1 Coríntios 9

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Má adru ꞌbá drị̃lẹ́mgbọ trũ ị́jọ́ mání lẽlé rĩ ngajó la ku yã? Má adru ụ̃pị́gọ́ŋá ku yã? Ándre Úpí ãmadrị́ Yẹ́sụ̃ ꞌi áma mịfị́ sĩ ku yã? Ĩmi adru ꞌbá mání ũfũlé ãzị́ Úpí ꞌbã ngalé ị́jọ́ mání ũlũlé rĩ sĩ rĩ kí ku yã?
1 Não sou eu livre? Não sou apóstolo? Não vi Jesus nosso Senhor? Não sois vós minha obra no Senhor?
2 Ádrĩ táni adru agá ụ̃pị́gọ́ŋá ru ꞌbá ãzí ꞌbã ãni ku, ma ĩmi ãni, ãꞌdusĩku ĩmi drị́mvụ́ mádrị́ mání sĩ adrujó ụ̃pị́gọ́ŋá Úpí agá rĩ kî.
2 Se para outros não sou apóstolo, ao menos para vós o sou, porque vós sois no Senhor o selo do meu apostolado.
3 ꞌDĩ ị́jọ́ mání umvilé ꞌbá ị́jọ́ lịlépi áma drị̃ gá ꞌdĩ ꞌbã áni rĩ kî.
3 Esta é a minha defesa contra os que me denigrem.
4 Ãmã drị̃lẹ́mgbọ cí sĩ ãmaní ãkónã fẽjó najó ãzíla ãko fẽjó mvụjó la ku yã?
4 Não temos nós porventura o direito de comer e beber?
5 Ãmã drị̃lẹ́mgbọ vâ cí sĩ ũkú ãꞌị̃táŋá agá ꞌdĩ kí ꞌdụjó acị́jó ãma abe, cécé ꞌbá ụ̃pị́gọ́ŋá ru rĩ ꞌbã ãzí ꞌbã kí idélé rĩ ꞌbã áni, ãzíla Úpí ꞌbã ádrị́pịka kí ãzíla Kéfã abe ku yã?
5 Acaso não temos nós direito de deixar que nos acompanhe uma mulher irmã, a exemplo dos outros apóstolos e dos irmãos do Senhor e de Cefas?
6 Ĩꞌdi lú ãma Bãrãnábã be ãzị́ ngalépi sĩ uꞌájó ídri rĩ kí yã?
6 Ou só eu e Barnabé não temos direito de deixar o trabalho?
7 ꞌBá adrulépi ãsĩkárĩ rú ru ũfẽlépi cénĩ-cénĩ rĩ ãꞌdi ꞌi? ꞌBá zãbíbũ ámvụ́ salépi na ãka la ku rĩ ãꞌdi ꞌi? ꞌBá ãnãkpá ucélépi lé la mvụlépi ku rĩ ãꞌdi ꞌi?
7 Quem, jamais, vai à guerra à sua custa? Quem planta uma vinha e não come do seu fruto? Quem apascenta um rebanho e não se alimenta do leite do rebanho?
8 Ị́jọ́ mání jọlé ꞌdĩ ĩꞌdi ị́jọ́ ꞌbá ꞌbá rĩ ꞌi yã? Ãzị́táŋá jọ vâ ị́jọ́ ãlu ꞌdĩ vúŋá ku yã?
8 Trata-se, acaso, de simples norma entre os homens? Ou a lei não diz também o mesmo?
9 Ãꞌdusĩku úsĩ ãzị́táŋá Mụ́sã drị̂ agá, “Mí umbé mánị̃gọ́ ãná tulépi rĩ ꞌbã tị cí ĩꞌdi atrịjó ãná naŋá gá ku.” Ị́jọ́ Ãdróŋá ꞌbã ásị́ ꞌbãjó ãmbógó rĩ mánị̃gọ́ ꞌi yã?
9 Na Lei de Moisés está escrito: Não atarás a boca ao boi que debulha {Dt 25,4}. Acaso Deus tem dó dos bois?
10 Ãndá-ãndá ru jọ ị́jọ́ ꞌdĩ ãmanî, adru ꞌdĩ ꞌbã áni ku yã? Wõyí, úsĩ ị́jọ́ ꞌdĩ ãmaní ãꞌdusĩku ꞌbá ámvụ́ sõlépi rĩ la ámvụ́ sõ ãzíla ꞌbá ãná colépi rĩ la ãná co, kí ị́jọ́ ꞌdĩ idé íni la kí ásị́ ꞌbã alejó la naŋá gá ĩndĩ.
10 Não é, na realidade, em atenção a nós que ele diz isto? Sim! É por nós que está escrito. Quem trabalha deve trabalhar com esperança e igualmente quem debulha deve debulhar com esperança de receber a sua parte.
11 Ãdrĩ ũri Úríndí drị́ gá rĩ rĩ ĩmi drĩdríŋĩ gá, ĩꞌdi ĩminí adru ambamba ãdrĩ ãko ãmã ãzã kojó rĩ kí ịsụ́ ĩmi rụ́ ꞌdâ rĩ gá?
11 Se entre vós semeamos bens espirituais, será, porventura, demasiada exigência colhermos de vossos bens materiais?
12 ꞌBá ãzí rĩ drĩ kí dó drị̃lẹ́mgbọ ịsụ́ ĩmi kí ãtị̃jó rĩ sĩ, ãma icó dó ịsụ́lé la ndẽ ꞌdĩ rá rĩ gá ku yã?
12 Se outros se arrogam este direito sobre vós, não o temos muito mais? Entretanto, não temos feito uso deste direito: sofremos tudo para não pôr obstáculo algum ao Evangelho de Cristo.
13 Ĩnị̃ ku yã, ꞌbá ãzị́ ngalépi jó Ãdróŋá drị̂ agá rĩ kí ãkónã ĩꞌbadrị́ gá rĩ ịsụ́ ala gá ꞌdãá, ãzíla ꞌbá ãzị́ ngalépi ãlĩtárĩ gá rĩ kí ãko fẽlé ídétáŋá ru ãlĩtárĩ gá ꞌdãá rĩ kí ãzí ịsụ́ rĩ gá ku yã?
13 Não sabeis que os ministros do culto vivem do culto, e que os que servem ao altar participam do altar?
14 Gẹ̃rị̃ ãlu ꞌdĩ ꞌbã vúŋá sĩ, Úpí azị ꞌbá ị́jọ́ mgbã rĩ ũlũlépi rĩ ꞌbã ịsụ́ kí ãko ĩꞌbadrị̂ kí ị́jọ́ mgbã ĩꞌbã kí ũlũlé rĩ sĩ.
14 Assim também ordenou o Senhor que os que anunciam o Evangelho vivam do Evangelho.
15 Wó áma ãmgbã má ayú drị̃lẹ́mgbọ sĩ ị́jọ́ ꞌdĩ kí idéjó ku. Ásĩ wárãgã ꞌdĩ adru ma dó sĩ ásị́ ꞌbã ĩmi idé ị́jọ́ ꞌdĩ kí mání la ku. Mâ drãjó rá rĩ ĩꞌdi múké ndẽ ꞌbá ãzí ní drị̃lẹ́mgbọ mádrị́ mání sĩ áma ũnũjó ị́jọ́ ũlũjó ĩsá ru rĩ ujajó ãzị̂ kóru rĩ rá.
15 Mas não tenho usado de nenhum desses direitos; e nem escrevo isto para reclamá-los. Preferiria morrer a... Mas ninguém me tirará este título de glória.
16 Má icó áma ịpị́lé mání ị́jọ́ mgbã rĩ ũlũjó rĩ sĩ ku, ãꞌdusĩku úfẽ mání ãzị́táŋá sĩ ị́jọ́ ũlũjó. Cãndí mádrị́ ádrĩ ị́jọ́ mgbã rĩ ũlũ ku rĩ gá.
16 Anunciar o Evangelho não é glória para mim; é uma obrigação que se me impõe. Ai de mim, se eu não anunciar o Evangelho!
17 Ádrĩ ũlũ la ĩsá ru ma ũyá ịsụ́, drĩ adru ĩsá ru ku, ma íni la ãzị́ mgbã fẽlé mádrị́ rĩ nga.
17 Se o fizesse de minha iniciativa, mereceria recompensa. Se o faço independentemente de minha vontade, é uma missão que me foi imposta.
18 Ũyá mádrị́ rĩ dó ãꞌdu? Bãsĩ gápi ꞌdĩ, mání ị́jọ́ mgbã rĩ ũlũ agá ꞌdâ, ma ĩꞌdi fẽ ĩsá ru ãjẹ̃ kóru, má ayú dó sĩ ũkpó mádrị̂ kí mání ũlũjó la rĩ sĩ ku.
18 Então em que consiste a minha recompensa? Em que, na pregação do Evangelho, o anuncio gratuitamente, sem usar do direito que esta pregação me confere.
19 Ádrĩ táni adru agá drị̃lẹ́mgbọ trũ ãzíla adrujó ꞌbá ãzí pálé gá ku, áꞌbã ma adrujó ãtíꞌbó ru ꞌbá pírí ꞌbanî sĩ ꞌbá kí aséjó ũꞌbí ru drĩ icó rá.
19 Embora livre de sujeição de qualquer pessoa, eu me fiz servo de todos para ganhar o maior número possível.
20 Ádrĩ fi ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ kí drĩdríŋĩ gá, ma acá Yãhụ́dị̃ rú ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ kí aséjó. ꞌBá ãzị́táŋá pálé gá ꞌdĩ kí abe, ma acá ꞌbá ãzị́táŋá pálé gá ꞌdĩ kí áni, táni áma ãmgbã rĩ ꞌbá adrujó ãzị́táŋá pálé gá ku tí sĩ ꞌbá ãzị́táŋá pálé gá ꞌdĩ kí aséjó.
20 Para os judeus fiz-me judeu, a fim de ganhar os judeus. Para os que estão debaixo da lei, fiz-me como se eu estivesse debaixo da lei, embora o não esteja, a fim de ganhar aqueles que estão debaixo da lei.
21 ꞌBá ãzị́táŋâ kóru rĩ ꞌba rụ́ ma acá adrujó ꞌbá ãzị́táŋâ kóru rĩ áni (ádrĩ táni adru agá drị̃lẹ́mgbọ kóru, ãzị́táŋá Ãdróŋá drị́ agá wó ma ãzị́táŋá Kúrísĩtõ drị̂ pálé gá) ma dó sĩ ꞌbá ãzị́táŋâ kóru rĩ kí asé.
21 Para os que não têm lei, fiz-me como se eu não tivesse lei, ainda que eu não esteja isento da lei de Deus - porquanto estou sob a lei de Cristo -, a fim de ganhar os que não têm lei.
22 ꞌBá ũkpó kóru ꞌdĩ ꞌba rụ́ ma acá ũkpó kóru sĩ ꞌbá ũkpó kóru rĩ kí aséjó, ma acá adrujó ãko pírí ru ꞌbá pírí ꞌbanî, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ gẹ̃rị̃ pírí cí rĩ kí agâ sĩ ma dó sĩ ĩꞌbã ãzí kí upa.
22 Fiz-me fraco com os fracos, a fim de ganhar os fracos. Fiz-me tudo para todos, a fim de salvar a todos.
23 Ma ị́jọ́ ꞌdĩ kí idé pírí íni la ị́jọ́ mgbã rĩ ꞌbã ị́jọ́ sĩ, ma dó sĩ sụ̃sụ́ wiŋá ꞌdã ịsụ́ alelé ĩndĩ.
23 E tudo isso faço por causa do Evangelho, para dele me fazer participante.
24 Ĩnị̃ drĩ ãbálá ụ́ngụ́lẹ́ drị̂ agá ꞌbá pírí ụ́ngụ́lẹ́ cẹ̃lépi rĩ kí cẹ̃ ĩndĩ wó ꞌbá ãlu la mụ ũyá ịsụ́lé nĩ rĩ gá ku yã? Ĩmi uꞌá vâ gẹ̃rị̃ ãlu ꞌdĩ sĩ ĩdrĩ lẽ ũyá ịsụ́lé Ãdróŋá drị́ rá rĩ gá, cécé ꞌbá ụ́ngụ́lẹ́ cẹ̃lépi sĩ ũyá ịsụ́jó rĩ áni.
24 Nas corridas de um estádio, todos correm, mas bem sabeis que um só recebe o prêmio. Correi, pois, de tal maneira que o consigais.
25 ꞌBá pírí áváŋá ãbálá ru rĩ gá rĩ kí ímbátáŋá ũkpó la ịsụ́. Kí ị́jọ́ ꞌdĩ idé íni la kí sĩ ũyá ukólépi ukô rĩ ịsụ́, wó ãma ị́jọ́ ꞌdĩ kí idé íni la ãma sĩ ũyá ukólépi ku rĩ ịsụ́.
25 Todos os atletas se impõem a si muitas privações; e o fazem para alcançar uma coroa corruptível. Nós o fazemos por uma coroa incorruptível.
26 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, cécé ꞌbá ụ́ngụ́lẹ́ cẹ̃lépi ãbálá gá, jõku ãcóŋá colépi ãlị̃gọ̃ sĩ ũyá ịsụ́jó rĩ áni, ma vâ ãzị́ nga ũkpõ sĩ Ãdróŋá ní sĩ ũyá ꞌdã ịsụ́jó.
26 Assim, eu corro, mas não sem rumo certo. Dou golpes, mas não no ar.
27 Yụ, ma áma ụrụꞌbá adị ãzíla ĩꞌdi dó acá mâ ãtíꞌbó ru, ãꞌdusĩku ádrĩ dó ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ị́jọ́ mgbã rĩ ũlũ ꞌbá ãzí rĩ ꞌbaní ꞌbo, áma mgbã ꞌbã ĩcẽ rú dó sĩ ũyá ꞌdã ku.
27 Ao contrário, castigo o meu corpo e o mantenho em servidão, de medo de vir eu mesmo a ser excluído depois de eu ter pregado aos outros.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.