Mateus 22
MCP vs NAA
1 Yésus nyə á nyiŋgə nə́mə́ lás nə bwo míkandad nə́
1 De novo Jesus lhes falou por parábolas, dizendo:
2 «Faan á gwɔ̂w dʉ́sə nda wúl njwú-buud í á kwəmʉsa nə́ a sá mwân yé zaŋ bá yí.
2 — O Reino dos Céus é semelhante a um rei que preparou uma festa de casamento para seu filho.
3 Nyə á ka kənd osɔ́ɔl ɔ́ mə́sáal bɛ́ nə́ bwə́ kə́g jɔ̂w búúd nyə á jɔ̂w zâŋ dɨ́ wá; njɨ buud bɔɔŋgʉ́ bwə́ á shígɛ́ cɛɛl zə.
3 Enviou os seus servos a chamar os convidados para a festa, mas estes não quiseram vir.
4 A mú nyiŋgə kənd bɔ́ɔ́l ósɔ́ɔl ɔ́ mə́sáal, nyə nə bwo nə́: “Kəgá cɨ nə buud mə́ ámə jɔ̂w wá nə́, mə mə́ shîn kwəmʉsa dína. Mə mə́ cígə íntɛny nə ocúdú wâ məwóŋ. Isâ byɛ̂sh í mú kwəmʉsá, zəgá dínad.”
4 Enviou ainda outros servos, dizendo: “Digam aos convidados: Eis que já preparei o meu banquete; os meus bois e animais da engorda já foram abatidos, e tudo está pronto; venham para a festa.”
5 Njɨ buud bɔɔŋgʉ́ kú bísh njúwúlú mə cî, bwə́ mú yida ŋgə bwɨ́lya, nyâŋ kə nyə́dɨ́ fambə́, nyâŋ kə mákîd mɛ́d,
5 Mas os convidados não se importaram e se foram, um para o seu campo, outro para o seu negócio.
6 bɔ́ɔ́lʉ́gá bwə́ bii nə́mə́ *búúd ɔ lwámá ɔ́ cî, bwə́ cúg bwo nə́ ndɛɛ́ gwú bwo.
6 Outros, agarrando os servos, os maltrataram e mataram.
7 Njwú-buud mú gwág mpimbə. A músə kənd ózɨmbɨ bɛ́, kə jaŋgʉlə ógwûl ɔ búúd bɔɔŋgʉ́ nə́ ndɛɛ́ jígal ŋgwə́la wáŋ.
7 — O rei ficou furioso e, enviando as suas tropas, exterminou aqueles assassinos e incendiou a cidade deles.
8 A músə zə cɨ nə osɔ́ɔl ɔ́ mə́sáal bɛ́ nə́: “Dína í mə́ shîn bə kwəmʉsá, njɨ buud mə́ á jɔ̂w wá bwə́ á shígɛ́ mpíya nə ndɨ̂.
8 Então disse aos seus servos: “A festa está pronta, mas os convidados não eram dignos.
9 Kəgá mə́maan məmaan, bɨ́ kə́g ŋgə jɔ̂w buud bɛ̂sh bɨ́ é ŋgə kwey wá, bwə́ zə́g zâŋʉd.”
9 Vão, pois, para as encruzilhadas dos caminhos e convidem para o banquete todos os que vocês encontrarem.”
10 Osɔ́ɔl ɔ́ mə́sáal ɔ́nɨ bwə́ mú kə mə́zhɨɨ́ məzhɨɨ́, kə ŋgə ŋwa buud bɛ̂sh bwə́ á ŋgə kwey wá, tɔɔ mimbʉ́wʉ́lú tɔɔ ijɔ̧ɔ̧́ í búúd. Njɔ́w zâŋ í mú lwánd nə buud nə́ cwɔ́ɔ́.
10 E, saindo aqueles servos pelas estradas, reuniram todos os que encontraram, maus e bons; e a sala do banquete ficou cheia de convidados.
11 «Njwú-buud mú zə nyíi njɔ́w zâŋ nə́ a zə́ dʉ́g búúd bwə́ ámə zə njúwúlú dɨ́ wá. A mú ŋgə dʉ́g nə́ ndɛɛ́ a músə kwey ŋgwɔ́l múúd kú nə káándə́ zâŋ.
11 — Mas, quando o rei entrou para ver os que estavam à mesa, notou ali um homem que não trazia veste nupcial
12 A mú cɨ nə muud wɔɔŋg nə́: “Wɛy e, ntʉdɛlɛ́ wo ámə mpu zə wa kú nə káándə́ zâŋ yɛ́?” Muud wɔɔŋg njɨ kʉ́l-kʉ̂l nə́ kufʉg, kú mpu nda á bɛ̧́sag nə́.
12 e perguntou-lhe: “Amigo, como você entrou aqui sem veste nupcial?” E ele emudeceu.
13 Ntɔ́, njwú-buud mú cɨ nə osɔ́ɔl ɔ mə́sáal bɛ́ nə́: “Wálʉ́lə́gá nyə məbwə̂ nə məkuú, bɨ wúsəg nyə tɔ́ɔ́n yídʉ́gʉ́d, kʉ́l á bá kə bə njɨ a ŋgə́ bwam nə məyə̂ yí.”
13 Então o rei ordenou aos serventes: “Amarrem os pés e as mãos dele e atirem-no para fora, nas trevas; ali haverá choro e ranger de dentes.”
14 Ntɔ́, mpugá nə́ njúwúlú wúsə shú búúd ŋkí bulya, njɨ bɔɔŋg bɨ́ fééshá wá bʉ́sə cíg-cîg.»
14 Porque muitos são chamados, mas poucos são escolhidos.
15 Nə́ ndɛɛ́ *Ofarizyɛ̂ŋ bwə́ mú kə shwushwagád, kə́lə sɔ̧́ nda bʉ́sə nə ŋkul bwéel Yésus nə́ a bíílʉg nə iciyá byé nə́.
15 Então os fariseus se retiraram e consultaram entre si como surpreenderiam Jesus em alguma palavra.
16 Bwə́ mú ŋwa bɔ́ɔ́l *ómpwíín báŋ nə bɔ́ɔ́l búúd ɔ́ gwooŋg í á dʉ ságʉsə ijwûga í Herod yí, bwə́ mú kənd bwo, bwə́ kə cɨ nə Yésus nə́: «Yɨ́ɨ́gʉli! Sə́ ŋgə mpu nə́ wo jɨ bʉ́bə́lɛ́ muud. Wo ŋgə jɨ́ɨ́gʉli sə́ cʉg á Zɛmbî bʉ́bə́lɛ́. Wo ádɛ́ nə́mə́ bɛɛmb sâ bɔ́ɔ́l búúd bwə́ é cɨ yí, wo kú nə́mə́ bə nə ifwaas nə mbií múúd wɨ́ nə ŋkul tɔ̂w wo míshʉ́d yí.
16 E enviaram-lhe discípulos, juntamente com os herodianos, para lhe dizer: — Mestre, sabemos que o senhor é verdadeiro e que ensina o caminho de Deus de acordo com a verdade, sem se importar com a opinião dos outros, porque não olha para a aparência das pessoas.
17 Ntɔ́, jaawʉg sə̂. Ye məcɛ̧ɛ̧ mə́shé mə́ ŋgə magʉlə nə́ sə́ jə́nag tóya mə *Káázɛl, ye mə́ aŋgɛ̂ nə magʉlə?»
17 Assim sendo, diga-nos o que o senhor acha: é lícito pagar imposto a César ou não?
18 Ká, Yésus nyə á bwey mpu mbíya lâm wáŋ. A mú cɨ nə bwo nə́: «Bɨ mə zə́ bwɔ́wʉlə mə nəcé jɨ, yé búúd ɔ mə́kə́ŋ ɔ́ga?
18 Mas Jesus, percebendo a maldade deles, respondeu:
19 Lwógá ná mə *mwaanɛ̂ bwə́ dʉ jə́na tóya nə ndɨ̂ yɛ́.» Bwə́ mú zə nyə nə saŋ *danarî.Misaŋ mi mwaanɛ̂ mimbá|src="hk00166c.tif" size="col" copy="Horace Knowles" ref="22.19"
19 Mostrem-me a moeda do imposto. Trouxeram-lhe um denário.
20 A mú jí bwo nə́: «Zə́ jɨ́ nə vʉgʉli mpwoombʉ́ nə jínə́ bwə́ á lúlə wa ga?»
20 E Jesus lhes perguntou:
21 Bwə́ nə nɛ́ nə́: «Jísə Káázɛl». A mú ka cɨ nə bwo nə́: «Yə́gá Káázɛl isâ í Káázɛl, bɨ́ yə Zɛmbî isâ í Zɛmbî.»
21 Eles responderam: — De César. Então Jesus lhes disse:
22 Ja bwə́ mə́ gwág mpɛ̧sá nɨ yí, bwə́ mú bul káam bwə́ mú kyey, béégya nə nyə.
22 Ouvindo isto, se admiraram e, deixando-o, foram embora.
23 Nə́mə́ jwɔ̂w ŋgwúd nɨ, *Osadwisyɛ̂ŋ, buud bwə́ dʉ cɨ nə́ mimbimbə mí ábʉ́lɛ gwûm mə́shwoŋ dɨ́ wá, bwə́ á ka zə wə́ Yésus, zə jí nyə nə́:
23 Naquele dia, alguns saduceus, que dizem não haver ressurreição, aproximaram-se de Jesus e lhe perguntaram:
24 «Yɨ́ɨ́gʉli, Moyîz nyə á cɨ nə́: “Ŋkí muud mə yə́ kundú, mínyɔŋʉ̂ yé mə́ jəlá nə shúgʉla nə kúsə́ yé, a byág nyɔɔŋg mə́ yə yɛ́ mpwoŋ buud.”
24 — Mestre, Moisés disse: “Se alguém morrer, não tendo filhos, o irmão desse homem deve casar com a viúva e gerar descendentes para o falecido.”
25 Ká gúl sâ í á bə sə́ wa, bɔ́ɔ́l omínyɔŋʉ̂ bwə́ á byɛ̂l zaŋgbá, budûm nə budûm. Acúmbâ mú bá múdá, a mú yə. Nda nyə á yə kú nə mwân nə́, a mú lʉ́gə mínyɔŋʉ̂ yé nə mudá.
25 Ora, havia entre nós sete irmãos. O primeiro, tendo casado, morreu e, não tendo descendência, deixou sua mulher para seu irmão.
26 Nyɨ́nɛ mú nə́mə́ yə kú nə mwân, a lʉ́gə ŋgwɔ́l nə mudá. Í á ŋgə kə ntʉ́nɨ nə́ ndɛɛ́, bɛ̂sh zaŋgbá mbií ŋgwúd.
26 O mesmo aconteceu com o segundo, com o terceiro, até o sétimo.
27 Mudá mú nə́mə́ zə yə bwə́dɨ́ mpʉ́sə.
27 Por fim, depois de todos, morreu também a mulher.
28 Ja búúd bwə́ bá gwûm yí, nyáyɛ́ á omínyɔŋʉ̂ zaŋgbá mə́ bá ka ŋwa mudá? Ŋgaá nə́ bɛ̂sh bwə́ á shí bə ógwúm bɛ́?»
28 Portanto, na ressurreição, de qual dos sete ela será esposa? Porque todos casaram com ela.
29 Yésus mú bɛ̧sa nə bwo nə́: «Bɨ́ ŋgə kwab nəcé bɨ ampúyɛ́ sâ Kálaad Zɛmbî ŋgə́ cɨ yí, bɨ kú nə́mə́ mpu mpífə́ mə́ Zɛmbî.
29 Jesus respondeu:
30 Ja búúd bwə́ bá gwûm mə́shwoŋ dɨ́ yí, budúm bwə́ ábʉ́lɛ́ ná bá búdá, budá nda ná kə mə́báád. Bwə́ bá ji nda *wəéŋgəles ɔ́ Zɛmbî bwə́ njúl joŋ dɨ́ nə́.
30 Porque, na ressurreição, nem casam, nem se dão em casamento, mas são como os anjos no céu.
31 Kɔ́ɔ́mb á mimbimbə bálə gwûm mə́shwoŋ dɨ́, ye bɨ afwóyɛ́ lɔ̧́ sâ Zɛmbî nyə a lás nə bɨ́ yí? Ŋgaá nyə á cɨ nə́:
31 Quanto à ressurreição dos mortos, vocês nunca leram o que Deus disse a vocês:
32 “Mə jɨ Zɛmbî mə́ *Abʉraham, Zɛmbî mə́ *Izaag, Zɛmbî mə́ *Yákwab.” Ntɔ́ jɨ nə́ Zɛmbî cugɛ́ Zɛmbî mimbimbə, a jɨ yidá bə Zɛmbî á buud bwə́ ŋgə́ cʉgə wá.»
32 “Eu sou o Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó”? Ele não é Deus de mortos, e sim de vivos.
33 Məŋkúmbə mə́ búud mə́ á ŋgə gwág nyə má mə́ á ŋgə bul káam njɨ́ɨ́gʉ́lá yé.
33 Ouvindo isto, as multidões se maravilhavam da sua doutrina.
34 Ja *Ofarizyɛ̂ŋ bwə́ mə́ gwág nə́ Yésus mə́ juwal Osadwisyɛ̂ŋ mimpu yí, bwə́ mú sɛɛŋgya nə́ ndɛɛ́ bwə́ mú kə nyə́dɨ́.
34 Entretanto, os fariseus, sabendo que Jesus havia silenciado os saduceus, reuniram-se em conselho.
35 Ŋgwɔ́l múúd á gwooŋg jáŋ njúl Ŋkumɛ məcɛ̧ɛ̧ mú zə bwɔ́wʉlə Yésus, nyə nə nɛ́ nə́:
35 E um deles, intérprete da Lei, querendo pôr Jesus à prova, perguntou-lhe:
36 «Yɨ́ɨ́gʉli, mə́cɛ̧ɛ̧ míshé mɛ̂sh dɨ́, dáyɛ́ í ntɔ̧́ mɔ́ɔ́l mɛ̂sh?»
36 — Mestre, qual é o grande mandamento na Lei?
37 Yésus mú bɛ̧sa nə nyə nə́: «Wó jəlá nə cɛɛl Zɛmbî woó Yawé nə lâm wô wɛ̂sh, nə *shíshim wô wɛ̂sh, nə lúú wô wɛ̂sh.
37 Jesus respondeu:
38 Dʉ́nɨ cɛ̧ɛ̧ wə́ í ntɔ̧́ mɔ́ɔ́l mɛ̂sh, dwó wə́ í tə́l shwóg.
38 Este é o grande e primeiro mandamento.
39 Dɔɔŋg í ká nə́mə́ nyiŋgə bə nda dwo yí, dwó wə́ ga: Wo cɛɛl múúd yɛ̂sh jísə́ wo kúnə́-kúnə yɛ́ nda womɛ́fwó.
39 E o segundo, semelhante a este, é: “Ame o seu próximo como você ama a si mesmo.”
40 Məcɛ̧ɛ̧ məbá mə́nɨ wə́ mə́sə́ shug á *mbwoomb mə́cɛ̧ɛ̧ wɛ̂sh nə minjɨ́ɨ́gʉ́lá mí *búúd ɔ mícúndə́ myɛ̂sh.»
40 Destes dois mandamentos dependem toda a Lei e os Profetas.
41 Nda *Ofarizyɛ̂ŋ bwə́ á bə sɛɛŋgyá nə́, Yésus mú jî bwo nə́:
41 Estando reunidos os fariseus, Jesus lhes perguntou:
42 «Bɨ́ ŋgə ná cɨ *Krîst nə́ jɨ? A jɨ Mwân mə zə́?» Bwə́ nə́: «Mwân mə *Dávid.»
42 — O que vocês pensam do Cristo? De quem é filho? Eles responderam: — De Davi.
43 Yésus mú cɨ nə bwo nə́: «Ká ntʉdɛlɛ́ Dávid nə ŋkul mə Shíshim, nyə á jɔ̂w Krîst nə́ Cwámba yɛ́? Ŋgaá Dávid nyə á cɨ nə́:
43 E Jesus perguntou:
44 Cwámba nyə á cɨ nə Cwámba wâm nə́:
44 “Disse o Senhor ao meu Senhor:
45 «Ŋkí Dávid mə́ bwey jɔ̂w Krîst nə́ Cwámba, nyə é ka bə Dávid mwân na ntʉdɛlɛ?»
45 — Portanto, se Davi o chama de Senhor, como ele pode ser filho de Davi?
46 Kú nə muud nyə á bə nə ŋkul bɛ̧sa sâ yɛ́. Tɛ́ɛ́d jwɔ̂w nɨ, muud a shígɛ́ ná bwɛlɛ jí Yésus njígá.
46 E ninguém podia lhe responder uma palavra; e a partir daquele dia ninguém mais ousou fazer perguntas.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?