ मग़्क-मयास्किन एक्‍वा जीवा कीस्तोर, ओर वने नावाङ कग़यलाह ओप्पोर.
37 Quem ama o pai ou a mãe mais do que a mim não é digno de mim; e quem ama o filho ou a filha mais do que a mim não é digno de mim.
38 ओसो बोर तमा हव्कनागुटा कांजतप, नावा पयाह वाताह्‌कु, कोंटेङ, अड्सन्क आपलाह तयर आयोर, ओर वने नावाङ कग़यलाह ओप्पोर.
38 E quem não toma a sua cruz e não segue após mim não é digno de mim.
39 बोर इंजेके तमा कुदता जीवातुन पिसिह कीयलाहि ऊळिह्‌तोर, ओर आक्रिते बूळेम आयनुर. मति बोर नयेनाह्‌कु सबे पोहतह्‌तोर, ओरिह्‌क देवुळि पूना जीवा ईयग़ा.
39 Quem achar a sua vida perdê-la-á; e quem perder a sua vida por amor de mim achá-la-á.
40 “बोर मीक एरे कीस्तोर, ओर नाक वने एरे कीतप मन्ह्‌तोर; ओसो बोर नाक एरे कीस्तोर, ओरु नाक लोहवाल बाबान वने एरे कीतप मन्ह्‌तोर.
40 Quem vos recebe a mim me recebe; e quem me recebe a mim, recebe aquele que me enviou.
41 देवुळता कबुरतोग़ ओर्विन, कबुरतोग़ इन्जि बोर बेस ऊळिह्‌तोर, ओरिह्‌कु देवुळतेनाह कबुरतोनाय इनम दोर्कग़ा. ओसो सेतेम मन्कल ओर्विन, सेतेमतोग़ इन्जि बोर बेस ऊळिह्‌तोर, ओरिह्‌कु सेतेमतोनाय इनम दोर्कग़ा.
41 Quem recebe
42 इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्‌नन, मियग्डाहि ओर्वोग़ उड्लोन्क इंका येसुनाङ कग़यवाल इन्जि, उंद गिलसमेंड दळ्ङता एग़ तेला उनडलाह बोग़ ईयनोग़, ओन्कु इद दर्ममता इनम देवुळताहि निटमे दोर्कग़ा,” इन्जि येसु इतोग़.
42 E qualquer que tiver dado só que seja um copo de

Ler em outra tradução

Comparar com outra