Marcos 8

LOG vs ARC

Sair da comparação
ARC Almeida Revista e Corrigida 2009
1 Àmvolásà dhɨ, móndɨ́ zyandre lavúlé dhɨ ɨ̀ dré gòzo ru kɨmó Yésu làga. Àyɨ nda ɨ̀ dré tá adrélé ngá nyàle dhɨ àko dhɨ sè dhɨ, Yésu dré áyɨ lebèbhá kɨ azízó, tàzoá àyɨ dré dhɨ:
1 Naqueles dias, havendo mui grande multidão e não tendo o que comer, Jesus chamou a si os seus discípulos e disse-lhes:
2 «Má adré kɨzà do áma togó na móndyá zyandre kònɨ kɨ tà sè. Tàko ko, àma túmä́ní àyɨ ɨ́be kìtú na, ɨ̀ndɨ̀ ngá ɨ̀ dré kɨtswálé nyàle dhɨ vélé yókódhó.
2 Tenho compaixão da multidão, porque há já três dias que estão comigo e não têm o que comer.
3 Má kòlogó àyɨ nzɨ̀le bhàna tàbirí be dhɨ, ɨ̀ nɨ landè ledhézó láti bhálé. Àngyá ko, àyɨ kɨ àruka ɨ̀ angá làwú làvo lésè.»
3 E, se os deixar ir em jejum para casa, desfalecerão no caminho, porque alguns deles vieram de longe.
4 Dɨ akódhɨ nɨ lebèbhá ɨ̀ logó drá dhɨ: «Àrà bhà àko kònɨ̀dhɨ ꞌá dhɨ, à nɨ kɨtswá mápà kisú fèle àyɨ dré nyàle pìzo ásà dhɨ ángwà?»
4 E os seus discípulos responderam-lhe: Donde poderá alguém satisfazê-los de pão aqui no deserto?
5 Yésu lizí àyɨ tí dhɨ: «Àmɨ mápà ɨ́be ángopɨ́?» Ɨ̀ logó dhɨ: «Nzi-drì-rì.»
5 E perguntou-lhes: Quantos pães tendes? E disseram-lhe: Sete.
6 Gò Yésu dré tàzoá móndyá zyandre nda ɨ dré dhɨ, ɨ̀ kòlɨrɨ́ bvò dri. Dɨ kàdó mápà nzi-drì-rì nda ɨ dre dhɨ, dré àwoyà fèzo Gìká dré gò, toŋòzoá lanzɨ́lé áyɨ lebèbhá ɨ dré gò, ɨ̀ dré lanzɨ́zóá móndyá zyandre nda ɨ dré.
6 E ordenou à multidão que se assentasse no chão. E, tomando os sete pães e tendo dado graças, partiu- os e deu-os aos seus discípulos, para que os pusessem diante deles; e puseram- nos diante da multidão.
7 Àyɨ tá kpà kosyá àruka tsàtsà dhɨ ɨ́be. Dɨ Yésu dré kpà tà tanɨ zìzo Gìká tí kosyá nda ɨ dri gò, tàzoá áyɨ lebèbhá ɨ dré dhɨ, ɨ̀ kòlanzɨ́ móndyá nda ɨ dré.
7 Tinham também uns poucos peixinhos; e, tendo dado graças, ordenou que também lhos pusessem diante.
8 Dɨ móndyá títí nda ɨ̀ dré ngá nda kɨ nyàzo pìzo. Gò akódhɨ nɨ lebèbhá ɨ̀ dré àmbí nɨ kɨ lokózó gàle kánzɨ̀ nzi-drì-rì dhɨ ɨ sè bǐbi.
8 E comeram e saciaram-se; e, dos pedaços que sobejaram, levantaram sete cestos.
9 Móndyá ngá nyabhá nda ɨ tá ànyɨ́ànyɨ ngùlù-su. Gò Yésu dré láti fèzo àyɨ dré nzɨ̀zo.
9 E os que comeram eram quase quatro mil; e despediu-os.
10 Gbǎ lókyá nda sè dhɨ, Yésu ɨ̀ dré tombàzo bwátù na lebèbhá nɨ ɨ́be gò, ɨ̀ dré lɨ̀zo tsàle bvò Dàlàmànútà àdhya na.
10 E, entrando logo no barco com os seus discípulos, foi para as regiões de Dalmanuta.
11 Gò Fàrìsáyò ɨ̀ dré alɨ̀zo Yésu vélé, adrélé tà kayí akódhɨ be. Ɨ̀ adré tá akódhɨ nɨ le tabhìle gò, ɨ̀ dré akódhɨ nɨ ti lizízó, kòꞌoró tà àlo lɨ́ndrɨ́ga ró angálépi Gìká vélésè dhɨ.
11 E saíram os fariseus e começaram a disputar com ele, pedindo-lhe, para o tentarem, um sinal do céu.
12 Dɨ Yésu dré ngàzo laꞌálé fèèè gò, tàzoá dhɨ: «Móndyá ándrò kònɨ ɨ̀ adré tà lɨ́ndrɨ́ga ró dhɨ nɨ nda nòle àdho tà sè? Má adré tà bàti ta àmɨ dré: À kɨtswá tà àlo lɨ́ndrɨ́ga ró dhɨ nɨ ꞌo àyɨ dré nòle dhɨ ko.»
12 E, suspirando profundamente em seu espírito, disse: Por que pede esta geração
13 Gò dré àyɨ kɨ tayɨ́zó, gòzo mbàle bwátù na kɨtswálé zyàle tä́pä́ríandre nɨ taꞌá na.
13 E, deixando-os, tornou a entrar no barco e foi para o outro lado.
14 Dɨ Yésu nɨ lebèbhá ɨ̀ tɨvɨ̀ tá mápà dòma atsí na dhɨ. Àyɨ tá ngbà ꞌí mápà ɨ́be àlo bwátù na.
14 E eles se esqueceram de levar pão e no barco não tinham consigo senão um pão.
15 Gò Yésu dré àyɨ kɨ kodzózó tàzoá dhɨ: «Mɨ̀ kònò dóro, mɨ̀ kàdréró àmɨ kɨ lɨkɨ́ tàkú Fàrìsáyò kya ɨ̀ndɨ̀ Èródè àdhya kɨ tà sè.»
15 E ordenou-lhes, dizendo: Olhai, guardai-vos do fermento dos fariseus e
16 Dɨ akódhɨ nɨ lebèbhá ɨ̀ dré ngàzo adrélé tà kayí àyɨ kòfalésè adrézó tàá dhɨ, akódhɨ tà tá kònɨ̀nɨ ɨ̀ dré tá adrélé mápà àko dhɨ sè.
16 E arrazoavam entre si, dizendo: É porque não temos pão.
17 Yésu dré tà ɨ̀ dré adrélé tàle nda nɨ nìzo kyá gò, tàzoá àyɨ dré dhɨ: «Mɨ̀ adré àmɨkya tà kayí mɨ̀ dré adrélé mápà àko dhɨ sè àdho tà sè? Mɨ̀ atógyà dhu rè àmɨkya tà àlo ko? Mɨ̀ nì dhu rè tà àlo ko? Àmɨ kɨ togó tsì tòmbátòmba bàti?
17 E Jesus, conhecendo isso, disse-lhes: Para que arrazoais, que não tendes pão? Não considerastes, nem compreendestes ainda? Tendes ainda o vosso coração endurecido?
18 Àmɨ mì ɨ́be gò, mɨ̀ dré adrézó ngá no ko? Àmɨ bíbhálé ɨ́be gò, mɨ̀ dré adrézó tà yi ko? Mɨ̀ tɨvɨ̀ vo tà má dré ꞌòle dhɨ ɨ dre?
18 Tendo olhos, não vedes? E, tendo ouvidos, não ouvis? E não vos lembrais
19 Má dré tá mápà nzi dhɨ kɨ toŋòzo lanzɨ́lé móndyá ngùlù-nzi dhɨ ɨ dré dhɨ, mɨ̀ gò àmbí nɨ kɨ lokó gàle kánzɨ̀ ángopɨ́?» Ɨ̀ logó drá dhɨ: «Mudrí-drì-rì.»
19 quando parti os cinco pães entre os cinco mil, quantos cestos cheios de pedaços levantastes? Disseram-lhe: Doze.
20 Yésu gò lizíá dhɨ: «Má dré tá kó mápà nzi-drì-rì dhɨ kɨ toŋòzo lanzɨ́lé móndyá ngùlù-su dhɨ ɨ dré dhɨ, mɨ̀ gò àmbí nɨ kɨ lokó gàle kánzɨ̀ ángopɨ́?» Ɨ̀ logó dhɨ: «Nzi-drì-rì.»
20 E, quando E disseram-lhe: Sete.
21 Dɨ Yésu dré tàzoá àyɨ dré dhɨ: «Mɨ̀ nì vo dhu rè tà àlo ko?»
21 E ele lhes disse: Como não entendeis ainda?
22 Àmvolásà dhɨ, ɨ̀ dré lɨ̀zo tsàle bhàandre rú zìle Bètèsàyɨ́dà dhɨ na. Kònàle dhɨ, à dré agó àlo mì kùdúkùdu ró dhɨ nɨ adzízó Yésu vélé, akódhɨ nɨ ti lizízó, kòtabèró agó nda, akódhɨ nɨ tɨdrɨ́zó be dhɨ bvó.
22 E chegou a Betsaida; e trouxeram-lhe um cego e rogaram-lhe que lhe tocasse.
23 Dɨ Yésu dré mì kùdúkùdu nda nɨ drɨ́gá rùzo, akódhɨ nɨ sèzo pfòzo ába bhà nda ꞌásè kɨvɨ̀ na. Dré tùsú fùzo akódhɨ mi, drɨ́gá bhàzo drìá gò, akódhɨ nɨ lizízó tàzoá dhɨ: «Mɨ́ adré ngá no?»
23 E, tomando o cego pela mão, levou-o para fora da aldeia; e, cuspindo-lhe nos olhos e impondo-lhe as mãos, perguntou-lhe se via alguma coisa.
24 Agó nda dré mì bhèzo gò, tàzoá dhɨ: «Má adré móndɨ́ kɨ no ngóró fa ɨ tɨ́nɨ, dɨ, ɨ̀ adré atsí to.»
24 E, levantando ele os olhos, disse: Vejo os homens, pois os vejo como árvores que andam.
25 Yésu dré gòzo tódhyá áyɨ drɨ́gá bha agó nda mi. Dɨ akódhɨ nda dré gòzo mì nzi kàdrɨ̀ gò, mì nɨ dré adrɨ́zó adrélé ngá títí dhɨ kɨ no dóro.
25 Depois, tornou a pôr-lhe as mãos nos olhos, e ele, olhando firmemente, ficou restabelecido e já via ao longe e distintamente a todos.
26 Gò Yésu dré akódhɨ nɨ logózó nzɨ̀le bhàna, tàzoá drá dhɨ: «Mɨ́ kògò fɨ̀le bhà kòdhɨ na ko.»
26 E mandou-o para sua casa, dizendo: Não entres na aldeia.
27 Àmvolásà dhɨ, Yésu ɨ lebèbhá nɨ ɨ́be dhɨ ɨ̀ dré ngàzo adrélé lavúlé bhà tsàtsà bhàandre Kàyìsàríyà Fìlípò àdhya làgásè dhɨ ɨ ꞌásè. Láti ꞌá dhɨ, akódhɨ dré lizízóá àyɨ tí dhɨ: «Móndɨ́ ɨ̀ adré tàá dhɨ, ma àdhi ꞌɨ?»
27 E saiu Jesus e os seus discípulos para as aldeias de Cesareia de Filipe; e, no caminho, perguntou aos seus discípulos, dizendo: Quem dizem os homens que eu sou?
28 Ɨ̀ logó drá dhɨ: «Móndɨ́ àruka ɨ̀ adré tàá dhɨ, mɨ Yòwánɨ̀ Bàtísimò fèlepi ꞌɨ. Àruka nɨ ɨ̀ adré tàá dhɨ, mɨ Èlɨ́yà ꞌɨ. Àruka nɨ ɨ̀ adré kó tàá dhɨ, mɨ pròfétà kɨ àlo ꞌɨ.»
28 E eles responderam: João Batista; e outros, Elias; mas outros, um dos profetas.
29 Yésu gò lizíá àyɨ tí dhɨ: «Dɨ àmɨ ró dhɨ, mɨ̀ adré àmɨkya tàá dhɨ, ma àdhi ꞌɨ?» Pétèró gò logóá drá dhɨ: «Mɨ mɨ́na Mèsɨ́yà ꞌɨ.»
29 E ele lhes disse: Mas vós quem dizeis que eu sou? E, respondendo Pedro, lhe disse: Tu és o Cristo.
30 Gò Yésu dré àyɨ kɨ logázó, ɨ̀ kòlongóró tà nda dhya àlo dré ko.
30 E admoestou-os, para que a ninguém dissessem aquilo dele.
31 Gò Yésu dré kɨdhózó adrélé tadhá àyɨ dré dhɨ, adré tá lèá dhɨ, Móndɨ́ nɨ Mvá kònya kɨzà lavúlé, ɨ̀ndɨ̀ Yúdà ànzɨ kɨ bhàgo ɨ, kòwánà kàdrɨ̀ ɨ, ɨ̀ndɨ̀ tátrɨ́trɨ́ kúlí tadhábhá ɨ́be dhɨ ɨ̀ kògà akódhɨ rè. Adré tá kpà lèá dhɨ, à kòpfu akódhɨ dràle gò, kìtú na àmvolésè dhɨ, kòngaró dràdrà ꞌásè.
31 E começou a ensinar-lhes que importava que o Filho do Homem padecesse muito, e que fosse rejeitado pelos anciãos, e pelos príncipes dos sacerdotes, e pelos escribas, e que fosse morto, mas que, depois de três dias, ressuscitaria.
32 Yésu adré tá tà nda nɨ ta àyɨ dré ngádra ꞌá. Dɨ Pétèró dré akódhɨ nɨ drìzo gàrà dri gò, kɨdhózó adrélé tà ta akódhɨ dri tà nda sè.
32 E dizia abertamente estas palavras. E Pedro o tomou à parte e começou a repreendê-lo.
33 Dɨ, Yésu dré áyɨ alázó áyɨ lebèbhá kɨ no gò, lawàzo Pétèró dri tàzoá drá dhɨ: «Sàtánà, mɨ́ nga má mìlésè gòle má àmvona! Mɨ́ adré tà kisù Gìká àdhya tɨ́nɨ ko. Be ró dhɨ, mɨ́ adré mɨ́na tà kisù móndɨ́ kya tɨ́nɨ.»
33 Mas ele, virando-se e olhando para os seus discípulos, repreendeu a Pedro, dizendo: Retira-te de diante de mim, Satanás; porque não compreendes as
34 Gò Yésu dré móndyá zyandre kònàle dhɨ kɨ azízó áyɨ lebèbhá ɨ́be, tàzoá àyɨ dré dhɨ: «Dhya àlo kàdré lèá alɨ̀le má vésè dhɨ, lè akódhɨ nda kòtayɨ́ áyɨ tàndɨ nɨ tà, kàdó áyɨ fa kɨpakɨpa gò, kàdréró áma lebè.
34 E, chamando a si a multidão, com os seus discípulos, disse-lhes: Se alguém quiser vir após mim, negue-se
35 Tàko ko, dhya ángùdhi adrélépi áyɨ tàndɨ nɨ lɨ́drɨ̀ le tɨdrɨ́lé dhɨ, a nɨ áyɨ lɨ́drɨ̀ nda nɨ ꞌo avɨ̀le. Dɨ, dhya ángùdhi adrélépi ɨ́na áyɨ lɨ́drɨ̀ fe áma tà sè ɨ̀ndɨ̀ Rúbí Tanɨ nɨ tà sè dhɨ, a nɨ áyɨ lɨ́drɨ̀ nda nɨ tɨdrɨ́.
35 Porque qualquer que quiser salvar a sua vida perdê-la-á, mas qualquer que perder a sua vida por amor de mim e do evangelho, esse a salvará.
36 Àngyá ko, dhya àlo kòkisú ngá bvò kòndɨ àdhya ɨ títí gò, áyɨ tàndɨ nɨ lɨ́drɨ̀ tayɨ́zó avɨ̀le dhɨ, akódhɨ nda kisú ɨ́na àdho tà dóro ꞌɨ?
36 Pois que aproveitaria ao homem ganhar todo o mundo e perder a sua alma?
37 A nɨ go àdho ngá fe kòdhya kɨtswázó áyɨ lɨ́drɨ̀ nda nɨ kisú dhɨ?
37 Ou que daria o homem pelo resgate da sua alma?
38 Dhya àlo kàdré kanyò ro áma tà sè ɨ̀ndɨ̀ áma kúlí kɨ tà sè móndyá ándrò zàràbhù ro ɨ̀ndɨ̀ tàkonzɨ̀bhá ro nɨ ɨ kòfalé dhɨ, Móndɨ́ nɨ Mvá nɨ kókpà adré kanyò ro akódhɨ nda nɨ tà sè, lókyá ɨ́ dré dra agòzo áyɨ Atá nɨ mìlanzìlanzì na ángéló lólo dhɨ ɨ́be dhɨ tú.»
38 Porquanto qualquer que, entre esta geração adúltera e pecadora, se envergonhar de mim e das minhas palavras, também o Filho do Homem se envergonhará dele, quando vier na glória de seu Pai, com os santos anjos.

Ler em outra tradução

Comparar com outra