Filipenses 2
MCP vs XGS
1 Ŋkí cʉg sɛɛŋgí á bɨ́nɔ́ŋ *Krîst í wá bɨ́ ŋkul mílâm dɨ, ŋkí cɛɛlí í yə́ bɨ́ iŋkáŋ, ŋkí bɨ mú ŋgə cʉgə sɛɛŋgí nə Shíshim mə́ Zɛmbî, ŋkí bɨ mú nə lâm íŋkúŋkwoŋ nə́ ŋgwɔ́l gwág ŋgwɔ́l cɛy lámʉ́d ɨɨ́,
1 Kiraiso seaiiŋɨ́pimɨ dánɨ dɨŋɨ́ wɨ́á bɨ mɨseaónɨpaxɨ́ranɨ? O wá seawianɨŋɨ́pimɨ dánɨ mɨŋɨ́ ikɨŋwɨ́ mɨseamɨrɨpaxɨ́ranɨ? Seyɨ́né kwíyɨ́ Gorɨxoyápɨ tɨ́nɨ mɨkumɨxɨnɨpa reŋoɨ? Segɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́ tɨ́nɨ dɨŋɨ́ sɨpí inɨro wá wianenɨro minɨpaxɨ́ranɨ?
2 ságá nə́ məshusʉg mâm mə́ bə́g lwándʉ́lá. Í é bə ntɔ́ ja bɨ́ é ŋgə cʉgə mbií ŋgwúd yí, bɨ mbíd mbií cɛɛlí ŋgwúd, lâm ŋgwúd, bɨ ŋgə́ cʉgə leedyá.
2 Apɨ nɨpɨnɨ nepa imónɨŋagɨ nánɨ “Poro dɨŋɨ́ niɨ́á onɨmiápɨ mɨwinɨ́ ayá wí owinɨnɨ.” nɨseaimónɨrɨ́ná rɨpɨ éɨ́rɨxɨnɨ. Dɨŋɨ́ ná bɨnɨ axɨ́pɨnɨ ɨ́á nɨxɨrɨrɨ éɨ́rɨxɨnɨ. Dɨŋɨ́ sɨpí inarɨgɨ́á axɨ́pɨnɨ ɨ́á nɨxɨra úɨ́rɨxɨnɨ. Axɨ́yɨ́nɨŋɨ́ imónɨ́ɨ́rɨxɨnɨ. Apɨ oyaneyɨnɨróná dɨŋɨ́ ná bɨnɨ tɨ́nɨnɨ nɨmoro rɨnɨ́ɨ́rɨxɨnɨ.
3 Muud nda sá sâ nə yéésh mə́fendyá, nda sá sâ nə́ a sɔ̧́ mísh. Njɨ, muud yɛ̂sh sə́lʉg nyəmɛ́fwó shí, gúmal bɔ́ɔ́l búúd ntɔ̧ mbií á gúmál nyə́mɛ́fwó yí.
3 Seyɨ́né sɨpɨ́í nimónɨmáná mepa ero wárɨxayɨ́né nimónɨmáná mepa ero éɨ́rɨxɨnɨ. Woxɨnɨ woxɨnɨ re yaiwinɨ́ɨrɨxɨnɨ, “Nionɨ sɨyikwɨ́pɨ́nɨŋɨ́ imónɨŋáná gɨ́ wí seáyɨ e rɨnimónɨŋoɨ?” yaiwinɨ́ɨrɨxɨnɨ.
4 Muud nda sɔ̧́ njɨ mənywa mâ nyəmɛ́fwó; muud yɛ̂sh sɔ̧́ɔ̧́g nə́ bɔ́ɔ́l bwə́ bə́g nə́mə́ nə mənywa.
4 Seyɨ́né re mɨyaiwí, “Nionɨ gɨ́ dɨŋɨ́ e nimónarɨŋɨ́pɨnɨ nɨxɨ́dɨranéná ayɨ́ apánɨrɨnɨ.” mɨyaiwí ámá wí wimónarɨŋɨ́pɨ enɨ “Ananɨ oyaneyɨ.” yaiwíɨ́rɨxɨnɨ.
5 Ŋgəgá nə cʉgə mpə́dʉ́gá nyɨ́n nda búúd bwə́ dʉ cʉgə kwoŋ mə́ Yésus-Krîst dɨ́ nə́.
5 Seyɨ́né Kiraisɨ Jisaso yapɨ pákínɨ́ nimónɨro o xwɨ́á tɨ́yo nánɨ nɨbɨrɨ́ná dɨŋɨ́ moŋɨ́pa seyɨ́né enɨ axɨ́pɨ móɨ́rɨxɨnɨ.
6 Yésus nyə á bə mbií ŋgwúd nə Zɛmbî.
6 O Gorɨxo imónɨŋɨ́pa aga nepa nimónɨrɨ aiwɨ wí re mɨyaiwiŋɨnigɨnɨ, “Gorɨxo tɨ́nɨ xɨxenɨ imónɨŋápɨ wí mɨwáramopaxɨ́ imónɨŋɨnɨ.” mɨyaiwí nerɨ
7 Njɨ, nyəmɛ́fwó nə lâm yé, nyə a bɨ́d gúmə́ nyə á bə nə ndɨ̂ yí,
7 e imónɨŋɨ́pɨ pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ aga ámá wónɨŋɨ́ nimónɨrɨ́ná omɨŋɨ́ wiinɨ́a nánɨ Gorɨxoyá xɨnáí wínɨŋɨ́ imónɨŋɨnigɨnɨ.
8 Nyə á səl nyəmɛ́fwó shí, sá mə́gwág nə́ ndɛɛ́ magʉlə shwɨy,
8 Ámá imónɨŋɨ́pa nimónɨmáná xewanɨŋo sɨyikwɨ́pɨ́nɨŋɨ́ nimónɨrɨ Gorɨxo urɨ́ɨ́pɨ arɨ́á nɨwirɨ xɨxenɨ xɨ́dɨŋɨnigɨnɨ. Ayɨ́ nɨpenɨ́a nánɨnɨ marɨ́áɨ, yoxáɨ́pámɨ yekwɨroáráná penɨ́a nánɨ aí Gorɨxo urɨ́ɨ́pɨ arɨ́á nɨwirɨ xɨxenɨ xɨ́dɨŋɨnigɨnɨ.
9 Gwə́ nə́mə́ wə́ Zɛmbî nyə a bʉ̂n nyə gwɔ̂w nə ndɨ̂ yí,
9 Jisaso e éɨ́ eŋagɨ nánɨ Gorɨxo seáyɨ e numɨ́eyoarɨ yoɨ́ wíyo nɨyonɨ seáyɨ e múrónɨŋɨ́pɨ wɨ́rɨŋɨnigɨnɨ.
10 Nyə á yə nyə dwo shú nə́ isâ byɛ̂sh,
10 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨ e eŋɨnigɨnɨ. Aŋɨ́namɨ ŋweáyɨ́ranɨ, xwɨ́áyo ŋweáyɨ́ranɨ, xwɨ́árímɨ ínɨmɨ ŋweáyɨ́ranɨ, nɨ́nɨ yoɨ́ Jisasoyá arɨ́á nɨwiróná xómɨŋɨ́ nɨyɨkwiro yayɨ́ umero
11 buud bɛ̂sh bwə́ mágʉləg nə́ Yésus-Krîst jɨ Cwámba,
11 woákɨ́kɨ́ nɨwiróná “Nɨyonɨ nánɨ Ámɨnáo, ayɨ́ Jisasɨ Kiraisorɨnɨ.” rɨro epɨ́rɨ́a nánɨ Gorɨxo omɨ numɨ́eyoarɨ yoɨ́ seáyɨ e imónɨŋɨ́pɨ wɨ́rɨŋɨnigɨnɨ. Kiraisomɨ ámá seáyɨ e uméɨ́ápimɨ dánɨ ápo Gorɨxomɨ enɨ seáyɨ e umepɨ́rɨ́árɨnɨ.
12 Bwááŋg mə́ búl cɛɛl wá, nda jɨ́ ntɔ́ nə́, bɨ mə́ dʉ bwey bə nə mə́gwág. Í ajɨ́ɨ́yɛ́ nə́ məgwág mɔɔŋg mə́ dʉ́g bə njɨ ja mə́ jɨ́ nûŋ bɨ́dɨ́ yí. Í jɨɨ nə́ bɨ́ búlʉg bə nə məgwág ja mə́ cúgɛ́ nûŋ bɨ́dɨ́ ga. Ságá nə́ cʉgʉ́lə Zɛmbî mə́ cʉg bɨ́ yí í nyínʉg bɨ́dɨ́ ícʉg dɨ̂; ságá ntɔ́ nə gwɔ̧́ɔ̧́gə́ nə məjigʉwa.
12 Gɨ́ dɨŋɨ́ sɨxɨ́ seayiŋáyɨ́né, Jisaso “Gɨ́ dɨŋɨ́ tɨ́nɨ bɨ oemɨnɨ.” mɨyaiwí Gorɨxo urɨ́ɨ́pɨ arɨ́á nɨwirɨ xɨxenɨ nɨxɨ́dɨrɨ́ná sɨŋwepɨgɨ́ neaiŋɨ́ eŋagɨ nánɨ seyɨ́né xámɨ Gorɨxo rɨŋɨ́pɨ arɨ́á yɨ́mɨgɨ́ nɨwiro xɨxenɨ yagɨ́ápa nionɨ seyɨ́né tɨ́nɨ ŋweaŋánánɨ marɨ́áɨ, agwɨ ríná nionɨ tɨ́nɨ mɨŋweá segɨ́pɨ nɨŋwearɨ́ná aí axɨ́pɨ e arɨ́á yɨ́mɨgɨ́ nɨwiro píránɨŋɨ́ xɨdɨ́ɨ́rɨxɨnɨ. Xɨxenɨ píránɨŋɨ́ nɨxɨ́dɨróná omɨ wáyɨ́ wiro óɨ́ wiro nero naŋɨ́ e éɨ́rɨxɨnɨrɨ yeáyɨ́ seayimɨxemeaŋɨ́yɨ́né xɨxenɨ axɨ́pɨ éɨ́rɨxɨnɨ.
13 Nəcé Zɛmbî wə́ ŋgə́ sá nə́ bɨ bə́g nə fwámɛ́ iyéésh, bɨ́ sá mísɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ á gwág nywa myá.
13 Xɨ́o wimónarɨŋɨ́pɨ “E oyaneyɨ.” seaimónɨro xɨxenɨ e ero epɨ́rɨ nánɨ sɨ́kɨ́kɨ́ seaomɨxarɨŋo, ayɨ́ xɨ́o eŋagɨ nánɨ rarɨŋɨnɨ.
14 Ságá sɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ wɛ̂sh kú cwadʉga, kú sɛ́ŋʉsa məkə̂l,
14 Pí pí seyɨ́né yarɨgɨ́ápɨ nerɨ́ná anɨŋúmɨ́ ikaxɨ́ mɨrɨpa ero xwɨyɨ́á xɨmɨxɨmɨ́ ninɨrɨ mɨrɨpa ero éɨ́rɨxɨnɨ.
15 shú nə́ bɨ́ bə́g kú nə sá á jumʉ́g, kú nə cúcwán lʉ́ mə́bwam. Bɨ mə́ jəlá nə bə bwân ɔ́ Zɛmbî, kú nə sá á jumʉ́g na kala búúd á lɨ́lɨŋgɨ̂ bɨ́nɔ́ŋ ŋgə cʉgə nɨɨ́d, bɨ ŋgə́ faan mpə́dʉ́gá nyáŋʉ́d nda imɔɔs í wá məŋkɛnya shí gaád yí;
15 — ausente —
16 nəcé bɨ́ ŋgə kala bwo kɛ́ɛl á cʉg kuú njɔɔnd wʉ́nʉ́d. Sá jɔɔŋg í bá sá nə́ mə bâg bə lúu nə́ sáŋ jwɔ̂w mə́ *Krîst, nəcé í bá mpûy nə́ mə a shígɛ́ ŋgə wádʉga nə micúŋ nə mindɔɔlú ntɔ́ ŋgwas.
16 — ausente —
17 Sɛ́yʉ́lə bɨ́ ŋgə́ sɛ̂y nə búgə́ yí í mə́ bwey bə bɨ́ *mətúnʉga. Í ká bə nə́ mə yə́g, shwɨy dâm zə casʉlə mətúnʉga mʉ́n mɔɔŋgʉ̂, mə bə nə məshusʉg, mə kala bɨ́ bɛ̂sh məshusʉg mɔɔŋgʉ̂.
17 Seyɨ́né Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́roro xɨ́darɨgɨ́ápɨ, ayɨ́ naŋwɨ́ o nánɨ rɨdɨyowá yarɨgɨ́ápɨ́nɨŋɨ́ imónɨnɨ. Nionɨ seyɨ́né omɨ píránɨŋɨ́ oxɨ́dɨ́poyɨnɨrɨ nɨyunɨmáná seaíwapɨyarɨ́ná ámá wí nɨpɨkíáná ragɨ́ nionɨyá púɨ́pɨ, ayɨ́ iniɨgɨ́ wainɨ́ rɨdɨyowá seyɨ́né yarɨgɨ́ápɨ rɨ́á ápiáwɨ́ xwé owenɨrɨ seáyɨ e iwayɨmóɨ́ápɨ́nɨŋɨ́ imónɨnɨ́árɨnɨ. Nionɨ nɨnɨpɨkíáná aí seyɨ́né Gorɨxomɨ píránɨŋɨ́ oxɨ́dɨ́poyɨnɨrɨ rɨxa seaíwapɨyiŋámɨ nɨpɨkíɨ́á eŋagɨ nánɨ ananɨ nionɨ nɨgɨ́ nímeáɨ́pɨ nánɨ yayɨ́ erɨ seyɨ́né nánɨ yayɨ́ erɨ emɨ́árɨnɨ.
18 Mbií ŋgwúd wɔɔŋgʉ̂ nə́mə́, í jɨ nə́ bɨ́ bə́g nə məshusʉg, bɨ́ kala mə məshusʉg mɔɔŋgʉ̂.
18 Seyɨ́né enɨ axɨ́pɨ nionɨ yayɨ́ yarɨŋápa segɨ́ seaímeáɨ́pɨ nánɨ yayɨ́ ero nionɨ nímeáɨ́pɨ nánɨ yayɨ́ ero éɨ́rɨxɨnɨ.
19 Mə ŋgə bwánd nə búgə́ nə́ Cwámba Yésus nyə e sá nə́ mə lɛ́ɛ́lʉg ntɨ bɨ́ Timotê shú nə́ nyúúl bâg nə́mə́ zə lal mə ja á bá nyiŋgə nûŋ zə jaaw mə məcwama mʉ́n yí.
19 “Ámɨná Jisaso ‘Ananɨrɨnɨ.’ nɨwimónɨrɨ́náyɨ́, nionɨ sɨ́á árɨ́nɨ́ wí nɨpwémáná eŋáná Timotio seyɨ́né tɨ́ŋɨ́ e yaxwɨ́ nénapɨrɨ seyɨ́né imónɨgɨ́ápɨ nánɨ áwaŋɨ́ nɨráná dɨŋɨ́ wɨ́á nónɨnɨ́a nánɨ urowárɨ́ɨmɨgɨnɨ.” nimónarɨnɨ.
20 Kú nə ŋgwɔ́l múúd mə́ jɨ́ nə ndɨ̂ wa nə́ sá sə́ ŋgə bə nə məcɛy mə lâm mbií ŋgwúd, nə́ ndɛɛ́ a jɨ nə ŋkul mpu wá lúú ísâ í dʉ́gyá nə bɨ́ dɨ́ yɛ́.
20 Ámá nionɨ tɨ́nɨ re ŋweagɨ́áyɨ́ wo seyɨ́né nánɨ dɨŋɨ́ nɨmorɨ́ná Timotio moarɨŋɨ́pa mɨmoarɨŋɨ́ eŋagɨ nánɨ “Omɨ urowárɨ́ɨmɨgɨnɨ.” seararɨŋɨnɨ. O nepa seyɨ́né nánɨ “Arɨge rɨ́a imónɨŋoɨ?” nɨyaiwirɨ mimáyo tɨnɨŋorɨnɨ. Ámá re ŋweagɨ́áyɨ́ wí axɨ́pɨ mimónɨŋoɨ.
21 Bɛ̂sh bwə́ mú ŋgə wá milúu njɨ ísâ í dʉ́gyá nə bwə́mɛ́fwó yííd, kú bə byɔɔŋg í dʉ́gyá nə Yésus-Krîst yí.
21 Ayɨ́ Kiraisɨ Jisaso apɨ nánɨ dɨŋɨ́ omópoyɨnɨrɨ wimónarɨŋɨ́pɨ nánɨ dɨŋɨ́ mamó wigɨ́ wimónarɨŋɨ́pɨ nánɨnɨ moarɨgɨ́á eŋagɨ nánɨ omɨ seyɨ́né tɨ́ŋɨ́ e nánɨ urowárɨ́ɨmɨgɨnɨ.
22 Bɨmɛ́fwó bɨ mə mpú nə́ Timotê nyə a shí lwó bɨ́ sá á jísə́ yí. Nə́mə́ nda mwân mə́ dʉ nada nə sɔ́ɔ́ŋgʉ́ nə́, ntɔ́ wə́ nyə á mə́ nada nə mə, sá sə́ ŋgə́ bwiiŋg Jɔ̧jɔ̧ Kɛ́ɛl yɛ́.
22 O mɨmɨwiáró Kiraisomɨ píránɨŋɨ́ xɨ́darɨŋo eŋagɨ nánɨ seyɨ́né nɨjɨ́árɨnɨ. Xámɨ nionɨ xwɨyɨ́ápɨ wáɨ́ urɨmearɨ́ná niaíwɨ́ xanomɨ saŋɨ́ uráparɨŋɨ́pa nerɨ saŋɨ́ nɨrápɨŋorɨnɨ.
23 Nyə wə́ mə́ ŋgə́ tə́dʉga nə́ mə é ntɨ ja mə́ é wámbʉlə nda mə́ é shúgʉla nə́ yɛ́.
23 Ayɨnánɨ “Amɨpí nionɨ nipɨ́rɨ́ápɨ nánɨ rɨxa anɨŋɨ́nɨ nɨjɨ́á nimónárɨmáná urowárɨ́ɨmɨgɨnɨ.” nimónarɨnɨ.
24 Cwámba mə́ lwó mə bʉ́bə́lɛ́ nə́ məmɛ́fwó mə é lɛɛlʉ́ zə nûŋ.
24 E nerɨ aí nionɨ dɨŋɨ́ re nɨyaiwirɨ ipɨmónɨŋɨnɨ, “Timotionɨ marɨ́áɨ, niɨwanɨŋonɨ enɨ Ámɨnáoyá dɨŋɨ́yo dánɨ sɨnɨ mé seyɨ́né tɨ́ámɨnɨ bɨmɨ́árɨnɨ.” nɨyaiwirɨ ipɨmónɨŋɨnɨ.
25 Njɨ mə ámə kwey nə́ í bul jəla nə́ mə ntɨ́ɨ́g bɨ́ *mínyɔŋʉ̂ waamə́ Ipafʉrodit bɨ́ á ntɨ nə́ a zə́g dʉ kwíínd mə ja mə́ jɨ́ɨ́ kwííndyá yɛ́. Nyə a mə́ zə wá nyúul, kwiid mə nə isɛ́y, zə bə mə muud gwooŋg lúmbʉ́líd.
25 E nerɨ aí nionɨ dɨŋɨ́ re yaiwiárɨ́ɨnɨ, “Epapɨrodaitaso —O gɨ́ nɨrɨxɨ́meáónɨŋɨ́ imónɨŋɨ́ worɨnɨ. Jisaso nánɨ wáɨ́ urarɨŋwápɨ nánɨ gwɨ́ mónɨŋwáyɨ́ worɨnɨ. Xwɨrɨxɨ́ nɨmearɨgɨ́á rɨpɨ nánɨ enɨ gwɨ́ nɨmónɨŋɨ́yɨ́ worɨnɨ. Seyɨ́né nionɨ tɨ́ŋɨ́ e nánɨ urowárénapáná saŋɨ́ nɨrónaroŋɨ́yɨ́ worɨnɨ. ‘O nionɨ tɨ́nɨ re sɨnɨ ámɨ bɨ tɨ́nɨ oŋweanɨ.’ nɨyaiwirɨ́ná naŋɨ́manɨ. Ámɨ seyɨ́né tɨ́ŋɨ́ e nánɨ ourowárénapɨmɨnɨ.” yaiwiárɨ́ɨnɨ.
26 Mə́ ntɨ́ nyə nəcé a ŋgə bul bə nə yéésh nə́ a dʉ́g bɨ̂. Nyə a shígɛ́ ŋgə bə nə́ shɛɛ nda nyə á mpu nə́ bɨ a mə́ gwádʉga bwas dɛ́ nə́.
26 O seyɨ́né nánɨ íkɨ́nɨŋɨ́ sɨpí wirɨ seyɨ́né xwɨyɨ́á “O Romɨyo nɨrémómáná sɨmɨxɨ́ wenɨ.” rɨnarɨgɨ́ápɨ arɨ́á wíɨ́á eŋagɨ nánɨ dɨŋɨ́ rɨ́á uxerɨ yarɨŋagɨ nánɨ seyɨ́né tɨ́ŋɨ́mɨnɨ ourowárénapɨmɨ́ɨnɨ.
27 Jɨ́ mpu bə nə́ nyə á bwas. Nyə a lʉ́g kúnə́-kúnə nə́ á yə. Ká Zɛmbî nyə a bwɨ́ɨ́g nyə nə́ ŋkwoŋʉ́. Kú nə́mə́ bə njɨ nyə, Zɛmbî nyə a bwɨ́ɨ́g nə́mə́ mə nə́ ŋkwoŋʉ́ nə́ mə á bá bə, mɔ́ɔ́l mə́cɛy mə lâm káda mɔ́ɔ́l.
27 Xámɨ o nepa sɨmɨxɨ́ xwé nerɨ rɨxa nɨpémɨnɨrɨ éɨ́ aiwɨ Gorɨxo wá wianɨ́ɨ́pimɨ dánɨ ámɨ naŋɨ́ eŋɨnigɨnɨ. Omɨnɨ wá mɨwianɨ́ nionɨ enɨ wá nɨwianɨŋɨnigɨnɨ. Ayɨ́ rɨpɨ nánɨ seararɨŋɨnɨ. Epapɨrodaitaso nɨperɨ́náyɨ́, Poro dɨŋɨ́ sɨpí ayá wí winɨgɨnɨrɨ wá nɨwianɨrɨ naŋɨ́ imɨxɨŋɨ́ eŋagɨ nánɨ “Nionɨ enɨ wá nɨwianɨŋɨnigɨnɨ.” seararɨŋɨnɨ.
28 Mə mə́ ka lɛɛlʉ́ ntɨ́ nyə shú nə́ bɨ gwágʉ́g məshusʉg nə nyiŋgə́lə dʉ́g nyə, byâm ímpimbə í mú nə́mə́ bɔ́ɔ́g.
28 Ayɨnánɨ seyɨ́né omɨ sɨŋwɨ́ nɨwɨnɨróná dɨŋɨ́ niɨ́á seainɨrɨ nionɨ “Piripai ŋweáyɨ́ sɨnɨ Epapɨrodaitaso nánɨ ‘Sɨmɨxɨ́ xwé yarɨnɨ.’ rɨ́a yaiwiarɨŋoɨ?” nɨyaiwirɨ ududɨ́ ninarɨŋɨ́pɨ enɨ pɨ́nɨ wiárɨrɨ oninɨrɨ aga ayá wí “Seyɨ́né tɨ́ámɨnɨ ourowárɨmɨnɨ.” nimónarɨnɨ.
29 Bɨ ɔ lə́g nyə tâŋ muud mə Cwámba, nə zhwog məshusʉg. Dʉgá ŋwa mbií búúd dɛ́ nə məjilə,
29 Ayɨnánɨ o ámɨ seaímeááná “Negɨ́ Ámɨnáo tɨ́nɨ ikárɨnɨŋwáyɨ́ worɨ́anɨ?” nɨyaiwiro yayɨ́ tɨ́nɨ numímɨnɨro yayɨ́ umero ámá ónɨŋɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́ nánɨ “Seáyɨ e imónɨgɨ́áyɨ́rɨ́anɨ?” yaiwiro éɨ́rɨxɨnɨ.
30 nəcé nyə a mə́ nywá zə yə nəcé isɛ́y í *Krîst. A zə́lə nə́ a zə́ wá mbwə́ wʉ́n í á ŋgə fúfə mə mə́dɨ́ ísɛ́yʉ́d yí, a mə́ nywá zə bwəma nə shwɨy.
30 O “Kiraiso wimónarɨŋɨ́pɨ owiimɨnɨ.” nɨyaiwirɨ nerɨ́ná rɨxa nɨpémɨnɨrɨ eŋɨ́ eŋagɨ nánɨ seararɨŋɨnɨ. O seyɨ́né aŋwɨ e meŋagɨ nánɨ arɨrá mɨnipaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ xewanɨŋo Poromɨ owimɨnɨrɨ nɨnirɨ́ná yoɨ́ mayɨ́ nimónɨrɨ rɨxa nɨpémɨnɨrɨ eŋɨ́ eŋagɨ nánɨ seararɨŋɨnɨ.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?