Hebreus 11

MCP vs XGS

XGS Xwɨyí̵á Gorɨxoyá Sɨŋí̵pɨrɨnɨ

¹ Búgə́ jísə cidɔwʉ́lə lám mə́ múúd í kə́ cidɔw nə gúl sâ nə́, i é bə, kú yîl kú bəd yí; búgə́ jísə nə́mə́ magʉlə́lə lâm mə́ múúd í mágʉ́lə́ gúl sâ nə́, tɔɔ nyə aŋgɛ̂ nə dʉ́g gwo, jísə bʉ́bə́lɛ́ yí.

¹ Ámá Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨgɨ́áyɨ́ xɨ́oyá dɨŋɨ́ tɨ́nɨ dɨŋɨ́ re nɨyaiwiro wipɨmónɨnɨ, “Nene dɨŋɨ́ wikwɨ́moarɨŋwápɨ o aga xɨxenɨ nɨneaiinɨ́árɨnɨ. Amɨpí xɨ́o neaiapɨmɨ́ánɨrɨ nearɨŋɨ́pɨ nene sɨnɨ sɨŋwɨ́ tɨ́ tɨ́nɨ mɨwɨnarɨŋwápɨ aí aga nepa imónɨnɨ.” nɨyaiwiro wipɨmónɨnɨ.

² Obúgʉla ɔ́ ayág bwə́ á bə nə búgə́ jɔɔŋg. Gwə́ wə́ í á sá nə́ mínə́ máŋ mə́ nyíig Mícilyá mí Zɛmbî dɨ̂.

² Eŋíná ŋweaagɨ́áyɨ́ píyo dánɨ Gorɨxo “Ayɨ́ naŋɨ́ yarɨŋoɨ.” rɨŋɨ́manɨ. Ayɨ́ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨŋagɨ́a nánɨ rɨŋɨ́rɨnɨ.

³ Búgə́ wə́ ŋgə́ sá nə́ shé ŋgə́g nə magʉlə nə́ Zɛmbî nyə á cɨ ciyá, shí nə gwɔ́w í mú bə. Ntɔ́ jɨ nə́ sâ jɛ̂sh shé ŋgə́ dʉ́g yí í á zhu sâ shé aŋgɛ̂ nə dʉ́g yííd.

³ Nene dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́rorɨŋɨ́pimɨ dánɨ re nɨyaiwirane nɨjɨ́á imónɨŋwɨnɨ, “Gorɨxo xwɨ́árí tɨ́nɨ aŋɨ́na tɨ́nɨ nimɨxɨrɨ́ná xegɨ́ xwɨyɨ́á rɨ́ɨ́yo dánɨ imónɨŋɨ́ eŋagɨ nánɨ amɨpí nene sɨŋwɨ́ wɨnarɨŋwápɨ nimɨxɨrɨ́ná amɨpí nene sɨŋwɨ́ tɨ́ tɨ́nɨ mɨwɨnɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ imɨxɨŋɨ́rɨnɨ.” Nɨjɨ́á e imónɨŋwɨnɨ.

⁴ Búgə́ í á sá nə́ Abɛl sáág Zɛmbî *mətúnʉga mə́ njúl ŋkí nywa cɔ̧́ mɛ́ mə́ Káan, Zɛmbî magʉlə mwo, a mú cɨ nə́ Abɛl jɨ tʉ́təlí muud. Nə́ ndɛɛ́, tɛɛm bə nə́ Abɛl nyə a mə́ bwey yə, a ŋgə ná lás nyə́dɨ́ búgə́ nyə á *búgʉla yííd.

⁴ Aiborɨ́o Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́rorɨŋɨ́pimɨ dánɨ o nánɨ naŋwɨ́ rɨdɨyowá nerɨ́ná xɨráo Keno éɨ́pimɨ seáyɨ e imónɨŋɨ́ bɨ eŋɨnigɨnɨ. Ayɨnánɨ Gorɨxo rɨdɨyowá o éɨ́pimɨ yayɨ́ numerɨ́ná “Aiborɨ́o ámá wé rónɨŋɨ́ worɨnɨ.” rɨŋɨnigɨnɨ. Ayɨnánɨ o rɨxa peŋɨ́ amɨ aí Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́rorɨ eŋɨ́pɨ nene Bɨkwɨ́yo ɨ́á roarɨ́ná sɨnɨ́nɨŋɨ́ nearéwapɨyarɨnɨ.

⁵ Búgə́ í á sá nə́ Inɔɔg ŋkáŋʉ́g kə wə́ Zɛmbî kú fudə. Tɔɔ muud nyə a shígɛ́ ná dʉ́g nyə nəcé Zɛmbî nyə a sá nə́ a ŋkáŋʉ́g. Kálaad Zɛmbî ŋgə cɨ nə́ shúshwóógʉ́ nə́ a ŋkáŋʉ́g ɨɨ́, nyə á nywa Zɛmbî lámʉ́d.

⁵ Inoko Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨŋagɨ nánɨ mɨpepa oenɨrɨ ménapɨŋɨnigɨnɨ. Gorɨxo ménapɨ́ɨ́ eŋagɨ nánɨ o nánɨ pɨ́á megɨnɨgɨ́awixɨnɨ. Ayɨ́ rɨpɨ nánɨ rarɨŋɨnɨ. Sɨnɨ mɨménapɨpa eŋáná Gorɨxomɨ píránɨŋɨ́ uxɨ́darɨŋagɨ nánɨ Gorɨxo o nánɨ yayɨ́ winɨŋɨ́pɨ nánɨ Bɨkwɨ́yo wí e nɨrɨnɨrɨ eánɨŋagɨ nánɨ rarɨŋɨnɨ.

⁶ Í njúl nə́, nda nəcé búgə́, muud nda bwɛlɛ nywa Zɛmbî lámʉ́d. Ntɔ́ jɨ nə́, muud mə cɛ́ɛ́l shísh Zɛmbî kúnə́-kúnə yɛ́ mə́ jəlá nə magʉlə nə́ Zɛmbî jisə; á jəlá nə magʉlə nə́mə́ nə́ buud bwə́ ŋgə́ wá lâm nə́ bwə́ sɔ̧́ Zɛmbî wá, Zɛmbî ŋgə yə bwo myə́na.

⁶ Ámá Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ mɨwɨkwɨ́róɨ́áyɨ́ nánɨ o dɨŋɨ́ yayɨ́ winɨpaxɨ́ wí menɨnɨ. Ayɨ́ rɨpɨ nánɨrɨnɨ. Gɨyɨ́ gɨyɨ́ “Gorɨxo tɨ́ámɨnɨ oumɨnɨ.” nɨwimónɨrɨ́ná “Pí pí nepaxɨ́manɨ. Sa Gorɨxo nepa rɨ́a ŋweanɨ?” yaiwiro “Ámá xɨ́o tɨ́ámɨnɨ banɨro yarɨgɨ́áyo yayɨ́ wimoarɨŋorɨ́anɨ?” yaiwiro nero dɨŋɨ́ wɨkwɨ́ropaxɨ́rɨnɨ.

⁷ Búgə́ í á sá nə́ *Nówe gwágʉ́g məcwûŋ mə́ Zɛmbî a mú bwey mpu sâ í á bə nə́ í zə́ sɨ̂y yí, sâ jɔɔŋgʉ́ nda fwo bə. Nyə á ŋwa ciyá mə́ Zɛmbî nə məjilə, a mú lwɔ̧́ məma byɔ́ɔl, a cʉg njɔ́w búúd yé. Nyə á lwó nə sɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ yé wɔɔŋg nə́ buud ɔ shí bwə́ á bə nə məbɛ̧ɛ̧́. Nə́ ndɛɛ́, búgə́ jé í á sá nə Zɛmbî cɨ́g nə́ a jɨ tʉ́təlí muud.

⁷ Nowao Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́rorɨ nánɨ o amɨpí sɨnɨ mɨwímeapa éɨ́pɨ nánɨ erɨrɨ́ wíáná xɨ́o arɨ́á nɨwirɨ xegɨ́ ɨ́wiaxeyówa yeáyɨ́ uyimɨxemeámɨ́ánɨrɨ sɨpɨxɨ́ wo imɨxɨŋɨnigɨnɨ. O xegɨ́pɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́rorɨ e nerɨŋɨ́yo dánɨ ámá íná xwɨ́á tɨ́yo ŋweaagɨ́áyo xwɨyɨ́á umeárɨrɨ ámá Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨŋagɨ́a nánɨ “Ayɨ́ wé rónɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ.” rárarɨŋɨ́ wo imónɨrɨ eŋɨnigɨnɨ.

⁸ Búgə́ í á sá nə́ *Abʉraham sáág Zɛmbî məgwág ja Zɛmbî nyə a jɔ̂w nyə yí. Nyə a tɨ́ njɔɔnd kə́lə lɔɔm í á bə nə́ Zɛmbî mə bá yə nyə tâŋ lʉ́gí yí, a nda fwo mpu kʉ́l lɔɔm wɔɔŋg í á bə yí.

⁸ Ebɨrɨ́amo Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́rorɨ nánɨ o “Dɨxɨ́ aŋɨ́ re pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ xwɨ́á nionɨ sɨwá simɨ́aé nánɨ úɨrɨxɨnɨ.” uráná arɨ́á nɨwirɨ xwɨ́á “Joxɨ mearɨ́árɨnɨ.” urɨ́áyo nánɨ uŋɨnigɨnɨ. Nurɨ́ná “E nánɨ rɨ́a warɨŋɨnɨ?” mɨyaiwipa nerɨ aí ananɨ pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ uŋɨnigɨnɨ.

⁹ Búgə́ í á sá nə́ a kə́g ŋgə cʉgə nda njôŋ lɔɔm Zɛmbî nyə á kaag nyə yííd. Nyə á dʉ ŋgə ji mə́banda dɨ́, *Izaag ji nə́mə́ ntɔ́, tɔɔ *Yákwab, bwó buud bwə́ á lʉ́g nə isâ impwúd nyə á kaag Abʉraham yí.Buud bwə́ ŋgə ji mə́banda dɨ̂|src="co01443b.TIF" size="span" copy="David C. Cook" ref="11.9"

⁹ O Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́rorɨ nánɨ ámá aŋɨ́ mɨ dáŋónɨŋɨ́ nimónɨrɨ xwɨ́á Gorɨxo sɨ́mɨmaŋɨ́yo dánɨ “Nionɨ nɨsiapɨmɨ́árɨnɨ.” urɨŋɨ́pimɨ nɨŋweaxa uŋɨnigɨnɨ. Apimɨ nɨŋwearɨ́ná xwɨ́á ámá wíyɨ́yáyónɨŋɨ́ nɨŋweaxa nemerɨ senɨ́á aŋɨ́ nɨpákía nurɨ emeŋɨnigɨnɨ. Xegɨ́ xewaxo Aisako tɨ́nɨ xiáwo Jekopo tɨ́nɨ awaú —Gorɨxo egɨ́ sɨ́mɨmaŋɨ́yo dánɨ “Xwɨ́á rɨpɨ nɨseaiapɨmɨ́árɨnɨ.” urɨŋowaúrɨnɨ. Awaú enɨ xano eŋɨ́pa axɨ́pɨ e egɨ́isixɨnɨ.

¹⁰ Abʉraham nyə á dʉ ŋgə ji ntɔ́ nəcé nyə á ŋgə bwánd ŋgwə́la álal-límʉga í á bə nə́ Zɛmbî nyəmɛ́fwó mə bá cwɔ̧́ yuug, nyəmɛ́fwó lwɔ̧́ yí.

¹⁰ Ebɨrɨ́amo xwɨ́á apimɨ nɨŋweaxa nemerɨ́ná aŋɨ́ Gorɨxo dɨŋɨ́ neŋwɨperɨ ikwɨ́roŋɨ́pimɨ —Aŋɨ́ apɨ anɨŋɨ́ imónɨnɨ́a nánɨ píránɨŋɨ́ nɨtɨwayɨrorɨ ikwɨ́roŋɨ́pɨrɨnɨ. Apimɨ e ŋweáɨmɨgɨnɨrɨ wenɨŋɨ́ nerɨ nɨŋwearɨ nánɨ e néra uŋɨnigɨnɨ.

¹¹ Búgə́ í á sá nə́ kundú múdá nda *Sara zə́g bə nə ŋkul mə bíí mpwoŋ buud a mə́ bwey shîn kə. Nyə á bwey mpu nə́ Zɛmbî muud nyə á kaag ŋkaagə́ yɛ́ jɨ abúgʉ́lág.

¹¹ Seraí enɨ Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́rorɨ nánɨ oyá dɨŋɨ́ tɨ́nɨ niaíwɨ́ xɨrɨpaxɨ́ imónɨŋɨnigɨnɨ. Í oxɨ́ nɨróa núɨsáná rɨxa rɨ́paíwɨ́ imónɨŋí aí re yaiwiŋɨnigɨnɨ, “Gorɨxo, niínɨ rɨxa niaíwɨ́ xɨrɨmɨ́a nánɨ rárɨŋo xɨ́o rɨ́ɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ yárarɨŋo eŋagɨ nánɨ niínɨ ananɨ dɨŋɨ́ uŋwɨrárɨpaxorɨnɨ.” yaiwiŋɨnigɨnɨ.

¹² Sá jɔɔŋg wə́ í á sá nə́, muud ŋgwúdʉ́ zə bə nə mpwoŋ buud, nyúúl mə́ shîn bwey kə. Mpwoŋ buud nyɛ́ mpyáánz nda wəacén-cénî wâ joŋ, nda shɛ̧ á bwûŋ lʉ́ ŋgwɔ̧ɔ̧́.

¹² Ayɨnánɨ Ebɨrɨ́amo —O ámá ná wonɨ aí xweyaŋɨ́ sɨpípɨ nerɨ rɨxa nɨpémɨnɨrɨ́nɨŋɨ́ nerɨ́ná niaíwɨ́ tɨmeááná omɨ dánɨ ɨ́wiárɨ́awé siŋɨ́ aŋɨ́ pɨrɨ́yo dánɨ ónarɨŋɨ́yɨ́ ɨ́á mɨropaxɨ́ imónɨrɨ inɨkí rawɨrawápámɨ wiároŋɨ́yɨ́ ɨ́á mɨropaxɨ́ imónɨrɨ eŋɨ́pa imónɨŋɨnigɨnɨ.

¹³ Obúgʉla ɔ́ ayág ɔ́nɨ bɛ̂sh bwə́ á ŋgə yə bwə́ ŋgə́ ná búgʉla Zɛmbî, njɨ bwə́ nda fwo bii mə́nywa Zɛmbî nyə á kaag bwo má. Bwə́ á yida dʉ́g mwo shwóg-shwóg, bwə́ mú shwas mwo. Bwə́ á magʉlə nə́ bʉ́sə ojóŋ wa shí gaád, ijigə-jigə.

¹³ Ámá nionɨ nɨrɨrɨ rɨ́wamɨŋɨ́ neáa weaparɨŋáyɨ́ nɨ́nɨ Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́róa nuro xwɨyɨ́á wigɨ́ sɨ́mɨmaŋɨ́yo dánɨ “Nɨseaiimɨ́árɨnɨ.” urɨŋɨ́pɨ sɨnɨ mɨwímeapa eŋáná pegɨ́awixɨnɨ. Gorɨxo wiinɨ́ápimɨ ná jɨ́amɨ dánɨ́nɨŋɨ́ sɨŋwɨ́ nɨwɨnɨrɨ́ná yayɨ́ nero “Ayɨ́ awiaxɨ́rɨnɨ.” nɨyaiwiro waropárɨ́ nero re nɨrárɨmɨ pegɨ́awixɨnɨ, “Xwɨ́á rɨrímɨ nɨŋwearanéná ámá aŋɨ́ mɨ dáŋenénɨŋɨ́ nimónɨrɨ ŋweaŋwɨnɨ.”

¹⁴ Ja bwə́ lás ntʉ́nɨ yí, bwə́ lwó nə́ ŋgə́ŋ nə́ bwə́ ŋgə sɔ̧́ wúl lɔɔm í bá bə bwo nyáŋ mpwág yí.

¹⁴ Ámá énɨŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨ rɨgɨ́áyɨ́ sɨŋánɨ waropárɨ́ rɨpɨ́nɨŋɨ́ yarɨŋoɨ, “Negɨ́ ŋweapaxɨ́ imónɨŋe nánɨ wenɨŋɨ́ nerɨ ŋweaŋwɨnɨ.” sɨŋánɨ waropárɨ́ apɨ́nɨŋɨ́ yarɨŋoɨ.

¹⁵ Lɔɔm wáŋ í á mbə̂m ná ŋgə nyiŋgə sá bwo fund ɨɨ́, bwə́ á nywá nə́mə́ je bə nə fwála mə nyíŋgə́ nə mpʉ́s, kə wu.

¹⁵ Wigɨ́ aŋɨ́ xámɨ pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ bɨgɨ́e nánɨ dɨŋɨ́ sɨpí wiarɨŋagɨ nánɨ e nɨrɨro sɨŋwɨrɨyɨ́, ámɨ axɨ́ e nánɨ upɨ́rɨ́ápɨ imónɨŋagɨ nánɨ ananɨ upaxɨ́ imónanɨro egɨ́árɨnɨ.

¹⁶ Njɨ mpǔlə dʉ́g dɨ̂, bwə́ á ŋgə jɨɨ nə́ bwə́ kə́ lɔɔm á gwɔ̂w, lɔɔm í búl nywa cɔ̧́ wɔɔŋg bwə́ á dʉ ji yí. Sâ jɔɔŋg wə́ Zɛmbî jɨ́ nda gwág shwôn ja bwə́ jɔ́w nyə nə́ Zɛmbî wáŋ yí; ŋgaá nyə á mə́ kwəmʉsa bwo fwámɛ́ ŋgwə́la?

¹⁶ E mepa nero aŋɨ́ seáyɨ e imónɨŋɨ́ bimɨ —Apɨ aŋɨ́namɨ imónɨŋɨ́pɨrɨnɨ. Apimɨ ŋweáwanɨgɨnɨro dɨŋɨ́ sɨpí nɨwia wagɨ́rɨnɨ. Ayɨnánɨ Gorɨxo ámá ayɨ́ xɨ́omɨ “Joxɨ negɨ́ Ŋwɨ́áoxɨrɨnɨ.” urarɨgɨ́ápɨ nánɨ ayá mɨwinɨ́agɨ nánɨ xɨ́o tɨ́nɨ nawínɨ ŋweapɨ́rɨ́a nánɨ aŋɨ́ bɨ wikwɨ́roiŋɨ́rɨnɨ.

¹⁷ Zɛmbî nyə sá Abʉraham məkʉgʉlʉ nə́ a yánág cʉ́gə́ lʉ́ mwân dɛ́ Izaag, sá mə́túnʉga. Búgə́ í á sá nə́ Abʉraham mágʉləg, a ŋgə́ mpu nə́ Zɛmbî nyə á kaag nyə məŋkaagə́.

¹⁷ — ausente —

¹⁸ Nəcé Zɛmbî nyə á cɨ nə Abʉraham nə́: «Izaag wə́ mə́ bá byâ wo mpwoŋ buud mə́ á kaag wo yí.»

¹⁸ — ausente —

¹⁹ Njɨ, Abʉraham nyə á bə nə búgə́ nə́ Zɛmbî jɨ nə ŋkul gwúmʉshi búúd. Ntɔ́, Izaag nyə á bə Abʉraham ja jɔɔŋgʉ́d nda muud nyə á mə yə nə́ ndɛɛ́ a mə́ nyiŋgə gwûm yɛ́.

¹⁹ dɨŋɨ́ re moŋɨnigɨnɨ, “Ámá rɨxa pegɨ́á aiwɨ Gorɨxo owiápɨ́nɨmeápoyɨnɨrɨ ámɨ sɨŋɨ́ wimɨxɨpaxorɨ́anɨ?” nɨyaiwirɨ Gorɨxo pɨ́rɨ́ urakíáná xewaxomɨ ámɨ sɨnɨ sɨŋɨ́ meáagɨ nánɨ rénɨŋɨ́ rɨpaxɨ́rɨnɨ, “Ebɨrɨ́amo xegɨ́ niaíwomɨ yowɨ́yo dánɨ mɨxeaŋɨnigɨnɨ.” rɨpaxɨ́rɨnɨ.

²⁰ Búgə́ í á sá nə́ Izaag bwádánʉ́g nə Yákwab bá Eso shú cʉg í á ŋgə zə bwo shwóg yí.

²⁰ Aisako Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́rorɨ nánɨ xegɨ́ xewaxowaú Jekopomɨ tɨ́nɨ Isomɨ tɨ́nɨ awaúmɨ rɨ́wéná wímeanɨ́ápɨ nánɨ dɨŋɨ́ nɨmorɨ xwɨyɨ́á bɨ tɨ́nɨ naŋɨ́ wimɨxɨŋɨnigɨnɨ.

²¹ Búgə́ í á sá nə́, ja Yákwab nyə á bə nə́ a zə́ yə yí, a ŋgə́g nə bwádan nə bwân ɔ́ Yósɛb ŋgwûd ŋgwûd nə́ ndɛɛ́ a mú jwaagʉwo nyə́dɨ́ fiidye dɨ́, yə Zɛmbî gúmə́.

²¹ Jekopo Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́rorɨ nánɨ rɨxa nɨpémɨnɨrɨ aŋwɨ e nerɨ́ná xegɨ́ xewaxo Josepoyá xewaxowaúmɨ Gorɨxoyá dɨŋɨ́ tɨ́nɨ naŋɨ́ wímeáwɨnɨgɨnɨrɨ xwɨyɨ́á bɨ tɨ́nɨ naŋɨ́ nɨwimɨxɨmáná xegɨ́ eraŋɨ́wámɨ nɨkwɨ́rónɨrɨ́ná Gorɨxomɨ yayɨ́ umeŋɨnigɨnɨ.

²² Búgə́ í á sá nə́ ja Yósɛb nyə á bə nə́ a zə́ yə yí, a jááwʉg buud nda bwân ɔ́ *Izʉrəyɛ̂l bwə́ bá wú Igîpten, wɔ́ɔ́s nə nda bwə́ bág sá íyasə́ byé nə́.

²² Josepo Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́rorɨ nánɨ rɨxa nɨpémɨnɨrɨ nerɨ́ná rɨ́wɨ́yo xegɨ́ Isɨrerɨyɨ́ Isipɨyɨ́ aŋɨ́yo pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ upɨ́rɨ́ápɨ nánɨ nurɨrɨ́ná re urɨŋɨnigɨnɨ, “Nuróná gɨ́ eŋɨ́ aí tɨ́nɨ nɨmeámɨ nuro xwɨ́áyo nɨweyárɨ́ɨ́rɨxɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.

²³ Búgə́ í á sá nə́, ja Moyîz nyə a byɛ̂l yí, obyɔ̂l bɛ́ bwə́ shwéélʉg nyə tâŋ oŋkwoond olɔ́ɔl nəcé bwə́ á dʉ́g nə́ nyə á bə mbíya jɔ̧jɔ̧ kʉ́kény. Mpə́ndí njwú-buud nyə a tə̂l yí í á shígɛ́ sá bwo ifwaas.

²³ Mosesomɨ xanɨyaú Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́rori nánɨ niaíwɨ́ xɨrɨ́ío awiaxɨ́ imónɨŋagɨ nɨwɨnɨri sekaxɨ́ Isipɨyɨ́yá mɨxɨ́ ináyo “Isɨrerɨyɨ́ niaíwɨ́ oxɨ́ nɨxɨrɨrɨ́ná pɨkíɨ́rɨxɨnɨ.” rárɨŋɨ́pɨ nánɨ wáyɨ́ mepa neri Mosesomɨ emá waú wo nánɨ pɨ́nɨ ŋwɨrárɨgɨ́isixɨnɨ.

²⁴ Búgə́ í á sá nə́, ja Moyîz nyə á bə muud yí, a bánʉg nə́ bwə́ kú dʉ jɔ̂w nyə nə́ mwân mə́ shilə mə Farawôŋ.

²⁴ Moseso Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́rorɨ nánɨ rɨxa xwé niwiarorɨ nerɨ́ná “Isipɨyɨ́yá mɨxɨ́ ináyomɨ xemiáíyá xewaxoyɨ mɨnɨrɨpa oépoyɨ.” wimónɨŋɨnigɨnɨ.

²⁵ Nyə á yida cɛɛl nə́ bwə́ cúgʉ́g bə́nɔ̂ŋ kúl mə́ Zɛmbî, ntɔ̧ nə́ a kə́g bɛ̧ mə́nywa mâ kʉ́kʉ́l wəla cʉg *mísə́mʉ́d.

²⁵ “Sɨ́á ámaéne xwɨ́á tɨ́yo ŋweaarɨŋwápɨ árɨ́nɨ́ imónɨŋagɨ nánɨ xe yayɨ́ rɨkɨkɨrɨ́ó nerɨŋɨ́pimɨ dánɨ oneaímeanɨrɨ yarɨgɨ́ápɨ xe néra úɨmɨgɨnɨ.” mɨwimónɨ́ “Nionɨ ámá Gorɨxoyáyɨ́ tɨ́nɨ kumɨxɨnáná uyɨ́niɨ́ wikárarɨgɨ́ápɨ nionɨ tɨ́nɨ nawínɨ oneaikárɨ́poyɨ.” yaiwiŋɨnigɨnɨ.

²⁶ Nyə á kwey nə́ í nywa nə́ bwə́ sáág nyə isâ í shwôn nə́mə́ nda bwə́ bá sá *Krîst nə́, nəcé cínɔŋg wə́ jɨ́ fwámɛ́ tɔɔm ntɔ̧ wɔɔŋg á kúm á Igîpten. Mísh mɛ́ mə́ á ŋgə dʉ́g njɨ myə́na á bá bii mwɔ̂w mə́ zág má yí.

²⁶ Xɨ́omɨ Gorɨxo yayɨ́ nɨwimorɨ́ná winɨ́ápɨ nánɨ dɨŋɨ́ re moŋɨnigɨnɨ, “Ámá Gorɨxo yeáyɨ́ neayimɨxemeanɨ́a nánɨ urowárénapɨnɨ́o nánɨ peayɨ́ nɨwianɨro ayá wimopɨ́rɨ́ápa nionɨ enɨ nɨnirónáyɨ́, Gorɨxo yayɨ́ nɨnimorɨ́ná ninɨ́ápɨ amɨpí ayá tɨ́ŋɨ́ Isipɨyɨ́ aŋɨ́yo weŋɨ́pimɨ seáyɨ e imónɨŋɨ́ eŋagɨ nánɨ ayɨ́ ananɨrɨnɨ.” nɨyaiwirɨ nánɨ “Ámá Gorɨxoyáyo uyɨ́niɨ́ wikárarɨgɨ́ápɨ nionɨ tɨ́nɨ nawínɨ oneaikárɨ́poyɨ.” yaiwiŋɨnigɨnɨ.

²⁷ Búgə́ í á sá nə́ a wúg Igîpten kú fúndə nə́ njwú-buud nyə e nyada nə nyə. Nyə a yɨ́ɨm nyúul nda sá mə́ cɨ́ nə́ nyə á ŋgə dʉ́g Zɛmbî, í njúl nə́ muud cúgɛ́ nə ŋkul dʉ́g nyə.

²⁷ O Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́rorɨ nánɨ Isipɨyɨ́ aŋɨ́yo pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ uŋɨnigɨnɨ. Mɨxɨ́ ináyo xɨ́omɨ wikɨ́ wónɨŋɨ́pɨ nánɨ wáyɨ́ nerɨ mú Gorɨxomɨ —O ámá wí sɨŋwɨ́ mɨwɨnarɨgɨ́orɨnɨ. Omɨ sɨŋwɨ́nɨŋɨ́ nɨwɨnɨrɨ nánɨ xɨ́omɨ wímeaŋɨ́pimɨ xwámámɨ́ nɨwirɨ Isipɨyɨ́ aŋɨ́yo pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ uŋɨnigɨnɨ.

²⁸ Búgə́ í á sá nə́ Moyîz fwɔ̧́g *Páska, a cɨ nə́ búúd ɔ Izʉrəyɛ̂l bwə́ myɛ́ɛ́gʉg məcií bwə́dɨ́ mímpumbɛ́ mí mínjɔ́wʉ́d shú nə́ *éŋgəles á shwɨy nda gwú bwân báŋ ɔ́ acúmbâ.

²⁸ Axo Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́rorɨ nánɨ aŋɨ́najɨ́ pɨpɨkímɨ́ emearɨŋo xegɨ́ Isɨrerɨyɨ́yá niaíwɨ́yo enɨ mɨpɨkipa oenɨrɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Sipɨsipɨ́ miá nɨpɨkiro ragɨ́ segɨ́ aŋɨ́ ɨ́wíyo xópé nɨyára úpoyɨ.” nurɨrɨ́ná aiwá sɨ́á Aŋɨ́najo Neamúroagoɨ rɨnɨŋɨ́yi nánɨ érowiápɨ́nɨŋɨnigɨnɨ.

²⁹ Búgə́ í á sá nə́ bwân ɔ́ Izʉrəyɛ̂l bwə́ ntɔ̧́g mâŋ mə́ atɨ́tɨɨ̂ nə məkuú nda bwə́ á ŋgə kyey zhizhe shíd; ja búúd ɔ Igîpten bâŋ bwə́ á nywá zə ntɔ̧ ntɔ́ yí, məjúwó mə́ á zə byalʉga nə bwo, mə́ mú shîn gwú bwo.

²⁹ Isɨrerɨyɨ́ Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́roro nánɨ ipí Ayɨ́á Rɨŋoɨ rɨnɨŋɨ́wámɨ nɨxeróná iniɨgɨ́ mɨdɨmɨdánɨ deawáráná xwɨ́á yeáyɨ́ yɨkiárɨŋénɨŋɨ́ úagɨ́a aiwɨ Isipɨyɨ́ enɨ axɨ́yimɨ owaneyɨnɨrɨ éɨ́áyɨ́ wínɨyɨ́ aí tɨ́nɨ iniɨgɨ́ emadɨrónárɨŋɨnigɨnɨ.

³⁰ Búgə́ í á sá nə́ mənyuŋg mə́ Zheríko mə́ shínʉ́g shugʉla shí ja bwân ɔ́ Izʉrəyɛ̂l bwə́ á dʉ ciiŋgya cínɔŋg ŋgwə́la tâŋ mwɔ̂w zaŋgbá yí.

³⁰ Isɨrerɨyɨ́ Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́roro nánɨ o urɨ́ɨ́pɨ nero aŋɨ́ yoɨ́ Jerikoyɨ rɨnɨŋɨ́piyá sɨ́ŋá ákɨŋáyo bɨ́arɨwámɨnɨ sɨ́á wé wɨ́úmɨ dáŋɨ́ waú apimɨ awí nɨmudɨ́moayimáná eŋáná sɨ́ŋá ákɨŋápɨ nɨpɨnɨ ɨkwierónowiŋɨnigɨnɨ.

³¹ Búgə́ í á sá nə́ Ráhab mudá jaŋga bə́g kú yə ja búúd bwə́ á sá Zɛmbî miŋgáádə́ wá bwə́ á yə yí. Nəcé, nyə a lə́g buud bwə́ á kə ŋgə bigas ŋgwə́la shwoó wá.

³¹ Rexapí —Í iyɨ́ ede dánɨ warɨgɨ́í aŋɨ́ apimɨ dáŋírɨnɨ. —Í Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́rorɨ nánɨ Isɨrerɨyɨ́ aŋɨ́ apimɨ sɨŋwɨ́ wɨnáranɨri bɨ́íwaúmɨ yayɨ́ tɨ́nɨ nipemeámɨ úagɨ nánɨ Isɨrerɨyɨ́ ámá uyɨ́niɨ́ yarɨgɨ́áyo nɨpɨkiróná ímɨ mɨpɨkigɨ́awixɨnɨ.

³² Mə nyíŋgəg ná jaaw bɨ́ jɨ? Mə́ ká cɨ nə́ mə́ bwiiŋg bɨ́ miláŋ mí Zhedeyoŋ nə Barak nə Sámʉ́son nə Zhɛfʉté nə *Dávid nə Samyɛ̂l nə *buud ɔ mícúndə́, fwála fúfə mə.

³² Agwɨ ámɨ bɨ pípɨ nɨrɨrɨ eámɨ́ɨnɨ? Ámá rowa, Gidiono tɨ́nɨ Barako tɨ́nɨ Samɨsono tɨ́nɨ Jepɨtao tɨ́nɨ Depito tɨ́nɨ Samuero tɨ́nɨ wɨ́á rókiamoagɨ́áwa tɨ́nɨ ámá awa egɨ́ápɨ nánɨ repɨyɨ́ nɨseaiéra nurɨ́ná sɨ́á neaórɨpaxɨ́rɨnɨ.

³³ Nəcé, búgə́ í á sá nə́ bwə́ lúmbʉ́líg nə məfaan məshús, bwə́ ntɔ̧ mwo; bwə́ á ŋgə kyey nə lɔɔm ótʉ́təlí dɨ̂ nə́ ndɛɛ́ bwə́ mú bii ísâ Zɛmbî nyə á kaag yí; bwə́ á fad ozhwambáŋkwuŋ mimpu.

³³ Ámá ayɨ́ Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́roro nánɨ ámá mɨ́kɨ́ bɨ bimɨ xopɨrárɨ́ wiro wé rónɨŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨ ero Gorɨxo wigɨ́ sɨ́mɨmaŋɨ́yo dánɨ “Saŋɨ́ searápɨmɨ́árɨnɨ.” urɨ́ɨ́pɨ wímearɨ Gorɨxoyá dɨŋɨ́ tɨ́nɨ pusɨ́ sayɨ́ raionɨ́yɨ rɨnɨŋɨ́yo maŋɨ́ upɨ́rorɨ

³⁴ Bwə́ á jímə ibɨɨmb-bɨɨmb íkuda, bwə́ faam íkʉ́l í á bə nə́ bwə́ gwûg bwo nə ikafwɛlɛ yí. Məbwas mə́ á dʉ bii bwo, Zɛmbî mú dʉ yálʉshi bwo, bwə́ mú bə óŋkáŋ ɔ́ dɔ́ɔ́mb, julya nə igwooŋg i dɔ́ɔ́mb yâ míl mílɔɔm.

³⁴ rɨ́á xwé narɨŋɨ́rímɨ iniɨgɨ́yónɨŋɨ́ ananɨ xopɨrárɨ́ emero ámá kirá tɨ́nɨ pɨkianɨrɨ yarɨgɨ́áyo éɨ́ nurakínárɨmɨ uro mɨgɨ́ nimónɨmáná ámɨ eŋɨ́ sɨxɨ́ eánɨŋɨ́ ínɨro mɨxɨ́ inɨpɨ́rɨ́a nánɨ eŋɨ́ rɨ́á yɨ́kiro émá sɨmɨŋɨ́ wínarɨgɨ́á bɨ bimɨ mɨxɨ́ xɨ́dowárɨro

³⁵ Bɔ́ɔ́lʉ́gá búdá, buud báŋ bwə́ á yə wá bwə́ á nyiŋgə gwûm, bə́nɔ́ŋ nyiŋgə cʉgə.

³⁵ apɨxɨ́ wigɨ́ ámá Gorɨxoyá dɨŋɨ́ tɨ́nɨ xwárɨpáyo dánɨ wiápɨ́nɨmeááná yayɨ́ tɨ́nɨ ámɨ umímɨnɨro egɨ́awixɨnɨ. E nerɨ aí Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨgɨ́á wíyo ámá wa ɨ́á nɨxero gwɨ́ nɨjiro Gorɨxomɨ rɨ́wɨ́ umópoyɨnɨrɨ nɨmépéa nuro “Gorɨxomɨ rɨ́wɨ́ umóánáyɨ́, nene gwɨ́yo dánɨ seaíkweawáranɨ́wɨnɨ. E mepa nerɨ́náyɨ́, nɨseamépéa núwasáná nɨseapɨkianɨ́wɨnɨ.” urɨ́agɨ́a aí ámɨ xwárɨpáyo dánɨ nɨwiápɨ́nɨmearɨ́ná dɨŋɨ́ nɨyɨmɨŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨ meáwanɨgɨnɨrɨ nánɨ ayɨ́ urɨ́ápɨ arɨ́á mɨwigɨ́awixɨnɨ.

³⁶ Bɔ́ɔ́l bwə́ á bwəma nə cóógʉ́, bɔ́ɔ́l bígə́, bɔ́ɔ́lʉ́gá kə mímbwug dɨ́ ŋgwówʉ́lá mə́ŋkəda nə mikwoolú mí íŋkwánz.

³⁶ Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨgɨ́á ámɨ wíyo ikayɨ́wɨ́ umearɨro wíyo iwaŋɨ́ ragɨ́ pɨ́rɨ́ uyɨkímɨ́ ero wíyo senɨ́á tɨ́nɨ gwɨ́ jiro wíyo gwɨ́ aŋɨ́yo ŋwɨrárɨro

³⁷ Bwə́ á gwú bɔ́ɔ́l nə məkwóógʉ́, bwə́ shigə bɔ́ɔ́l nə́ ndɛɛ́ sámb íkʉ́l íbá, gwú bɔ́ɔ́l nə ikafwɛlɛ. Bɔ́ɔ́lʉ́gá bâŋ, bwə́ á ŋgə kyey kə cɛ̧́ kə cɛ̧̂, bwə́ dʉ́gə́ bwáád njɨ íkúúdú í ncwəmbɛ nə ikúúdú í kálá, sâ jɛ̂sh fúfə bwo, bwə́ ŋgə́ bwəma nə cúgə́, buud bwə́ ŋgə́ jugʉshi bwo.

³⁷ — ausente —

³⁸ Váál búúd dáŋ í áshígɛ́ bə nə́ í jíg nə buud ɔ shí ga. Bwə́ á ka ŋgə jɛ̧́ gwɔ́w mə́shí mə́ ashwééshád nə mímbʉ́ŋʉ́d, bwə́ dʉ́gə́ ji míku mí mə́kwóógʉ́d nə míku mí mə́ndəlúd.

³⁸ — ausente —

³⁹ Tɛɛm bə nə́ Zɛmbî nyə á faag buud bɔɔŋgʉ́ nəcé búgə́ jáŋ, bwə́ á yə bwə́ kú fwo bii sâ Zɛmbî nyə á kaag yí.

³⁹ Ámá ayɨ́ nɨ́nɨ Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́roro nánɨ o “Mɨmɨwiároarɨgɨ́áyɨ́rɨ́anɨ?” wiaiwiárɨŋɨ́ eŋagɨ aí o wigɨ́ sɨ́mɨmaŋɨ́yo dánɨ “Nɨseaiimɨ́árɨnɨ.” urɨŋɨ́pɨ mɨwímeaŋɨnigɨnɨ.

⁴⁰ Jɨ́ nə́, Zɛmbî nyə á ŋgə bwey kwəmʉsa shé sâ í búl nywa yí; nə́ ndɛɛ́, nyə a shígɛ́ jɨɨ nə́ bwə́ tɛ́ɛ́dʉ́g kə bə váál í jə́la yí, sə́ bâŋ lʉ́g mpʉ́s.

⁴⁰ Ayɨ́ rɨpɨ nánɨrɨnɨ. Eŋíná nene nánɨ Gorɨxo dɨŋɨ́ re neŋwɨperɨ yaiwiárɨŋɨnigɨnɨ, “Ámá ayɨ́ nánɨ seáyɨ e imónɨŋɨ́ bɨ wiíɨmɨgɨnɨ.” yaiwiárɨŋɨ́ eŋagɨ nánɨ apɨ ámá nionɨ nɨra weapɨ́áyo sɨnɨ mɨwímeaŋɨnigɨnɨ. Ayɨ́ wigɨ́pɨ Gorɨxo “Gɨ́ ámá wé rónɨgɨ́á apɨ imónɨ́ɨ́rɨxɨnɨ.” yaiwiárɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ imónɨpɨ́rɨ́a nánɨ marɨ́áɨ, ayɨ́ tɨ́nɨ nene tɨ́nɨ nawínɨ imónanɨ́wá nánɨ ayo xámɨ mɨwímeaŋɨnigɨnɨ.

Hebreus 11

Atalhos do teclado

Ler em outra tradução

Comparar com outra