Lucas 3
LOG vs ACF
1 Kàyìsárà Tìbèríyò nɨ kóná nɨ mudrí-drì-nzi adrézó Rómà kɨ ópɨ́ kàdrɨ̀ ro dhɨ sè dhɨ, Pòtíyò Pìlátò tá gùvèrènérè bvò Yùdáyà àdhya drìle dhɨ ꞌɨ. Èródè tá ɨ́na ópɨ́ bvò Gàlìláyà àdhya drìle dhɨ ꞌɨ. Akódhɨ nɨ adrúpi, Fìlípò tá ɨ́na ópɨ́ bvò Ìtùráyà àdhya drìle ɨ̀ndɨ̀ Tràkònítì àdhya drìle dhɨ ꞌɨ. Lìsàníyà tá ɨ́na ópɨ́ bvò Àbìlénè àdhya drìle dhɨ ꞌɨ.
1 E no ano quinze do império de Tibério César, sendo Pôncio Pilatos presidente da Judéia, e Herodes tetrarca da Galiléia, e seu irmão Filipe tetrarca da Ituréia e da província de Traconites, e Lisânias tetrarca de Abilene,
2 Dɨ lókyá Ánà ɨ Kàyáfà be dhɨ ɨ̀ dré tá adréràꞌa kòwánà kɨ kàdrɨ̀ ɨ ró dhɨ ꞌá dhɨ, Gìká nɨ kúlí dré tsàzo Yòwánɨ̀, Zàkàrɨ́yà nɨ mvá véna duku na.
2 Sendo Anás e Caifás sumos sacerdotes, veio no deserto a palavra de Deus a João, filho de Zacarias.
3 Gò akódhɨ nda dré ngàzo tatsílé bvò wä́yi Yòròdánè làgásè dhɨ ꞌásè longóába móndɨ́ ɨ dré dhɨ, ɨ̀ kòladzá àyɨ kɨ togó gò, bàtísimò dòzo, Gìká kòtrìró àyɨ kɨ tàkonzɨ̀ ɨ be dhɨ bvó.
3 E percorreu toda a terra ao redor do Jordão, pregando o batismo de arrependimento, para o perdão dos pecados;
4 Dɨ tà nda kòdhɨ ꞌo tá ru ngóró pròfétà Èsáyà dré tá tɨsɨ̀le áyɨ búkù na dhɨ tɨ́nɨ:
4 Segundo o que está escrito no livro das palavras do profeta Isaías, que diz: Voz do que clama no deserto: Preparai o caminho do Senhor; Endireitai as suas veredas.
5 À nɨ yábhu títí dhɨ kɨ lutú,
5 Todo o vale se encherá, E se abaixará todo o monte e outeiro; E o que é tortuoso se endireitará, E os caminhos escabrosos se aplanarão;
6 Dɨ móndyá títí dhɨ kɨ tà Gìká dré ꞌòle àyɨ kɨ tɨdrɨ́zó dhɨ nɨ no.›»
6 E toda a carne verá a salvação de Deus.
7 Dɨ Yòwánɨ̀ adré tá tàá móndyá zyandre adrébhá apfòle bàtísimò do ɨ́ vélé dhɨ ɨ dré dhɨ: «Àmɨ, nì àtrá kɨ àrèbhá nɨ ɨ, àdhi tadhá àmɨ dré dhɨ, mɨ̀ kòlapá Gìká nɨ kombà adrélépi alɨ̀le dhɨ sílésè dhɨ nɨ̀?
7 Dizia, pois, João à multidão que saía para ser batizada por ele: Raça de víboras, quem vos ensinou a fugir da ira que está para vir?
8 Lè mɨ̀ kàdré tà adrébhá tadhá dhɨ, mɨ̀ ladzá àmɨ kɨ togó dre dhɨ kɨ ꞌo kòdhya. Mɨ̀ kòbhà àmɨ adrélé kisùá àmɨ léna dhɨ ‹Àma àmakya Àbàrámà nɨ ànzɨ ꞌɨ› dhɨ ko. Tàko ko, má adré tàá àmɨ dré dhɨ: Gìká rìnyí ɨ́be kɨtswázó ànzɨ ꞌo topfòle Àbàrámà dré kɨ́rà kònɨ ɨ lésè.
8 Produzi, pois, frutos dignos de arrependimento, e não comeceis a dizer em vós mesmos: Temos Abraão por pai; porque eu vos digo que até destas pedras pode Deus suscitar filhos a Abraão.
9 À ga kùbalú fa kómvó ɨ rú dre. Dɨ à nɨ fa títí adrébhá lòꞌwa dóro ꞌa ko dhɨ kɨ togá lebhélé àtsɨ́ na.»
9 E também já está posto o machado à raiz das árvores; toda a árvore, pois, que não dá bom fruto, corta-se e lança-se no fogo.
10 Dɨ móndyá zyandre nda ɨ̀ adré tá lizíá akódhɨ tí dhɨ: «Lè mà kàdré dɨ àdho tà ꞌo kòdhya?»
10 E a multidão o interrogava, dizendo: Que faremos, pois?
11 Dɨ Yòwánɨ̀ adré tá logóá àyɨ dré dhɨ: «Lè dhya adrélépi kɨ́tá agá lésè dhɨ ɨ́be rì dhɨ kòfè àlo nɨ dhya àkoá dhɨ dré. Dhya adrélépi mányàngá ɨ́be dhɨ kàdré kpà lanzɨ́á móndɨ́ tàbirí ɨ́be dhɨ ɨ dré be.»
11 E, respondendo ele, disse-lhes: Quem tiver duas túnicas, reparta com o que não tem, e quem tiver alimentos, faça da mesma maneira.
12 Mèdáyɨ̀ lagɨ́bhá ɨ̀ dré kpà alɨ̀zo bàtísimò do gò, ɨ̀ dré akódhɨ nɨ lizízó tàzoá dhɨ: «Tadhálépi, mà kàdré àmakya àdho tà ꞌo kòdhya?»
12 E chegaram também uns publicanos, para serem batizados, e disseram-lhe: Mestre, que devemos fazer?
13 Yòwánɨ̀ logó àyɨ dré dhɨ: «Mɨ̀ kòzi móndɨ́ kɨ làfa mèdáyɨ̀ sè làgɨ́ ŋòle dhɨ nɨ lavú dhɨ ko.»
13 E ele lhes disse: Não peçais mais do que o que vos está ordenado.
14 Gò sòdá àruka ɨ̀ dré kpà akódhɨ nɨ lizízó tàzoá dhɨ: «Mà kàdré dɨ àmakya àdho tà ꞌo?» Akódhɨ logó àyɨ dré dhɨ: «Mɨ̀ kòtopá dhya àlo nɨ làfa ko. Mɨ̀ kàsíkì kpà dhya àlo kɨnzò sè ko. Àmɨ kɨ togó kàdré kɨnɨ́lé làfa adrélé fèle àmɨ dré àmɨ kɨ àzí sè dhɨ sè.»
14 E uns soldados o interrogaram também, dizendo: E nós que faremos? E ele lhes disse: A ninguém trateis mal nem defraudeis, e contentai-vos com o vosso soldo.
15 Móndyá títí nda ɨ̀ adré tá Yòwánɨ̀ nɨ tà letè nòle, adrézó lizíá àyɨ léna ngalè akódhɨ tá ɨ́na Mèsɨ́yà ꞌɨ yà dhɨ.
15 E, estando o povo em expectação, e pensando todos de João, em seus corações, se porventura seria o Cristo,
16 Dɨ Yòwánɨ̀ dré tàzoá àyɨ títí ɨ dré dhɨ: «Má adré mána bàtísimò fe àmɨ dré yǐ sè. Dɨ, dhya àlo áma lavúlépi rìnyí sè dhɨ adré ɨ́na alɨ̀le. Má kɨtswá akódhɨ nda nɨ lɨndrɨ̀ sè ko. Má kɨtswá ndɨ̀ndɨ̀ akódhɨ nɨ kámókà bǎ trɨ bwà ko. Akódhɨ nɨ ɨ́na bàtísimò fe àmɨ dré Tɨrɨ́ Lólo sè, ɨ̀ndɨ̀ àtsɨ́ sè.
16 Respondeu João a todos, dizendo: Eu, na verdade, batizo-vos com água, mas eis que vem aquele que é mais poderoso do que eu, do qual não sou digno de desatar a correia das alparcas; esse vos batizará com o Espírito Santo e com fogo.
17 Akódhɨ ndàkpá ɨ́be ɨ́ drɨ́gá kɨtswázó ngánò awá áyɨ àngbó drìna, lòꞌwa nɨ nɨ lomvózó dàle áyɨ kòbhó na gò, kúyí nɨ nɨ kùzo zàle àtsɨ́ adrélépi adrálé ko dhɨ na.»
17 Ele tem a pá na sua mão; e limpará a sua eira, e ajuntará o trigo no seu celeiro, mas queimará a palha com fogo que nunca se apaga.
18 Yòwánɨ̀ adré tá kpà Rúbí Tanɨ longó móndyá nda ɨ dré, adrézó àyɨ kɨ kodzó kúlí àruka ɨ sè bǐ.
18 E assim, admoestando-os, muitas outras coisas também anunciava ao povo.
19 Kòdhɨ ɨ́be dhɨ, Yòwánɨ̀ adré tá ópɨ́ Èródè nɨ ndrɨ, dré tá adrúpi nɨ nɨ tòkó Èròdɨ́yà nɨ dòle mòle dhɨ sè, ɨ̀ndɨ̀ dré tá tà kònzɨ àruka bǐ dhɨ kɨ ꞌòle dhɨ sè.
19 Sendo, porém, o tetrarca Herodes repreendido por ele por causa de Herodias, mulher de seu irmão Filipe, e por todas as maldades que Herodes tinha feito,
20 Gò Èródè dré ɨ́na tà kònzɨ kònɨ̀dhɨ nɨ bhàzo áyɨ tà kònzɨ àruka títí dhɨ ɨ dri: ꞌo Yòwánɨ̀ rùle bhèle bǎdzó na.
20 Acrescentou a todas as outras ainda esta, a de encerrar João num cárcere.
21 Yòwánɨ̀ nɨ rùma kandrá, akódhɨ dré tá adréràꞌa bàtísimò fe móndyá títí ɨ dré dhɨ ꞌá dhɨ, Yésu dré kpà alɨ̀zo bàtísimò do. Dré tá adréràꞌa tà zi Gìká tí dhɨ ꞌá dhɨ, bhù dré ru lanzízó gò,
21 E aconteceu que, como todo o povo se batizava, sendo batizado também Jesus, orando ele, o céu se abriu;
22 Tɨrɨ́ Lólo dré asízó rúbhá be sùle kòbhòlà àdhya tɨ́nɨ adhélé akódhɨ dri. Gò kúlí dré apfòzo bhù lésè tàá dhɨ: «Mɨ áma Mváagó má dré lèle tò dhɨ ꞌɨ. Áma togó adré kɨnɨ́lé ámɨ tà sè tò.»
22 E o Espírito Santo desceu sobre ele em forma corpórea, como pomba; e ouviu-se uma voz do céu, que dizia: Tu és o meu Filho amado, em ti me comprazo.
23 Lókyá Yésu dré áyɨ àzí kɨdhózó dhɨ sè dhɨ, akódhɨ nɨ kóná tá ànyɨ́ànyɨ nyadhɨ-àlo-drì-mudrí. À adré tá akódhɨ nɨ ni Yòséfà nɨ mvá ro. Yòséfà tá ɨ́na Élì nɨ mvá ꞌɨ,
23 E o mesmo Jesus começava a ser de quase trinta anos, sendo (como se cuidava) filho de José, e José de Heli,
24 Élì, Màtátà nɨ mvá ꞌɨ, Màtátà, Lévì nɨ mvá ꞌɨ, Lévì, Mèlíkì nɨ mvá ꞌɨ, Mèlíkì, Yànáyɨ̀ nɨ mvá ꞌɨ, Yànáyɨ̀, Yòséfà nɨ mvá ꞌɨ,
24 E Heli de Matã, e Matã de Levi, e Levi de Melqui, e Melqui de Janai, e Janai de José,
25 Yòséfà, Màtàtɨ́yà nɨ mvá ꞌɨ, Màtàtɨ́yà, Àmósà nɨ mvá ꞌɨ, Àmósà, Nàwúmà nɨ mvá ꞌɨ, Nàwúmà, Èsílì nɨ mvá ꞌɨ, Èsílì, Nàgáyɨ̀ nɨ mvá ꞌɨ,
25 E José de Matatias, e Matatias de Amós, e Amós de Naum, e Naum de Esli, e Esli de Nagaí,
26 Nàgáyɨ̀, Mátà nɨ mvá ꞌɨ, Mátà, Màtàtɨ́yà nɨ mvá ꞌɨ, Màtàtɨ́yà, Sèmèyɨ́nà nɨ mvá ꞌɨ, Sèmèyɨ́nà, Yòsékà nɨ mvá ꞌɨ, Yòsékà, Yódà nɨ mvá ꞌɨ,
26 E Nagaí de Máate, e Máate de Matatias, e Matatias de Semei, e Semei de José, e José de Jodá,
27 Yódà, Yòwànánà nɨ mvá ꞌɨ, Yòwànánà, Résà nɨ mvá ꞌɨ, Résà, Zòròbàbélè nɨ mvá ꞌɨ, Zòròbàbélè, Sàlàtɨ̀yélè nɨ mvá ꞌɨ, Sàlàtɨ̀yélè, Nérì nɨ mvá ꞌɨ,
27 E Jodá de Joanã, e Joanã de Resá, e Resá de Zorobabel, e Zorobabel de Salatiel, e Salatiel de Neri,
28 Nérì, Mèlíkì nɨ mvá ꞌɨ, Mèlíkì, Ádì nɨ mvá ꞌɨ, Ádì, Kòsámà nɨ mvá ꞌɨ, Kòsámà, Èlàmàdámà nɨ mvá ꞌɨ, Èlàmàdámà, Érè nɨ mvá ꞌɨ,
28 E Neri de Melqui, e Melqui de Adi, e Adi de Cosã, e Cosã de Elmadã, e Elmadã de Er,
29 Érè, Yòsúwà nɨ mvá ꞌɨ, Yòsúwà, Èlɨ̀yèzérè nɨ mvá ꞌɨ, Èlɨ̀yèzérè, Yòrímà nɨ mvá ꞌɨ, Yòrímà, Màtátà nɨ mvá ꞌɨ, Màtátà, Lévì nɨ mvá ꞌɨ,
29 E Er de Josué, e Josué de Eliézer, e Eliézer de Jorim, e Jorim de Matã, e Matã de Levi,
30 Lévì, Sìmèyónà nɨ mvá ꞌɨ, Sìmèyónà, Yúdà nɨ mvá ꞌɨ, Yúdà, Yòséfà nɨ mvá ꞌɨ, Yòséfà, Yònámà nɨ mvá ꞌɨ, Yònámà, Èlìyàkímà nɨ mvá ꞌɨ,
30 E Levi de Simeão, e Simeão de Judá, e Judá de José, e José de Jonã, e Jonã de Eliaquim,
31 Èlìyàkímà, Mèléyà nɨ mvá ꞌɨ, Mèléyà, Ménà nɨ mvá ꞌɨ, Ménà, Màtátà nɨ mvá ꞌɨ, Màtátà, Nàtánà nɨ mvá ꞌɨ, Nàtánà, Dàwídì nɨ mvá ꞌɨ,
31 E Eliaquim de Meleá, e Meleá de Mená, e Mená de Matatá, e Matatá de Natã, e Natã de Davi,
32 Dàwídì, Yésè nɨ mvá ꞌɨ, Yésè, Yòbédè nɨ mvá ꞌɨ, Yòbédè, Bòwésà nɨ mvá ꞌɨ, Bòwésà, Sálà nɨ mvá ꞌɨ, Sálà, Nàsónà nɨ mvá ꞌɨ,
32 E Davi de Jessé, e Jessé de Obede, e Obede de Boaz, e Boaz de Salá, e Salá de Naassom,
33 Nàsónà, Àmìnàdábà nɨ mvá ꞌɨ, Àmìnàdábà, Àdìmínà nɨ mvá ꞌɨ, Àdìmínà, Àrínì nɨ mvá ꞌɨ, Àrínì, Èsèrómà nɨ mvá ꞌɨ, Èsèrómà, Fàrésà nɨ mvá ꞌɨ, Fàrésà, Yúdà nɨ mvá ꞌɨ,
33 E Naassom de Aminadabe, e Aminadabe de Arão, e Arão de Esrom, e Esrom Perez, e Perez de Judá,
34 Yúdà, Yàkóbhò nɨ mvá ꞌɨ, Yàkóbhò, Ɨ̀sákà nɨ mvá ꞌɨ, Ɨ̀sákà, Àbàrámà nɨ mvá ꞌɨ, Àbàrámà, Tárà nɨ mvá ꞌɨ, Tárà, Nàkórà nɨ mvá ꞌɨ,
34 E Judá de Jacó, e Jacó de Isaque, e Isaque de Abraão, e Abraão de Terá, e Terá de Nacor,
35 Nàkórà, Sèrúkà nɨ mvá ꞌɨ, Sèrúkà, Ràgáwù nɨ mvá ꞌɨ, Ràgáwù, Fàlékà nɨ mvá ꞌɨ, Fàlékà, Èbérè nɨ mvá ꞌɨ, Èbérè, Sálà nɨ mvá ꞌɨ,
35 E Nacor de Seruque, e Seruque de Ragaú, e Ragaú de Fáleque, e Fáleque de Eber, e Eber de Salá,
36 Sálà, Kàyɨ̀námà nɨ mvá ꞌɨ, Kàyɨ̀námà, Àràfàkàsádà nɨ mvá ꞌɨ, Àràfàkàsádà, Sémè nɨ mvá ꞌɨ, Sémè, Nówè nɨ mvá ꞌɨ, Nówè, Làmékè nɨ mvá ꞌɨ,
36 E Salá de Cainã, e Cainã de Arfaxade, e Arfaxade de Sem, e Sem de Noé, e Noé de Lameque,
37 Làmékè, Màtúsalà nɨ mvá ꞌɨ, Màtúsalà, Ènókà nɨ mvá ꞌɨ, Ènókà, Yàrétà nɨ mvá ꞌɨ, Yàrétà, Màlèlélè nɨ mvá ꞌɨ, Màlèlélè, Kàyɨ̀námà nɨ mvá ꞌɨ,
37 E Lameque de Matusalém, e Matusalém de Enoque, e Enoque de Jarete, e Jarete de Maleleel, e Maleleel de Cainã,
38 Kàyɨ̀námà, Ènósà nɨ mvá ꞌɨ, Ènósà, Sétè nɨ mvá ꞌɨ, Sétè, Àdámà nɨ mvá ꞌɨ, ɨ̀ndɨ̀ Àdámà tá ɨ́na Gìká nɨ mvá ꞌɨ.
38 E Cainã de Enos, e Enos de Sete, e Sete de Adão, e Adão de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?