Marcos 12
MRR vs ARC
1 पया ओरिन येसु पुन्पिह कीयनद पीटोते, इद्रम वेहता बोटटोग़ इतेके, “ओर्वोग़ मन्कल तना जागातगा अंगुर सोपता वाळुम ओग़्सतोग़. ओग़्सिसि, ताना सर्ने वेटळ दोहतोग़. पया वाळुमता लोप्पा अंगुर जोमा पेग़लाहि उंदि बोंदा तर्वतोग़. ओसो ताना एरे वाळुमतुन केपलाह, उंद मंडा पंडटोग़.इस्रयेल देसेमते अंगुर जोमा पेग़लाह बोंदा|alt="A pit for extracting grape juice in Israel country" src="LB00106B.jpg" size="col" loc="ap" ref="12:1" पया ओग़ दुस्रोरिह्क कूलते तासिसि, जेक देसेमते अतोग़.
1 E começou a falar-lhes por parábolas: Um homem plantou uma vinha, e cercou-
2 पया अंगुर पंडिना पंटा वातस्के, ऊळेवाळे केवालोरग्डाहि, पंडिना तना तूस एतलाहि, ओग़ तना ओर्वोग़ ओर्युलतोन ऊळेवाळे केवालोरक्के लोहतोग़.
2 E, chegado o tempo, mandou um servo aos lavradores para que recebesse, dos lavradores, do fruto da vinha.
3 मति ओरु ओन पोसि पका नल्हतोर, अह कीसि वेट्टाङ कय्क पूंडिसीतोर.
3 Mas estes, apoderando-se dele,
4 पूंडटस्के पया, माल्काल ओसो ओर्वोग़ ओर्युलतोन लोहतोग़. ओर ऊळेवाळे केवालोर ओना तलातुह्क ईतोर. ईसि लजा वानाह ओना कदर रेहतोर.
4 E tornou a enviar-lhes outro servo; e eles, apedrejando-o,
5 पया ओसो ओर्वोग़ ओर्युलतोन लोहतोग़, ओन ओर हव्कतोर. अस्के इद्रमे ओग़ माल्काल, ओसो वेल्लाटोरे ओर्युलतोरिन लोहतोग़. मति ऊळेवाळे केवालोर ओरग्डाह उच्वुरिन बार नल्हतोर, उच्वुरिन बार हव्कतोर.
5 E tornou a enviar-lhes outro, e a este mataram; e a outros muitos, dos quais a uns feriram e a outros mataram.
6 इंजेके ओग़ माल्कानगा तना जीवा कीतोग़ मग़िये पिसिस मतोग़. पया आक्रिते नावा मग़िन मान तासनुर इनजोर विचर कीसि, ओग़ तना मग़िनु ओरक्के लोहतोग़.
6 Tendo ele, pois, ainda um, seu filho amado, enviou-o também a estes por derradeiro, dizendo: Ao menos terão respeito ao meu filho.
7 लोहतस्के ओग़ वायनदिन ऊळेवाळे केवालोर ऊळिसि, तमतमाय इतोर, ‘अरे वेग़ इतेके माल्काना मग़ि आंदोग़ रा. दट, वेने माट हव्किङ, अस्के इद वाळुम माके आयग़ा,’ इतोर.
7 Mas aqueles lavradores disseram entre si: Este é o herdeiro; vamos, matemo-lo, e a herança será nossa.
8 इन्जि ओर ओन पोस हव्कतोर, अह कीसि अंगुर वाळुमता पलते जेग़्किसीतोर,” इनजोर येसु पीटोतुन मारिह कीतोग़.
8 E, agarrando-o,
9 कीसि इद्रम इतोग़, “अंगुर वाळुमता माल्काल इंजेके ओरिन बह कीयनोग़? ओग़ वासि अद वाळुमतुन कयदे कीतोर, सबेटोर ऊळेवाळे केवालोरिन हव्कनोग़. अह कीसि, अद वाळुमतुन दुस्रोरा कयदे ईयनोग़,” इतोग़.
9 Que fará, pois, o Senhor da vinha? Virá, e destruirá os lavradores, e dará a vinha a outros.
10 — ausente —
10 Ainda não lestes esta Escritura: A pedra que os edificadores rejeitaram, esta foi posta por cabeça da esquina;
11 — ausente —
11 isso foi feito pelo Senhor e é coisa maravilhosa aos nossos olhos?
12 येसु वेहतद पुन्पिह कीयनद पीटोतुन केंजिसि, मावाय लोप्पा इद पीटो वेहतोग़ इनजोर, पेर्मालोर, सास्त्रमगूरुर पुतोर. अदिह्क येसुन ओर पोयतलाहि अग़ पर्ह्किंदुर. मति लोकुरा रेयतुह्कु ओन पोयवाये अहे अतोर.
12 E buscavam prendê-lo, mas temiam a multidão, porque entendiam que contra eles dizia esta parábola; e, deixando-o, foram-se.
13 पया ओर बह कीतोर इतेके, “येसु वळ्ह्कनद पोल्लोते, ओन एग़्किह कीम्ह्टु,” इनजोर उच्वुर परुसिरिन ओसो उच्वुर एरोद राजाना तुंगातोरिन येसुनगा लोहतोर.
13 E enviaram-lhe alguns dos fariseus e dos herodianos, para que o apanhassem em alguma palavra.
14 लोहतस्के, ओर येसुनगा वासि, “गूरु, निमा सेतेम मन्कनिन मह्निन, बोर बाताल इनदनुर इनजोर आल्सविन, निमा लोकुरा मोकम ऊळिस वळ्ह्कविन, देवुळता अग़दुन सेतेमते तोहतह्निन, इद माट पुह्नोम. इंजेक माक वेहा, रोम सर्करतुह्क सिद्वा दोहतनद, मावाङ अडोना अडम मन्ह्ताया, इलेया?
14 E, chegando eles, disseram-lhe: Mestre, sabemos que és homem de verdade e não te importas com quem quer que seja, porque não olhas a aparência dos homens, antes, com verdade, ensinas o caminho de Deus. É lícito pagar tributo a César ou não? Pagaremos ou não pagaremos?
15 माट सिद्वा दोहतकोमा, दोहोमा?” इनजोर ओर येसुन ताल्ह्कतोर. मति येसु ओरा सोङतुन पुन्जि, ओरिन इतोग़, “नाक बाराह्क एग़्किह कीयलाह ऊळिह्निर? नाक ऊळलाह उंदि रुप्या-बंडि ताट,” इतोग़.
15 Então, ele, conhecendo a sua hipocrisia, disse-lhes: Por que me tentais? Trazei-me
16 ओर ततस्के येसु ओरिन, “इद बंडटगा बोना पोटो ओसो पेदिर रासतद मन्ह्ता?” इनजोर ताल्ह्कतोग़. “कय्सर राजाना!” इनजोर ओर इतोर.
16 E eles lha trouxeram. E disse-lhes: De quem é esta imagem e inscrição? E eles lhe disseram: De César.
17 इतस्के येसु ओरिन इतोग़, “अह इतेके बेद रोम राजेमता कय्सर राजाना मन्ह्ता, अद ओन्के ईम्ह्टु! ओसो बेद देवुळ ताल्ह्किह्ता, अदिन देवुळतुह्क ईम्ह्टु,” इनजोर इतोग़. पया इद्रम केंजिसि, ओर पका बयल आतोर.
17 E Jesus, respondendo, disse-lhes: Dai, E maravilharam-se dele.
18 पया सदुकिरा तुंगातोर उय्तुर, येसुनगा वासि ताल्ह्कतोर. (वेर सदुकिरा तुंगातोर इतेके मन्कलोर डोलतापया, बोरे जीवा अरवोर इनजोर इंदुर.)
18 Então, os saduceus, que dizem que não há ressurreição, aproximaram-se dele e perguntaram-lhe, dizendo:
19 “गूरु! मोसा मुय्तोग़ मावासाटि इद्रम रासिस तासतोग़ इतेके, बोग़ाय मग़मियाळ लेवाये डोलतोग़ इतेके, ओना रांडे मुतेना संगे ओना तमोग़ जोळेम आसि, तमदादाना लोता लोन निल्पिह कीयना, इनजोर मन्ह्ता.
19 Mestre, Moisés nos escreveu que, se morresse o irmão de alguém, e deixasse mulher, e não deixasse filhos, seu irmão tomasse a mulher dele e suscitasse descendência a seu irmão.
20 इंजेके तमोग़ एळवुर मतोर. ओरग्डाहि मुनेतोग़ तमदादाल मुते ततोग़. मति मग़मियाळ आयवाये डोलतोग़.
20 Ora, havia sete irmãos, e o primeiro tomou mulher e morreu sem deixar descendência;
21 डोलतस्के ओना पेग़्केडोग़, अद रांडे मुतेन तासतोग़. ओग़ वने मग़मियाळ आयवाये डोलतोग़. ओसो ओर्वोग़ ओना पेग़्केडोग़ वने अद्रमे डोलतोग़.
21 e o segundo também a tomou, e morreu, e nem este deixou descendência; e o terceiro, da mesma maneira.
22 इद्रमलेह्का तमोग़ एळवुर आसि ओर्वोग़-ओर्वोग़, (ताना संगे जोळेम आस मतोर, मति) मग़मियाळ आयवाये डोलतोर. ओर सबेटोर डोलतापया, अद रांडे आंचाळ वने डोलता.
22 E tomaram-na os sete, sem, contudo, terem deixado descendência. Finalmente, depois de todos, morreu também a mulher.
23 मति इंजेके ओर ओसोवने जीवा अरतस्के, एळवुरग्डाहि अद आंचाळि बोना मुते आयग़ा? बाराह्क इतेके, ओर एळवुर आसि ताना संगे जोळेम आस मतोर कोनि,” इतोर. (हामुरताहि जीवा अरयनदिन बय्तळ लोकुरे नमिह्तोर इन्जि तोहतलाह, वेर इह ताल्ह्कतोर.)
23 Na ressurreição, pois, quando ressuscitarem, de qual destes será a mulher? Porque os sete a tiveram por mulher.
24 इतस्के येसु ओरिन इतोग़, “हामुरताहि जीवा अरयना लोप्पा, देवुळता सास्त्रम बाताङ वेहतह्ता, अविन मीट पुनविर. ओसो हामुरताहि तेग़्किह कीयनद देवुळता लावतुन वने पुनविर. अदिह्क मीटु गंगाते लेसतप मह्निर.
24 E Jesus, respondendo, disse-lhes: Porventura, não errais vós em razão de não saberdes as Escrituras nem o poder de Deus?
25 वेर डोलतोर मल्स जीवा अरयनुर अस्के, ओरु जोळजंतुर आयोर वने, ओसो जोळजंतुर कीस एवोर वने. मति ओरु देवुळदीपतगा देवतुल्कना लेह्का, मर्मिङ आयवाय मनदनुर.
25 Porquanto, quando ressuscitarem dos mortos, nem casarão, nem se darão em casamento, mas serão como os anjos nos céus.
26 मति डोलतोर मल्स जीवा अरयनुर, ताना लोप्पा मोसाल रासतद सास्त्रमतगा, किस पोतिस मतद मरा जपता लोप्पा मीट अर्विसि पुनविरा? (मावा पेदामुय्तोर अब्रहम, इसक, याकुब, वेर हातस्के, वेल्लाङे वर्साना पया,) देवुळि मोसान इता, ‘अब्रहम, इसक, याकुब, वेर मोळ्कनद देवुळतन ननान आंदन,’ इता.
26 E, acerca dos mortos que houverem de ressuscitar, não tendes lido no livro de Moisés como Deus lhe falou na sarça, dizendo: Eu o Deus de Abraão, e o Deus de Isaque, e o Deus de Jacó?
27 इतेके इद हातोरा देवुळ आयो, मति जीवात मनवालोरा देवुळ आंदु. मीट इद पोल्लोते पकाय लेसतिर,” इतोग़.
27 Ora, Deus não é de mortos, mas sim é Deus de vivos. Por isso, vós errais muito.
28 पया येसु ओसो सदुकिर वळ्ह्किह्पा, ओर्वोग़ सास्त्रमगूरु केंजतोग़. केंजिसि येसु ओरिन बेस पोल्लो मल्हतोग़ इन्जि, ओग़ येसुन इद्रम ताल्ह्कतोग़, “गूरु! सबेट्क बेरा अडो बेद आंदु?” इतोग़.
28 Aproximou-se dele um dos escribas que os tinha ouvido disputar e, sabendo que lhes tinha respondido bem, perguntou-lhe: Qual é o primeiro de todos os mandamentos?
29 इतस्के येसु इतोग़, “सबेट्क बेरा अडो इद आंदु: ए इस्रयेललोकुरिर, केंजाट! सिरप मावा देवुळिये सामि आंदु.
29 E Jesus respondeu-lhe: O primeiro de todos os mandamentos Israel, o Senhor, nosso Deus, é o único Senhor.
30 देवुळि नीवा सामि इनजोर, तान निमा पूरा बुदताहि, पूरा जीवाताहि, पूरा विचरताहि, पूरा लावताहि जीवा कीमु.
30 Amarás, pois, ao Senhor, teu Deus, de todo o teu coração, e de toda a tua alma, e de todo o teu entendimento, e de todas as tuas forças; este
31 ओसो तेना लेह्का दुस्रा अडो इद्रम मन्ह्ता: निमा कुदतुन जीवा कीतपु, दुस्रोरिन वने जीवा कीमु. इव रेंड अडोन वीळिसि बेदे बेरा अडो इले,” इनजोर इतोग़.
31 E o segundo, semelhante a este, Amarás o teu próximo como a ti mesmo. Não há outro mandamento maior do que estes.
32 पया सास्त्रमगूरु येसुन इतोग़, “गूरु, बेस-नेह्ना वेहतिन! देवुळि उंदिये मन्ह्ता, तान विळ्सिसि बेदे देवुळि इले इनजोर सेतेम वेहतिन.
32 E o escriba lhe disse: Muito bem, Mestre, e com verdade disseste que há um só Deus e que não há outro além dele;
33 ओसो देवुळतुन पूरा विचरताहि, पूरा जीवाताहि, पूरा लावताहि जीवा कीयना, अहे कुदतुन जीवा कीयना लेह्का दुस्रोरिन जीवा कीयना, इदु देवुळतुह्क ईयनद सबे मोकतुह्काय, कोडटुह्काय वीळिसि बेरा पोल्लो आंदु,” इनजोर इतोग़.
33 e que amá-lo de todo o coração, e de todo o entendimento, e de toda a alma, e de todas as forças e amar o próximo como a si mesmo é mais do que todos os holocaustos e sacrifícios.
34 पया ओग़ मन्कल तेल्वते वळ्ह्कतोग़ इनजोर येसु पुतोग़. पुन्जि ओन इतोग़, “निमा इंजेके देवुळ राजेम केवालोरगा कलियलाह, वेल्ला जेक इलविन,” इनजोर इतोग़. तेना पया ओसोवने बाताङाय ताल्ह्कलाह, बोन्के बह दीरा वावो.
34 E Jesus, vendo que havia respondido sabiamente, disse-lhe: Não estás longe do Reino de Deus. E já ninguém ousava perguntar-lhe mais nada.
35 पया येसु मंदिरतगा काग़्हचोरे, ओरिन इद्रम ताल्ह्कतोग़, “देवुळ लोहवाल पिसिह केवाल किर्स्तुनु, दाविद राजाना पुळ्गतोग़ इनजोर, सास्त्रमगूरुर बाराह्क इन्ह्तोर?
35 E, falando Jesus, dizia, ensinando no templo: Como dizem os escribas que o Cristo é Filho de Davi?
36 दाविद राजानगा देवुळता पवित्र जीवा रेगता अस्के, ओग़ कुदि इद्रम इतोग़:
36 O próprio Davi disse pelo Espírito Santo: O Senhor disse ao meu Senhor: Assenta-te à minha direita, até que eu ponha os teus inimigos por escabelo dos teus pés.
37 दाविद राजाल कुदि पिसिह केवाल किर्स्तुन ‘सामि’ इन्ह्तोग़. इतेके ओग़ किर्स्तु, दाविद राजाना पुळ्गतोग़े बेद्रम आया पग़यह्तोग़?” इनजोर इतोग़. येसु काग़्हतह्पा, अगा मता मुडा लोकुर गिर्दाते ओनाङ केंजिंदुर.
37 Pois, E a grande multidão o ouvia de boa vontade.
38 अद्रमे येसु काग़्हनेके ओरिन इतोग़, “सास्त्रमगूरुरग्डाहि उसरते मन्ह्टु. ओर तमा बेरातनम तोहतलाहि लाट गेंदेङ केग़्स तिरियलाह विचर कीस्तोर. ओसो बजरतगा मनवालोर तम्क जोहर कीयिर इनजोर, विचर कीस्तोर.
38 E, ensinando-os, dizia-lhes: Guardai-vos dos escribas, que gostam de andar com vestes compridas, e das saudações nas praças,
39 अहे पार्तनाताङ लोह्कनगा ओसो कुळ्पिनगा, मुनेहतेह कुर्सिनगा उदलाह विचर कीस्तोर.
39 e das primeiras cadeiras nas sinagogas, e dos primeiros assentos nas ceias;
40 ओसो वेर रांडे आस्किन नाळेह कीसि, लूटे कीस्तोर. ओसो लोकुरिह्क दिसना इन्जि, वेल्लाय जोम पार्तना कीस्तोर. वेर लोकुरिह्क मात्रम, दुस्रोरिह्काय एक्वा सिक्सा देवुळि ईयग़ा,” इनजोर वेहतोग़.
40 que devoram as casas das viúvas e
41 पया लोकुर मंदिरता संदुकतगा देवुळतुह्क कोताङ बेद्रम वाटिह्तोर इनजोर, येसु संदुकता मुनेह उदिस ऊळसोर मतोग़. अस्के वेल्लाटोर मता मन्कलोर वेल्लाय दान वाटटोर.
41 E, estando Jesus assentado defronte da arca do tesouro, observava a maneira como a multidão lançava o dinheiro na arca do tesouro; e muitos ricos depositavam muito.
42 अचोटेन ओसोय गरिब रांडे आंचाळ वन वासि, इतुळताङ रेंड इचुटाङ कोताङ वाटटा.
42 Vindo, porém, uma pobre viúva, depositou duas pequenas moedas, que valiam cinco réis.
43 — ausente —
43 E, chamando os seus discípulos, disse-lhes: Em verdade vos digo que esta pobre viúva depositou mais do que todos os que depositaram na arca do tesouro;
44 — ausente —
44 porque todos que tinha, todo o seu sustento.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?