Marcos 13

MRR vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 पया यहुदिरा मंदिरताहि येसु पेसिस अनेके, ओर्वोग़ कग़यवाल येसुन इतोग़, “गूरु, इद ऊळा! इद मंदिर बेचोन सोबा दिसिह्‌ता. तेन बेचोन सोबाताङ बंडाने दोहतोर!” इतोग़.
1 Quando saía do templo, disse-lhe um dos seus discípulos: Mestre, olha que pedras e que edifícios!
2 इतस्के येसु ओन इतोग़, “निमा इद मंदिरताङ बेराङ-बेराङ लोह्‌किन ऊळिह्‌निन इसि. (इव इचोन बूळेम आयनुङ इतेके,) इविस्कनगा बंडाता पोग़ोन बंडा वने मनो आयग़ा, बूळे केवालोर कतम अर्हतनुर,” इतोग़.
2 Ao que Jesus lhe disse: Vês estes grandes edifícios? Não se deixará aqui pedra sobre pedra que não seja derribada.
3 पया येसु मंदिरतग्डाह पेसिसि, जय्तुन मराना गुड्रातगा अन्जि, मंदिरता मुनेहतेके उदिस मतोग़. ओग़ वग़ोग़े मतस्के, पत्रु, याकुबि, योहनि, आंद्रेयाल वेर ओनगा अन्जि, इद्रम ताल्ह्‌कतोर.
3 Depois estando ele sentado no Monte das Oliveiras, defronte do templo, Pedro, Tiago, João e André perguntaram-lhe em particular:
4 “गूरु, इव पोल्‍लोङ बेस्के बह आयनुङ? इव पोल्‍लोङ आयनुङ इनजोर, तेना बाताल सीना दिसग़ा?” इनजोर ताल्ह्‌कतोर.
4 Dize-nos, quando sucederão essas coisas, e que sinal haverá quando todas elas estiverem para se cumprir?
5 ताल्ह्‌कतस्के येसु ओरिन इतोग़, “मीक बोग़ाय नाळेह कीयना आयो इन्जि, उसरते मन्ह्‌टु.
5 Então Jesus começou a dizer-lhes: Acautelai-vos; ninguém vos engane;
6 वेल्‍लाटोर नावा पेदिर पोस वासि, ‘नना देवुळ लोहतोनन,’ इनजोर वेल्‍लाटोरिन नाळेह कीयनुर.
6 muitos virão em meu nome, dizendo: Sou eu; e a muitos enganarão.
7 ईनाह-आनाह बेके ऊळतेकाय, लळय्क आस्ताङ इन्जि, मीक एर्का आयग़ा. अस्के मीट रेयमाटु. इव पोल्‍लोङ निटम इह आयनुङे, मति इचोट्के बूम मारो.
7 Quando, porém, ouvirdes falar em guerras e rumores de guerras, não vos perturbeis; forçoso é que assim aconteça: mas ainda não é o fim.
8 जातता पोग़ोन जाति तेदग़ा, राजेमता पोग़ोन राजेमि तेदग़ा. बेगा इतेक अगा जागाङ-बूमिङ मेलियनुङ, दुकळ अरयग़ा. मति इव सबे वायनाङ पीळाना सिरप मुर्ङुल आयग़ा, ओसो इंका पका बेरा गोसा वायग़ा.
8 Pois se levantará nação contra nação, e reino contra reino; e haverá terremotos em diversos lugares, e haverá fomes. Isso será o princípio das dores.
9 मीट उसरते मन्ह्‌टु. बह इतेके लोकुर मीक कोरोट-कचिर्कनगा ओसीयनुर, तमाङ पार्तनाताङ लोह्‌कने मीक नल्हतनुर. ओसो मीट नाक विस्वस कीतेनाह्‌क, मीकु गुमसिरगा, राजालोरगा ओयनुर. अस्के मीट ओरा मुनेह नावा पोल्‍लोता साक्सि वेहतकिर.
9 Mas olhai por vós mesmos; pois por minha causa vos hão de entregar aos sinédrios e às sinagogas, e sereis açoitados; também sereis levados perante governadores e reis, para lhes servir de testemunho.
10 (इद्रमलेह्‌का बूम मुळ्न्दनामुने, नावा बेसता कबुर सबे जातिनोरगा पोकुर आयना गावले.)
10 Mas importa que primeiro o evangelho seja pregado entre todas as nações.
11 मीवा नेयम आयलाह पोस ईयनुर अस्के, माट बाताल वळ्ह्‌ककोम इनजोर, मुनेन आलिह केमाटु. देवुळता पवित्र जीवा मीकु वळ्ह्‌कलाह बुदि ईयग़ा. अद ईतस्के बेद बह वळ्ह्‌कना, अहे वळ्ह्‌काटु.
11 Quando, pois, vos conduzirem para vos entregar, não vos preocupeis com o que haveis de dizer; mas, o que vos for dado naquela hora, isso falai; porque não sois vós que falais, mas sim o Espírito Santo.
12 “विस्वस केवोग़ तमोग़ तना विस्वस कीतोग़ दादानु, ओसो विस्वस केवोग़ तपे बार तना विस्वस कीतोग़ मग़िनु, हव्कलाहि पोस ईयनुर. विस्वस केवोर मग़्क-मयास्कु विस्वस कीतोर तलोग़-तपेरा पेटळ तेदिसि, ओरिन हव्कलाह वेहतनुर.
12 Um irmão entregará à morte a seu irmão, e um pai a seu filho; e filhos se levantarão contra os pais e os matarão.
13 ओसो मीट नाक नमवालोरिर आताह्‌कु, दुनियातोर मीक कोटुल कीयनुर. मति आक्रि एवनाह बोर दीरा पोस मन्ह्‌तोर, देवुळि ओरिने पिसिह कीयग़ा.”
13 E sereis odiados de todos por causa do meu nome; mas aquele que perseverar até o fim, esse será salvo.
14 “ओसो उंद इद्रमता दिया वायग़ा, मंदिरतुन कळ्‍वोग़ कीयनदु बातालो उंदि, एग़्ङ वायनदिन, पोलवद जागातगा निल्पिह कीतदिन मीट ऊळकिर. (मीट अर्ववालोरिर इदिन सीताते तासाटु.) अस्के यहुदा पटटे मनवालोर लोकुर, कोंटेतोरग्डाह पिह्‌ट अरयलाह, मेटानके वितिर.
14 Ora, quando vós virdes a abominação da desolação estar onde não deve estar {quem lê, entenda}, então os que estiverem na Judéia fujam para os montes;
15 बोग़ाय लोता पोग़ोन मतेके, ओग़ तना लोता बातालाय ओयलाह लोनलोप्पा नेङमाकेग़.
15 quem estiver no eirado não desça, nem entre para tirar alguma coisa da sua casa;
16 ओसो बोग़ाय मन्कल पोलमते मतेके, ओग़ तना कोटजगातुन ओयलाह लोन मलमाकेग़.
16 e quem estiver no campo não volte atrás para buscar a sua capa.
17 अव दियाने नेलाङ हव्कतव आस्किह्‌क, ओसो पाल ऊहतनव तलिस्किह्‌क, बेचोटा गोसा आयग़ा!
17 Mas ai das que estiverem grávidas, e das que amamentarem naqueles dias!
18 अदिह्‌क मुसुर पेग़दस्के इद गोसा वामाकि इनजोर, देवुळतुन पार्तना कीम्ह्‌टु.
18 Orai, pois, para que isto não suceda no inverno;
19 बाराह्‌क इतेके अव दियाने पका बेरा गोसा आयग़ा. अचोटा गोसा देवुळि बूम पुटिह कीतग्डाहि बेस्केन आयो वने, ओसो मुनेह बेस्केन वने आयो आयग़ा.
19 porque naqueles dias haverá uma tribulação tal, qual nunca houve desde o princípio da criação, que Deus criou, até agora, nem jamais haverá.
20 अव वायनव गोसाताङ दियान, देवुळि कमि केवेक अचोन, बोग़े मन्कल पिसोग़ आयनोग़. मति तनाङ आचतोर लोकुरिन अद गोसाताहि पिसिह कीयनेनाह्‌कु, देवुळि अव दियान कमि कीयग़ा.
20 Se o Senhor não abreviasse aqueles dias, ninguém se salvaria mas ele, por causa dos eleitos que escolheu, abreviou aqueles dias.
21 “अद वेलाते बोग़ाय मीक इनदनोग़, ‘ऊळाट, देवुळ लोहतोग़ राजाल इगाडोग़! देवुळ लोहतोग़ राजाल अगाडोग़!’ अस्के ओनाङ सेतेम पोयमाटु.
21 Então, se alguém vos disser: Eis aqui o Cristo! ou: Ei-lo ali! não acrediteis.
22 बाराह्‌क इतेके नना देवुळ लोहतोग़ राजानन इनवालोर जोलहालोरु, ओसो देवुळता कबुरतोनन इनवालोर जोलहालोरु, इद्रमतोर पुटनुर. ओर बामिह कीयनाङ कबस्कु ओसो सीनाङ तोहचि, देवुळ आचतोर लोकुरिन वने, लेसिह कीयलाह ऊळनुर. मति ओर अह कीया पग़वोर आयनुर.
22 Porque hão de surgir falsos cristos e falsos profetas, e farão sinais e prodígios para enganar, se possível, até os escolhidos.
23 ऊळाट, नना इतेके सबे पोल्‍लोङ मीक मुनेन वेहतन, उसरते मन्ह्‌टु.
23 Ficai vós, pois, de sobreaviso; eis que de antemão vos tenho dito tudo.
24 “अव दियानाङ तिपल्क मारताहे,
24 Mas naqueles dias, depois daquela tribulação, o sol escurecerá, e a lua não dará a sua luz;
25 उकाङ पोग़ोटाह इळ्न रालनुङ,
25 as estrelas cairão do céu, e os poderes que estão nos céus, serão abalados.
26 अस्के माने-मन्कना नडुम पुटटोनन, नना बेरा लावते ओसो डीसाते मोयुलपोग़ोन वायनदिन, लोकुर ऊळनुर.
26 Então verão vir o Filho do homem nas nuvens, com grande poder e glória.
27 अद वेलाते नना नावाङ देवतुल्किन दुनियाता मूलाह्‌क-मूलाह्‌क लोहतकन. पया अवु इद बूमतगा सर्ने मनवालोर, नावाङ आचतोर लोकुरिन जमा कीयनुङ.”
27 E logo enviará os seus anjos, e ajuntará os seus eleitos, desde os quatro ventos, desde a extremidade da terra até a extremidade do céu.
28 “गेळाताङ मरान ऊळिसि, इद पोल्‍लो कग़याटु. आकिङ रालिह्‌ताङ अस्के, डोय एरे एवता इनजोर मीट पुह्‌निर.
28 Da figueira, pois, aprendei a parábola: Quando já o seu ramo se torna tenro e brota folhas, sabeis que está próximo o verão.
29 इद्रमलेह्‌का मीट वने इव पोल्‍लोङ आयनदिन ऊळकिर अस्के, सामि गट्‌नेन एवतप लेह्‌कान इनजोर पुन्ह्‌टु.
29 Assim também vós, quando virdes sucederem essas coisas, sabei que ele está próximo, mesmo às portas.
30 इह केंजाट, नना मीक सेतेम वेहतह्‌नन, इव सबे पोल्‍लोङ बेचानाह करल आयोङ आयनुङ, अचानाह इद पीळतोर बूळेम आयोर आयनुर.
30 Em verdade vos digo que não passará esta geração, até que todas essas coisas aconteçam.
31 पोग़ोटा बूमि, इळ्ता बूमि मायनुङ, मति नावा पोल्‍लो मात्रम बेस्केन मायो आयग़ा.”
31 Passará o céu e a terra, mas as minhas palavras não passarão.
32 “मति नना मल्स वायनद दियातुन, वेलातुन बोग़े पुनोग़. देवुळदीपताङ देवतुल्क वने पुनोङ, नना इंका पुनोन, सिरपि नावा बाबाल पुन्ह्‌तोग़.
32 Quanto, porém, ao dia e à hora, ninguém sabe, nem os anjos no céu nem o Filho, senão o Pai.
33 नना मल्स वायनद दिया बेस्के एवयह्‌ता इनजोर मीट पुनविर. अदिह्‌क मीट वने उसरते मन्ह्‌टु, केपसोर मन्ह्‌टु.
33 Olhai! vigiai! porque não sabeis quando chegará o tempo.
34 इद बेद्रमलेह्‌का इतेके, ओर्वोग़ माल्काल दुस्रा देसेम दायना मताह्‌कु, तनाङ ओर्युलतोरा कयदे लोतुन विळ्सेग़. पया ओर्विह्‌क-ओर्विह्‌क उंद-उंद कबळ वेहेग़, ओसो अनेके लोता पह्‌रा केवान उसरते मन इनजोर, उकुम ईस अनेग़.
34 É como se um homem, devendo viajar, ao deixar a sua casa, desse autoridade aos seus servos, a cada um o seu trabalho, e ordenasse também ao porteiro que vigiasse.
35 अद्रमलेह्‌का सामि वायनद दिया बेदु, इद मीक तेळियो. पोळ्‍द अनजोर वायनोग़ा, नडुमनग़्का वायनोग़ा, मुनेताङ कोग़्क कूसेङ वायनोग़ा, पङ आसोर वायनोग़ा, इदिन मीट पुनविर.
35 Vigiai, pois; porque não sabeis quando virá o senhor da casa; se à tarde, se à meia-noite, se ao cantar do galo, se pela manhã;
36 अदिनेनाह्‌क अग़ ऊळसोर मन्ह्‌टु. नना दोम्ह्‌क्ने वातस्के, मीट उंजवालेवा मनदनद दिसतेके बेसु!
36 para que, vindo de improviso, não vos ache dormindo.
37 नना मीक वेहतनद पोल्‍लोतुन, नाक नमवालोर सबेटोरिह्‌क वेहतह्‌नन, उसरते मन्ह्‌टु,” इनजोर इतोग़.
37 O que vos digo a vós, a todos o digo: Vigiai.

Ler em outra tradução

Comparar com outra