Lucas 13
MCP vs NTLH
1 Bɔ́ɔ́l búúd bwə́ mú zə wɔ́ɔ́s ja jɔɔŋgʉ́d zə jaaw nyə sâ Pilât nyə a sá bɔ́ɔ́l búúd ɔ́ Galilê yí. Nə́ nyə a gwú bwo, a fʉla mə́cií máŋ nə məcií mə́ ílə́m í *mə́túnʉga byáŋ.
1 Naquela mesma ocasião algumas pessoas chegaram e começaram a comentar com Jesus como Pilatos havia mandado matar vários galileus, no momento em que eles ofereciam sacrifícios a Deus.
2 Yésus mú bɛ̧sa nə bwo nə́: «Ye bɨ mə tə́dʉ́gá nə́ buud ɔ́ Galilê bɔɔŋg bwə́ á jɛ̧ɛ̧ ntɔ́ nəcé bwə́ bulʉ́lə bul sá *mísə́m ntɔ̧ bɔ́ɔ́lʉ́gá búúd ɔ́ Galilê bɛ̂sh ɨɨ́?
2 Então Jesus disse:
3 Mbɔ̂! Mə́ yida cɨ nə bɨ́ nə́ ŋkí bɨ mə bə́ kú cɛ́nd mítə́dʉ́gá, bɨ bɛ̂sh mə bá nə́mə́ jɛ̧ɛ̧́ mbií ŋgwúdʉ́ wɔɔŋg.
3 De modo nenhum! Eu afirmo a vocês que, se não se arrependerem dos seus pecados, todos vocês vão morrer como eles morreram.
4 Ŋkí ntâg nə́ ye buud wûm nə mwɔɔmb cwámbə́ á Siloy í á káda í shîn gwú wá, bâŋ ɔ bwə́ á bul bə nə məbyaagʉlə ntɔ̧ bɔ́ɔ́l búúd ɔ́ Yurʉ́səlɛm bɛ̂sh?
4 E lembrem daqueles dezoito, do bairro de Siloé, que foram mortos quando a torre caiu em cima deles. Vocês pensam que eles eram piores do que os outros que moravam em Jerusalém?
5 Mbɔ̂! Mə́ yidá cɨ nə bɨ́ nə́ ŋkí bɨ mə bə́ kú cɛ́nd mítə́dʉ́gá, bɨ bɛ̂sh mə bá nə́mə́ jɛ̧ɛ̧́ mbií ŋgwúdʉ́ wɔɔŋg.»
5 De modo nenhum! Eu afirmo a vocês que, se não se arrependerem dos seus pecados, todos vocês vão morrer como eles morreram.
6 A mú nə́mə́ kənd bwo kanda ga nə́: «Ŋgwɔ́l múúd nyə á bə nə *figyê tə́l nyə́dɨ́ fambə́ *vînyə. Nyə á ka kə sɔ̧́ mpumə́ lɨ́ɨ́ jɔɔŋgʉ́d a kú kwey.
6 Então Jesus contou esta parábola :
7 A mú cɨ nə muud nyə á dʉ baagʉlə nyə fambə́ yɛ́ nə́: wo mə́ dʉ́g ɨɨ́? Mimbû mílɔ́ɔl ɔ míga, mə ŋgə sɔ̧́ mpumə́ wa figyê ɛ́gaád mə kú kwey. Cígálʉ́g gwo. Í é ŋgə fánda laa shí na ntɔ́ ŋgwas nə́ jɨ́?
7 Aí disse ao homem que tomava conta da plantação: “Olhe! Já faz três anos seguidos que venho buscar figos nesta figueira e não encontro nenhum. Corte esta figueira! Por que deixá-la continuar tirando a força da terra sem produzir nada?”
8 Mbaagʉlə fambə́ mú bɛ̧sa nə nyə nə́: “Mása, fwog ná kwo bɨ́d gwo mbû gaád. Mə e fáág na mə́koogʉ́ məkoogʉ́, mə shwu mə́ndəlú mə́ kund,
8 Mas o empregado respondeu: “Patrão, deixe a figueira ficar mais este ano. Eu vou afofar a terra em volta dela e pôr bastante adubo.
9 ja jɔɔŋgʉ̂ wə́ í bá jee wúmə yí. Ŋkí í ka nə́mə́ bá nyiŋgə bə kú wúmə, wo ka bá cal.”»
9 Se no ano que vem ela der figos, muito bem. Se não der, então mande cortá-la.”
10 Dúl jwɔ̂w lʉ́ Sábaad ɨɨ́, Yésus nyə á bə nyúl *mpáánzə́ minjɨ́ɨ́gʉ́lá dɨ́. Nyə á ŋgə yə buud minjɨ́ɨ́gʉ́lá.
10 Certo sábado, Jesus estava ensinando numa sinagoga .
11 Ŋgwɔ́l múdá nyə á ka bə cínɔŋgʉ́ nə wúl shíshim í á sá nə́ a jámʉ́g mbʉ́mbɛɛlí té mímbû wûm nə mwɔɔmb, kú bwɛlɛ sʉ́g bə tʉ́təlî.
11 E chegou ali uma mulher que fazia dezoito anos que estava doente, por causa de um espírito mau. Ela andava encurvada e não conseguia se endireitar.
12 Ja Yésus nyə á dʉ́g mudá wɔɔŋg yí, nyə a jɔ̂w nyə cɨ nə nyə nə́: «Muda, wo mə́ wú mə́nyámá mə jám gwô dɨ̂.»
12 Quando Jesus a viu, ele a chamou e disse:
13 A mú bəd nyə məbwə̂, mudá mú sʉ́g nə́mə́ cé nə cé, a mú yə Zɛmbî gúmə́.
13 Aí pôs as mãos sobre ela, e ela logo se endireitou e começou a louvar a Deus.
14 Njwû á mpáánzə́ minjɨ́ɨ́gʉ́lá mú gwág bɔ̂w nə́ Yésus mə́ jág sá nə lwagʉ́lə múúd jwɔ̂w lʉ́ sábaad. A mú lámʉsa nə buud nə́: «Mwɔ̂w búúd bʉ́sə́ nə ŋkul sɛ̂y má mə́sə mwɔ̂w mə́saman. Zəgá dʉ lwəgʉwa mwɔ̂w mɔɔŋgʉ́d; kú bə jwɔ̂w lʉ Sábaad.»
14 Mas o chefe da sinagoga ficou zangado porque Jesus havia feito uma cura no sábado. Por isso disse ao povo: — Há seis dias para trabalhar. Pois venham nesses dias para serem curados, mas, no sábado, não!
15 Cwámba mú bɛ̧sa nə nyə nə́: «Bɨ bɨ́ buud ɔ mə́kə́ŋ. Ŋgaá bɨ mə́ dʉ bə jwɔ̂w lʉ́ Sábaad muud yɛ̂sh ciny ntɛny jé ŋkí kabʉlí jé kʉ́l í dʉ də yí kə nə gwo kə ŋgulal gwo məjúwó?
15 Então o Senhor respondeu:
16 Ká, ŋkəmʉsa nə shilə bag ɔ *Abʉraham *Sátan nyə a mə́ wɔ́ɔlə té mímbû wûm nə mwɔɔmb ɛ́ga. Ye í shígɛ́ jəla nə́ nyɛ́ ŋkáda nyɔɔŋg í wíínzhʉg jwɔ̂w lʉ́ Sábaad?»
16 E agora está aqui uma descendente de Abraão que Satanás prendeu durante dezoito anos. Por que é que no sábado ela não devia ficar livre dessa doença?
17 Ja Yésus nyə á cɨ ntɔ́ yí, buud bɛ̂sh bwə́ á dʉ lúmbʉli nə nyə wá bwə́ á bə nə shwôn nə́ ŋkwed. Bɔ́ɔ́lʉ́gá zhwog buud bɛ̂sh bwə́ á bə nə məshusʉg nə *isâ í mímbʉ́gú Yésus nyə á ŋgə sá yí.
17 Os inimigos de Jesus ficaram envergonhados com essa resposta, mas toda a multidão ficou alegre com as coisas maravilhosas que ele fazia.
18 A mú ka cɨ nə́: «Faan mə́ Zɛmbî dʉ́sə nda jɨ́ e, mə kág ná yɨɨga dwo nə jɨ́?
18 Jesus disse:
19 Dʉ́sə nda búbumə́ *mutárʉd múúd mə ŋwá kə myɛɛg nyə́dɨ́ fambə́ yí. Ja í dʉ́ kɔ̧́ yí, í dʉ gwaa, bə fwámɛ́ lɨ́lɨ́ɨ́, inunú zə lwɔ̧́ maagɛ nyə́dɨ́ mílɔ́wʉd.»
19 Ele é como uma semente de mostarda que um homem pega e planta na sua horta. A planta cresce e fica uma árvore, e os passarinhos fazem ninhos nos seus ramos.
20 A mú nyiŋgə cɨ nə́: «Mə yɨ́ɨ́gag ná Faan mə́ Zɛmbî nə jɨ́?
20 Jesus continuou:
21 Dʉ́sə nda fuú *ləvur. Ja múdá mə́ ŋwa wə, a fugə nə məmpɨɨ́ mə́ ŋgug bʉlɛ́d mə́lɔ́ɔl yí, í é sá nə ŋgug wɔɔŋg wɛ̂sh í búndɔwʉg.»
21 Ele é como o fermento que uma mulher pega e mistura em três medidas de farinha, até que ele se espalhe por toda a massa.
22 Yésus nyə á ka ŋgə lɨ́ɨ́na miŋgwə́la nə mə́nd a ŋgə́ yə buud minjɨ́ɨ́gʉ́lá, a ŋgə́ kə ŋgɛɛ́ Yurʉ́səlɛm.
22 Jesus atravessava cidades e povoados, ensinando na sua viagem para Jerusalém.
23 Ŋgwɔ́l múúd mú ka cɨ nə nyə nə́: «Cwámba, ye njɨ bʉ́baalɛ́ buud wə́ bwə́ bá *dʉ́g cʉg?» Cwámba mú cɨ nə́
23 Alguém perguntou: — Senhor, são poucos os que vão ser salvos? Jesus respondeu:
24 «Yáágʉ́gá nə́ bɨ nyííg mpumbɛ́ ámʉ́mánda dɨ̂. Nəcé mə́ jaaw bɨ́ nə́ zhwog buud bwə́ bá sɔ̧́ nə́ bwə́ nyííg, njɨ bwə́ ábʉ́lɛ nyíi.
24 — Façam tudo para entrar pela porta estreita. Pois eu afirmo a vocês que muitos vão querer entrar, mas não poderão.
25 Ja ámə́dɨ́ njɔ́w mə bá wɔɔl zə fad mbɛ̂ bɨ́ lʉ́g tɔ́ɔ́n yí, bɨ mə bá tɛ́ɛ́d kudə́lə mbɛ̂ bɨ ŋgə́ cɨ nə́: “Mása, juwʉ́g sə́ mbɛ̂”. A bá cɨ nə bɨ́ nə́: “Mə ampúyɛ́ bɨ́ dʉ́n shug.”
25 — O dono da casa vai se levantar e fechar a porta. Então vocês ficarão do lado de fora, batendo na porta e dizendo: “Senhor, nos deixe entrar!” E ele responderá: “Não sei de onde são vocês.”
26 Bɨ mú bá cɨ nə nyə nə́: “Ŋgaá nə́ shé á dʉ də dʉ ŋgul kʉl ŋgwúd? Wo á dʉ nə́mə́ yə buud minjɨ́ɨ́gʉ́lá sə́dɨ́ íkʉ́lʉ́d.”
26 Aí vocês dirão: “Nós comemos e bebemos com o senhor. O senhor ensinou na nossa cidade.”
27 Nyɛ nə bɨ́ nə́: “Mə ŋgə cɨ nə bɨ́ fwámɛ́ cɨ nə́, mɛɛ mə ampúyɛ́ bɨ́ dʉ́n shug. Wúgá mə na, bɨ á ŋgə bɛ̧ məzhɨɨ́ mâ olɨ́lɨŋgɨ̂.”»
27 Mas ele responderá: “Não sei de onde são vocês. Afastem-se de mim, vocês que só fazem o mal.”
28 «Ja jɔɔŋgʉ̂, bɨ mə bá dʉ́g *Abʉraham nə *Izaag nə *Yákwab bə́nɔ̂ŋ *buud ɔ mícúndə́ bɛ̂sh bwə́ njúl Faan mə́ Zɛmbî dɨ̂, bɨ bâŋ bɨ njúl tɔ́ɔ́n. Bɨ mə bá ka bə cínɔŋgʉ́ njɨ bɨ́ ŋgə́ bwam nə məyə̂.
28 Quando vocês virem Abraão, Isaque, Jacó e todos os
29 Buud bwə́ bá zhu kɔ́ɔ́mb jwɔ̂w í dʉ cúwo yí, zhu kɔ́ɔ́mb í dʉ jímə yí, zhu *mə́ncwúm mə́ jwɔ̂w nə *mə́kɔ́ɔ́l mə́ jwɔ̂w, bwə́ zə ji shí zə də dína Faan mə́ Zɛmbî dɨ̂.
29 Muitos virão do Leste e do Oeste, do Norte e do Sul e vão sentar-se à mesa no Reino de Deus.
30 Ntɔ́, bɔ́ɔ́l ncúlyá buud bwə́ tə́l shwóg wá, bwə́ bá tɔ̂w mpʉ́sə, bɔɔŋg bwə́ tə́l mpʉ́sə wá, bwə́ bá tɔ̂w shwóg.»
30 E os que agora são os últimos serão os primeiros, e os primeiros serão os últimos.
31 Nə́mə́ wəla dɔɔŋgʉ́, bɔ́ɔ́lʉ́gá *Ofarizyɛ̂ŋ bwə́ mú shísh zə cɨ nə Yésus nə́: «Kyeyʉ́g, wúg wa nəcé Herod ŋgə cɛɛl gwú wo.»
31 Naquele momento alguns fariseus chegaram perto de Jesus e disseram: — Vá embora daqui, porque Herodes quer matá-lo.
32 A mú cɨ nə bwo nə́: «Kəgá cɨ nə muud kwába wɔɔŋg nə́: “Dʉgɨ́ mə ŋgə yîl buud məjamb mə ŋgə́ lwag mimbə̂l múús nə mán. Mə bá casʉlə ísɛ́y byâm wâŋ mánʉ́d”.
32 Jesus respondeu:
33 Njɨ í jɨɨ nə́ mə kə́g shwóg múús nə mán nə wâŋ mán. Nəcé í cúgɛ́ nə ŋkul bə nə́ *muud micúndə́ bwə́magí nə shwɨy kʉ̂l shúsʉ́d, njɨ Yurʉ́səlɛm.»
33 E Jesus continuou:
34 «Eéé Yurʉ́səlɛm ŋgə́ gwú buud ɔ mícúndə́ ɛ́ga! Eéé Yurʉ́səlɛm! Wo ŋgə sá nə́, buud Zɛmbî ŋgə ntɨ lwámád wódɨ́ wá, wo ŋgə gwú bwo nə məkwóógʉ́! A bweyʉ́lə mə́ á tɛ́ɛ́d nə́ mə́ sɛɛŋg bwân bwô nda ábiyá kúwó mə́ dʉ sɛɛŋg bwân bɛ́ mə́faafʉgə́ dɨ́ nə́! Njɨ, bɨ kú magʉlə ntɔ́.
34 — Jerusalém, Jerusalém, que mata os profetas e apedreja os mensageiros que Deus lhe manda! Quantas vezes eu quis abraçar todo o seu povo, assim como a galinha ajunta os seus pintinhos debaixo das suas asas, mas vocês não quiseram!
35 Ká, dʉgá njɔ́w wʉ́n í zə́ lʉ́g cwúdʉgʉ̂. Nəcé mə mpú jaaw bɨ́ nə́ tɛ́ɛ́d nə́mə́ kɨ́kɨdɨ́ga, bɨ ákwolɛ́ ná dʉ́g mə. Mə bá nyiŋgə nyîn njɨ ja bɨ́ mə́ bá shwas mə nə́: “Gúmə́ í bə́g nə nyɔɔŋg ŋgə́ zə jínə́ mə́ Cwámba dɨ́ yɛ́”.»
35 Agora a casa de vocês ficará completamente abandonada. Eu afirmo que vocês não me verão mais, até chegar o tempo em que dirão: “Deus abençoe aquele que vem em nome do Senhor!”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?