Mateus 18

Mvù Ŋgɔ̀ŋ Feê (MCU) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Cu sâ bɔ̀ mbɔ̀ŋ bilí nde ké kwarè Yeésò ndɔ, ye bú a: «Te *Lò Càŋe neì kela né kɔɔ́ mé bɔ̀ mbeí wa?»
1 Naquele momento os discípulos chegaram perto de Jesus e perguntaram: — Quem é o mais importante no
2 Yeésò yilá njiî huaán déì, à njebá kwaá bú ká toò bɔɔ̀n,
2 Jesus chamou uma criança, colocou-a na frente deles
3 ye bɔ́ a: «Mè né tueé ye bí a, mɔ bí kwéh sér ŋgwéh, bí faá bɔ̀ huaán tetɔɔ̂r nɔ dèn ŋgwéh, ndɔ́g bí Lò Càŋ yílá ndé ŋgwéh.
3 e disse:
4 Nùà koô ké te Lò Càŋe né nuaá mé né lom cie mbaá faá huaán hên nɔ.
4 A pessoa mais importante no Reino do Céu é aquela que se humilha e fica igual a esta criança.
5 Nuaá mé né huaán déì faá huaán hên nɔ sie nyegé, mɔ à bú sie nyegé né felè mò, sâ à sie nyegé né mè nùà njèh.»
5 E aquele que, por ser meu seguidor, receber uma criança como esta estará recebendo a mim.
6 «Bɔ̀ huaán tetɔɔ̂r mé né temé yoòr mò kwaá njií hên, nuaá mé dɔr njií cén déì lè veéne nde né mé gèr kwaré. Sâ nùà hèllè ye, mé sòn gèr hèllè bɔ́ wèh ndé kɔ́ mé nyí ké sòn nòmò koô, bɔ́ jɔ́gɔ́ kàgà kwá nyí nyèn tuagaà, bɔ́ vela si njií kɔ nyí dùà.
6 — Quanto a estes pequeninos que creem em mim , se alguém for culpado de um deles me abandonar, seria melhor para essa pessoa que ela fosse jogada no lugar mais fundo do mar, com uma pedra grande amarrada no pescoço.
7 Kwá nɔɔ́ŋ, *wɔ́ŋ nde né meì bɔ̀ gèr ŋené, à nùàr te veên bele su njií né kɔɔ́. Dé bɔ̀ njií mé nde né nùàr mé veên taáb, bɔ́ ká lè wɔ́ŋe lím ndé ŋgwéh. Njèh cén, nuaá mé né yìè déì teèn kɔɔ́, nde né meì bɔ̀ gèr ŋené.
7 Ai do mundo por causa das coisas que fazem com que as pessoas me abandonem! Essas coisas têm de acontecer, mas ai do culpado!
8 «Né mene be yeè, né mene gule yeè, mɔ à wò te veên dɔr yií né kɔɔ́, cɔ̀ sɔ̀m bú, wò si njií bú ké dàb. Huɔm kela né yɔ̀ŋ mé be cén, gule cén kwaà; wanɔɔ́ŋ mɔ wò né mé be fà, gule fà, seŋ den, bɔ́ nde né gùm yeè dɔɔ́ŋ te we dé ndeèr si njií.
8 — Se uma das suas mãos ou um dos seus pés faz com que você peque, corte-o e jogue fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna sem uma das mãos ou sem um dos pés do que ter as duas mãos e os dois pés e ser jogado no fogo eterno.
9 Mɔ njolo yeè wò te veên dɔr yií né kɔɔ́, lùàgà sɔ̀m bú, wò si njií bú ké dàb. Huɔm kela né yɔ̀ŋ mé njolo cén kwaà; wanɔɔ́ŋ mɔ wò né mé njolo fà seŋ den, bɔ́ nde né gùm yeè dɔɔ́ŋ tuar te we tarê si njií.»
9 Se um dos seus olhos faz com que você peque, arranque-o e jogue fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna com um olho só do que ter os dois e ser jogado no fogo do inferno.
10 «Bí bɔ̀ŋ feh biì, bí té bɔ̀ huaán tetɔɔ̂r sèb. Mè tueé bí, jomo bɔɔ̀n né bɔ̀ cìlì Càŋ mé den yeé ké te vulúu toò Tele mò.
10 — Cuidado, não desprezem nenhum destes pequeninos! Eu afirmo a vocês que os anjos deles estão sempre na presença do meu Pai, que está no céu.
11 Bí kɔ́ɔ ye, *Huaán Nùàr tétég hên nde kuú naâ ye te nyí yili sɔm bɔ̀ɔ́ mé né lòù leér le.
11 [Porque o
12 Bí jɔ̀gɔ̀ mùnò ke ye: hên mɔ nuaré déì né mé mbieè yuií, cén déì nde leér le, à bɔɔ́ nde né naàn? À bɔ̀ dé yulà tárènèà cùɔ̀b tárènèà doô ké te tòre kwá lɔ́ ndé ŋgwéh, à nde dé cên doô fɔɔ́n wellê wa?
12 — O que é que vocês acham que faz um homem que tem cem ovelhas, e uma delas se perde? Será que não deixa as noventa e nove pastando no monte e vai procurar a ovelha perdida?
13 Mè né tueé ye bí a, mɔ à fɔɔ́n kwaá baá bú, à vra kela nde né dé sâ, mé bɔ̀ yulà tárènèà cùɔ̀b tárènèà bɔ̀ mé lèr ná ŋgwêh doô.
13 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quando ele a encontrar, ficará muito mais contente por causa dessa ovelha do que pelas noventa e nove que não se perderam.
14 Né ka beè Tele biì ké te vulúu nág ménâ ndɔ: à gwàn ŋgwéh mé lètenè bɔ̀ huaán hên cén déì leér le teèn.»
14 Assim também o Pai de vocês, que está no céu, não quer que nenhum destes pequeninos se perca.
15 «Mɔ mbeí yeè baá veên bɔɔ́, ndé yoòr seèn, bí bú fà, wò salé njií gi bú njonjolò. Mɔ à ŋgweé né sòn yeè ŋgweè, sâ wò ŋgaá kwa cu aá nùàr yeè kèn.
15 — Se o seu irmão pecar contra você, vá e mostre-lhe o seu erro. Mas faça isso em particular, só entre vocês dois. Se essa pessoa ouvir o seu conselho, então você ganhou de volta o seu irmão.
16 Á, mɔ à sòn yeè ŋgúŋgwéh, yílá wèh cú nùà cén, wa né fà wa, te njèh dɔɔ́ŋ nyegé den njolò bɔɔ̀n.
16 Mas, se não ouvir, leve com você uma ou duas pessoas, para fazer o que mandam as
17 Mɔ à cu ka sòn bɔɔ̀n ŋgúŋgwéh, sâ jɔ́gɔ́ njí bá bú te mɔ̀gɔ̀ bɔ̀ Càŋ bɔ̀. Mɔ à ŋgeén cu aá sòn bɔɔ̀n, sâ kè njí á bú faá cɔɔ́ŋ nɔ; mɔ sam, nùà wèh-kàgàlɔ̀ŋ làmpɔ̂ŋ.»
17 Mas, se a pessoa que pecou não ouvir essas pessoas, então conte tudo à igreja. E, se ela não ouvir a igreja, trate-a como um pagão ou como um cobrador de impostos.
18 Yeésò den cuù ye bɔ́ a: «Mè né tueé ye bí a: mɔ bí yiín njeré déì ká doó, bɔ́ yiín bú ké te vulúu ménâ; mɔ bí yi ká doó, bɔ́ yi cu ké te vulúu ménâ ndɔ.
18 — Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o que vocês proibirem na terra será proibido no céu, e o que permitirem na terra será permitido no céu.
19 Mè né ka bí tueé ye bí a: Mɔ lètenè biì nuaré déì bɔ̂ mbeí den bilí ká doó fà, bɔ́ colo sòn felè njeré déì, né mene kei, mɔ bɔ́ né Càŋ teèn dua, Tele mò ké te vulúu nde né bɔ́ haá.
19 — E afirmo a vocês que isto também é verdade: todas as vezes que dois de vocês que estão na terra pedirem a mesma coisa em oração, isso será feito pelo meu Pai, que está no céu.
20 Bí kɔ́ɔ ye, bèh mé nùà fà mé tagár né teèn mé yilí mò bilí den dɔɔ́ŋ, mè né lètenè bɔɔ̀n.»
20 Porque, onde dois ou três estão juntos em meu nome, eu estou ali com eles.
21 Yeé baá ménâ, Piêr ŋgoró nde kwarè Yeésò, ye bú a: «Fehtoò mò, hên mɔ mbeí mò né ka mè veên bɔɔ́ den nɔ, mè doó kulu njií nde né mbei meèn wa? Nde né mbei téhbeh wa?»
21 Então Pedro chegou perto de Jesus e perguntou: — Senhor, quantas vezes devo perdoar o meu irmão que peca contra mim? Sete vezes?
22 Yeésò ye bú a: «Mbei téhbeh gí cégé ndé ŋgwéh, mè tueé wò, nde né yulà téhbeh mbei téhbeh.
22 — Não! — respondeu Jesus. — Você não deve perdoar sete vezes, mas setenta e sete vezes.
23 Sâ *Lò Càŋ né faá mgbè déì lé naâ kàgà-ndòn kaga, ye nyí nde né bɔ̀ hùà nyî beè bɔ̀ seê bɔ̀ nyî kaá weh.
23 Porque o
24 À yeé baá mé njéh taáŋ ndeé, bɔ́ weh waà bú mé mambin déì teèn; hùà hèllè né lom málaré mé málaré te mbeî.
24 Logo no começo trouxeram um que lhe devia milhões de moedas de prata.
25 Nùàrè bɔɔ́ mene naàn, à hùà doô gwɔ̀m kòmò ndé ŋgwéh. Yeé baá mân, mgbè doô ye bɔ́ gò sɔ̀m bú lòù, bɔ́ gò sɔ̀m veèh seèn, bɔ́ gò gí bɔ̀ ŋuna mé bɔ̀ njèh seèn mene dɔɔ́ŋ, te gwɔm hùà nyî kèb déì.
25 Mas o empregado não tinha dinheiro para pagar. Então, para pagar a dívida, o seu patrão, o rei, ordenou que fossem vendidos como escravos o empregado, a sua esposa e os seus filhos e que fosse vendido também tudo o que ele possuía.
26 Nùà hùà doô yeé nde ŋgweé njií mân, à die tere nde doó toò tele seê seèn hèllè, à né bú be kobó, ye bú a: Kúkùr yeè, tele mò, sìè temé felè mò, mè nde né wò gwɔm gií.
26 Mas o empregado se ajoelhou diante do patrão e pediu: “Tenha paciência comigo, e eu pagarei tudo ao senhor.”
27 Tele seê seèn yeé ŋene aá ménâ, jere sie yɔgɔ́ bú, à kwaá lɔ bú hùà doô dɔɔ́ŋ, à yi njií bú ndɔ.
27 — O patrão teve pena dele, perdoou a dívida e deixou que ele fosse embora.
28 «Nùà hùà doô yeé baá doó sâ yuo, bɔ̂ nuaré déì kwaré, à né nùà sâ kám yuií bele; né mbeí seê seèn ndɔ. À yeé nde ŋene keéh bú mân, à ŋar sie bú tuagaà tég, ye bú a: Gwɔ̀m nyí hùà nyî.
28 O empregado saiu e encontrou um dos seus companheiros de trabalho que lhe devia cem moedas de prata. Ele pegou esse companheiro pelo pescoço e começou a sacudi-lo, dizendo: “Pague o que me deve!”
29 Mbeí die tere nde doó gule seèn, né bú be kobó, ye bú a: Kúkùr yeè, sìè temé felè mò, mè nde né wò gwɔm gií.
29 — Então o seu companheiro se ajoelhou e pediu: “Tenha paciência comigo, e eu lhe pagarei tudo.”
30 Mbeí né mene môn tueé dɔɔ́ŋ, à dé sâ táŋ ŋgwéh, à nde mgbeé yií njií bú gwà cibì, ye bú a: Kɔ wò gwɔm gi aá hùà nyî, sâ ye.
30 — Mas ele não concordou. Pelo contrário, mandou pôr o outro na cadeia até que pagasse a dívida.
31 «Bɔ̀ mbeí seê déì yeé ŋene aá ménâ, temé yulá bɔ́ lè, bɔ́ nde cu ké yoòr tele seê bɔɔ̀n, bɔ́ tueé gi bú bɔ̀ njií mé la kela giì naâ dɔɔ́ŋ.
31 Quando os outros empregados viram o que havia acontecido, ficaram revoltados e foram contar tudo ao patrão.
32 Tele seê bɔɔ̀n yeé nde ŋgweé njií ménâ, ye bɔ́ ndé sìè cú cû mé nùà hùà nyî hèllè. À yeé waà baá, tele seê seèn ye bú a: Nùàr seê jéré-temê faá wò nɔ sam, mè tueé wò. Jɔ̀gɔ̀ wò yeé baá mè be kobó, jere sie yɔgɔ́ mè, mè yi lɔ wò dàm bɔ̀ hùà mò dɔɔ́ŋ.
32 Aí o patrão chamou aquele empregado e disse: “Empregado miserável! Você me pediu, e por isso eu perdoei tudo o que você me devia.
33 Ŋgweéh wò sé la naâ mbeí yeè jere faá bèh sâ kɔɔ́ wa?
33 Portanto, você deveria ter pena do seu companheiro, como eu tive pena de você.”
34 Temé ŋaâ tele seê doô ndɔ, ye bɔ́ ndé sì njí bú ké gwà cibì, kɔ à gwɔm gi aá hùà nyî ndɔ, sâ ye.»
34 — O patrão ficou com muita raiva e mandou o empregado para a cadeia a fim de ser castigado até que pagasse toda a dívida.
35 Yeésò den cuù, ye bɔ́ a: «Mè tueé bí, mɔ bí né veên bɔ̀ mbeí biì lè kurú kwaá den, bí doó kúlú njí ŋgwéh, Tele mò ké te vulúu bɔɔ́ nde né mé bí faá bèh ménâ ndɔ.»
35 E Jesus terminou, dizendo:

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.