Gálatas 4
MRR vs ACF
1 देवुळता बर्कत दोर्कतोरिर इतेके बहु? इंजेके साव्करना तूस एनवाल मग़ि, बेचानाह उड्लोग़ मन्ह्तोग़, अचानाह ओग़ पूरा लोता सम्सरमता माल्काल मन्ज तेला, तान काळ्ङलाह ओन्क बातय अदिकर इले, ओर्युलतोना लेह्काने मन्ह्तोग़.
1 Digo, pois, que todo o tempo que o herdeiro é menino em nada difere do servo, ainda que seja senhor de tudo;
2 तपे वेहतद कगो एवनाह्जोम, ओना पोग़ोन ऊळेवाळे केवालोर, मालसोमता जबब्दर एनवालोर मन्ह्तोर.
2 Mas está debaixo de tutores e curadores até ao tempo determinado pelo pai.
3 अद्रमलेह्का माट वने, उड्लोरा लेह्का पुनवोरल मतस्के, दुनियाताङ अङ्ळमताङ उतुर्कना लेकाने, माट एग़्किस मंदल.
3 Assim também nós, quando éramos meninos, estávamos reduzidos à servidão debaixo dos primeiros rudimentos do mundo.
4 पया देवुळ वेहतद कगो एवतस्के, अदु तना मग़िन इद बूमते लोहता. ओग़ आंचाना पोटाताहि पुटटोग़,मोसानाङ अडोङ नोमवालोर यहुदि जाततोरगा पुट वातोग़.
4 Mas, vindo a plenitude dos tempos, Deus enviou seu Filho, nascido de mulher, nascido sob a lei,
5 अडोना नोमळते दोहतप मतोरिनु लेहतना इन्जिये, देवुळता मग़ि वासि, तना जीवा ईतोग़. माट वने देवुळताङ मग़्क-मयास्क आयना इन्जिये, ओग़ु माक विळ्सिह कीतोग़.
5 Para remir os que estavam debaixo da lei, a fim de recebermos a adoção de filhos.
6 माट देवुळताङ मग़्कनल आताह्कु, देवुळि तना मग़ना जीवातुन, मावा जीवातगा लोहता. अद जीवा अगा देवुळतुन “बाबा! बाबा!” इनजोर केयसोर मन्ह्ता.
6 E, porque sois filhos, Deus enviou aos vossos corações o Espírito de seu Filho, que clama: Aba, Pai.
7 अदिनेनाह्क माट इंजेके ओर्युललेह्काडोरल मुर्तिय आयवल, मति मग़्कनल. माट मग़्कनल आतल इतेके, देवुळबाबाना बर्कत माक दोर्कग़ाये! इद पूरा कबळ देवुळिये कीता.
7 Assim que já não és mais servo, mas filho; e, se és filho, és também herdeiro de Deus por Cristo.
8 मति मुने मीट सेतेम देवुळतुन पुनवाह्कु, जोल देवुळ्कना कय इळ्न मतिर.
8 Mas, quando não conhecíeis a Deus, servíeis aos que por natureza não são deuses.
9 इंजेक बार मीट देवुळता एरे वातिर (आयो, देवुळिये मीक एरे कीता), मीट बेद्रमि दुनियाताङ अङ्ळमताङ पाय्दालेवाङ उतुर्कना पेग़्के, ओसो मल्स दायलाह आतिर? अविस्कना लेकाने बेद्रम मीटु ओसो एग़्कलाह ऊळिह्निर?
9 Mas agora, conhecendo a Deus, ou, antes, sendo conhecidos por Deus, como tornais outra vez a esses rudimentos fracos e pobres, aos quais de novo quereis servir?
10 इतेके वारमतुनु, नेलानु, पोल्वानाङ कगोन, वर्सानु, मीट नोमिह्निर.
10 Guardais dias, e meses, e tempos, e anos.
11 नना मियगा बेद कह्टेम कीतन, अद पूरा उगसे अता बहे इन्जि, नना मियेनाह्क आलिह कीय्ह्नन.
11 Receio de vós, que não haja trabalhado em vão para convosco.
12 मति बेद्रम नना मीवा लेह्का अडोन नोमवोनन आतन, अद्रमे मावोरिर, मीट वने नावा लेह्का आम्ह्टु. अडोनेके मलमाटु इन्जि, नना मीवाङ काल्क अरयह्नन.
12 Irmãos, rogo-vos que sejais como eu, porque também eu sou como vós; nenhum mal me fizestes.
13 नाकु दुक अरताह्के, नना मियगा मुने वास मतन. वासि मीकु किर्स्तुना बेसता कबुर वेहता पग़तन, इदिन मीट पुतिर.
13 E vós sabeis que primeiro vos anunciei o evangelho estando em fraqueza da carne;
14 अस्के नावा दुकतेनाह्क, मीकु तिपल आस तेला, मीट नाक सेट्बेट ऊळविर. मति लोन देवतुल वातपे, नाकु बेस ऊळतिर, किर्स्तु येसु कुदि लोन वातपे ऊळतिर.
14 E não rejeitastes, nem desprezastes isso que era uma tentação na minha carne, antes me recebestes como um anjo de Deus, como Jesus Cristo mesmo.
15 नयेनाह्कु मीटु बेदाय सेवा कीयलाह तयर मंदिर, अचोन नावा पोग़ोन जीवा कींदिर इन्जि, नना मीवा लोप्पा वेहता पग़यकन! आया पग़तेके, मीट मीवाङ कोंडाङ इंका तेंडिस नाक एवेरिर! मीवा अद मुनेता गिर्दा बह आसि मायता?
15 Qual é, logo, a vossa bem-aventurança? Porque vos dou testemunho de que, se possível fora, arrancaríeis os vossos olhos, e mos daríeis.
16 इतेके नना मीकु सेतेमताङ पोल्लोङ वेहचि, मीवा कोंटेतोनन आतन बहे!
16 Fiz-me acaso vosso inimigo, dizendo a verdade?
17 ओर जोल कबुर वेहवालोर बार, मीक गोत कीयलाह ऊळिह्तोर, मति मीवा पाय्दातेनाह्क आयो; मीट ओराये मुडगा कलियना इन्जि, मयग्डाहि मीकु अलग कीयलाह ओर ऊळिह्तोर.
17 Eles têm zelo por vós, não como convém; mas querem excluir-vos, para que vós tenhais zelo por eles.
18 मीक गोत कीयना इतेके, मीवा पाय्दातेनाह्क कीतेके बेसु! नना मियगा मतस्के, अहे कींदन. मति नना अगा मनवेक वने, दुस्रोर मीवा पाय्दातेनाह्क गोत कीतेके बेस आवालि.
18 É bom ser zeloso, mas sempre do bem, e não somente quando estou presente convosco.
19 इंगो रा, इह केंजाट बाबा, किर्स्तुना बुदि मियगा पुटनाह्जोम, रिकम आयनद मग़तलिना पोटातगा आतप लेह्का, नावा पोटातगा मळमळ आस्ता.
19 Meus filhinhos, por quem de novo sinto as dores de parto, até que Cristo seja formado em vós;
20 इंजेके मीवा इद कट्लातेनाह्कु, नना एक्बेक आतन. अदिह्कु मियगा वासि अलग रीतते वळ्ह्केनन, इद्रम नावा गिर्दा मन्ह्ता.
20 Eu bem quisera agora estar presente convosco, e mudar a minha voz; porque estou perplexo a vosso respeito.
21 मीट मोसानाङ अडोङ माळवालोरिर केंजाट, सास्त्रमते मोसा मुय्तोग़ बाताल रासतोग़, तान पुनविरा?
21 Dizei-me, os que quereis estar debaixo da lei, não ouvis vós a lei?
22 अब्रहम मुय्तोह्कु ईवुर पेकोर पुटटोर, ओर्वोग़ इतेके ओर्युल आंचाना पोटाताहि पुटटोग़ु, दुस्रोग़ बार ओर्युल आयवद मोदुल मुतेना पोटाताहि पुटटोग़ु इन्जि, सास्त्रम वेहतह्ता.
22 Porque está escrito que Abraão teve dois filhos, um da escrava, e outro da livre.
23 मति ओर्युल आंचाना पेकाल इस्मालि इतेके, मन्कना विचरतेने पुटटोग़ आंदोग़; मोदुल मुतेना पेकाल बार, देवुळ विळ्सतद पोल्लोतुह्क पुटटोग़ आंदोग़, (ओग़ मावा पेदामुय्तोग़ इसकि).
23 Todavia, o que era da escrava nasceu segundo a carne, mas, o que era da livre, por promessa.
24 इव पोल्लोङ इतेके, पुन्पिह कीयनव पोल्लोङ आंदुङ. इतेके इव रेंड आस्कु, रेंड करल्कना लेह्का आंदुङ. उंद करल इतेके, सीनय इनदनद मेटाता करल आंदु(अगाने देवुळि इस्रयेल लोकुरिह्क दहा अडोङ ईसि करल कीता). इद करल इतेके, आगर इनदनद ओर्युल आंचाना लेह्का, ओर्युल पेकोरिने पुटिह कीस्ता.
24 O que se entende por alegoria; porque estas são as duas alianças; uma, do monte Sinai, gerando filhos para a servidão, que é Agar.
25 (इद सीनय मेटा इतेके, अरब देसेमते मन्ह्ता.) अद ओर्युलतद आगर इतेके, इद दुनियाता येरुसलेमतोरा लेह्का आंदु. बह इतेके, येरुसलेमतोर यहुदिर वने, सीनय मेटातगा ईतव अडोना कय इळ्न मन्ह्तोर.
25 Ora, esta Agar é Sinai, um monte da Arábia, que corresponde à Jerusalém que agora existe, pois é escrava com seus filhos.
26 देवुळदीपता येरुसलेम बार, ओर्युल आयवद मोदुल मुतेनलेह्का मन्ह्ता, (तानाङ पेकोर ओर्युलतोर आयोर). अदु माट विस्वसिरा तलोग़ आंदु, देवुळदीपता येरुसलेम.
26 Mas a Jerusalém que é de cima é livre; a qual é mãe de todos nós.
27 सास्त्रमते रासतपु,
27 Porque está escrito: Alegra-te, estéril, que não dás à luz; Esforça-te e clama, tu que não estás de parto; Porque os filhos da solitária são mais do que os da que tem marido.
28 मावोरिर, मीट वने इंजेके इसकिनलेह्का देवुळ विळ्सतद पोल्लोतेनाह्के, तानाङ मग़्कनिर आतिर, मन्कना विचरतेनाह्क आयो.
28 Mas nós, irmãos, somos filhos da promessa como Isaque.
29 मति अस्के मन्कना विचरते पुटटोग़ पेकाल, देवुळ विळ्सतद पोल्लोते पुटटोग़ पेकानु, बेद्रम कुळ्सा अंदोग़, अद्रम नेंड वने मन्ह्ता.
29 Mas, como então aquele que era gerado segundo a carne perseguia o que o era segundo o Espírito, assim é também agora.
30 मति सास्त्रम बाताल वेहतह्ता? ओर्युल आंचाना पेकाह्कु, मोदुल मुतेना पेकाना संगे तपेना तूस मुर्तिय दोर्को आयग़ा. अदिह्कु ओर्युलतदिन, ताना पेकानु पलत पेहचीम! इनजोर वेहतह्ता.
30 Mas que diz a Escritura? Lança fora a escrava e seu filho, porque de modo algum o filho da escrava herdará com o filho da livre.
31 इतेके मावोरिर, माट ओर्युलता लेह्काडाङ अडोनाङ मग़्कनल आयवल, मति ओर्युल आयवद लेह्काडा विस्वसताङ मग़्कनल आंदल.
31 De maneira que, irmãos, somos filhos, não da escrava, mas da livre.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?