João 7
MCP vs NTLH
1 Ja ísâ ínɨ í mə́ shîn yí, Yésus mú kə ŋgə kyey Galilê. Nyə a shígɛ́ cɛɛl kə Yudéa, *Oyúdɛn bwə́ á ŋgə sɔ̧́ nə́ bwə́ gwú nyə.
1 Depois disso, Jesus começou a andar pela Galileia; ele não queria andar pela Judeia, pois os líderes judeus dali estavam querendo matá-lo.
2 Í á bə ntâg ɨɨ́, Oyúdɛn zaŋ nyáŋ bwə́ á dʉ jɔ̂w nə́ Zaŋ məbanda yí í mú kúnə́-kúnə.
2 Aconteceu que a festa dos judeus chamada Festa das Barracas estava perto.
3 Yésus omínyɔŋʉ̂ bɛ́ bwə́ mú cɨ nə nyə nə́: «Wúg wa wo kə́g Yudéa, *ompwíín bwô bwə́ kə́g nə́mə́ dʉ́g mísɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ wó ŋgə́ sá myá.
3 Então os irmãos de Jesus disseram a ele: — Saia daqui e vá para a Judeia a fim de que os seus seguidores vejam o que você está fazendo.
4 Ja múúd mə cɛ́ɛ́l nə́ bwə́ mpúg nyə yí, nyə ádɛ́ nyiŋgə ŋgə sá isâ ishwoó ishwoo. Məma mísɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ wó ŋgə́ sá mínɨ, í jɨɨ nə́ wo lwóyág myo bəl-bə̂l dɨ̂.»
4 Pois quem quer ser bem-conhecido não deve esconder o que está fazendo. Já que você faz essas coisas, deixe que todos o conheçam.
5 Í á bə na, omínyɔŋʉ̂ bɛ́ bwə́mɛ́fwó nda *búgʉla nyə.
5 Até os irmãos de Jesus não criam nele.
6 Yésus mú bɛ̧sa nə bwo nə́: «Fwála dâm í afwóyɛ́ bə; bɨ bâŋ bɨ bʉ́sə nə fwála ija byɛ̂sh.»
6 Ele respondeu:
7 Buud ɔ shí ga bwə́ cúgɛ́ nə ŋkul mpii bɨ̂; bwə́ ŋgə mpii mɛ̂, nəcé mə ŋgə bwaagʉlə bwo nə́ bɔ̂w bwo misɔ́ɔ́lʉ́gʉ́.
7 O mundo não pode ter ódio de vocês, mas tem ódio de mim porque eu afirmo que o que o mundo faz é mau.
8 Bɨ báá kagá, mɛɛ mə akɛ́ɛ́ zâŋ nɨɨ́d, nəcé fwála dâm í afwóyɛ́ bwəma.
8 Vão vocês à festa, mas eu não vou porque a minha hora ainda não chegou.
9 Ja nyə á shîn cɨ nə bwo ntʉ́nɨ yí, nyə á lʉ́g Galilê.
9 Jesus disse isso e ficou na Galileia.
10 Yésus nyə á ka nə́mə́ zə bád kə zâŋ dɨ́ omínyɔŋʉ̂ bɛ́ bwə́ mə́ bwey kə. Nyə á kə nda muud ŋgə́ shwaaw yɛ́, kú bə bəl-bə̂l dɨ̂.
10 Depois que os seus irmãos foram à festa, Jesus também foi, mas fez isso em segredo e não publicamente.
11 Oyúdɛn bwə́ á ŋgə sɔ̧́ nyə zâŋ dɨ́, bwə́ ŋgə́ jî nə́: «A jɨ ŋgow?»
11 Os líderes judeus o procuravam na festa e perguntavam: — Onde é que está aquele homem?
12 Buud bwə́ á ŋgə bul lás lə́sʉ́ yé íkínda dɨ̂; bɔ́ɔ́l bwə́ ŋgə́ cɨ nə́: «A jɨ jɔ̧ múúd», bɔ́ɔ́lʉ́gá nə́: «Mbɔ̂. A ŋgə yida kʉl buud jugʉ́».
12 Na multidão havia muita gente comentando sobre ele. Alguns diziam: — Ele é bom. — Não é não; ele engana o povo! — afirmavam outros.
13 Njɨ, isâ ínɨ byɛ̂sh í á ŋgə bə, muud kú cwééd nyə nə́ kpwɔɔ́, bwə́ ŋgə́ fúndə *Oyúdɛn.
13 Mas ninguém falava abertamente sobre ele porque todos tinham medo dos líderes judeus.
14 Zaŋ í á ka zə wɔ́ɔ́s tʉ́tám. Yésus mú bád kə Luŋ mə́ Zɛmbî kə ŋgə yə buud minjɨ́ɨ́gʉ́lá.
14 Quando a festa já estava no meio, Jesus foi ao Templo e começou a ensinar.
15 Oyúdɛn bwə́ mú ŋgə káam nyə nə́: «Muud ɛ́ga nyə á mpu dʉ́ga bímbí lʉ́ kwas ntʉdɛlɛ́ nyɛ nda sá shikûl?»
15 Os líderes judeus ficaram muito admirados e diziam: — Como é que ele sabe tanto sem ter estudado?
16 Yésus mú bɛ̧sa bwo nə́: «Njɨ́ɨ́gʉ́lá mə́ ŋgə́ jɨ́ɨ́gʉli yí í áŋgɛ̂ nə zhu mə́mɛ́fwó dɨ́; í ŋgə zhu wə́ muud nyə á ntɨ mə yɛ́.
16 Jesus disse:
17 Múúd mə ká cɛɛl sá sâ Zɛmbî mə jɨ́ɨ́ yí, a ka mpu ŋkí njɨ́ɨ́gʉ́lá wâm í ŋgə zhu wə́ Zɛmbî, ŋkí mə ŋgə tɛ́ wo nə lúu.
17 Quem quiser fazer a vontade de Deus saberá se o meu ensino vem de Deus ou se falo em meu próprio nome.
18 Muud mə́ dʉ tɛ́ íbwiiŋgyá nə lúu yɛ́, a dʉ sɔ̧́ nə́ gúmə́ í kə́g nyə́dɨ́; njɨ, muud mə sɔ̧́ nə́ gúmə́ í kə́g wə́ muud nyə á ntɨ nyə yɛ́, nywáá jisə tʉ́təlí, a cugɛ́ nə məshɨɨgâ.
18 Quem fala em seu próprio nome está procurando ser elogiado. Mas quem quer conseguir louvores para aquele que o enviou, esse é honesto, e não há falsidade nele.
19 Ŋgaá Moyîz nyə a shí yə bɨ́ *mbwoomb mə́cɛ̧ɛ̧? Njɨ, kú nə tɔɔ muud ŋgə́ baagʉlə mwo. Nəcé jɨ́ bɨ́ ŋgə́ sɔ̧́ nə́ bɨ mə gwú mə yí?»
19 Foi Moisés quem deu a
20 Buud bwə́ mú bɛ̧sa nə nyə nə́: «Jamb í ŋgə ntágʉlə wo. Zə́ ŋgə́ sɔ̧́ nə́ a gwú wo?»
20 A multidão respondeu: — Você está dominado por um demônio! Quem é que está querendo matá-lo?
21 Yésus mú bɛ̧sa nə bwo nə́: «Mɛɛ mə a sá njɨ sɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ ŋgwûd, í mə́ tɨ́ bɨ́ məkuú shí.
21 Então Jesus disse:
22 Ŋgaá Moyîz nyə á cɨ nə́ bɨ dʉ́g sá ábɨwáág, í njúl nə́ nyə dɨ́ nyə a tɛ́ɛ́d dʉ́lə sá ábɨwáág, odâ wə́ bwə́ á tɛ́ɛ́d. Njɨ, nda Moyîz nyə á cɨ nə́ bɨ dʉ́g sá nə́, bɨ mú dʉ sá ábɨwáág wɔɔŋgʉ́ tɔɔ jwɔ́w lʉ́ Sábaad.
22 Vocês
23 Bɨ mə́ magʉlə nə́ bɨ é dʉ sá ábɨwáág jwɔ̂w lʉ́ Sábaad, nəcé bɨ acɛ́ɛ́lɛ́ caam cɛ̧ɛ̧ mə́ Moyîz; ká nəcé jɨ́ bɨ́ mə́ gwág bɔ̂w ja mə́ lwág múúd ncindî jwɔ̂w lʉ́ Sábaad yí?
23 Para não deixarem de cumprir a Lei de Moisés, vocês circuncidam um menino, mesmo no sábado. Então por que ficam com raiva de mim quando eu curo completamente uma pessoa no sábado?
24 Kúgá ná dʉ ŋwa ísâ njɨ váál bɨ́ ŋgə́ dʉ́g yí, dʉgá ŋwa ísâ váál í jə́la yí.»
24 Parem de julgar pelas aparências e julguem com justiça.
25 Bɔ́ɔ́l búúd ɔ́ Yurʉ́səlɛm bwə́ á ka ŋgə cɨ nə́: «Ŋgaá muud bwə́ ŋgə́ sɔ̧́ nə́ bwə́ gwú wə́ ɛ́ga?
25 Algumas pessoas que moravam em Jerusalém perguntavam: — Não é este o homem que estão querendo matar?
26 Ká dʉgá, nywáá ŋgə lás bəl-bə̂l dɨ̂, bwə́ nda cɨ nyə tɔɔ sâ. Ye micî mísʉ́ mí mə́ mpu fwámɛ́ mpu nə́ nyə wə́ jísə́ *Krîst e?
26 Vejam! Ele está falando em público, e ninguém diz nada contra ele! Será que as autoridades sabem mesmo que ele é o Messias ?
27 Sə́ bâŋ sə́ mə́ mpú kʉ́l múúd ɛ́ga ŋgə́ zhu yí, í njúl nə́, ja Krîst mə bá zə yí, muud nyə abʉ́lɛ mpu kʉ́l á bá zhu yí.»
27 No entanto, quando o Messias vier, ninguém saberá de onde ele é; e nós sabemos de onde este homem vem.
28 Nə́ ndɛɛ́, Yésus ŋgə́ yə buud minjɨ́ɨ́gʉ́lá *Luŋ mə́ Zɛmbî, a mə́ shwal cɨ gwɔ́w-gwɔ̂w nə́: «Bɨ mə mpú mə ɛ̧ɛ̧́? Bɨ́ mpu nə́mə́ kʉ́l mə́ ŋgə́ zhu yí! Ká mə a shígɛ́ zə nə lúu wâm, muud nyə á ntɨ mə yɛ́ jisə abúgʉ́lág; njɨ bɨ ampúyɛ́ nyə.
28 Quando estava ensinando no pátio do Templo, Jesus disse bem alto:
29 Mɛɛ mə mpú nyə, mə ŋgə zhu nyə́dɨ́, nyə wə́ nyə a ntɨ mə.»
29 Mas eu o conheço porque venho dele e fui mandado por ele.
30 Njɨ nyə á lás ntʉ́nɨ yí, bwə́ mú ŋgə sɔ̧́ məzhɨɨ́ nə́ bwə́ bii nyə; njɨ, muud nyə a shígɛ́ kúnya nə nyə, í á bə wəla dɛ́ kú fwo wɔ́ɔ́s.
30 Então quiseram prender Jesus, mas ninguém fez isso porque a sua hora ainda não tinha chegado.
31 Í á ka bə na mə́ŋkúmbə mə búúd mə́nɨ dɨ nə́, bɔ́ɔ́l ŋkí bulya bwə́ á *búgʉla nyə; bwə́ mú ŋgə cɨ nə́: «Ja Krîst mə bá zə yí, ye a bá nyiŋgə bul sá *mə́shimbá cɔ̧́ múúd ɛ́ga?»
31 Porém muitas pessoas que estavam na multidão creram nele e perguntavam: — Quando o Messias vier, será que vai fazer milagres maiores do que este homem tem feito?
32 *Ofarizyɛ̂ŋ bwə́ á ka gwág buud bwə́ ŋgə́ nyímbʉla ntɔ́ lúu mə́ Yésus dɨ̂. Bə́nɔ̂ŋ mílúlúú myâ ofada bwə́ mú kənd ífulísh nə́ bwə́ kə́g bii nyə.
32 Os fariseus ouviram a multidão comentando essas coisas sobre Jesus, e por isso eles e os chefes dos sacerdotes mandaram guardas para o prenderem.
33 Yésus mú cɨ nə́: «Sə́nɔ̂ŋ bɨ́ é ŋgə na bə fúfwálá nə́ ndɛɛ́, mə mú kə wə́ muud nyə á ntɨ mə yɛ́.
33 Jesus disse:
34 Bɨ mə bá sɔ̧́ mə, kú kwey, nəcé bɨ́ cugɛ́ nə ŋkul bá kə kʉ́l mə́ bá bə yí.»
34 Vocês vão me procurar e não vão me achar, pois não podem ir para onde eu vou.
35 *Oyúdɛn bwə́ mú ŋgə cɨ bwə́mɛ́ nə bwə́mɛ́ nə́: «Ŋgow á bá ka kə nə́ sə́ nda bá kwey nyə ɛ́nɛ? Ye a bá kə búúd bʉ́sʉ́ bwə́ á mə́ kə ŋgə ji mílɔɔm mí Ogʉrɛ̂k dɨ́ wá, kə ŋgə yə Ogʉrɛ̂k minjɨ́ɨ́gʉ́lá?
35 Então os líderes judeus começaram a comentar: — Para onde será que ele vai que não o poderemos achar? Será que ele vai morar com os judeus que moram no estrangeiro? Será que vai ensinar os não judeus?
36 A cɨ́ nə “Bɨ mə bá sɔ̧́ mə, kú kwey, nəcé bɨ́ cugɛ́ nə ŋkul bá kə kʉ́l mə́ bá bə yí.” Ntɔ́ mə́ kə́ nə́ jɨ?»
36 O que será que ele quis dizer quando afirmou: “Vocês vão me procurar e não vão me achar, pois não podem ir para onde eu vou”?
37 Jwɔ́w á məshíné, jwɔ́w zâŋ í ká dʉ busʉla yí, Yésus nyə a tɔ̂w tʉ́təlí a mú cɨ gwɔ́w gwɔ̂w nə́: «Ŋkí muud ŋgə gwág shwáásʉ́lə minʉ́, a zə́g mə́dɨ́ zə ŋgul.
37 O último dia da festa era o mais importante. Naquele dia Jesus se pôs de pé e disse bem alto:
38 Muud mə búgʉ́lá mə yɛ́, məjúwó mâ cʉg mə́ é dʉ júg wú nyə lámʉ́d nda miŋgwɔ̧ɔ̧́, nə́mə́ nda Kálaad Zɛmbî ŋgə́ cɨ nə́.»
38 Como dizem as
39 Ja nyə́ a ŋgə lás ntɔ́ yí, nyə á ŋgə cɨ Ŋkɛ̧́ŋkɛ̧̂ Shíshim í á bə nə́, buud bɛ̂sh bwə́ bá *búgʉla nyə wá bwə́ bá lə́g yí; í á bə, Ŋkɛ̧́ŋkɛ̧̂ Shíshim kú fwo zə nəcé Yésus nyə a shígɛ́ fwo ŋwa gúmə́.
39 Jesus estava falando a respeito do Espírito Santo, que aqueles que criam nele iriam receber. Essas pessoas não tinham recebido o Espírito porque Jesus ainda não havia voltado para a presença gloriosa de Deus.
40 Í á ka bə, ja búúd bwə́ á gwág lə́sʉ́ yé nɨ yí, bɔ́ɔ́l bwə́ á ŋgə cɨ nə́: «Bʉ́bə́lɛ́, muud ɛ́ga wə́ jísə́ *Múúd micúndə́»;
40 Muitas pessoas que ouviram essas palavras afirmavam: — De fato, este homem é o
41 bɔ́ɔ́l bâŋ nə́: «Krîst wə́ ɛ́nɛ», bɔ́ɔ́lʉ́gá ka ŋgə cɨ nə́: «Krîst cugɛ́ nə ŋkul zhu Galilê.
41 Outros diziam: — Ele é o E ainda outras pessoas perguntavam: — Mas será que o Messias virá da Galileia?
42 Ŋgaá Kálaad Zɛmbî ŋgə cɨ gúl kʉ́kʉ́lʉ́d nə́ *Krîst mə bá zhu mpwoŋ buud mə *Dávid dɨ̂? Ntɔ́ jɨ nə́ a bá zhu Dávid dɨ́ də́nd, Betʉlehɛm.»
42 As Escrituras Sagradas dizem que o Messias será descendente de Davi e vai nascer em Belém, onde Davi morou.
43 Buud bwə́ mú bə ícé íbá lúu mə́ Yésus dɨ̂.
43 Então o povo se dividiu por causa dele.
44 Bɔ́ɔ́lʉ́gá bwə́ mú ŋgə jɨɨ nə́ bwə́ bii nyə; njɨ, muud nyə a shígɛ́ kúnya nə nyə.
44 Alguns queriam prender Jesus, mas ninguém fez isso.
45 Ifulísh í mə́ ka kə nyiŋgə. Mílúlúú myâ ofada bə́nɔ̂ŋ *Ofarizyɛ̂ŋ bwə́ mú jî bwo nə́: «Bɨ mə́ bə kú zə nə nyə? Nəcé jɨ?»
45 Os guardas voltaram para o lugar onde estavam os chefes dos sacerdotes e os fariseus , e eles perguntaram: — Por que vocês não trouxeram aquele homem?
46 Ifulísh nə́: «Muud nyə afwóyɛ́ bwɛlɛ lás nda muud ɛ́nɛ.»
46 Eles responderam: — Nunca ninguém falou como ele!
47 Ofarizyɛ̂ŋ ntâg nə́: «Bɨ mə́ nə́mə́ bɨ́d nə́ a kʉ́lʉg bɨ́ jugʉ́ ɛ̧ɛ̧́?
47 Então os fariseus disseram aos guardas: — Será que vocês também foram enganados?
48 Ye bɨ mə́ fwo bwɛlɛ dʉ́g wúl cî ŋkí ŋgwɔ́l Farizyɛ̂ŋ mə *búgʉ́lá nyə?
48 Por acaso alguma autoridade ou algum fariseu creu nele?
49 Zhwog buud bɨ́ ŋgə́ dʉ́g bwə́ ŋgə́ *búgʉla nyə ɔ́nɨ bwə́ ámpúyɛ́ mə́cɛ̧ɛ̧, bʉ́sə nə məlweemyâ.»
49 Essa gente que não conhece a Lei está amaldiçoada por Deus.
50 Nikodɛ̂m muud nyə á fwo kə wə́ Yésus yɛ́ nyə á bə sámbá mícî mínɨɨ́d; a mú ka cɨ nə bwo nə́:
50 Mas Nicodemos, que era um deles e que certa ocasião havia falado com Jesus, disse:
51 «Ye məcɛ̧ɛ̧ mə́sʉ́ mə́ magʉlə nə́ shé yə́g muud məbɛ̧ɛ̧́ a kú fwo kaad, sə́ mpu sâ nyə ámə sá yí?»
51 — De acordo com a nossa Lei não podemos condenar um homem sem ouvi-lo primeiro e descobrir o que ele fez.
52 Bwə́ nə nɛ́ nə́: «Wo á zhu nə́mə́ Galilê? Fwog ná mpu faas, wo ákweyɛ nə́ ŋgwɔ́l múúd micúndə́ nyə a mə́ bwɛlɛ zhu Galilê.»
52 — Por acaso você também é da Galileia? — perguntaram eles. — Estude as Escrituras Sagradas e verá que da Galileia nunca surgiu nenhum profeta .
53 [Bwə́ mú bwɨ́lya, ŋgə kə bwə́dɨ́ mínjɔ́w.
53 — ausente —
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?