Romanos 1
MCP vs NVT
1 Mə Pwôl, lwaá mə́ *Krîst Yésus, mə wə́ mə́ cílə́ kálaad ɛ́ga. Mə á zə bə *muud lwámá mə Yésus nəcé Zɛmbî nyə a jɔ̂w mə nə́ mə bə́g ntɔ́, Zɛmbî nyə a fɛ́ɛ́sh mə nə́ mə bwííŋgʉg Jɔ̧jɔ̧ Kɛ́ɛl dɛ́.
1 Eu, Paulo, escravo de Cristo Jesus, chamado para ser apóstolo e enviado para anunciar as boas-novas de Deus, escrevo esta carta.
2 Bweyʉ́lə Zɛmbî nyə á bwey kaag buud Jɔ̧jɔ̧ Kɛ́ɛl dɔɔŋg, a sá nə́ *buud ɔ mícúndə́ bɛ́ bwə́ cíləg ŋkaagə́ nyɔɔŋgʉ́ Kálaad Zɛmbî dɨ̂.
2 Deus prometeu as boas-novas muito tempo atrás nas Escrituras Sagradas, por meio de seus profetas.
3 Jɔ̧jɔ̧ Kɛ́ɛl dɔɔŋgʉ̂ dʉ́sə lâŋ mə́ mwân yé nyə á zə byɛ̂l mpwoŋ buud mə *Dávid dɨ́ yɛ́.
3 Elas se referem a seu Filho, que, como homem, nasceu da linhagem do rei Davi,
4 Njɨ, Zɛmbî nyə á yə nyə ŋkul á Shíshim mə́ Zɛmbî ja nyə á gwúmʉshi nyə yí; cínɔŋg wə́ nyə á mpu lwágʉlə nə́ Cʉgye wúsʉ́ Yésus-Krîst wɔɔŋgʉ́ jɨ *Mwân mə́ Zɛmbî yɛ́.
4 e, quando o poder do Espírito Santo o ressuscitou dos mortos, foi demonstrado que ele era o Filho de Deus. Ele é Jesus Cristo, nosso Senhor.
5 Zɛmbî nyə a fɛ́ɛ́sh mə fééshá á mpaam kwoŋ mə Yésus dɨ́ nə́ mə bə́g *muud lwámá yé. Lwámá wɔɔŋg wɨ́ nə́ mə sáág nə́ ikûl byɛ̂sh í bə́g nə məgwág mə búgə́, jínə́ dɛ́ í mú ŋwa gúmə́.
5 Por meio dele recebemos a graça e a autoridade, como apóstolos, de chamar os gentios em toda parte a crer nele e lhe obedecer, em honra de seu nome.
6 Bɨ bʉ́sə nə́mə́ búúd ɔ ikûl nə ilwoŋ byɔɔŋgʉ́, bɨ́ buud Zɛmbî mə́ jɔ̂w nə́ bɨ bə́g buud ɔ Yésus wá.
6 E vocês estão entre esses gentios chamados para pertencer a Jesus Cristo.
7 Mə Pwôl, mə́ cilə bɨ́ buud bɛ̂sh Zɛmbî mə búl cɛɛl nûŋ Róma wá. Nyə a jɔ̂w bɨ́ nə́ bɨ bə́g buud bɛ́. Sɔ́ɔ́ŋgʉ́ wúsʉ́ Zɛmbî bâ Cwámba Yésus-Krîst bwə́ ɔ́ sá bɨ́ mpaam, bwə́ ɔ́ sá nə́mə́ nə́ bɨ ŋgə́g nə cʉgə nə́ shɛɛ.
7 Escrevo a todos vocês que estão em Roma, amados por Deus e chamados para ser seu povo santo. Que Deus, nosso Pai, e o Senhor Jesus Cristo lhes deem graça e paz.
8 Mə tɛ́ɛ́d fwo yə Zɛmbî waamə́ akíba kwoŋ mə Yésus-Krîst dɨ́ shú dʉ́n bɨ bɛ̂sh nəcé shí mishwun nyɛ̂sh í ŋgə gwádʉga búgə́ jɨ́n.
8 Antes de tudo, quero dizer que, por meio de Jesus Cristo, agradeço a meu Deus por todos vocês, pois sua fé nele é comentada em todo o mundo.
9 Mə ŋgə yə Zɛmbî gúmə́ nə lâm wâm wɛ̂sh nəcé mə ŋgə̌lə bwiiŋg Jɔ̧jɔ̧ Kɛ́ɛl mə mwân yé. Zɛmbî wɔɔŋgʉ́ jɨ wúshinɛd waamə̂ nə́ mə aŋgɛ̂ nə bwɛlɛ yɔw tə́dʉ́gálə bɨ́ bɛ̂sh.
9 O Deus a quem sirvo em meu espírito, anunciando as boas-novas a respeito de seu Filho, sabe como nunca deixo de me lembrar de vocês
10 Mə ŋgə wá bɨ́ ja jɛ̂sh mə́jəgʉla mâm dɨ́; mə ŋgə jî Zɛmbî nə́ ŋkí á magʉlə, mə bə́g nə fwámɛ́ fwála mə zə́ nûŋ bɨ́dɨ́.
10 em minhas orações, sempre pedindo, se for da vontade de Deus, uma oportunidade de ir vê-los.
11 Mə jɨ bul bə nə yéésh nə́ mə dʉ́g bɨ̂. Mə́ cɛɛl kwíínd bɨ́ nə ísâ Zɛmbî mə dʉ yə bwán bɛ́ zhɨ́ɨ́ a *shíshim dɨ́ yí, bɨ mpúg lal búgə́d.
11 Desejo muito visitá-los, a fim de compartilhar com vocês alguma dádiva espiritual que os ajude a se fortalecerem.
12 Ntɔ́ jɨ nə́ mə ŋgə jɨɨ nə́ shé bə́g kʉl ŋgwúd shú nə́, búgə́ bɨ́ bɨ́ nə ndɨ̂ mə́ jɨ́ nə́mə́ nə ndɨ̂ yí, í sáág nə́ shé bɛ̂sh bə́g nə məgwɔ̧̂, bɨ́ ŋwa mwo mə́dɨ́, mə ŋwa nə́mə́ bɨ́dɨ́.
12 Quando nos encontrarmos, quero encorajá-los na fé, e também quero ser encorajado por sua fé.
13 Bwaaŋg, mə acɛ́ɛ́lɛ́ nə́ bɨ bə́g kú mpu nə́ mə́ dʉ́ yigʉla nə́ mə zə́ nûŋ bɨ́dɨ́. Mə ŋgə jɨɨ nə́ sɛ́y jâm í bə́g nə́mə́ nə mpumə́ bɨ́dɨ́ nda bíl ílwoŋ dɨ̂. Njɨ, zə wɔ́ɔ́s múús ɨɨ́, məkwowʉla mə́ abɨ́dɛ́ mə nə́ mə zə́g.
13 Quero que saibam, irmãos, que muitas vezes planejei visitá-los, mas até agora fui impedido. Meu desejo é trabalhar entre vocês e ver frutos espirituais como tenho visto entre outros gentios,
14 Mə jisə nə́ mə bwííŋgʉg buud bɛ̂sh Jɔ̧jɔ̧ Kɛ́ɛl, tɔɔ buud bwə́ mpu cʉg wá, tɔɔ buud bɨ́ kú mpu wá; tɔɔ ompuye ɔ́ ísâ tɔɔ buud bwə́ cúgɛ́ ómpuye wá.
14 pois sinto grande obrigação tanto para com os gregos como os bárbaros, tanto para com os instruídos como os não instruídos.
15 Gwə́ wə́ mə́ ŋgə́ bul jɨɨ nə́ mə zə́g nə́mə́ bwiiŋg bɨ́ buud ɔ Róma Jɔ̧jɔ̧ Kɛ́ɛl yí.
15 Por isso, aguardo com expectativa para visitá-los, a fim de anunciar as boas-novas também a vocês, em Roma.
16 Mɛɛ mə aŋgɛ̂ nə gwág shwôn nə bwiiŋgʉ́lə Jɔ̧jɔ̧ Kɛ́ɛl dɔɔŋgʉ̂. Nəcé a dʉ́sə nə nyúl ŋkûl mə́ Zɛmbî shú cʉgʉ́lə múúd yɛ̂sh mə *búgʉla yɛ́, tɛ́ɛ́d nə *Oyúdɛn kala nə Ogʉrɛ̂k bɛ̂sh.
16 Pois não me envergonho das boas-novas a respeito de Cristo, que são o poder de Deus em ação para salvar todos os que creem, primeiro os judeus, e também os gentios.
17 Nəcé otʉ́təlí ɔ́ Zɛmbî bwə́ mə́ nyín Jɔ̧jɔ̧ Kɛ́ɛl dɨ̂. Muud nyə é kumə ótʉ́təlí ɔ́ Zɛmbî bɔɔŋg dɨ́ nə búgə́ nda jɨ́ cilyá Kálaad Zɛmbî dɨ́ nə́. Jɨ́ cilyá nə́: «Tʉ́təlí muud mə dʉ́g cʉg nəcé bə́lə nə búgə́».
17 As boas-novas revelam como Deus nos declara justos diante dele, o que, do começo ao fim, é algo que se dá pela fé. Como dizem as Escrituras: “O justo viverá pela fé”.
18 Mpugá nə́ Zɛmbî ŋgə lwóya mpimbə jé í ŋgə́ zhu gwɔ̂w, a ŋgə nyada nə buud bwə́ ŋgə́ cʉgə cʉg á kú bísh Zɛmbî ŋgə sá olɨ́lɨŋgɨ̂ wá, nəcé bwə́ ŋgə́ sá nə́ obʉ́bə́lɛ́ bwə́ kú sɛ̂y.
18 Assim, Deus mostra do céu sua ira contra todos que são pecadores e perversos, que por sua maldade impedem que a verdade seja conhecida.
19 Nəcé, isâ byɛ̂sh búúd bwə́ jə́lá nə mpu shú mə́ Zɛmbî dɨ́ yí, í á mə́ nyîn nə́ ŋgə́ŋ, Zɛmbî nyəmɛ́fwó nyə a mə́ lwó búúd byo nə́ ŋgə́ŋ.
19 Sabem a verdade a respeito de Deus, pois ele a tornou evidente.
20 Jɨ́ ntɔ́. Zɛmbî ŋkul nyɛ́ á kú nə njɨ í aŋgɛ̂ nə nyîn; sâ gwə́mɛ́fwó á jísə́ yí kú nə́mə́ nyîn. Njɨ, tɛ́ɛ́d ja nyə á tɛ́ shí nə gwɔ́w yí, misɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ myɛ́ mí ŋgə lwágʉlə ŋkul nyɛ́ nə sâ gwə́mɛ́fwó Zɛmbî jísə́ yí. Múúd mə ká tə́dʉga tə́dʉ́gá á fʉg, a dʉ́g. Buud bwə́ cúgɛ́ ná nə kɔɔd bɨ́ nə ŋkul kaad yí.
20 Por meio de tudo que ele fez desde a criação do mundo, podem perceber claramente seus atributos invisíveis: seu poder eterno e sua natureza divina. Portanto, não têm desculpa alguma.
21 Nəcé bwə́ á mə́ sá nə́, bwə́ mə́ tɛɛm mpu ísâ í dʉ́gyá nə Zɛmbî yí, bwə́ ayə́yɛ́ nyə gúmə́ nə akíba mə jə́lá nə nyə Zɛmbî yɛ́. Wáŋ faasʉ́lə ísâ í mú kú nə mfíí, lâm ímpwúfú wáŋ í mú yídʉ́gʉ́d nə́ ŋkwed.
21 Sim, eles conheciam algo sobre Deus, mas não o adoraram nem lhe agradeceram. Em vez disso, começaram a inventar ideias tolas e, com isso, sua mente ficou obscurecida e confusa.
22 Sâ jɔɔŋg í mə́ sá nə́ bwə́ bə́g ilad, njɨ bwə́ ŋgə́ tə́dʉga nə́ bɨ́ nə fʉg.
22 Dizendo-se sábios, tornaram-se tolos.
23 Bwə́ á mə́ sá nə́, gúmə́ bwə́ jə́lá nə yə Zɛmbî jɨ́ kú bá bwɛlɛ fudə yɛ́, bwə́ ŋgə yida yə ivʉgʉli í ísâ í dʉ bwoo yí, ivʉgʉli í búúd, nə ivʉgʉli í ínunú nə ivʉgʉli í ócúdú nə onywâ.
23 Trocaram a grandeza do Deus imortal por imagens de seres humanos mortais, bem como de aves, animais e répteis.
24 Gwə́ wə́ jɨ́ nə́, Zɛmbî nyə a mə́ bɨ́d bwo daŋg-dáŋg nə́ bwə́ ŋgə́g nə bɛ̧ íwɨ́ɨ́mbʉ́g yâ milâm myáŋ, ŋgə sá misɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ mí ádʉdanâ, ŋgə sɛ́ɛ́mbʉli mənyúúl máŋ bwə́mɛ́fwó.
24 Por isso, Deus os entregou aos desejos pecaminosos de seu coração. Como resultado, praticaram entre si coisas desprezíveis e degradantes com o próprio corpo.
25 Bwə́ á mə́ shwɔ̧́ɔ̧la óbʉ́bə́lɛ́ ɔ́ Zɛmbî, yidá ŋwa bwo nda ijɔ̧́ɔ̧́; bwə́ ŋgə yida kənd gúmə́ ísâ Zɛmbî nyə á tɛ́ yííd, í njúl nə́ Zɛmbî muud nyə a tɛ́ isâ byɛ̂sh yɛ́, nyə wə́ mə́ jə́lá nə gúmə́ kandʉgə á kandʉgə! Amɛn.
25 Trocaram a verdade sobre Deus pela mentira. Desse modo, adoraram e serviram coisas que Deus criou, em lugar do Criador, que é digno de louvor eterno! Amém.
26 Gwə́ wə́ jɨ́ nə́, Zɛmbî nyə a mə́ bɨ́d bwo daŋg-dáŋg nə́ bwə́ bɛ̧́g iyéésh í ísâ í shwôn. Budá báŋ bwə́ mə́ bɨ́d sálə sɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ nə budûm, bwə́ mú yida ŋgə sá bwə́ budá nə budá, í njúl nə́ ntɔ́ dɨ́ Zɛmbî nyə á kwambʉlə bwo nə́ í bág dʉ bə yɛ́.
26 Por isso, Deus os entregou a desejos vergonhosos. Até as mulheres trocaram sua forma natural de ter relações sexuais por práticas não naturais.
27 Nə́mə́ mbií ŋgwûd wɔɔŋgʉ̂, budûm, bwə́ mə́ lʉ́gə nə́ bwə́ bálanʉgɨ́ nə budá, bwə́ mú yida dʉ bə nə́, ŋgwɔ́l múdûm yə nə yéésh shú ŋgwɔ́l. Bwə́ ŋgə sá isâ í shwôn, ŋgwɔ́l múdûm balan nə ŋgwɔ́l nda mudá. Cwagʉwálə bwə́ ŋgə́ cwagʉwa wɔɔŋgʉ̂, bwə́mɛ́fwó bwə́ ŋgə nə́mə́ ŋwa myə́na myâ cínɔŋgʉ́.
27 E os homens, em vez de ter relações sexuais normais com mulheres, arderam de desejo uns pelos outros. Homens praticaram atos indecentes com outros homens e, em decorrência desse pecado, sofreram em si mesmos o castigo que mereciam.
28 Nə́ ndɛɛ́, nda bâŋ bwə́ abíshɛ́ nə́ bwə́ mpúg Zɛmbî nə́, Zɛmbî nyə a mə́ ka bɨ́d bwo daŋg-dáŋg nə́ bwə́ bə́g milúu kú dʉ mpu faas ísâ, ka ŋgə sá isâ bí kú jəla yí.
28 Uma vez que consideraram que conhecer a Deus era algo inútil, o próprio Deus os entregou a um inútil modo de pensar, deixando que fizessem coisas que jamais deveriam ser feitas.
29 Bwə́ mú lwándʉ́lá nə olɨ́lɨŋgɨ̂, nə mbíya lâm, nə yéésh mə́bii, nə gwɔ̧́lə lâm, nə zhíŋ, nə məgwú mə búud, nə ozhuyâ, nə məkə́ŋ, nə məfúlú kú nə wúmbʉ́lé; bwə́ kyey nə ontaandɛ̂,
29 A vida deles se encheu de toda espécie de perversidade, pecado, ganância, ódio, inveja, homicídio, discórdia, engano, malícia e fofocas.
30 sá íkúdʉ́gú, bwə́ mpii Zɛmbî, sá mpyóŋ, ŋkɛ̂ny mə́nyúul, sá bəgʉwa, bul bə nə fʉg sálə mə́bɔ̂w dɨ̂, sá míŋgáádə́ nə obyɔ̂l báŋ.
30 Espalham calúnias, odeiam a Deus, são insolentes, orgulhosos e arrogantes. Inventam novas maneiras de pecar e desobedecem a seus pais.
31 Bwə́ mú kú ná bɛ̧ mə́cɛ̧ɛ̧, kú gwág múud cɛy lámʉ́d, kú nə lâm íŋkúŋkwoŋ.
31 Não têm entendimento, quebram suas promessas, não mostram afeição nem misericórdia.
32 Í njúl nə́ bwə́ ŋgə mpu cígʉ́lá mə́ Zɛmbî nə́ buud bwə́ sá mbií mísɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ mínɨ wá bwə́ mpíyá nə shwɨy ɨɨ́, bâŋ bwə́ sá myo, bwə́ gwág nə́mə́ búúd bwə́ sá myo wá nywa.
32 Sabem que, de acordo com a justiça de Deus, quem pratica essas coisas merece morrer, mas ainda assim continuam a praticá-las. E, o que é pior, incentivam outros a também fazê-lo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?