Marcos 2
MCP vs NAA
1 Mpʉ́sə baalɛ́ mwɔ̂w, Yésus mú nyiŋgə zə Kapɛrnawûm. Buud bwə́ mú zə mpu nə́ a jɨ cínɔŋg njɔ́w.
1 Dias depois, Jesus entrou de novo em Cafarnaum, e logo se ouviu dizer que ele estava em casa.
2 Bwə́ mú zə sɛɛŋgya áncuncuma, váál á nə́ kú nə tɔɔ cé kuú tɔ́ɔ́n balánda dɨ̂. Yésus mú ŋgə bwiiŋg bwo Milə́sʉ́ mí Zɛmbî cínɔŋgʉ́.
2 Muitos se reuniram ali, a ponto de não haver lugar nem mesmo junto à porta. E Jesus anunciava-lhes a palavra.
3 A ŋgə́ bwiiŋg ntʉ́nɨ, bɔ́ɔ́l búúd onɔ̧̂ bwə́ mú zə nyə́dɨ́, bwə́ ŋgə́ ŋkɛ̂ny mbúmbwúgʉ́.
3 Trouxeram-lhe, então, um paralítico, carregado por quatro homens.
4 Bwə́ á shígɛ́ dʉ́g kʉ́l bɨ́ nə ŋkul cɔ̧́ nə mbə̂l wáŋ yí nəcé buud bə́lə áncuncuma. Bwə́ mú kə cúwo luun kwáminʉ́ nə́ bɛɛndyá nə kʉ́l Yésus nyə á bə yí, bwə́ mú shul mbúmbwúgʉ́ wáŋ cínɔŋg.Buud bwə́ á bád nə mbə́l kwáminʉ́ á mbádá-mbádá|src="WA03824b.tif" size="span" copy="MBANJI Bawe Ernest" ref="2.4"
4 E, não podendo aproximar-se de Jesus, por causa da multidão, removeram o telhado no ponto correspondente ao lugar onde Jesus se encontrava e, pela abertura, desceram o leito em que o paralítico estava deitado.
5 Yésus mú dʉ́g nə́ buud bɔɔŋgʉ́ bʉ́sə nə fwámɛ́ búgə́, a mú cɨ nə mbúmbwúgʉ́ nə́: «Mwân waam! Mə mə́ juu wo nə *misə́m myô!»
5 Vendo-lhes a fé, Jesus disse ao paralítico:
6 Í njúl nə́ bɔ́ɔ́l *Oyɨ́ɨ́gʉli ɔ́ mə́cɛ̧ɛ̧ bwə́ á bə cínɔŋg bwə́ njúl shí, bwə́ ŋgə lás mílâm dɨ́ nə́:
6 Alguns escribas estavam sentados ali e pensavam em seu coração:
7 «Nəcé jɨ́ múúd ɛ́nɛ mə mpú lás ntʉ́nɨ yí? A ŋgə *lás nə Zɛmbî bwaasʉ́lə mpu. Zə́ ŋgwɔ́l jɨ́ nə ŋkul juu búúd misə́m myɛ́d kwoŋ Zɛmbî nyəmɛ́fwó yɛ́?»
7 — Como ele se atreve a falar assim? Isto é blasfêmia! Quem pode perdoar pecados, a não ser um, que é Deus?
8 Yésus mú lɛɛlʉ́ mpu sâ bwə́ á ŋgə lás bwə́dɨ́ mílâm dɨ́ yí. A mú cɨ nə bwo nə́: «Nəcé jɨ́ bɨ́ ŋgə́ lás ntʉ́nɨ bɨ́dɨ́ mílâm dɨ́ yí?
8 E Jesus, percebendo imediatamente em seu espírito que eles assim pensavam, disse-lhes:
9 Jɨ́ í búl bə kúnə́-kúnə? Ye cɨ́lə nə mbúmbwúgʉ́ nə́: “Mə mə́ juu wo nə misə́m myô”, ye cɨ́lə nə nyə nə́: “Wɔɔlʉ́g wo ŋwág taŋʉ́ gwô, wo kyéyʉg”?
9 O que é mais fácil? Dizer ao paralítico: “Os seus pecados estão perdoados”, ou dizer: “Levante-se, tome o seu leito e ande”?
10 Mə́ ka cɛɛl nə́ bɨ mpúg nə́ *Mwân mə Múúd jɨ nə ŋkul ijwûga nə́ a juu búúd nə misə́m myáŋ wa shí.» Nə́ ndɛɛ́ a mú cɨ nə mbúmbwúgʉ́ nə́
10 Mas isto é para que vocês saibam que o Filho do Homem tem autoridade sobre a terra para perdoar pecados. E disse ao paralítico:
11 «Mə́ cɨ nə wo nə́ wɔɔlʉ́g, wo báágʉ́g taŋʉ́ gwô, wo nyíŋgəg, kə njɔ́w».
11 — Eu digo a você: Levante-se, pegue o seu leito e vá para casa.
12 Cé nə cé, muud wɔɔŋgʉ̂ mú wɔɔl, báág taŋʉ́ jé, kyey buud bɛ̂sh bwə́ ŋgə́ dʉ́g. Bɛ̂sh bwə́ mú ŋgə káam, bwə́ mú yə Zɛmbî gúmə́, bwə́ nə́: «Sə́ abwɛ́lɛ́ dʉ́g gúlʉ́gá sâ ntʉ́ga!»
12 Ele se levantou e, no mesmo instante, pegando o leito, retirou-se à vista de todos, a ponto de todos se admirarem e darem glória a Deus, dizendo: — Jamais vimos coisa assim!
13 Mpʉ́sə cínɔŋg, Yésus mú nyiŋgə kə ŋgɛɛ́ mâŋ, áncuncuma buud ŋgə́ bɛ̧ nyə, a ŋgə́ jɨ́ɨ́gʉli bwo Milə́sʉ́ mí Zɛmbî.
13 De novo, Jesus foi para junto do mar, e toda a multidão vinha ao encontro dele, e ele os ensinava.
14 Nyə ŋgə́ kyey, a mú dʉ́g Lévi, mwân mə́ Alfê, ŋgə́ sɛ̂y wú bwə́ dʉ jə́na ótóya wá. Yésus mú cɨ nə nɛ́ nə́: «Bɛ̧g mə.» A mú tɔ̂w, bɛ̧ Yésus.
14 Quando ia passando, viu Levi, filho de Alfeu, sentado na coletoria e lhe disse: Ele se levantou e o seguiu.
15 Í á ka zə bə nə́, Yésus njúl Lévi dɨ́ njɔ́w a ŋgə́ də, zhwog oŋwɛnyɛ ɔ tóya nə bɔ́ɔ́l ósɔ́ɔl ɔ́ mə́bɔ̂w bwə́ mú nə́mə́ zə, bə́nɔ̂ŋ nyə nə ompwíín bɛ́ zə də, nəcé mimbií mi búúd myɔɔŋgʉ́ ŋkí bulya mí á ŋgə bɛ̧ nyə.
15 Achando-se Jesus à mesa, na casa de Levi, estavam junto com ele e com os seus discípulos muitos publicanos e pecadores; porque estes eram muitos e também o seguiam.
16 *Oyɨ́ɨ́gʉli ɔ́ mə́cɛ̧ɛ̧ bwə́ á bə *Ofarizyɛ̂ŋ wá, bwə́ á bə nə́mə́ cínɔŋg. Bwə́ mú dʉ́g nə́ Yésus ŋgə də kʉl ŋgwúd nə osɔ́ɔl ɔ́ mə́bɔ̂w nə oŋwɛnyɛ ɔ́ ótóya. Bwə́ mú jí ómpwíín bɛ́ nə́: «Nəcé jɨ́ á ŋgə́ bə́lɛ də nə oŋwɛnyɛ ɔ tóya nə bɔ́ɔ́l ósɔ́ɔl ɔ́ mə́bɔ̂w yí?»
16 Os escribas dos fariseus, vendo Jesus comer em companhia dos pecadores e publicanos, perguntavam aos discípulos dele: — Por que ele come e bebe com os publicanos e pecadores?
17 Yésus mú gwág sâ bwə́ á ŋgə cɨ yí. Nyə mú cɨ nə bwo nə́: «Mikanz dɨ́ mí dʉ jɨɨ jwɔ́wʉda, í dʉ bə mímbə̂l. Mə a shígɛ́ zə jɔ̂w ótʉ́təlí ɔ búúd. Mə á yida zə jɔ̂w osɔ́ɔl ɔ mə́bɔ̂w.»
17 Tendo ouvido isto, Jesus lhes respondeu:
18 Ompwíín ɔ́ Yuánɛs bə́nɔ̂ŋ Ofarizyɛ̂ŋ, bwə́ á ŋgə ci idʉ̂w yə́lə Zɛmbî gúmə́. Buud bwə́ mú ka kə jî Yésus nə́: «Nəcé jɨ́ ómpwíín ɔ́ Yuánɛs bə́nɔ̂ŋ *Ofarizyɛ̂ŋ bwə́ ŋgə́ ci idʉ̂w yə́lə Zɛmbî gúmə́, wɛɛ bwô bâŋ kú ci yí?»
18 Ora, os discípulos de João e os fariseus estavam jejuando. Algumas pessoas foram perguntar a Jesus: — Por que os discípulos de João e os discípulos dos fariseus jejuam, mas os seus discípulos não jejuam?
19 Yésus mú bɛ̧sa nə bwo nə́: «Ja múúd mə́ ŋwa bâ yí, a tə̂l zâŋ, a jɔ̂w óshwə́ bɛ́; ye oshwə́ bɛ́ bwə́ yidá zə nə məcɛy lámʉ́d bə́nɔ̂ŋ muud bâ bwə́ njúl kʉ́l ŋgwúd? Mbɔ̂. Té wɛ̂sh bə́nɔ̂ŋ muud nyə́ ámə ŋwa bá yɛ́ bʉ́sə́ yí, bwə́ cúgɛ́ nə ŋkul ci də́lə.
19 Jesus respondeu:
20 Njɨ mɔ́ɔ́l mwɔ̂w mə́ ŋgə zə, bwə́ bá yîl bwo muud bâ yí. Mwɔ̂w mɔɔŋgʉ́ dɨ́ ɔ́ óshwə́ bɛ́ bwə́ ka bá ci ídʉ̂w yí.
20 No entanto, virão dias em que o noivo lhes será tirado, e então, naquele dia, eles vão jejuar.
21 Mpugá nə́ bwə́ ádɛ́ ŋwa kʉ́l káándə́ ágúgwáan kə wá bágá bwoodʉ́ káándə́d; bágá dɔɔŋg í é bá juli, í tʉ̂w, í yida bweeg luun lʉ káándə́.
21 Ninguém costura um remendo de pano novo em roupa velha; porque o remendo novo tira um pedaço da roupa velha, e o buraco fica ainda maior.
22 Ntɔ́ nə́mə́, muud cugɛ́ nə ŋkul ŋwa wáan ágúgwáan kə wá bwoodʉ́ lɛnyad, wáan í é bá sá nə́ lɛnya í búndʉ́g, nə wáan nə lɛnya byɛ̂sh ntáma. Í jɨɨ nə́ bwə́ dʉ́g wá wáan ágúgwáan ílɛnya í agúgwáanʉd.»
22 E ninguém põe vinho novo em odres velhos, porque, se fizer isso, o vinho romperá os odres e se perdem tanto o vinho como os odres. Mas põe-se vinho novo em odres novos.
23 Í á wɔ́ɔ́s dúlʉ́gá jwɔ̂w lʉ́ Sábaad dɨ́ nə́ Yésus bə́nɔ̂ŋ ompwíín bɛ́ bwə́ á ŋgə lɨ́ɨ́na ifambə́ í *blé, ompwíín bwə́ mú ka ŋgə búgə mikʉŋg mí blé.
23 Aconteceu que, num sábado, Jesus atravessava as searas, e os seus discípulos, ao passar, começaram a colher espigas.
24 Nə́ ndɛɛ́, bɔ́ɔ́l *Ofarizyɛ̂ŋ bwə́ mú cɨ nə Yésus nə́: «Dʉ́gʉ́g, nəcé jɨ́ ómpwíín bwô bwə́ ŋgə́ sá sâ mə́cɛ̧ɛ̧ mə́ amágʉ́lə́yɛ́ nə́ muud sáág jwɔ̂w lʉ́ Sábaad yí?»
24 Então os fariseus disseram a Jesus: — Olhe! Por que eles estão fazendo o que não é lícito aos sábados?
25 Yésus mú cɨ nə bwo nə́: «Ye bɨ afwóyɛ́ bwɛlɛ lɔ̧́ sâ *Dávid nyə á sá ja ídʉ̂w í á fúfə nyə bə́nɔ̂ŋ buud bɛ́ bwə́ ŋgə́ gwág zha yí?
25 Ele lhes respondeu:
26 Nə́ nyə á kə nyíi banda *mə́túnʉga dɨ́ Abiyatar njúl Ajəlácɨ á ofada, kə bə́lɛ də íbʉlɛ́d í á bə ci shú yə́lə Zɛmbî gúmə́ a yə nə́mə́ búúd bɛ́ bwə́ də nə́mə́; í njúl nə́ məcɛ̧ɛ̧ mə́ dʉ cɨ nə́ njɨ ofada wə́ bwə́ dʉ́g də byo.»
26 Como entrou na Casa de Deus, no tempo do sumo sacerdote Abiatar, e comeu os pães da proposição, os quais só aos sacerdotes era lícito comer, e ainda deu esses pães aos seus companheiros?
27 Yésus mú nyiŋgə cɨ nə bwo nə́: «Zɛmbî nyə á tə̂l jwɔ̂w lʉ́ sábaad shú mə́nywa mə múúd. Nyə á shígɛ́ kwambʉlə múúd nəcé jwɔ̂w dɔɔŋgʉ́.
27 E Jesus acrescentou:
28 Ntɔ́ jɨ nə́, *Mwân mə Múúd ŋgə nə́mə́ jwú nə məcɛ̧ɛ̧ mə Sábaad.»
28 Assim, o Filho do Homem é senhor também do sábado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?