Atos 13

MCP vs XGS

XGS Xwɨyí̵á Gorɨxoyá Sɨŋí̵pɨrɨnɨ

¹ Dɔ̧ lʉ́ óbúgʉla í á bə Antyósh yí í á bə nə *buud ɔ mícúndə́ nə oyɨ́ɨ́gʉli. Barnábas nyə á bə cínɔŋg, nə Símʉyon bwə́ á kwo dʉ jɔ̂w nə́ Nizhɛr yɛ́, nə Lusyus múúd á Sirɛ̂n, nə Manaɛn bá cî Herod á tatarâk bá wɔɔf kʉ́l ŋgwúd yɛ́, nə Sôl.

¹ Jisasoyá sɨyikɨ́ imónɨgɨ́á Adiokɨyo ŋweáyɨ́ wigɨ́ wa wɨ́á rókiamoarɨgɨ́á imónɨro wa uréwapɨyarɨgɨ́á imónɨro egɨ́áwa rowarɨnɨ. Wo Banabasorɨnɨ. Ámɨ wo Simiono xegɨ́ yoɨ́ bɨ Naijeroyɨ wɨ́rɨgɨ́orɨnɨ. Ámɨ wo Sairini dáŋɨ́ Rusiasorɨnɨ. Ámɨ wo Maneyeno —O gapɨmanɨ́ Xeroto tɨ́nɨ nemerɨ́ná xwé iwiaroŋorɨnɨ. Ámɨ wo Sororɨnɨ.

² Dúl jwɔ̂w bwə́ á ŋgə sá mísɔɔn bwə́ ŋgə́ ci idʉ̂w yí, Ŋkɛ̧́ŋkɛ̧̂ Shíshim nyə á cɨ nə bwo nə́: «Tə́lʉ́gá mə Barnábas bá Sôl koogʉ́, bwə́ zə́ kə sá sáal mə́ mə́ fɛ́ɛ́sh bwo nə́ bwə́ sáág yí.»

² Ayɨ́ awí neánɨro Ámɨnáomɨ yayɨ́ nɨwiro aiwá ŋwɨ́á ŋweaŋáná kwíyɨ́ Gorɨxoyápɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Banabaso tɨ́nɨ Soro tɨ́nɨ nionɨ awaú e éisixɨnɨrɨ wéyo ɨ́á umɨrárɨŋápɨ xɨxenɨ emepɨsɨ́i nánɨ nurɨ́pearo urowárɨ́poyɨ.” uráná

³ Nə́ ndɛɛ́, bwə́ mú jəgʉla nə Zɛmbî bwə́ ŋgə́ cɨ idʉ̂w, bwə́ mú bəd Barnábas bá Sôl məbwə̂, bwə́ mú bɨ́d bwo nə́ bwə́ kyéyʉg.

³ ayɨ́ aiwá ŋwɨ́á ŋwearo Gorɨxomɨ xwɨyɨ́á rɨrɨmɨ́ wiro néɨ́asáná awaúmɨ wé seáyɨ e nɨwikwiárɨmáná urowárɨgɨ́awixɨnɨ.

⁴ Ja Ŋkɛ̧́ŋkɛ̧̂ Shíshim mə́ kənd Barnábas bá Sôl lwámád ntʉ́nɨ yí, báá bwə́ mú shulə kə Seləsi, bwə́ mú ŋwa byɔ́ɔl cɔ̧́ kə kɔ́ɔ́mb ŋkwamə́ á Shíprə.

⁴ Awaúmɨ kwíyɨ́ Gorɨxoyápɨ urowárɨ́agɨ nɨweri aŋɨ́ yoɨ́ Serusia rɨnɨŋɨ́pimɨ dánɨ sɨpɨxɨ́ womɨ nɨpɨxemoánɨri nɨŋweámáná pɨrɨŋwɨ́ Saipɨrasɨ rɨnɨŋɨ́yimɨ nánɨ nuri

⁵ Bwə́ á kə wɔ́ɔ́s Salaminə, ŋgə bwiiŋg Milə́sʉ́ mí Zɛmbî *mə́mpáánzə́ mə́ mínjɨ́ɨ́gʉ́lá mə́ *Oyúdɛn dɨ̂, bwə́ ŋgə́ kə nə Yuánɛs tâŋ kágə́ mílwámá.

⁵ sɨpɨxo aŋɨ́ yoɨ́ Saramisɨyɨ rɨnɨŋɨ́pimɨ iwiékɨ́nɨmeááná awaú sɨpɨxɨ́yo dánɨ nayoari Judayɨ́yá rotú aŋɨ́ wí e wí e mɨrɨnɨŋɨ́yo dánɨ Gorɨxoyá xwɨyɨ́ápɨ wáɨ́ nurɨmeríná Jonɨ Mako enɨ saŋɨ́ nurápɨmerɨ

⁶ Bwə́ mú lɨ́ɨ́na ŋkwamə́ nyɔɔŋg nyɛ̂sh nə́ ndɛɛ́ kə wɔ́ɔ́s ŋgwə́la á Pafos. Bwə́ á kə kwey ŋgwɔ́l mwâ Yúdɛn nûŋ Pafos nə jínə́ nə́ Bar-Yésus, a njúl muud ncidə, *muud micúndə́ á məshɨɨgâ.

⁶ rɨxa pɨrɨŋwɨ́ miwɨ́ mɨdánɨ dánɨ mɨdánɨ nánɨ wáɨ́ nura neméɨ́isáná aŋɨ́ yoɨ́ Peposɨyɨ rɨnɨŋɨ́pimɨ nɨrémoro wɨnɨgɨ́awixɨnɨ. Ámá ayáɨ́ mɨ́kɨ́ ikiŋɨ́ wo —O Judayɨ́ worɨnɨ. Mimónɨ́ wɨ́á rókiamoarɨŋɨ́ worɨnɨ. Xegɨ́ yoɨ́ Ba-Jisasoyɨ wɨ́rɨgɨ́orɨnɨ.

⁷ Bar-Yésus ɛ́nɛ bá ŋgwə́mʉna Serzhus Polus wə́ bwə́ á ŋgə cʉgə. Ŋgwə́mʉna nywáá njúl nə fʉg, nyə á ka jɔ̂w Barnábas bá Sôl nəcé nyə á bə nə məma yéésh nə́ á gwág kɛ́ɛl mə́ Zɛmbî.

⁷ O tɨ́nɨ pɨropenɨsɨ́ apimɨ dánɨ pɨrimiáo —O xegɨ́ yoɨ́ Sejiasɨ Porasorɨnɨ. Dɨŋɨ́ neyírorɨ aumaúmɨ́ inɨŋorɨnɨ. O tɨ́nɨ nɨkumɨxɨnɨrɨ ŋweagɨ́íorɨnɨ. O aŋɨ́ apimɨ ŋweaŋagɨ Banabaso tɨ́nɨ Soro tɨ́nɨ sɨŋwɨ́ e nɨwɨnɨri wáɨ́ urɨmearɨ́ná pɨrimiáo xwɨyɨ́á Gorɨxo nánɨ wáɨ́ rarɨgɨ́ípɨ arɨ́á owimɨnɨrɨ awaúmɨ “Eɨnɨ.” urɨ́agɨ aí

⁸ Njɨ, Elimas mú ŋgə laa bwo, a ŋgə́ yida cɛɛl shwúgʉli ŋgwə́mʉna nə́ a kú *búgʉla. Jínə́ lʉ́ Elimas í kə́ nə́ muud ncidə.

⁸ ayáɨ́ mɨ́kɨ́ ikiŋo —Gɨrikɨyɨ́ wigɨ́ pɨ́né tɨ́nɨ Erimiasoyɨ rɨnɨŋorɨnɨ. O pɨrimiáo Jisasomɨ dɨŋɨ́ mɨwɨkwɨ́ropa oenɨrɨ awaúmɨ xegɨ́ dɨŋɨ́yo dánɨ pɨ́rɨ́ rakímɨnɨrɨ éagɨ aiwɨ

⁹ Sôl, bwə́ jɔ́w nə́ Pwôl yɛ́, mə́ lwánd nə Ŋkɛ̧́ŋkɛ̧̂ Shíshim nə́ cwɔ́ɔ́ músə ka dʉ́g Elimas nə́ figə́-figə́,

⁹ Soro —O xegɨ́ yoɨ́ bɨ Poroyɨ urɨgɨ́orɨnɨ. O kwíyɨ́ Gorɨxoyápɨ ayá wí sɨxɨ́ wínɨŋagɨ nánɨ ayáɨ́ mɨ́kɨ́ ikiŋomɨ rɨxa sɨŋwɨ́ agwɨ́ nɨwɨnárɨrɨ

¹⁰ a mú lás nə nyə nə́: «Yîf! yé mása məkə́ŋ nə məshɨɨgâ ɛ́ga, yé mwân mə Njwû məjamb, yé múúd jɨ́ kú cɛɛl ótʉ́təlí ɛ́ga! Wo ayɔ́wɛ́ ŋgə́lə cɛɛl ntáma jɔ̧jɔ̧ íyuug i Cwámba?

¹⁰ mɨxɨ́ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Oboyá niaíwɨ́nɨŋɨ́ imónɨŋɨ́ roxɨnɨ, ámá wé rónɨŋɨ́ yarɨgɨ́á gɨyɨ́ gɨyo pɨ́rɨ́ urakímɨnɨrɨ yarɨŋoxɨrɨnɨ. Arɨ́kí yapɨ́ wíwapɨyirɨ ɨ́wɨ́ urápɨrɨ néra warɨŋoxɨrɨnɨ. Ámɨnáo nánɨ nepaxɨŋɨ́ rɨnɨŋɨ́pɨ joxɨ anɨŋɨ́ minɨ́ yapɨ́nɨ imorɨréɨnɨ?” nurɨrɨ

¹¹ Wo zə́ dʉ́g ja gaád. Mbwə̂ mə́ Zɛmbî í mə́ bii wo. Wo zə́ fwo bə áncím-ncîm, kú ná dʉ́g mə́ŋkɛnya mə́ jwɔ̂w. Wo é ji ntɔ́ fwámɛ́ fwála.» Pwôl ká nə́mə́ shîn lás ntʉ́nɨ, gúndə́ nə yídʉ́gʉ́ í mú shulə Elimas míshʉ́d, a mú ŋgə lyɛ̧da kʉkʉ̂l ŋgwúd ŋgə sɔ̧́ muud bííg nyə mbwə́d yɛ́.

¹¹ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Agwɨ nionɨ re rɨrarɨŋɨnɨ, ‘Ámɨnáo rɨxa dɨŋɨ́ rɨkɨkayóagɨ nánɨ joxɨ sɨŋwɨ́ nɨsupárɨrɨ sɨ́á obaxɨ́ wíyo sogwɨ́ sɨŋwɨ́ wɨnɨrɨ́ámanɨ.’ rɨrarɨŋɨnɨ.” uráná re eŋɨnigɨnɨ. Agwɨ́ wɨ́ánɨŋɨ́ úrárɨrɨ sɨ́á uyinárɨrɨ éagɨ nánɨ “Ámá go go wéyo ɨ́á nɨnɨxɨrɨrɨ óɨ́ sɨwá ninɨrɨ́enɨŋoɨ?” nɨyaiwirɨ ámá nánɨ pɨ́á emeŋɨnigɨnɨ.

¹² Njɨ ŋgwə́mʉna nyə á dʉ́g sâ í á sɨ̂y nɨ yí, nyə shwal bə mbúgʉla, njɨ́ɨ́gʉ́lá nyə á gwág shú mə́ Cwámba yí í mə́ bií nyə.

¹² E éagɨ pɨrimiáo sɨŋwɨ́ nɨwɨnɨrɨ Jisasomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roŋɨnigɨnɨ. E nerɨ Ámɨnáo nánɨ uréwapɨyarɨgɨ́ípɨ nánɨ ududɨ́ nɨwiga uŋɨnigɨnɨ.

¹³ Pwôl bə́nɔ̂ŋ buud ɔ́ gwooŋg bɛ́ bwə́ mú kəwa byɔ́ɔ́lʉ́d Pafos, kə Pɛrzhe kɔ́ɔ́mb shí á Pamʉfilî. Yuánɛs mú kə béégya nə bwo nûŋ, nyɛ mú nyiŋgə kə Yurʉ́səlɛm.

¹³ Poro tɨ́nɨ nɨkumɨxɨnɨrɨ emearɨgɨ́íwaú tɨ́nɨ Peposɨ pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ nuro sɨpɨxɨ́ womɨ nɨpɨxemoánɨro nɨŋweámáná nuro Pabiria pɨropenɨsɨ́yo aŋɨ́ xegɨ́ yoɨ́ Pega rɨnɨŋɨ́pimɨ iwiékɨ́nɨmeááná nayoaro e dánɨ Jonɨ Mako awaúmɨ pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ ámɨ xegɨ́ axɨ́ Jerusaremɨ nánɨ úagɨ aiwɨ

¹⁴ Bâŋ bwə́ mú tɨ́ Pɛrzhe, ŋgə kə nə́ ndɛɛ́ kə wɔ́ɔ́s Antyósh á Pisidî. Bwə́ mú kə nyíi *mpáánzə́ minjɨ́ɨ́gʉ́lá dɨ́ jwɔ̂w lʉ́ Sábaad, kə ji shí.

¹⁴ Poro tɨ́nɨ Banabaso tɨ́nɨ awaú Pega nɨmúrori Pisidia pɨropenɨsɨ́yo aŋɨ́ xegɨ́ yoɨ́ Adiokɨyɨ rɨnɨŋɨ́pimɨ nɨrémori Sabarɨ́áyo Judayɨ́yá rotú aŋɨ́yo nɨpáwiri éɨ́ ŋweaŋáná

¹⁵ Ja lɔ̧́lə *mbwoomb mə́cɛ̧ɛ̧ nə micilyá mí búúd ɔ mícúndə́ í á shîn yí, otɔ́we ɔ shwóg wâ mpáánzə́ minjɨ́ɨ́gʉ́lá bwə́ mú cɨ nə bwo nə́: «Bwaaŋg, ŋkí bɨ bʉ́sə nə gúl sâ bɨ́ bɨ́ nə ŋkul bándʉlə búúd nə ndɨ́ yí, lásʉ́gá ja gaád.»

¹⁵ ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ bɨ ɨ́á roro wɨ́á rókiamoagɨ́áwa eagɨ́ápimɨ bɨ ɨ́á roro nɨyárɨmáná rotú aŋɨ́ iwámɨ mewegɨ́áwa ámá womɨ awaú éɨ́ ŋweagɨ́íe nánɨ nurowárɨro re urɨgɨ́awixɨnɨ, “Re ureɨ, ‘Negɨ́ nɨrɨxɨ́meá imónɨgɨ́íwagwí, awagwí xwɨyɨ́á eŋɨ́ rɨrémɨxɨ́ neaipaxɨ́ bɨ eŋánáyɨ́, ananɨ nearɨ́piyɨ.’ ureɨ.” urowáráná o nurɨ awaúmɨ axɨ́pɨ e uráná

¹⁶ Pwôl mú tɔ̂w tʉ́təlí, a fʉfə bwo mbwə̂, a músə lás nə́: «Nə bag ɔ́ *Izʉrəyɛ̂l nə bɔɔŋg bwə́ ŋgə́ gwɔ̧́ɔ̧ Zɛmbî wá, bɨ ɔ gwágʉ́lə́ mə.

¹⁶ Poro nɨwiápɨ́nɨmearɨ wé ówaŋɨ́ nuyimáná re urɨŋɨnigɨnɨ, “Gɨ́ Isɨrerɨyɨ́né tɨ́nɨ émáyɨ́ Gorɨxomɨ wáyɨ́ nɨwiro nánɨ nene tɨ́nɨ nawínɨ awí neánɨrane Gorɨxomɨ yayɨ́ wiarɨŋwáyɨ́né tɨ́nɨ arɨ́á nípoyɨ.

¹⁷ Zɛmbî á kúl búúd Izʉrəyɛ̂l jísʉ́ ga nyə a fɛ́ɛ́sh osɔ́ɔ́ŋgʉ́ bʉ́sʉ́. Nyə a sá nə́ kúl búúd jísʉ́ í kə́g bul mpyáánz nûŋ jiya á Igîpten dɨ̂. Nə́ ndɛɛ́ nyə a yîl bwo nûŋ nə mbwə̂ ŋkûl yé.

¹⁷ Ŋwɨ́á Isɨrereneyá arɨ́owéyɨ́ uxɨ́dagɨ́o, o eŋíná negɨ́ arɨ́owamɨ neyírorɨ ayɨ́ aŋɨ́ mɨdáŋɨ́yɨ́ nimónɨro Isipɨyɨ́ aŋɨ́yo ŋweaŋáná oyá dɨŋɨ́ tɨ́nɨ sayá nimóga numáná eŋáná o eŋɨ́ sɨxɨ́ neánɨrɨ emɨmɨ́ nɨwíwapɨya uŋɨ́pimɨ dánɨ aŋɨ́ ayo dánɨ nɨwirɨmeámɨ bɨŋɨnigɨnɨ.

¹⁸ A mú ŋgə jísɔw bwo shí a shwééshá dɨ́ kə wɔ́ɔ́s je kumə mimbû məwûm mə́nɔ̧̂.

¹⁸ Nɨwirɨmeámɨ báná ayɨ́ ámá dɨŋɨ́ meaŋe nemeróná xwiogwɨ́ 40 pwearɨ́ná o ayá nurɨmɨxɨrɨ wé ɨ́á numɨxeánɨ́ɨsáná

¹⁹ A mú jaŋgʉlə ílwoŋ í búúd zaŋgbá shí á Kanaan nə́ ndɛɛ́ a yə ódâ shí nyáŋ tâŋ lʉ́gí

¹⁹ Kenanɨyɨ́ aŋɨ́yo ámá gwɨ́ wɨrɨ́ wɨrí wé wɨ́úmɨ dáŋɨ́ waú apimɨ xwɨrɨ́á nikɨxerɨ xwɨ́á wigɨ́ ŋweagɨ́ápɨ nurápɨrɨ negɨ́ arɨ́owamɨ mɨnɨ wiŋɨnigɨnɨ. Apɨ nɨpɨnɨ yarɨ́ná xwiogwɨ́ 450 pweŋɨnigɨnɨ.

²⁰ shú mímbû kúnə́-kúnə mitəd minɔ̧̂ nə məwûm mə́tɔ́ɔn.

²⁰ Gorɨxo e nɨwiíɨsáná oyá dɨŋɨ́ tɨ́nɨ ámá wa anɨwá nimónayiro wɨ́á rókiamoagɨ́ Samueroyɨ rɨnɨŋo tɨ́ŋíná nánɨ nɨmeŋweága nɨbɨ́asáná

²¹ Ja jɔɔŋgʉ̂ bwo mú jɨɨ nə́ bwə́ bə́g nə wáŋ njwú-buud. Zɛmbî mú yə bwo Sawul mwân mə Kís a njúl mbyágá á bɛɛnd mə́ Bəŋzhamɛ̧̂. Sawul mú jwú nə bwo tâŋ mimbû məwûm mə́nɔ̧̂.

²¹ negɨ́ arɨ́owa Gorɨxomɨ re urɨgɨ́awixɨnɨ, ‘Mɨxɨ́ ináyɨ́ neameŋweanɨ nánɨ neaimónarɨnɨ.’ uráná o Kisomɨ xewaxo, Soromɨ —O xiáwo írɨŋo Bejɨmanoyáorɨnɨ. Omɨ mɨxɨ́ ináyɨ́ nánɨ urɨ́peááná o numeŋwearɨ́ná xwiogwɨ́ ámɨ 40 pweŋɨnigɨnɨ.

²² Zɛmbî mú yîl nyə, a mú tə̂l bwo *Dávid njwú-buud. Dávid wɔɔŋg wə́ Zɛmbî nyə á bwiiŋg lâŋ yé nə́: “Mə mə́ dʉ́g nə́ Dávid mwân mə Yése jisə muud mə́ kwaga nə tə́dʉ́gá wâm yɛ́, nyə wə́ mə bá dʉ sá sâ jɛ̂sh mə́ bá dʉ jɨɨ nə́ a sáág yí.”

²² Gorɨxo omɨ surɨ́má nimɨxɨrɨ ámɨ Depito xamɨŋo mɨxɨ́ ináyɨ́ nimónɨrɨ oumeŋweanɨrɨ imɨxɨŋo nánɨ woákɨ́kɨ́ nerɨ re nearɨŋɨnigɨnɨ, ‘Jesiomɨ xewaxo Depito ámá nionɨ dɨŋɨ́ uŋwɨrárɨpaxɨ́ wo imónɨŋagɨ wɨnɨŋáorɨnɨ. Nionɨ nimónarɨŋɨ́ nɨpɨnɨ xɨxenɨ enɨ́orɨnɨ.’ nearɨŋɨnigɨnɨ.

²³ Nyə́dɨ́ mpwoŋ buud dɨ́ wə́ Zɛmbî nyə a lwándʉ́lə́ mpu yé, a wééshʉli Yésus cʉgye buud á Izʉrəyɛ̂l yɛ́.

²³ O ‘Depitoyá ɨ́wiárɨ́awéyɨ́ wo Isɨrerɨyo yeáyɨ́ uyimɨxemeanɨ́a nánɨ oimɨxɨmɨnɨ.’ nɨyaiwirɨ negɨ́ arɨ́owamɨ sɨ́mɨmaŋɨ́yo dánɨ urɨŋɨ́pa xɨxenɨ nerɨ ámá Jisasoyɨ rɨnɨŋo imɨxɨŋɨ́rɨnɨ.

²⁴ Shúshwóógʉ́ nə́ cʉgye wɔɔŋg zə́g, Yuánɛs nyə a zə jɨ́ɨ́gʉli kúl búúd Izʉrəyɛ̂l jɛ̂sh nduwán tâŋ yuug nə́ bwə́ mə́ cɛ́nd mítə́dʉ́gá.

²⁴ O sɨnɨ ámáyo piaumɨmɨ́ mɨwinɨŋáná Jono xámɨ Isɨrerɨyo nɨyonɨ wáɨ́ nemerɨ ‘Segɨ́ ɨ́wɨ́ yarɨgɨ́ápɨ rɨ́wɨ́mɨnɨ mamóáná wayɨ́ seameaimɨ́ɨnɨ.’ nurɨmerɨ

²⁵ Ja Yuánɛs wɔɔŋgʉ̂ nyə á ŋgə shínal sáal dɛ́ yí, nyə á ŋgə cɨ nə buud nə́: “Bɨ́ ŋgə ná tə́dʉga nə mə wə́ zə? Mə cugɛ́ múúd bɨ́ ŋgə́ tə́dʉga nə́ mə́ jísə́ yɛ́. Njɨ, ŋgwɔ́l múúd zag mə́dɨ́ mpʉ́sə. Mə ampíyáyɛ́ nə́ mə cínyʉg nyə mikwoolú mí mə́ŋgwub məkuúd.”

²⁵ rɨxa Gorɨxo e éwɨnɨgɨnɨrɨ wimɨxɨyiŋɨ́pɨ yoparɨ́pɨ urɨmɨ́ánɨrɨ nerɨ́ná re rayiŋɨ́rɨnɨ, ‘Seyɨ́né nionɨ nánɨ “Gorɨnɨ.” yaiwiarɨŋoɨ? Seyɨ́né wenɨŋɨ́ nerɨ nɨŋweagɨ́onɨmanɨ. E nerɨ aí arɨ́á nípoyɨ. Ámá nionɨyá rɨ́wɨ́yo bɨnɨ́o nionɨ aga seáyɨ e nɨmúroŋo eŋagɨ nánɨ xegɨ́ sɨkwɨ́ sú gwɨ́ wíkweaipaxɨ́ mimónɨŋɨnɨ.’ rayiŋɨ́rɨnɨ.

²⁶ Bwááŋg bɛ̂sh, tɔɔ mpwoŋ buud mə́ *Abʉraham tɔɔ bɨ́ bɔɔŋg bɨ́ ŋgə́ gwɔ̧́ɔ̧ Zɛmbî wá, shé wə́ Zɛmbî nyə á ntɨ kɛ́ɛl á cʉg dɔɔŋg wá.

²⁶ Gɨ́ nɨrɨxɨ́meá imónɨgɨ́áyɨ́né, Ebɨrɨ́amoyá ɨ́wiárɨ́awéyɨ́né tɨ́nɨ émá Gorɨxomɨ wáyɨ́ nɨwiro nánɨ ayɨ́ tɨ́nɨ re awí eánɨgɨ́áyɨ́né tɨ́nɨ rɨpɨ osearɨmɨnɨ. Xwɨyɨ́á ámáyo yeáyɨ́ uyimɨxemeapaxo nánɨpɨ nɨnenenɨ arɨ́á wianɨ nánɨ Gorɨxo rɨxa urowárénapɨŋɨ́rɨnɨ.

²⁷ Buud ɔ́ Yurʉ́səlɛm bɛ̂sh nə otɔ́we ɔ shwóg báŋ bwə́ á shígɛ́ mpu Yésus. Bwə́ á yida cɛ̧ɛ̧lə nyə shwɨy. Ntɔ́, bwə́ á sá nə́ iciyá í búúd ɔ mícúndə́ shé mə́ dʉ lɔ̧́ ósábaad bɛ̂sh dɨ́ yí í bwə́mag.

²⁷ Ámá Jerusaremɨ ŋweagɨ́áyɨ́ tɨ́nɨ wigɨ́ mebá nimónɨro umeŋweagɨ́áwa tɨ́nɨ omɨ ayɨ́ orɨ́anɨrɨ mí mɨwómɨxɨpa ero eŋíná dánɨ wɨ́á rókiamoagɨ́áwa o nánɨ nɨrɨrɨ rɨ́wamɨŋɨ́ eagɨ́ápɨ —Apɨ Sabarɨ́á ayɨ́ ayo dánɨ ɨ́á roarɨgɨ́ápɨrɨnɨ. Apɨ mɨ́kɨ́ nánɨ dɨŋɨ́ mɨmó surɨ́má ɨ́á nɨroro nánɨ ‘Ayɨ́ o nánɨ rɨ́a rɨnɨnɨ?’ mɨyaiwipa ero néɨ́asáná wɨ́á rókiamoagɨ́á awa nɨrɨro eagɨ́ápɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ omɨ wikárɨgɨ́awixɨnɨ. Wɨ́á rókiamoagɨ́á awa nɨrɨro eagɨ́ápɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ nɨwikárɨróná ‘Sɨpíoxɨrɨnɨ.’ nurɨro xwɨyɨ́á umeárɨgɨ́awixɨnɨ.

²⁸ Tɛɛm bə nda bwə́ á shígɛ́ kwey nyə nə məbɛ̧ɛ̧́ nə́ a yə́g nə́, bâŋ bwə́ á cɨ nə Pilât nə́ a gwúg nyə.

²⁸ E nemowa nɨmeámɨ nuro omɨ xwɨyɨ́á numearɨrɨ pɨkipaxɨ́ imónɨŋɨ́ bɨ nánɨ pɨ́á nɨmegɨnɨrɨ aiwɨ gapɨmanɨ́ Pairatomɨ ‘Pɨkoɨ.’ urɨgɨ́awixɨnɨ.

²⁹ Nə́mə́ njɨ bwə́ á shîn sá isâ byɛ̂sh í á bə cilyá Kálaad Zɛmbî dɨ́ shú dɛ́ dɨ́ yí, bwə́ á shul yîl nyə lɨ́ɨ́d bwə́ kə wá nyə shwóŋʉd.

²⁹ Omɨ nɨpɨkiróná wɨ́á rókiamoagɨ́áwa o nánɨ nɨrɨro eagɨ́á nɨpɨnɨ xɨxenɨ nɨwimáná eŋáná wa yoxáɨ́pámɨ dánɨ nɨyoámɨ nɨwepɨ́nɨro xwárɨpáyo weyárɨ́agɨ́a aiwɨ re eŋɨnigɨnɨ.

³⁰ Njɨ, Zɛmbî nyə a gwûmʉshi nyə.

³⁰ Gorɨxoyá dɨŋɨ́ tɨ́nɨ xwárɨpáyo dánɨ ámɨ wiápɨ́nɨmeaŋɨnigɨnɨ.

³¹ Nyə a lwóya nyúúl məlú məlú, buud bə́nɔ́ŋ bwə́ á zhu Galilê bád kə Yurʉ́səlɛm wá bwə́ á ŋgə dʉ́g nyə. Buud bɔɔŋg wə́ bwə́ músə́ owúshinɛd bɛ́ kúl búúd jɛ̂sh dɨ̂.

³¹ Nɨwiápɨ́nɨmeámáná sɨ́á ayá wí ámá Gariri pɨropenɨsɨ́yo dánɨ o tɨ́nɨ nawínɨ Jerusaremɨ nánɨ bɨgɨ́áyo sɨŋánɨ wimónayiŋɨnigɨnɨ. Ayɨnánɨ sɨŋánɨ wimónayiŋɨ́yɨ́ negɨ́ Isɨrerɨyɨ́ imónɨŋɨ́yo áwaŋɨ́ urɨmepɨ́rɨ nánɨ imónɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ.

³² Jɔ̧jɔ̧ kɛ́ɛl dɔɔŋg nə́mə́ wə́ sə́ ŋgə́ bwiiŋg bɨ́ yí, ŋkaagə́ Zɛmbî nyə a kaag odâ yí.

³² — ausente —

³³ Zɛmbî nyə a sá nə́ ŋkaagə́ nyɔɔŋg í zə́g bwəma nə sə́ bwân gwúmʉ́shílə nyə á gwûmʉshi Yésus yí. Sâ jɔɔŋg wə́ jísə́ cilyá Sôm ábɛɛ̂ dɨ́ yí, nə́: “Wo jɨ mwân waamə́, mə mə́ byâ wo múús”.

³³ — ausente —

³⁴ Jɨ́ ntɔ́. Zɛmbî nyə a gwûmʉshi nyə ákandʉg, a kú ná bá kwo bwo. Ntɔ́ wə́ nyə á cɨ yɛ́, nə́: “Mə bá yə bɨ́ jɔ̧jɔ̧ ísâ mə á kaag Dávid yí, məŋkaagə́ mə́ cúgɛ́ nə ŋkul salan má”.

³⁴ Nene dɨŋɨ́ re yaiwianɨ́wá nánɨ ‘O Gorɨxoyá dɨŋɨ́ tɨ́nɨ wiápɨ́nɨmeáɨ́yɨ́ nánɨ ámɨ nɨperɨ wí pɨyɨ́ epaxɨ́ menɨnɨ.’ yaiwianɨ́wá nánɨ Bɨkwɨ́yo nɨrɨnɨrɨ eánɨŋɨ́pa Gorɨxo re urɨŋɨ́rɨnɨ, ‘Depitomɨ sɨ́mɨmaŋɨ́yo dánɨ nurɨrɨ́ná “Ayá nɨrɨrɨmɨxɨrɨ píránɨŋɨ́ siimɨ́árɨnɨ.” urɨŋápɨ joxɨ enɨ axɨ́pɨ nɨsiimɨ́árɨnɨ.’ urɨŋɨ́rɨnɨ.

³⁵ Gwə́ nə́mə́ wə́ á ŋgə́ báásʉlə gúl kʉ́kʉ́l cilyá dɨ́ nə́: “Wo abʉ́lɛ́ bɨ́d nə́ jɔ̧jɔ̧ sɔ́ɔl məsáal wô kə́g bwo shwóŋʉd”.

³⁵ Ayɨnánɨ o nánɨ Bɨkwɨ́ Samɨyo soŋɨ́ ámɨ bimɨ Depito re rɨŋɨ́rɨnɨ, ‘Gorɨxoxɨ ámá e wiíwɨnɨgɨnɨrɨ urɨŋɨ́pɨ anɨŋɨ́ minɨ́ xɨ́darɨŋo joxɨ xwárɨpáyo dánɨ xe pɨyɨ́ oenɨrɨ sɨŋwɨ́ wɨnɨrɨ́á menɨnɨ.’ rɨŋɨ́rɨnɨ.

³⁶ Dávid nywáá nyə a shí sá mítə́dʉ́gá mí Zɛmbî fwála dɛ́d. A mú yə, a dɔw nə osɔ́ɔ́ŋgʉ́ bɛ́, a bwo.

³⁶ Depito imónɨŋɨ́pɨ nánɨ nene nɨjɨ́árɨnɨ. O Gorɨxo e éwɨnɨgɨnɨrɨ wimónarɨŋɨ́pɨ néra núɨsáná péáná negɨ́ arɨ́owa xwɨ́á weyárɨnɨŋɨ́yo weyáráná pɨyɨ́ eŋɨnigɨnɨ.

³⁷ Njɨ, nyɔɔŋg Zɛmbî nyə a gwûmʉshi yɛ́ nywáá nyə a shígɛ́ bwo.

³⁷ E nerɨ aí ámá Gorɨxoyá dɨŋɨ́ tɨ́nɨ wiápɨ́nɨmeaŋo wí pɨyɨ́ meŋɨnigɨnɨ.

³⁸ Bwaaŋg bɨ mə́ jəlá nə mpu ntɔ́ nə́ nyə wə́ mə́ sá nə́ bɨ gwágʉ́g kɛ́ɛl ijuugá í *mísə́m mín. Məcɛ̧ɛ̧ mə́ Moyîz bɨ́ á dʉ bɛ̧ má mə́ á shígɛ́ sá nə́ bɨ ŋgə́g nə bə otʉ́təlî.

³⁸ Ayɨnánɨ gɨ́ nɨrɨxɨ́meá imónɨgɨ́áyɨ́né, yawawi seararɨgwɨ́ípɨ nánɨ xɨxenɨ nɨjɨ́á re imónɨ́poyɨ. Jisaso eŋɨ́pimɨ dánɨ Gorɨxo negɨ́ ɨ́wɨ́ yarɨŋwápɨ yokwarɨmɨ́ neaiipaxɨ́rɨnɨ.

³⁹ Njɨ Yésus wə́ jísə́ nə́ muud yɛ̂sh mə́ búgʉ́lá nyə yɛ́, a bə tʉ́təlí ncindî nə ncindî.

³⁹ Ɨ́wɨ́ yarɨŋwá ŋwɨ́ ikaxɨ́ Moseso nɨrɨrɨ eaŋɨ́pɨ xɨ́darɨŋwápimɨ dánɨ yokwarɨmɨ́ neaiipaxɨ́ mimónɨŋɨ́pɨ Jisasomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́rówá gene gene xegɨ́ xewaxo neaiiŋɨ́pimɨ dánɨ ananɨ yokwarɨmɨ́ neaiirɨ gwɨ́nɨŋɨ́ neajinɨŋɨ́pɨ neaíkweawárɨrɨ epaxɨ́rɨnɨ.

⁴⁰ Bɨ ɔ́ bɛy nə́ sâ búúd ɔ mícúndə́ bwə́ á cɨ yí, í bwə́mag nə bɨ̂. Bwə́ á cɨ nə́:

⁴⁰ — ausente —

⁴¹ Bɨ́ buud ɔ mpyóŋ, dʉgá,

⁴¹ — ausente —

⁴² Ja Pwôl bá Barnábas bwə́ á cúwo tɔ́ɔ́n yí, búúd bwə́ á jəgʉla nə bwo nə́ bwə́ bâg kwo zə bwiiŋg bwo lâŋ ŋgwúd nɨ Sábaad mə bá bɛ̧ yɛ́.

⁴² Poro tɨ́nɨ Banabaso tɨ́nɨ e nura numowaú peyearɨ́ná ámá arɨ́á wíɨ́áyɨ́ rɨxɨŋɨ́ re urayigɨ́awixɨnɨ, “Awagwí ámɨ Sabarɨ́á wɨ́omɨ dánɨ xwɨyɨ́á agwɨ neararɨgɨ́ípɨ axɨ́pɨ ananɨ nearéwapɨyipɨsɨ́íranɨ?” urayigɨ́awixɨnɨ.

⁴³ Ja buud bwə́ á bwɨ́lya yí, fwámɛ́ bímbí lʉ́ *Oyúdɛn nə bɔ́ɔ́l búúd bwə́ á wá milâm mísɔɔn wáŋ dɨ́ wá bwə́ á bɛ̧ Pwôl bá Barnábas bə́nɔ̂ŋ kə ŋgə lésha. Pwôl bá Barnábas bwə́ mú ŋgə wá bwo ŋkul mílámʉ́d nə́ bwə́ wág icʉg byáŋ mpaam mə́ Zɛmbî dɨ̂.

⁴³ E nemáná rɨxa rotú aŋɨ́ tɨ́ŋɨ́ e pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ amɨ amɨ numiamoróná Judayɨ́ obaxɨ́ wí tɨ́nɨ émáyɨ́ Gorɨxomɨ wáyɨ́ nɨwiro nánɨ Judayɨ́nɨŋɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́ wí tɨ́nɨ Poromɨ tɨ́nɨ Banabasomɨ tɨ́nɨ númɨ warɨŋagɨ́a awaú ámɨ nura nuríná eŋɨ́ rɨrémɨxɨ́ nɨwiri re urɨgɨ́isixɨnɨ, “Seyɨ́né Gorɨxo wá nɨneawianɨrɨ neaiiŋɨ́pɨ ɨ́á nɨxɨrɨro ŋweáɨ́rɨxɨnɨ.” urɨgɨ́isixɨnɨ.

⁴⁴ Sábaad nyə á bɛ̧ yɛ́, buud bwə́ á zə sɛɛŋgya je bə buud ɔ ŋgwə́la bɛ̂sh nə́ bwə́ zə́ gwágʉlə kɛ́ɛl mə Cwámba.

⁴⁴ Sabarɨ́á wo rɨxa parɨmóáná ámá aŋɨ́ apimɨ ŋweáyɨ́ nápɨ xwɨyɨ́á Gorɨxoyápɨ arɨ́á wianɨro nánɨ awí eánɨgɨ́á aí

⁴⁵ Nda bɔ́ɔ́l Oyúdɛn bwə́ á dʉ́g bímbí lʉ́ ncúlyá buud bɔɔŋg nə́, bwə́ á ka zə mpii Pwôl bá Barnábas váál áwuwagʉwə̂, bwə́ mú ŋgə shwána bwo, ŋgə lwîy bwo.

⁴⁵ ámá ayá wí awaú rarɨgɨ́ípɨ arɨ́á wianɨro nánɨ epɨ́royɨ́ yarɨŋagɨ́a Judayɨ́ sɨŋwɨ́ e nɨwɨnɨro sɨpí dɨŋɨ́ bɨ onɨmiápɨ mɨwiaiwí ayá wí nɨwiaiwiro nánɨ Poro uréwapɨyarɨŋɨ́pɨ pɨ́rɨpɨ́rɨ́ ero ikayɨ́wɨ́ umearɨro egɨ́awixɨnɨ.

⁴⁶ Pwôl bá Barnábas bwə́ mú mpu jaaw bwo kú nə ifwaas nə́: «Í á jəla nə́ bɨ wə́ tɛ́ɛ́dʉ́g gwág Milə́sʉ́ mí Zɛmbî. Nda bɨ́ bâŋ mə́ ka ban myo nə́, bɨ mə́ lwágʉlə nə́ bɨ ampíyáyɛ́ nə cʉg á kandʉgə kandʉgə. Ntɔ́, sə́ bâŋ mə zə́ lésha nə ikúl í cúgɛ́ Oyúdɛn yí.

⁴⁶ E yarɨŋagɨ́a aí Poro tɨ́nɨ Banabaso tɨ́nɨ ayá igigɨ́ bɨ mɨwinɨ́ re urɨgɨ́isixɨnɨ, “Yawawi aga xwɨyɨ́á rɨpɨ yegɨ́ Judayɨ́né nɨseamúrorai émáyo xámɨ urɨpaxɨ́ meŋagɨ nánɨ seyɨ́né xámɨ seararɨŋwiɨ. E nerɨ aí xwɨyɨ́á rɨpɨ arɨ́á mɨyeaí aríkwɨ́kwɨ́ neróná seyɨ́né áwaŋɨ́ rénɨŋɨ́ nɨyearɨro yarɨŋoɨ, ‘Dɨŋɨ́ nɨyɨmɨŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨ meapaxɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́ tɨ́nɨ xɨxenɨ mimónɨŋwɨnɨ.’ Áwaŋɨ́ énɨŋɨ́ nɨyearɨro yarɨŋagɨ́a nánɨ agwɨ yawawi seyɨ́né pɨ́nɨ nɨseawiárɨmɨ émáyo uréwapɨyanɨrai warɨŋwiɨ.

⁴⁷ Nəcé Cwámba nyə á cɨ nə sə́ nə́: “Mə mə́ tə́l wo nə́ wo bə́g məŋkɛnya mâ ilwoŋ, nə́ wo kə́g nə cʉg kə wɔ́ɔ́s íjumə í shíd”.»

⁴⁷ Ayɨ́ rɨpɨ nánɨrɨnɨ. Ámɨnáo sekaxɨ́ nearɨŋɨ́ rɨpɨ ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́yo re eánɨnɨ, ‘Gorɨxonɨ joxɨ émáyo uyɨ́wɨ́nɨŋɨ́ wɨ́á wókímɨxɨrɨ́a nánɨ rɨŋwɨrárɨ́árɨnɨ. Joxɨ nionɨ nánɨ urɨrɨ́ápimɨ dánɨ ámá xwɨ́á nɨrímɨnɨ gɨmɨ ŋweagɨ́áyo yeáyɨ́ uyimɨxemeámɨ́a nánɨ e oimónɨrɨ rɨrowárɨ́árɨnɨ.’ Gorɨxo e nɨnearɨrɨ́ná yawawi nánɨ enɨ́nɨŋɨ́ rɨŋɨ́ eŋagɨ nánɨ émáyo uranɨrai warɨŋwiɨ.” urɨgɨ́isixɨnɨ.

⁴⁸ Njɨ ikûl ishús í á gwág ntʉ́nɨ yí, bwə́ á bul bə nə məshusʉg bwə́ ŋgə́ ságʉsə kɛ́ɛl mə Cwámba. Bɔɔŋg bwə́ á bə fééshá nə́ bwə́ dʉ́gʉ́g cʉg á kandʉgə kandʉgə wá bwə́ mú bə óbúgʉla.

⁴⁸ E urarɨŋagɨ́i émáyɨ́ arɨ́á nɨwiróná dɨŋɨ́ niɨ́á nɨwinɨrɨ xwɨyɨ́á Ámɨnáoyápɨ naŋɨ́ e rɨnarɨŋagɨ nánɨ re rɨnɨgɨ́awixɨnɨ, “Apɨ seáyɨ e imónɨnɨ.” nɨrɨnɨro ámá Gorɨxo dɨŋɨ́ eyíroárɨŋɨ́yɨ́ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́rogɨ́awixɨnɨ.

⁴⁹ Kɛ́ɛl mə Cwámba í á kyey lɔɔm wɔɔŋg wɛ̂sh.

⁴⁹ Xwɨyɨ́á Ámɨnáoyápɨ aŋɨ́ apɨ tɨ́ŋɨ́ e nɨmɨnɨ rɨnárɨmearɨ́ná

⁵⁰ Oyúdɛn bwə́ á ka shwambʉlə fwámɛ́ búdá ɔ́ lɔɔm bwə́ á dʉ gwɔ̧́ɔ̧ Zɛmbî wá. Bwə́ mú zə lwágʉlə Pwôl bá Barnábas cúwʉ́lí nə́ ndɛɛ́ bwə́ wáámb bwo kə ntɔ̧ mínjɨ mí shí nyáŋ.

⁵⁰ Judayɨ́ re egɨ́awixɨnɨ. Apɨxɨ́ seáyɨ e imónɨgɨ́á ayɨ́ tɨ́nɨ rotú ŋweaarɨgɨ́iwámɨ tɨ́nɨ aŋɨ́ apimɨ seáyɨ e nimónɨro meŋweagɨ́áwamɨ tɨ́nɨ sɨ́mírírɨ́ wíagɨ́a ayɨ́ Poromɨ tɨ́nɨ Banabasomɨ tɨ́nɨ sɨpí nɨwikárɨro wigɨ́ tɨ́ŋɨ́ e dánɨ mɨxɨ́ xɨ́dowárɨgɨ́awixɨnɨ.

⁵¹ Pwôl bá Barnábas bwə́ mú kudə fumbyá mə́kuú máŋʉ́d shú dáŋ, báá bwə́ mú kə Ikóniyum.

⁵¹ Wigɨ́ tɨ́ŋɨ́ e dánɨ mɨxɨ́ xɨ́dowárɨ́agɨ́a awaú “Nene sɨpínɨ wikárarɨŋwaénerɨ́anɨ?” oyaiwinɨ́poyɨnɨrɨ egɨ́ sɨkwɨ́yo xwɨ́á sikɨ́ xénɨŋɨ́pɨ pɨ́rɨ́ wiaíkímɨ́ nɨyárɨmɨ aŋɨ́ yoɨ́ Aikoniamɨyɨ rɨnɨŋɨ́pimɨ nánɨ ugɨ́isixɨnɨ.

⁵² *Ompwíín bwə́ mú lʉ́g lwándʉ́lá nə məshusʉg nə Ŋkɛ̧́ŋkɛ̧̂ Shíshim nə́ cwɔ́ɔ́.|src="Paul1-BW.tif" size="span" copy="Wycliffe Bible Translators Inc." ref="Misɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ 13:52"

⁵² E nerɨ aí aŋɨ́ apimɨ dánɨ Jisasomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́roro uxɨ́darɨgɨ́áyɨ́ yayɨ́ bɨ onɨmiápɨ mɨwinɨ́ yayɨ́ seáyɨmɨ dánɨ niga uro kwíyɨ́ Gorɨxoyápɨ ayá wí sɨxɨ́ wínɨŋɨ́pimɨ dánɨ eŋɨ́ neága uro néra wagɨ́árɨnɨ.

Atos 13

Atalhos do teclado

Ler em outra tradução

Comparar com outra