João 9

MRR vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 अग्डाहि पेसिस दायह्‌पा, येसुह्‌कु वग़ोग़ पुटगुडि कलियतोग़.
1 E passando Jesus, viu um homem cego de nascença.
2 अस्के येसुनाङ कग़यवालोर ओन ताल्ह्‌कतोर, “गूरु, वेग़ निटम बोनायो पापमतेनाह्‌के गुड पुट वातोग़. इतेके वेनाये पापमतुह्‌क, बारा वेनाङ तलोग़-तपेर कीतद पापमतुह्‌क वेग़ गुड पुट वातोग़ा?” इन्जि ताल्ह्‌कतोर.
2 Perguntaram-lhe os seus discípulos: Rabi, quem pecou, este ou seus pais, para que nascesse cego?
3 अस्के येसु ओरिन इतोग़ “वेग़ पापम कीताह्‌कु आयो, ओसो वेनाङ तलोग़-तपेर पापम कीतोर इन्ज गुड पुट वावोग़, मति वेना मेंदुदगा देवुळता बेरा लाव दिसना इन्जि, वेग़ इद्रम पुट वातोग़.
3 Respondeu Jesus: Nem ele pecou nem seus pais; mas foi para que nele se manifestem as obras de Deus.
4 नावा बाबाल बेव कबस्क कीयलाह नाक लोहतोग़, अविन नाकु वेह्‌च मनेकेने, इतेके इद बूमते मनेकेने, कीया पोयह्‌ता. बह इतेके उचुके दियाना पया ईकळ वायनद मन्ह्‌ता, अस्के बोन्के कबळ कीया वावो आयग़ा.
4 Importa que façamos as obras daquele que me enviou, enquanto é dia; vem a noite, quando ninguém pode trabalhar.
5 नना इद दुनियाते मनाह्‌जोम, इद दुनियाता वेह्‌चतन आंदन.(इद्रमता गुडलेह्‌काडोरिन वेह्‌च ईया पग़यह्‌नन.)”
5 Enquanto estou no mundo, sou a luz do mundo.
6 इचोन इन्जि, ओग़ नेदगा उस्कतोग़, उस्कुलते तोळ्यो पिस्कतोग़. अह कीसि ओग़ पुटगुडिनाङ कोंडानगा अद तोळ्योतुन ओकिसीतोग़.
6 Dito isto, cuspiu no chão e com a saliva fez lodo, e untou com lodo os olhos do cego,
7 पया येसु ओन इतोग़, “अन, सीलो इनदनद वेच्‍चातगा अन्जि मोकम नोग़्म,” इन्जि ओन लोहतोग़ (“सीलो” इद पेदिर इतेके लोहतोग़ु). पया ओग़ गुडि अन्जि कन्क ऊरतस्के, ओग़ तोवयलाह आतोग़, आसि लोन अतोग़.पुटगुडि तोवयलाह आस्तोग़|alt="The born-blind-man is seeing" src="Siloam healing.jpg" size="col" loc="aw" ref="9:7"
7 e disse-lhe: Vai, lava-te no tanque de Siloé {que significa Enviado}. E ele foi, lavou-se, e voltou vendo.
8 मुने बिचेम ताल्ह्‌किह्‌पा बोर ओन ऊळिस मतोर, ओसो ओनाङ एरेगूरेतोर ओन ऊळिस इंदुर, “उदिस बिचेम ताल्ह्‌किंदोग़, ओग़ वेग़ेया?”
8 Então os vizinhos e aqueles que antes o tinham visto, quando mendigo, perguntavam: Não é este o mesmo que se sentava a mendigar?
9 बोर बोर इतोर, “इंगो, वेग़ बिचेम ताल्ह्‌कवाले!” ओसो उय्तुर इतोर, “आयो रा, वेग़ बिचेम ताल्ह्‌कवाल आयोग़, ओनाय लेह्‌का दिसवाल बोग़कोटे मनदनोग़, रा!” इनजोर इंदुर. अस्के वेग़ गुडि इनदलातोग़, “ननान रा, बिचेम ताल्ह्‌कवानन,” इतोग़.
9 Uns diziam: É ele. E outros: Não é, mas se parece com ele. Ele dizia: Sou eu.
10 “नीवाङ कोंडाङ पया बह बेस आताङ, डा?” इन्जि लोकुर ओन ताल्ह्‌कतोर.
10 Perguntaram-lhe, pois: Como se te abriram os olhos?
11 ओग़ इतोग़, “येसु पेदिरतोग़ वग़ोग़ मन्कल तोळ्यो पिस्किसि, नावाङ कोंडाह्‌कु ओकिसि, ‘सीलो वेच्‍चातगा अन्जि कन्क ऊरा,’ इतोग़. अस्के पया नना अन्जि कन्क ऊरतन, कन्क ऊरताहे नना इंजेके तोवयह्‌नन,” इनजोर इतोग़.
11 Respondeu ele: O homem que se chama Jesus fez lodo, untou-me os olhos, e disse-me: Vai a Siloé e lava-te. Fui, pois, lavei-me, e fiquei vendo.
12 लोकुर ओन ओसो ताल्ह्‌कतोर, “अह इतेके ओग़ येसु बेगाडोग़?” “बारायो, नना पुनोन,” इन्जि ओग़ इतोग़.
12 E perguntaram-lhe: Onde está ele? Respondeu: Não sei.
13 पया ओर लोकुर गुडि आस मतोनु परुसिरक्‍के पोस ततोर.
13 Levaram aos fariseus o que fora cego.
14 (बेद दिया येसु तोळ्यो पिस्किसि, ओकिसि, पुटगुडिन बेस कीतोग़, अद दिया वारमता पोल्वादिया आंदु.)
14 Ora, era sábado o dia em que Jesus fez o lodo e lhe abriu os olhos.
15 पोस ततापया, परुसिर वने “निमा बह तोवयह्‌निन?” इन्जि ओन ताल्ह्‌कतोर. ओग़ इतोग़, “नावाङ कोंडाह्‌कु ओग़ तोळ्यो ओकतोग़, अस्के नना अन्जि कन्क ऊरतन, कन्क ऊरताहे नना इंजेके तोवयह्‌नन,” इतोग़.
15 Então os fariseus também se puseram a perguntar-lhe como recebera a vista. Respondeu-lhes ele: Pôs-me lodo sobre os olhos, lavei-me e vejo.
16 तेन केंजिस उय्तुर परुसिर इतोर, “ओग़ मन्कल देवुळताह इलेग़, मतेके ओग़ पोल्वादियाते इद सव्रे कीयना कबळ केवोग़ आवेग़.” ओसो उय्तुर इतोर, “इंगो मति बोग़ाय पापि मन्कल, इद्रमताङ बेह्‌राङ सीनान बह तोहता पग़यनोग़?” इद्रम तमतमाय वह्‌चिसि, ओर रेंड तुंगाङ आतोर.
16 Por isso alguns dos fariseus diziam: Este homem não é de Deus; pois não guarda o sábado. Diziam outros: Como pode um homem pecador fazer tais sinais? E havia dissensão entre eles.
17 अदिह्‌कु ओर ओसो उंद देबा ओन पुटगुडिन ताल्ह्‌कतोर, “ओग़ नीवाङे कोंडान बेस कीतोग़ इन्जि, ओग़ बेद्रमतोग़ मन्कल इनजोर निमा इह्‌निन?” इतोर. “एय, ओग़ देवुळता कबुरतोग़ मनदनोग़ इह्‌नन,” इन्जि ओग़ इतोग़.
17 Tornaram, pois, a perguntar ao cego: Que dizes tu a respeito dele, visto que te abriu os olhos? E ele respondeu: É profeta.
18 — ausente —
18 Os judeus, porém, não acreditaram que ele tivesse sido cego e recebido a vista, enquanto não chamaram os pais do que fora curado,
19 — ausente —
19 e lhes perguntaram: É este o vosso filho, que dizeis ter nascido cego? Como, pois, vê agora?
20 पया वेना तलोग़-तपेर इतोर, “एय, वेग़ मावाय पेकाल आंदोग़, ओसो वेग़ पुटिय तोववोग़ आस मतोग़, इद माक एर्काये.
20 Responderam seus pais: Sabemos que este é o nosso filho, e que nasceu cego;
21 मति इंजेके वेग़ बह तोवयह्‌तोग़ो, इदिन माट पुनोम. ओसो वेनाङ कोंडान बोग़ पङ्ने कीतोग़, अदिन वने माट पुनोम. वेने ताल्ह्‌काटे, वेग़ इंजेके लेयोग़े आतोग़. बह आतदिन तनाय वेहतनोग़,” इतोर.
21 mas como agora vê, não sabemos; ou quem lhe abriu os olhos, nós não sabemos; perguntai a ele mesmo; tem idade; ele falará por si mesmo.
22 यहुदिराङ पेदल्किन रेयिसि, वेना तलोग़-तपेर अह इतोर. बाराह्‌क इतेके देवुळ लोहवाल पिसिह केवाल येसु आंदोग़ इनजोर, बोग़ कबुल कीयनोग़, ओग़ मावा मोळ्कनगा वायनायो इन्जि, यहुदिराङ पेदल्क कतमतोर उकुम ईस मतोर.
22 Isso disseram seus pais, porque temiam os judeus, porquanto já tinham estes combinado que se alguém confessasse ser Jesus o Cristo, fosse expulso da sinagoga.
23 अदे रेयतुह्‌कु गुडिना तलोग़-तपेर “वेग़ इंजेके लेयोग़े आतोग़, वेने ताल्ह्‌काट!” इनजोर इन्ज मतोर.
23 Por isso é que seus pais disseram: Tem idade, perguntai-lho a ele mesmo.
24 अदिह्‌क पुटगुडिन ओर परुसिर ओसो उंद मल्का केयिस इतोर, “देवुळता मुनेह किरिया कीसि, नीक बह आतदिन सेतेमते वेहा. बाराह्‌क इतेके वेग़ मन्कल पापमतोग़ इनजोर माट पुह्‌नोम,” इतोर.
24 Então chamaram pela segunda vez o homem que fora cego, e lhe disseram: Dá glória a Deus; nós sabemos que esse homem é pecador.
25 “ओग़ पापमतोग़ो, बेद्रमतोग़ो, नना पुनोन. मति सिरप उंदिय पोल्‍लो नना पुह्‌नन, मुने नना तोवोन आसि, इंजेके नना तोवयह्‌नन,” इन्जि ओग़ इतोग़.
25 Respondeu ele: Se é pecador, não sei; uma coisa sei: eu era cego, e agora vejo.
26 “अह इतेक ओग़ नीक बाताङ कीतोग़, नीक बह तोवनाह कीतोग़?” इन्जि परुसिर ओन ताल्ह्‌कतोर.
26 Perguntaram-lhe pois: Que foi que te fez? Como te abriu os olhos?
27 “इंजेकेन मीक वेहन्दन बहे, तेला मति मीट केंजविरा? मीक ओसो उंद मल्का बाराह्‌क केंजना मन्ह्‌ता? बह मीट वने ओनाङे कग़यवालोर आयना मन्ह्‌ताया?” इन्जि इतोग़.
27 Respondeu-lhes: Já vo-lo disse, e não atendestes; para que o quereis tornar a ouvir? Acaso também vós quereis tornar-vos discípulos dele?
28 अस्के ओर ओन सेरसेर वळ्ह्‌कतोर, “निमाने ओनाङ कग़यवानिन! माट इतेके मोसानाङ अडोङ नोमवालोरोम आंदोम, पुतिन!
28 Então o injuriaram, e disseram: Discípulo dele és tu; nós porém, somos discípulos de Moisés.
29 देवुळि मोसा मुय्तोनु वळ्ह्‌कता इन्जि, माक एर्काये. मति वेग़ मन्कल बेग्डोग़ो, इदिन माट पुनोम,” इतोर.
29 Sabemos que Deus falou a Moisés; mas quanto a este, não sabemos donde é.
30 अस्के पया पुटगुडि ओरिन इतोग़, “इदे कोनि बेरा बामनद पोल्‍लो! ओग़ बेग्डोग़, इदिन मीट पुनविर, मति ओग़ इतेके नाक तोवनाह कीतोग़.
30 Respondeu-lhes o homem: Nisto, pois, está a maravilha: não sabeis donde ele é, e entretanto ele me abriu os olhos;
31 देवुळि पापि मन्कलोरा ताल्ह्‌कनदिन केंजो इनजोर, माक एर्काये. मति बोर देवुळतुन मोळ्किसि ताना पोल्‍लोते तिरियिह्‌तोर, ओरा ताल्ह्‌कनदिन देवुळ केंजिह्‌ता.
31 sabemos que Deus não ouve a pecadores; mas, se alguém for temente a Deus, e fizer a sua vontade, a esse ele ouve.
32 केंजाटु, पुटगुडिनु तोवनाह कीतोग़, इद्रमता गोटि बूम पटटग्डाह बेस्केन आयो!
32 Desde o princípio do mundo nunca se ouviu que alguém abrisse os olhos a um cego de nascença.
33 ओग़ मन्कल देवुळतग्डाह वावेके, वेन्क इद्रमलेह्‌का बातय कीया वावो आवालि,” इन्जि परुसिरिन पुटगुडि इतोग़.
33 Se este não fosse de Deus, nada poderia fazer.
34 अस्के ओर ओन गुडिन इतोर, “नीक इतेके पुटटाहे पापमता सिक्सा दल्गता, माक निमा काग़्हतह्‌निन?” अह इनजोर ओन पलत पेहचीतोर.
34 Replicaram-lhe eles: Tu nasceste todo em pecados, e vens nos ensinar a nós? E expulsaram-no.
35 परुसिर पुटगुडिन पलत पेहचीतोर इनजोरे, येसुह्‌क इद पोल्‍लो एर्का आता. अस्के ओन पर्ह्‌किसि कलियतस्के, येसु इतोग़, “बह निमा माने-मन्कना नडुम पुटटोन नमिह्‌निना?” इन्जि ताल्ह्‌कतोग़.
35 Soube Jesus que o haviam expulsado; e achando-o perguntou-lhe: Crês tu no Filho do homem?
36 “ए गूरु, नना ओन नमना इन्जि, ओग़ बोग़ आंदोग़, नाक वेहा,” इन्जि ओग़ येसुन इतोग़.
36 Respondeu ele: Quem é, senhor, para que nele creia?
37 अस्के येसु ओन इतोग़, “निमा इतेक ओन ऊळतिन, नीवा संगे इंजेक वळ्ह्‌कवानन, ओनन ननाने,” इतोग़.
37 Disse-lhe Jesus: Já o viste, e é ele quem fala contigo.
38 “ए सामि, नना नमिह्‌नन,” इह इन्जि ओग़ येसुन दंडुम अरतोग़.
38 Disse o homem: Creio, Senhor! E o adorou.
39 “नना लोकुरा पापम तोहतलाहि इद बूमते वातन. बोर लोकुर माट गुडिरा लेह्‌का ईकळते ताकिह्‌नोम इनजोर पुन्ह्‌तोर, ओरिह्‌क देवुळता वेह्‌च दिसग़ा, इदिनेनाह्‌क इद बूमते वातन. ओसो बोर तोवयह्‌नोम इन्ह्‌तोर, ओर निटमे तमा बुदते गुडिर इन्जि नना तोहतकन,” इन्जि येसु इतोग़.
39 Prosseguiu então Jesus: Eu vim a este mundo para juízo, a fim de que os que não vêem vejam, e os que vêem se tornem cegos.
40 अस्के अगा मतोर उय्तुर परुसिर इदिन केंजिसि, “बह माट वने बुदते गुडिरोम इनजोर इह्‌निरा?” इतोर.
40 Alguns fariseus que ali estavam com ele, ouvindo isso, perguntaram-lhe: Porventura somos nós também cegos?
41 अस्के येसु ओरिन इतोग़, “‘माट गुडिरा लेह्‌का ईकळते ताकिह्‌नोम, (मति तोवयलाह, देवुळताहि कग़यलाह माक गिर्दा मन्ह्‌ता,’) इद्रम मीट इन्ज मतेके, मीवा कसुर मनो आवालि, (देवुळि मीक मापि केवालि). मति माट तोवयह्‌नोम, (पूरा पुतोरोम) इनजोर इह्‌निर. अदिह्‌के मीवा पापम अहे मन्ह्‌ता, (देवुळि मीक मापि केवो,)” इनजोर इतोग़.
41 Respondeu-lhes Jesus: Se fosseis cegos, não teríeis pecado; mas como agora dizeis: Nós vemos, permanece o vosso pecado.

Ler em outra tradução

Comparar com outra