Marcos 2
LOG vs ARA
1 Kìtú àruka ɨ̀ kòlavú dre dhɨ, Yésu dré gòzo gòle Kàpàrànàwúmà na gò, à dré yìzoá tàle dhɨ, akódhɨ ɨ́ bhàna.
1 Dias depois, entrou Jesus de novo em Cafarnaum, e logo correu que ele estava em casa.
2 Dɨ móndɨ́ zyandre lavúlé dhɨ ɨ̀ dré alɨ̀zo ru kɨmó gàle dzó nda léna bǐ. Àrà adrézó dhyá kɨ totó ndɨ̀ndɨ̀ kɨvɨ̀ na dzó nda tí dhɨ tá vélé yókódhó. Yésu dré tá adréràꞌa Gìká nɨ kúlí longó àyɨ dré dhɨ ꞌá dhɨ,
2 Muitos afluíram para ali, tantos que nem mesmo junto à porta eles achavam lugar; e anunciava-lhes a palavra.
3 móndɨ́ àruka ɨ̀ dré atsázó agó àlo pá be àbvò ro, àyɨ kɨ su ɨ̀ dré adrélé adólé kíndri dri dhɨ be.
3 Alguns foram ter com ele, conduzindo um paralítico, levado por quatro homens.
4 Dɨ, móndyá zyandre nda kɨ tà sè dhɨ, ɨ̀ kɨtswá tá àyɨkya láti kisú fɨ̀zo ába Yésu véna bwà ko. Dɨ ɨ̀ dré ngàzo mbàle ába dzó nda drìna gò, dzó nda nɨ drì awú. Ɨ̀ kòlò láti dre dhɨ, ɨ̀ dré akódhɨ nɨ tɨrɨ́zó sìle kíndri dré adrézó ayílé drìá dhɨ dri, Yésu kandrá.
4 E, não podendo aproximar-se dele, por causa da multidão, descobriram o eirado no ponto correspondente ao em que ele estava e, fazendo uma abertura, baixaram o leito em que jazia o doente.
5 Dɨ Yésu kònò àyɨ kɨ tà kaꞌìkaꞌì dre dhɨ, dré tàzoá agó pá be àbvò ro nda dré dhɨ: «Áma mvá, à trì ámɨ tàkonzɨ̀ ɨ dre.»
5 Vendo-lhes a fé, Jesus disse ao paralítico: Filho, os teus pecados estão perdoados.
6 Dɨ, tátrɨ́trɨ́ kúlí tadhábhá àruka adrébhá tá lɨrɨ́lé kònàle dhɨ ɨ̀ dré dhèzo adrélé kisùá àyɨ léna dhɨ:
6 Mas alguns dos escribas estavam assentados ali e arrazoavam em seu coração:
7 «Dhya kòndɨ adré tà ta kònɨ̀nɨ àdho tà sè? Adré ɨ́na Gìká nɨ dha! Àdhi nɨ kɨtswá tàkonzɨ̀ tri nɨ̀, kàdré ngbà ꞌí Gìká ꞌɨ kalóma ko dhɨ?»
7 Por que fala ele deste modo? Isto é blasfêmia! Quem pode perdoar pecados, senão um, que é Deus?
8 Gbǎ kòdhwa, Yésu dré tà ɨ̀ dré adrélé kisùle nda nɨ nìzo kyá gò, tàzoá àyɨ dré dhɨ: «Mɨ̀ adré àmɨkya tà kisù kònɨ̀nɨ àdho tà sè?
8 E Jesus, percebendo logo por seu espírito que eles assim arrazoavam, disse-lhes: Por que arrazoais sobre estas coisas em vosso coração?
9 Tà kɨtswálé tàle mbèlè agó pá be àbvò ro kònɨ̀dhɨ dré dhɨ, ángùdhi ꞌɨ: ‹À trì ámɨ tàkonzɨ̀ ɨ dre› dhɨ, kó ngalè, ‹Mɨ́ nga, mɨ́ do ámɨ kíndri, ɨ̀ndɨ̀ mɨ́ kɨdhó atsí to› dhɨ?
9 Qual é mais fácil? Dizer ao paralítico: Estão perdoados os teus pecados, ou dizer: Levanta-te, toma o teu leito e anda?
10 Má adré lèá mɨ̀ kònì dhɨ, Móndɨ́ nɨ Mvá rìnyí ɨ́be adrézó tàkonzɨ̀ tri bvò dri.» Dɨ dré tàzoá agó pá be àbvò ro nda dré dhɨ:
10 Ora, para que saibais que o Filho do Homem tem sobre a terra autoridade para perdoar pecados — disse ao paralítico:
11 «Má adré tàá mɨ́ dré dhɨ: Mɨ́ nga, mɨ́ do ámɨ kíndri, ɨ̀ndɨ̀ mɨ́ nzɨ mɨ́ bhàna!»
11 Eu te mando: Levanta-te, toma o teu leito e vai para tua casa.
12 Gbǎ kòdhwa, agó nda dré ngàzo áyɨ kíndri do, pfòzo lɨ̀le móndyá títí ɨ misè. Dɨ àyɨ títí nda kɨ lɨ́ndrɨ́ dré gàzo bhwǎbhwa gò, ɨ̀ dré ngàzo adrélé Gìká nɨ rú bha kùle, adrézó tàá dhɨ: «Mà nò rè tàdzí tà làsú be kònɨ̀nɨ dhɨ ko!»
12 Então, ele se levantou e, no mesmo instante, tomando o leito, retirou-se à vista de todos, a ponto de se admirarem todos e darem glória a Deus, dizendo: Jamais vimos coisa assim!
13 Àmvolásà dhɨ, Yésu dré gòzo tódhyá pfòle tä́pä́ríandre Gàlìláyà àdhya làgana. Móndɨ́ zyandre lavúlé dhɨ ɨ̀ adré tá alɨ̀le akódhɨ vélé gò, dré adrézó àyɨ kɨ tadhá.
13 De novo, saiu Jesus para junto do mar, e toda a multidão vinha ao seu encontro, e ele os ensinava.
14 Dré tá adréràꞌa lavúlé tä́pä́ríandre nda mìlésè dhɨ ꞌá dhɨ, dré Lévì Àlàfáyò nɨ mvá nɨ nòzo adréràꞌa lɨrɨ́lé mèdáyɨ̀ lagɨ́rà na. Dré tàzoá drá dhɨ: «Mɨ́ lebè ma!» Dɨ Lévì nda dré ngàzo adrélé akódhɨ nɨ lebè.
14 Quando ia passando, viu a Levi, filho de Alfeu, sentado na coletoria e disse-lhe: Segue-me! Ele se levantou e o seguiu.
15 Bvóá dhɨ, Yésu ɨ̀ dré lɨ̀zo lebèbhá nɨ ɨ́be Lévì nɨ dzó na gò, ɨ̀ dré lɨrɨ́zó mɨ́sá làgásè adrélé ngá nya túmä́ní mèdáyɨ̀ lagɨ́bhá ɨ́be bǐ, ɨ̀ndɨ̀ móndɨ́ adrélé nòle tàkonzɨ̀bhá ro dhɨ ɨ́be bǐ. Tàko ko, móndɨ́ bǐ làsú be kònɨ̀nɨ dhɨ ɨ̀ adré tá Yésu nɨ lebè.
15 Achando-se Jesus à mesa na casa de Levi, estavam juntamente com ele e com seus discípulos muitos publicanos e pecadores; porque estes eram em grande número e também o seguiam.
16 Dɨ, tátrɨ́trɨ́ kúlí tadhábhá àruka adrébhá tá kpà Fàrìsáyò ro dhɨ ɨ̀ kònò akódhɨ adréràꞌa ngá nya túmä́ní móndɨ́ làsú be kònɨ̀nɨ dhɨ ɨ́be dre dhɨ, ɨ̀ dré ngàzo lizíá akódhɨ nɨ lebèbhá ɨ tí dhɨ: «Akódhɨ adré ngá nya túmä́ní mèdáyɨ̀ lagɨ́bhá ɨ́be ɨ̀ndɨ̀ tàkonzɨ̀bhá ɨ́be àdho tà sè?»
16 Os escribas dos fariseus, vendo-o comer em companhia dos pecadores e publicanos, perguntavam aos discípulos dele: Por que come [e bebe] ele com os publicanos e pecadores?
17 Yésu kòyi tà lizílé nda dre dhɨ, dré tàzoá àyɨ dré dhɨ: «Móndyá rúbhá be dóro dhɨ ɨ̀ ndà gà kódzó ko na. Be ró dhɨ, móndyá drà ro dhɨ ɨ̀ adré àyɨkya ndàá àyɨ. Má alɨ̀ móndyá adrébhá àyɨ kɨ no gyǎgya dhɨ kɨ azí kòdhya ko. Be ró dhɨ, má alɨ̀ mána tàkonzɨ̀bhá kɨ azí kòdhya.»
17 Tendo Jesus ouvido isto, respondeu-lhes: Os sãos não precisam de médico, e sim os doentes; não vim chamar justos, e sim pecadores.
18 Kìtú àlo dhɨ, Yòwánɨ̀ Bàtísimò fèlepi nɨ lebèbhá ɨ Fàrìsáyò ɨ́be dhɨ ɨ̀ adré tá tàbirí mvo. Dɨ móndɨ́ àruka ɨ̀ dré alɨ̀zo lizíá Yésu tí dhɨ: «Yòwánɨ̀ nɨ lebèbhá ɨ Fàrìsáyò kya ɨ́be dhɨ ɨ̀ adré kó tàbirí mvo, adrézó tà zi Gìká tí dhɨ, ámɨ lebèbhá ɨ̀ adré dɨ àyɨkya tàbirí mvo ko àdho tà sè?»
18 Ora, os discípulos de João e os fariseus estavam jejuando. Vieram alguns e lhe perguntaram: Por que motivo jejuam os discípulos de João e os dos fariseus, mas os teus discípulos não jejuam?
19 Yésu logó àyɨ dré dhɨ: «Móndyá azílé gwányá làmó àdhya lé dhɨ kɨ kɨtswá tsì tàbirí mvo, ɨ̀ dré adréràꞌa túmä́ní tòkó líyí be dhɨ ꞌá? Tàdzí ko! Ɨ̀ dré rè dhu adréràꞌa tòkó líyí nda be àyɨ kòfalé dhɨ ꞌá dhɨ, ɨ̀ kɨtswá tàbirí mvo ko.
19 Respondeu-lhes Jesus: Podem, porventura, jejuar os convidados para o casamento, enquanto o noivo está com eles? Durante o tempo em que estiver presente o noivo, não podem jejuar.
20 Dɨ, lókyá adrélépi alɨ̀le dhɨ sè dhɨ, à nɨ tòkó líyí nda nɨ tɨngá àyɨ kòfalésè gò, ɨ̀ dré kɨdhózó adrélé tàbirí mvo lókyá nda sè.
20 Dias virão, contudo, em que lhes será tirado o noivo; e, nesse tempo, jejuarão.
21 Dhya àlo kàdré kɨ́tá àku ró lasɨ́lépi dhɨ ɨ́be dhɨ, dhɨ kɨ́tá tɨ́dhɨ́ ro dhɨ kɨ́tá àku nda dri ko na. Tàko ko, kòꞌo kònɨ̀nɨ dhɨ, kɨ́tá tɨ́dhɨ́ nda nɨ kɨ́tá àku nda nɨ asé gò, kɨ́tá àku nda dré gòzo vélé lasɨ́lé lɨ̀le drìdrì.
21 Ninguém costura remendo de pano novo em veste velha; porque o remendo novo tira parte da veste velha, e fica maior a rotura.
22 Kòdhɨ ɨ́be dhɨ, dhya àlo dà vínò tɨ́dhɨ́ ro dhɨ kɨ́nɨ́ dhɨ̀le adrézó vínò lɨkɨ́, akùbhá dre dhɨ ɨ léna ko na. Tàko ko, kòꞌo kònɨ̀nɨ dhɨ, vínò tɨ́dhɨ́ nda nɨ abhò kɨ́nɨ́ àku nda kɨ lasɨ́ gò, vínò ɨ kɨ́nɨ́ nda ɨ́be dhɨ ɨ̀ dré abɨ́zó títí. Ásà dhɨ, à adré vínò tɨ́dhɨ́ ro dhɨ nɨ da kɨ́nɨ́ tɨ́dhɨ́ ro dhɨ ɨ léna.»
22 Ninguém põe vinho novo em odres velhos; do contrário, o vinho romperá os odres; e tanto se perde o vinho como os odres. Mas põe-se vinho novo em odres novos.
23 Sàbátù àlo dhɨ, Yésu ɨ̀ adré tá lavúlé amvú ngánò àdhya ɨ ꞌásè gò, akódhɨ nɨ lebèbhá ɨ̀ dré kɨdhózó adrélé ngánò lòꞌwa vu.
23 Ora, aconteceu atravessar Jesus, em dia de sábado, as searas, e os discípulos, ao passarem, colhiam espigas.
24 Gò Fàrìsáyò ɨ̀ dré tàzoá Yésu dré dhɨ: «Mɨ́ nò rè ká! Ámɨ lebèbhá ɨ̀ adré àyɨkya tà àma kɨ tátrɨ́trɨ́ kúlí dré adrélé logálé sàbátù tú dhɨ nɨ ꞌo àdho tà sè?»
24 Advertiram-no os fariseus: Vê! Por que fazem o que não é lícito aos sábados?
25 Dɨ Yésu logó àyɨ dré dhɨ: «Mɨ̀ nà rè tàdzí tà Dàwídì dré tá ꞌòle ɨ̀ dré adréràꞌa lemerè ro ɨ̀ndɨ̀ tàbirí ɨ́be akódhɨ nɨ arúpi ɨ́be dhɨ ꞌá dhɨ ko?
25 Mas ele lhes respondeu: Nunca lestes o que fez Davi, quando se viu em necessidade e teve fome, ele e os seus companheiros?
26 Kòwánà kɨ kàdrɨ̀, Àbɨ̀yàtárà nɨ lókyá ꞌá dhɨ, Dàwídì nda fɨ tá Gìká nɨ dzó kàdrɨ̀ na, mápà fèle Gìká dré dhɨ nɨ adó nyàle gò, dré kpà fèzoá áyɨ arúpi ɨ dré nyàle. Tákò àma kɨ tátrɨ́trɨ́ kúlí adré tá ɨ́na mápà nda nɨ nyàma logá àyɨ dré. Ngbà ꞌí kòwánà kɨ tá kɨtswá nyàá dhɨ àyɨ.»
26 Como entrou na Casa de Deus, no tempo do sumo sacerdote Abiatar, e comeu os pães da proposição, os quais não é lícito comer, senão aos sacerdotes, e deu também aos que estavam com ele?
27 Yésu gò tàá àyɨ dré dhɨ: «Gìká bhà móndɨ́ ɨ adrélé sàbátù dré ko. Be ró dhɨ, bhà ɨ́na sàbátù adrélé móndɨ́ ɨ dré.
27 E acrescentou: O sábado foi estabelecido por causa do homem, e não o homem por causa do sábado;
28 Dɨ ásà dhɨ, Móndɨ́ nɨ Mvá Mírì ꞌɨ, ndɨ̀ndɨ̀ Mírì sàbátù àdhya ꞌɨ.»
28 de sorte que o Filho do Homem é senhor também do sábado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?