Marcos 10
MCP vs NVT
1 Nə́ ndɛɛ́, Yésus nyə á ka wú na, kə shí á Yudéa, Zhurdɛ̧̂ faŋwíny. Buud bwə́ mú zə áncuncuma zə ŋkúndɔw cínɔŋg nyə́dɨ́. A mú ŋgə jɨ́ɨ́gʉli bwo nda nyə á dʉ sá nə́.
1 Então Jesus deixou Cafarnaum e foi para a região da Judeia, a leste do rio Jordão. Mais uma vez, multidões se juntaram ao seu redor e, como de costume, ele as ensinava.
2 Bɔ́ɔ́l *Ofarizyɛ̂ŋ bwə́ á zə kə nyə́dɨ́, kə bwɔ́wʉlə nyə, bwə́ nə́: «Ye məcɛ̧ɛ̧ míshé mə́ ŋgə cɨ nə́ muud jɨ nə ŋkul yîl múdá yé bâ?»
2 Alguns fariseus vieram e tentaram apanhar Jesus numa armadilha com a seguinte pergunta: “Deve-se permitir que um homem se divorcie de sua mulher?”.
3 Ntɔ́ nyə mú bɛ̧sa bwo nə́: «Moyîz nyə a báásʉlə bɨ́ nə́ jɨ́?»
3 Jesus respondeu: “O que Moisés disse na lei a respeito do divórcio?”.
4 Bwə́ nə nyə nə́: «Moyîz nyɛ nyə á cilə nə́ múúd mə ká cɛɛl yîl múdá yé bâ, a yə nyə kálaad məgwú mə́ bâ.»
4 “Ele o permitiu”, responderam os fariseus. “Disse que um homem poderia dar à esposa um certificado de divórcio e mandá-la embora.”
5 Yésus mú cɨ nə bwo nə́: «Moyîz nyə á yə bɨ́ cɛ̧ɛ̧́ dɔɔŋgʉ́ nəcé lal bɨ́ milâm.
5 Jesus, porém, disse: “Moisés escreveu esse mandamento porque vocês têm o coração duro,
6 Sâ ŋgwúdʉ̂, ja Zɛmbî nyə á tɛ́ isâ byɛ̂sh yí, nyə a sá mudúm bá mudá. Ntɔ́ nyə á cɨ nə́:
6 mas ‘Deus os fez homem e mulher’ desde o princípio da criação.
7 “Nda mə mə́ sá bwo ntʉ́nɨ́ nə́, mudúm mə́ bá lʉ́gə sɔ́ɔ́ŋgʉ́ bá nyɔɔŋgʉ̂, a kə leedya nə mudá yé,
7 ‘Por isso o homem deixa pai e mãe e se une à sua mulher,
8 bá obá bwə́ mú bə nyúul ŋgwúdʉ̂.” Ntɔ́ jɨ nə́ bwə́ cúgɛ́ ná búúd obá, bwə́ músə muud ŋgwúd.
8 e os dois se tornam um só’. Uma vez que já não são dois, mas um só,
9 Muud nyə ajə́láyɛ́ nə ka bɛ́ɛ́g sá Zɛmbî mə́ laad yí.»
9 que ninguém separe o que Deus uniu”.
10 Ja bə́nɔ̂ŋ *ompwíín bɛ́ bwə́ mə́ kə wɔ́ɔ́s njɔ́w yí, bwə́ mú kwo jí nyə nə́ a fɛ́ɛ́lʉ́g bwo lə́sʉ́ wɔɔŋgʉ̂.
10 Mais tarde, quando Jesus estava em casa com seus discípulos, eles tocaram no assunto outra vez.
11 Ntɔ́ wə́ nyə á cɨ nə bwo nə́: «Ŋkí muud mə yíl múdá yé bâ, a bá múdá shús ɨɨ́, muud wɔɔŋg mə́ sá mínɔɔmb mísh mə́ múdá nyə ámə yîl yɛ́d.
11 Jesus respondeu: “Quem se divorcia de sua esposa e se casa com outra mulher comete adultério contra ela.
12 Tɔɔ mudá, á ká wú bâ, a nyiŋgə kə dúl báád ɨɨ́, a mə́ sá nə́mə́ mínɔɔmb.»
12 E, se a mulher se divorcia do marido e se casa com outro homem, comete adultério”.
13 Bɔ́ɔ́l búúd bwə́ á ka zə nə ikʉ́kágə́ wə́ Yésus nə́ a kúnyág nə byo. Njɨ *ompwíín bwə́ mú lás nə bwo.
13 Certo dia, trouxeram crianças para que Jesus pusesse as mãos sobre elas, mas os discípulos repreendiam aqueles que as traziam.
14 Nda Yésus nyə a dʉ́g ntɔ́ nə́, nyə a lámʉsa nə ompwíín bɛ́, nyə nə bwo nə́: «Bɨ́dʉ́gá ikʉ́kágə́ í zə́g mə́dɨ́, kúgá kaambʉlə nə bwo, nəcé Faan mə́ Zɛmbî dʉ́sə sâ á mbií búúd wáŋ.
14 Ao ver isso, Jesus ficou indignado com os discípulos e disse: “Deixem que as crianças venham a mim. Não as impeçam, pois o reino de Deus pertence aos que são como elas.
15 Bʉ́bə́lɛ́, mə́ jaaw bɨ́ nə́, muud yɛ̂sh nyə amágʉ́lə́yɛ́ Faan mə́ Zɛmbî məməgʉlá mə kʉ́kágə́ yɛ́, muud wɔɔŋgʉ̂ cúgɛ́ nə ŋkul nyíi cínɔŋg.»
15 Eu lhes digo a verdade: quem não receber o reino de Deus como uma criança de modo algum entrará nele”.
16 A mú ŋkɛ̂ny bwân bɔɔŋgʉ́, ŋgə bəd bwo məbwə̂, ŋgə yə bwo ocúncɛ́sh.
16 Então tomou as crianças nos braços, pôs as mãos sobre a cabeça delas e as abençoou.
17 Yésus mú zə cɔ̧́ na. A ŋgə́ kə zhɨ́ɨ́d, ŋgwɔ́l múúd mú zə nə kʉ́lə́, zə kúdɔw nyə́dɨ́ shwóg. A mú jí Yésus nə́: «Jɔ̧jɔ̧ Yɨ́ɨ́gʉli, jáyɛ́ jɔ̧ sâ mə́ sáág nə́ mə bííg cʉg á kandʉgə kandʉgə yí?»
17 Quando Jesus saía para Jerusalém, um homem veio correndo em sua direção, ajoelhou-se diante dele e perguntou: “Bom mestre, que devo fazer para herdar a vida eterna?”.
18 Yésus mú yida cɨ nə nyə nə́: «Nəcé jɨ́ wó jɔ́w mə nə́ jɔ̧jɔ̧ múúd yí? Kú nə muud jɨ́ jɔ̧ múúd, njɨ Zɛmbî nyəmɛ́fwó.
18 “Por que você me chama de bom?”, perguntou Jesus. “Apenas Deus é verdadeiramente bom.
19 Wo mpú dɨ́ məcɛ̧ɛ̧ mə́ga? “Wo kú gwú múúd, kú sá mínɔɔmb, kú júwo, kú yə múúd mpwɛnɛ á sá nyə́ ampúyɛ́ yí, kú shɨɨg múúd, gúmal sɔ́ɔ́ŋgʉ́ woó nə nyɔɔŋgʉ́ woó.”»
19 Você conhece os mandamentos: ‘Não mate. Não cometa adultério. Não roube. Não dê falso testemunho. Não engane ninguém. Honre seu pai e sua mãe’.”
20 Muud ɛ́nɛ mú bɛ̧sa nə nyə nə́: «Yɨ́ɨ́gʉli! Mə ŋgə bɛ̧ məcɛ̧ɛ̧ mə́nɨ mɛ̂sh, tɛ́ɛ́d íkágə́d zə kumə múús.»
20 O homem respondeu: “Mestre, tenho obedecido a todos esses mandamentos desde a juventude”.
21 Yésus mú dʉ́g nyə nə́ figə́-figə́, a mú gwág nyə cɛy lámʉ́d. Nyə nə nɛ́ nə́: «Í ŋgə ná fúfə wo sâ ŋgwúd. Kaá kusha ísâ byɛ̂sh wó jɨ́ nə ndɨ̂ yí, wo yə mímbúmbúwá *mwaanɛ̂ wɔɔŋgʉ̂, wo ka bá kə bə nə məbii gwɔ̂w; ság ntɔ́ wo ka zə bɛ̧ mə.»
21 Com amor, Jesus olhou para o homem e disse: “Ainda há uma coisa que você não fez. Vá, venda todos os seus bens e dê o dinheiro aos pobres. Então você terá um tesouro no céu. Depois, venha e siga-me”.
22 Muud wɔɔŋg mú shúsʉla nə mpɛ̧sá mə́ Yésus, a mú ntâg kyey, nəcé nyə á bə nə zhwog məbii.
22 Ao ouvir isso, o homem ficou desapontado e foi embora triste, pois tinha muitos bens.
23 Yésus mú ciŋg mpwóómbʉ́ dʉ́g nyə́dɨ́ mə́koogʉ́ nə́ ndɛɛ́, a mú cɨ nə *ompwíín bɛ́ nə́: «A kwowʉlálə nə́ buud bɨ́ nə məbii wá bwə́ nyííg Faan mə́ Zɛmbî dɨ́ eé!»
23 Jesus olhou ao redor e disse a seus discípulos: “Como é difícil os ricos entrarem no reino de Deus!”.
24 Ompwíín bɛ́ bwə́ mú káam ciyá jɔɔŋg, Yésus mú nyiŋgə cɨ nə bwo nə́: «Yé bwân bâm! A kwowʉlálə nə́ muud nyííg Faan mə́ Zɛmbî dɨ́ eé!
24 Os discípulos se admiraram de suas palavras. Mas Jesus disse outra vez: “Filhos, entrar no reino de Deus é muito difícil.
25 Í yida nywá bə kúnə́-kúnə nə́ *shamô nyííg luun lʉ́ ndundu dɨ́, ntɔ̧ nə́ muud á bulya məbii nyííg Faan mə́ Zɛmbî dɨ̂.»
25 É mais fácil um camelo passar pelo buraco de uma agulha que um rico entrar no reino de Deus”.
26 Njɨ bwə́ á gwág ntʉ́nɨ yí, bwə́ á bul káam, bwə́ mú ŋgə nyímbʉla bwə́mɛ́ nə bwə́mɛ́ nə́: «Ká zə́ jɨ́ nə ŋkul *dʉ́g cʉg yɛ́?»
26 Perplexos, os discípulos perguntaram: “Então quem pode ser salvo?”.
27 Yésus mú kənd mísh bwə́dɨ́, a mú cɨ nə bwo nə́: «Muud cugɛ́ nə ŋkul sá jínɨ jâŋ, njɨ Zɛmbî; nəcé Zɛmbî nywáá jɨ nə ŋkul sá sâ jɛ̂sh.»
27 Jesus olhou atentamente para eles e respondeu: “Para as pessoas isso é impossível, mas não para Deus. Para Deus, tudo é possível”.
28 Pyɛ̂r mú ja lə́sʉ́, nyə nə́: «Ká, dʉgɨ́! Sə́ báá sə́ á mə́ shîn lʉ́gə ísâ byɛ̂sh, sə́ zə bɛ̧ wo.»
28 Então Pedro começou a falar: “Deixamos tudo para segui-lo”.
29 Yésus mú bɛ̧sa nə́: «Bʉ́bə́lɛ́, mə́ jaaw bɨ́ nə́, ŋkí muud mə sá nə́, tɔɔ minjɔ́w, tɔɔ məshí, tɔɔ omínyɔŋʉ̂, tɔɔ okɔ́ɔ́l, tɔɔ nyɔɔŋgʉ́, tɔɔ sɔ́ɔ́ŋgʉ́, tɔɔ bwân, a lʉ́gə byo shú dâm, nə shú bwiiŋgʉ́lə Jɔ̧jɔ̧ Kɛ́ɛ́l,
29 Jesus respondeu: “Eu lhes garanto que todos que deixaram casa, irmãos, irmãs, mãe, pai, filhos ou propriedades por minha causa e por causa das boas-novas
30 nyə é nyiŋgə bií ísâ byɔɔŋg byɛ̂sh ija təd tɛ́ nyə́ é ŋgə cʉgə wa shí yí: tɔɔ minjɔ́w, tɔɔ məshí, tɔɔ omínyɔŋʉ̂ nə okɔ́ɔ́l, nə nyɔɔŋgʉ̂, nə bwân, ija təd, a bwəma nə́mə́ nə cúwʉ́lí cínɔŋg, nə́ ndɛɛ́ a ka bá kə cʉgə kandʉgə kandʉgə cʉg í zág yííd.
30 receberão em troca, neste mundo, cem vezes mais casas, irmãos, irmãs, mães, filhos e propriedades, com perseguição, e, no mundo futuro, terão a vida eterna.
31 Bɔ́ɔ́l ncúlyá buud bwə́ tə́l shwóg wá, bwə́ bá tɔ̂w mpʉ́sə, bɔɔŋg bwə́ tə́l mpʉ́sə wá, bwə́ bá tɔ̂w shwóg.»
31 Contudo, muitos primeiros serão os últimos, e muitos últimos serão os primeiros”.
32 Bwə́ á ka ŋgə bád kə Yurʉ́səlɛm, Yésus tə́l shwóg, ompwíín bɛ́ bwə́ ŋgə́ bɛ̧ nyə mpʉ́sə, mílâm mí kə́l bwo gwɔ̂w nə ifwaas. Tɔɔ buud bwə́ á ŋgə́ bɛ̧ bwo wá, bwə́ á ŋgə nə́mə́ bɛɛmb. Yésus mú ŋwa *ompwíín wûm nə óbá bɛ́, a wú nə bwo búúd dɨ́, bə́nɔ́ŋ kə ŋgə kyey koogʉ́, a mú ŋgə jaaw bwo isâ í bá zə sɨ̂y nə nyə yí.
32 Por esse tempo, subiam para Jerusalém, e Jesus ia à frente. Os discípulos estavam muito admirados, e o povo que os seguia tinha grande temor. Jesus chamou os Doze à parte e, mais uma vez, começou a descrever tudo que estava prestes a lhe acontecer.
33 Nyə nə́: «Dʉgá, sə́ ŋgə́lə bád kə Yurʉ́səlɛm ɔ́ga; mpugá nə́ *Mwân mə Múúd mə zə́ kə kaanz mə́bwə̂ mə́ mílúlúú myâ ofada nə *Oyɨ́ɨ́gʉli ɔ́ mə́cɛ̧ɛ̧́d. Bwə́ é cɛ̧ɛ̧lə nyə shwɨy, bwə́ mú kɛɛnzh nyə mə́bwə̂ mə́ íkûl ishúsʉ́d.
33 “Ouçam”, disse ele. “Estamos subindo para Jerusalém, onde o Filho do Homem será traído e entregue aos principais sacerdotes e aos mestres da lei. Eles o condenarão à morte e o entregarão aos gentios.
34 Bwə́ wə́ bwə́ bá cágʉlə nyə, bwə́ sɛy nyə məntənd mpwóómbʉ́d, bwə́ fyámʉsə nyə milwóŋ, bwə́ mú gwú nyə. Njɨ nyə bá gwûm shwoŋ dɨ́ jwɔ̂w álɛ́ɛl.»
34 Zombarão dele, cuspirão nele, o açoitarão e o matarão, mas depois de três dias ele ressuscitará.”
35 Nə́ ndɛɛ́, Zhâk bá Yuánɛs, bwân ɔ́ Zhébedé, bwə́ mú zə shísh wə́ Yésus, zə cɨ nə nyə nə́: «Yɨ́ɨ́gʉli, sə́ mə́ tɛ́ɛ́g wo məbwə̂, ság sə́ sâ sə́ é jí wo yí.»
35 Então Tiago e João, filhos de Zebedeu, vieram e falaram com ele: “Mestre, queremos que nos faça um favor”.
36 A músə jí bwo nə́: «Bɨ mə́ jɨɨ nə́ mə sáág bɨ́ jɨ́?»
36 “Que favor é esse?”, perguntou ele.
37 Bwə́ mú bɛ̧sa nə́: «Yə́g sə́ wáda nə́ sə́ bâg ji wo, nyíga mbwə̂ məkɔ́ɔ́l, nyíga mbwə̂ məncwûm ja wó bá kə ji wódɨ́ jiya gúmə́d yí.»
37 Eles responderam: “Quando o senhor se sentar em seu trono glorioso, queremos nos sentar em lugares de honra ao seu lado, um à sua direita e outro à sua esquerda”.
38 Yésus mú bɛ̧sa nə́: «Bɨ́ ampúyɛ́ sâ bɨ́ ŋgə́ jɨɨ yí. Ye bɨ bɨ́ nə ŋkul ŋgul bálá mə́ é ŋgul yí, ŋkí nə́ bɨ́ duwan nduwán mə́ é duwan yí?»
38 Jesus lhes disse: “Vocês não sabem o que estão pedindo! São capazes de beber do cálice que beberei? São capazes de ser batizados com o batismo com que serei batizado?”.
39 Bwə́ nə́: «Haaw. Sə́ bɨ́ nə ŋkul ŋgul.» Yésus nə bwo nə́: «Bálá mə́ zə́ ŋgul yí, bɨ́ é ŋgul gwo, tɔɔ nduwán mə́ zə́ duwan yí, bɨ é duwan nə́mə́ wo.
39 “Somos!”, responderam eles. Então Jesus disse: “De fato, vocês beberão do meu cálice e serão batizados com o meu batismo.
40 Njɨ, kɔ́ɔ́mb á nə́ bɨ jíg mə nyíga mbwə̂ məncwûm nyíga mbwə̂ məkɔ́ɔ́l, mə dɨ́ jɨ́ nə ŋkul ŋwa wʉ́nɨ cígʉ́lá, ijiya byɔɔŋg bísə shú búúd í á bwey kwəmʉsɔw wá.»
40 Não cabe a mim, no entanto, dizer quem se sentará à minha direita ou à minha esquerda. Esses lugares serão daqueles para quem eles foram preparados”.
41 Ja bɔ́ɔ́l *ómpwíín wûm bwə́ á gwág ntɔ́ yí, bwə́ a gwág Zhâk bá Yuánɛs bɔ̂w.
41 Quando os outros dez discípulos ouviram o que Tiago e João haviam pedido, ficaram indignados.
42 Yésus mú jɔ̂w bwo, lás nə bwo nə́: «Ŋgaá bɨ mə mpú nə́ buud bwə́ ŋgə́ wúmə nə jiya tɔ́we shwóg íkûl ishús dɨ́ wá bwə́ ŋgə ntɛɛŋg ijwûga byáŋ, ofwó búúd bwə́ ŋgə́ lwóya njɨ mpə̂l.
42 Então Jesus os reuniu e disse: “Vocês sabem que os que são considerados líderes neste mundo têm poder sobre o povo, e que os oficiais exercem sua autoridade sobre os súditos.
43 Í ajə́láyɛ́ nə bə ntɔ́ bɨ́ bâŋ dɨ́. Nyɔɔŋg yɛ̂sh mə cɛ́ɛ́l bə fwó múúd gwooŋg jɨ́n dɨ́ yɛ́, yídag sɛ̂y nə bɔ́ɔ́l.
43 Entre vocês, porém, será diferente. Quem quiser ser o líder entre vocês, que seja servo,
44 Nyɔɔŋg mə cɛ́ɛ́l tɔ̂w bɨ́ shwóg yɛ́, bə́g bɔ́ɔ́lʉ́gá lwaá.
44 e quem quiser ser o primeiro entre vocês, que se torne escravo de todos.
45 Sâ jɔɔŋgʉ̂ wə́ jísə́ nə́ *Mwân mə Múúd nyəmɛ́fwó nyə a shígɛ́ zə nə́ bwə́ sɛ́yʉ́g nə nyə. Nyə á yida zə sɛ̂y nə buud, a yána nə́mə́ cʉg jé shú nə́ ncúlyá buud bwə́ bə́g ofʉlî.»
45 Pois nem mesmo o Filho do Homem veio para ser servido, mas para servir e dar sua vida em resgate por muitos”.
46 Ntɔ́, Yésus bə́nɔ̂ŋ ómpwíín bɛ́ bwə́ mú kə kumə Zheríko. Bwə́ mú ŋgə lɔ̧ ŋgwə́la wɔɔŋgʉ̂; buud bwə́ á ŋgə bɛ̧ bwo áncuncuma. Ŋgwɔ́l áncím-ncîm nyə á bə zhɨ́ɨ́ dɨ́ koogʉ́, a ŋgə́ gwáámb buud isâ. Muud wɔɔŋgʉ̂ nyə á bə nə jínə́ nə́ Bartimê, mwân mə́ Timê.
46 Então chegaram a Jericó. Quando Jesus e seus discípulos saíam da cidade, uma grande multidão os seguiu. Um mendigo cego chamado Bartimeu, filho de Timeu, estava sentado à beira do caminho.
47 Nyə mú gwág nə́ Yésus á Nazarɛ̂t wə́ ŋgə́ cɔ̧́ ɛ́nɛ. Ntɔ́ nyə mú tɛ́ɛ́d ŋgə́lə kɨ̂m nə́: «Yésus, mwân mə *Dávid, bwɨ́ɨ́gʉ́g mə nə́ ŋkwoŋʉ́.»
47 Quando Bartimeu soube que Jesus de Nazaré estava perto, começou a gritar: “Jesus, Filho de Davi, tenha misericórdia de mim!”.
48 Njɨ buud bwə́ mú ŋgə ŋkáánd nə nyə. Tɔɔ ntɔ́ nyə mú mpu bʉ̂n kə́l gwɔ̂w nə́: «Yé Mwân mə Dávid, bwɨ́ɨ́gʉ́g mə nə́ ŋkwoŋʉ́.»
48 Muitos lhe diziam aos brados: “Cale-se!”. Ele, porém, gritava ainda mais alto: “Filho de Davi, tenha misericórdia de mim!”.
49 Yésus mú shigʉla. Nyə nə́ buud nə́: «Jɔ́wʉ́gá mə nyə.» Bwə́ músə jɔ̂w áncím-ncîm. Bwə́ nə nyə nə́: «Səlʉg lâm shí! Tɔ́wʉ́g! A ŋgə jɔ̂w wo.»
49 Quando Jesus o ouviu, parou e disse: “Falem para ele vir aqui”. Então chamaram o cego. “Anime-se!”, disseram. “Venha, ele o está chamando!”
50 Muud ɛ́nɛ mú wusə kúúd jé koogʉ́. A mú bumb, lɛɛl kə wə́ Yésus.
50 Bartimeu jogou sua capa para o lado, levantou-se de um salto e foi até Jesus.
51 Yésus mú cɨ nə nyə nə́: «Wó jɨɨ nə́ mə sáág wo jɨ?» Ancím-ncîm mú bɛ̧sa nə́: «Ye yɨ́ɨ́gʉli, ság nə́ mə kwóg dʉ́gya.»
51 “O que você quer que eu lhe faça?”, perguntou Jesus. O cego respondeu: “Rabi,
52 Yésus nə nyə nə́: «Kaág mpwogɛ́, wo mə́ *dʉ́g cʉg nəcé búgə́ gwô.» Cé nə cé, mísh mə́ mú nyiŋgə dʉ́gya nyə. A músə bɛ̧ nyə.
52 Jesus lhe disse: “Vá, pois sua fé o curou”. No mesmo instante, o homem passou a ver e seguiu Jesus pelo caminho.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?