Mateus 18

LIF_DEV vs ARC

Sair da comparação
ARC Almeida Revista e Corrigida 2009
1 खे़न् ये़म्‍मो हुॽसाम्‍बाहाॽ ये़सुरो मे़द्‌ये़आङ् सेःन्‍मे़दोसु, “दाङ्‌बे साङ्‌ग्राम्‍पेदाङ्‌बा हाङ्‌जुम्‍मो के़रे़क्‍नुःल्‍ले़ यम्‍बान्‌हाःप्‍पे?”
1 Naquela mesma hora, chegaram os discípulos ao pé de Jesus, dizendo: Quem é o maior no Reino dos céus?
2 ये़सुरे़ खे़प्‍मो हिन्‍जाॽधिक् उःत्तुआङ् खुनिॽ लुम्‍मो ये़प्‍सुर
2 E Jesus, chamando uma criança, a pôs no meio deles
3 मे़त्तुसि, “इङ्‌गाॽ से़क्‍खाए मे़त्‍निङ्, खिनिॽ निङ्‌वाॽइन्‌के़ले़क्‍खुम्‍माङ् कन् हिन्‍जाॽइन् कुइसिःक् खिनिॽ के़म्‍बोःक्‍खिन्‍ने़ फाॽग्र आप्‍फाल्‍ले़आङ् साङ्‌ग्राम्‍पेदाङ्‌बा हाङ्‌जुम्‍मो लाःप्‍मा के़न्‍छुक्‍तिन्‍लो,
3 e disse: Em verdade vos digo que, se não vos converterdes e não vos fizerdes como crianças, de modo algum entrareis no Reino dos céus.
4 खे़ल्‍ले़ चोगुल्‍ले़ आत्तिन्‌आप्‍फेःक् चुङ्‌जिगे़न् नःम्‍सिङ्‌ङाङ् कन् हिन्‍जाॽइन् हे़क्‍के पोःङ् खे़न्‍ने साङ्‌ग्राम्‍पेदाङ्‌बा हाङ्‌जुम्‍मो यम्‍बा पोःङ्‌लो॥
4 Portanto, aquele que se tornar humilde como esta criança, esse é o maior no Reino dos céus.
5 हे़क्‍क्‍याङ् आत्तिल्‍ले़ आमिङ्‌ङो अक्‍तङ्‌बा चुक्‍सा हिन्‍जाॽइन् लाङ्‌दाःक्‍तुॽ, खे़ल्‍ले़ इङ्‌गाॽ लाङ्‌दाःक्‍कारो॥
5 E qualquer que receber em meu nome uma criança tal como esta a mim me recebe.
6 कर आत्तिल्‍ले़ इङ्‌गाॽ याप्‍मि नसाःन् के़जोःक्‍पा चुक्‍सा हिन्‍जाॽथिक् लायो चोःक्‍मा पाङ्‌घुॽ, खे़ल्‍ले़ कुनिःङ्‌मो लुम्‍सुम्‍मिन् इघेःङ्‌माआङ् वरक्‍को लाप्‍फुमाल्‍ले़ए नुःबा पोःङ्‌लो॥
6 Mas qualquer que escandalizar um destes pequeninos que creem em mim, melhor lhe fora que se lhe pendurasse ao pescoço uma mó de azenha, e se submergisse na profundeza do mar.
7 कन् इक्‍सादिङ् खाम्‍बेःक्‍मान् चिःत्ते़आङ्‌लक् स्‍ये़रो, थेआङ्‌भे़ल्‍ले़ मे़न्‍छाम् याप्‍मिहाॽ लायो चोःक्‍मा के़बाङ्‌बा पाःन्‍हाॽ कप्‍मो यरिक् वाॽरो॥ अक्‍तङ्‌बा पाःन्‍हाॽग ताःएरो, कर वेॽहाॽ लायोओ के़धाःबा मनाःङ्‌ग चिःत्ते़आङ्‌लक् स्‍ये़रो!
7 Ai do mundo, por causa dos escândalos. Porque é mister que venham escândalos, mas ai daquele homem por quem o escândalo vem!
8 खे़ने़ॽ के़लाङ् के़हुक्‍किल्‍ले़ लायो चोःक्‍मा के़बाङ्‌ने़ फाॽग्र खक्‍ते़ॽआङ् लाप्‍फुसे़ॽ॥ लाङ्-हुक् ने़प्‍माङ्‌नु आप्‍फाल्‍ले़आङ् मे़न्‍छिःमना मि के़दिःप्‍पा खे़मायङ्‌सङ्‌ङो पेःक्‍मानुःल्‍ले़ लाङ्धिक्‌नु हुक्‍थिक् मे़ःन्‍ने मे़न्‍नुप्‍मनाबा हिङ्‌मन् खोःमाए नुःबारो॥
8 Portanto, se a tua mão ou o teu pé te escandalizar, corta-o e atira-o para longe de ti; melhor te é entrar na vida coxo ou aleijado do que, tendo duas mãos ou dois pés, seres lançado no fogo eterno.
9 खे़ने़ॽ के़मिक्‍किल्‍ले़ लायो चोःक्‍मा के़बाङ्‌ने़ फाॽग्र यगे़लःत्ते़ॽआङ् लाप्‍फुसे़ॽओ॥ ने़त्‍छि मिक्‍नु आप्‍फाल्‍ले़आङ् मे़न्‍छिःमना खे़मायङ्‌सङ्‌बा मिओ पेःक्‍मानुःल्‍ले़ मिक्‍थिक्‍नु मे़न्‍नुप्‍मनाबा हिङ्‌मन् खोःमाए नुःबारो॥”
9 E, se o teu olho te escandalizar, arranca-
10 “सिङ्‌सिङ् लॽरे़म्‍मे़ॽओ, कन् चुक्‍पा चुक्‍पाहाॽ कुनामे़न्‍छाॽ मे़जोगे़म्‍सिम्‍मिन्‍ने़ॽओ॥ इङ्‌गाॽ से़क्‍खा पाःन् मे़त्‍निङ्, कङ्‌हाॽ कम्‍ब्राङ् के़मे़प्‍पा खुनिॽ माङ्‌लाइङ्‌बाहाॽ सदादिङ् साङ्‌ग्राम्‍पेदाङ्‌ङो पानुदिङ् आम्‍बारे़ कुदगि मे़वाॽरो॥
10 Vede, não desprezeis algum destes pequeninos, porque eu vos digo que os seus anjos nos céus sempre veem a face de meu Pai que
11 ((थेआङ्‌भे़ल्‍ले़ इङ्‌गाॽ मे़न्‍छाम्‍साःङ्‌ग के़माबाहाॽ ताङ्‌से़ःप्‍से़ त्‍याङ्‌बारो॥))”
11 Porque o Filho do Homem veio salvar o que se tinha perdido.
12 “आल्‍ल, किप्‍थिक् (१००) मे़ल्‍लुक् के़गप्‍पाल्‍ले़ कुमे़ल्‍लुक्‍थिक् माःल्‍ले़ थे चोगुॽ? खे़ल्‍ले़ खे़न् फाङ्‌-फाङ् (९९) मे़ल्‍लुक्‍हाॽ चाराम्‍मादे़न्‍नो ले़रुधसिआङ् खे़न् के़माबा मे़ल्‍लुक्‍किल्‍ले़ कुगोःत्‍छे़ मे़बेःक्‍किन्‍बि?
12 Que vos parece? Se algum homem tiver cem ovelhas, e uma delas se desgarrar, não irá pelos montes, deixando as noventa e nove, em busca da que se desgarrou?
13 खे़ल्‍ले़ खे़न् के़माबा मे़ल्‍लुक्‍किन् खोःसुल्‍ले़ से़क्‍खाए खे़न् मे़म्‍माए फाङ्‌-फाङ् (९९) मे़ल्‍लुक्‍हाॽ कत्तुसिबानुःल्‍ले़आङ् साॽरिक् सःत्‍लो॥
13 E, se, porventura, a acha, em verdade vos digo que maior prazer tem por aquela do que pelas noventa e nove que se não desgarraram.
14 हे़क्‍केलॽरिक्‍के साङ्‌ग्राम्‍पेदाङ्‌ङो के़वाॽबा खिनिॽ पाः निङ्‌वाॽफुमाङ्‌ङिल्‍ले़आङ् कन् चुक्‍पाहाॽओ थिक्‍काङ् मे़माःने़न्‍ल के़लॽबा कुनिङ्‌वाॽ वाॽरो॥
14 Assim também não é vontade de vosso Pai, que
15 नसानिबाधिक्‍ले़ खे़ने़ॽ के़दक्‍ले़ङ्‌वाओ लायो चोगुॽने़ फाॽग्र खे़ने़ॽरक् खे़ल्‍लो पेगे़ॽआङ् कुलायोःन् ओसेःन्‍धाक्‍ते़ॽओ॥ खे़ल्‍ले़ के़बाःन्‍निन् खे़प्‍सुने़ फाॽग्र खे़न् नसानिबाल्‍ले़ कुनिङ्‌वाॽ के़दोःन्‍दुरो॥
15 Ora, se teu irmão pecar contra ti, vai e repreende-o entre ti e ele só; se te ouvir, ganhaste a teu irmão.
16 कर खे़ने़ॽ के़बाःन्‍निन् मे़घे़प्‍सुन्‍ने़ फाॽग्र खे़ने़ॽनु वेॽ थिक्‍पा इग्र ने़प्‍फु तेॽरे़से़ॽआङ् याम्‍मो पेगे़ॽ, थेआङ्‌भे़ल्‍ले़ साम्‌योसाप्‍लाःल्‍ले़ पाःत्तुबा कुइसिःक्, ‘ने़प्‍फु इग्र सुम्‍सि तोःन्‍दिहाॽरे़ खुनिॽ तगि के़रे़क् पाःन्‍हाॽरे़न् निःन्‍धो चोःक्‍मा पोःङ्‌लो॥’
16 Mas, se não te ouvir, leva ainda contigo um ou dois, para que, pela boca de duas ou três testemunhas, toda palavra seja confirmada.
17 खे़ल्‍ले़ आल्‍लसाङ् खे़ङ्‌हाॽ खे़म्‍मा नाॽरुसिने़ फाॽग्र सेसेहुप्‍लक्‍को कन् पाःन्‍निन् तारे़म्‍मे़ॽओ॥ हे़क्‍क्‍याङ् सेसेहुप्‍लक्‍किल्‍ले़ पाःत्तुबा पाःन्‍निन्‍नाङ् नाॽरुने़ फाॽग्र खे़ङ्‌ग थिम्‍मे़न्‍दङ् सुवाङ् नु एःङ्‌याङ् के़भोःङ्‌बा ताप्‍फे़ःम्‍बा मना कुइसिःक् इःत्ते़म्‍मे़ॽओ॥
17 E, se não as escutar, dize- considera-o como um gentio e publicano.
18 इङ्‌गाॽ से़क्‍खाए मे़त्‍निङ्, इक्‍सादिङ् खाम्‍बेःक्‍मो के़साक्‍तुबान्‌साङ्‌ग्राम्‍पेदाङ्‌ङोआङ् साक्‍लो, हे़क्‍केलॽरिक्‍के इक्‍सादिङ् खाम्‍बेःक्‍मो के़हन्‍दुबान्‌साङ्‌ग्राम्‍पेदाङ्‌ङो हन्‍लो॥
18 Em verdade vos digo que tudo o que ligardes na terra será ligado no céu, e tudo o que desligardes na terra será desligado no céu.
19 याम्‍मो इङ्‌गाॽ अक्‍खेआङ् मे़त्‍निङ्, खिनिॽओ ने़प्‍फु मनाहाॽ निङ्‌वाॽबो थिक्‍हुप् के़बोःङ्‌सिने़ फाॽग्र थे के़नाःक्‍सुसाङ् साङ्‌ग्राम्‍पेदाङ्‌ङोबा पानुदिङ् आम्‍बारे़ खे़न् के़जोःक्‍सि के़बिसिॽरो॥
19 Também vos digo que, se dois de vós concordarem na terra acerca de qualquer coisa que pedirem, isso lhes será feito por meu Pai, que
20 थेआङ्‌भे़ल्‍ले़ ने़प्‍फु इग्र सुम्‍भु मनाहाॽ इङ्‌गाॽ आमिङ्‌ङो मे़जुम्‍मिल्‍ले़, इङ्‌गाॽ खुनिॽ लुम्‍मो वाॽआरो॥”
20 Porque onde estiverem dois ou três reunidos em meu nome, aí estou eu no meio deles.
21 हे़क्‍क्‍याङ् पत्रुसे़न् ये़सुरो फे़रे़आङ् सेःन्‍दोसु, “आदाङ्‌बे, इङ्‌गाॽ आदक्‍ले़ङ्‌ङो लायो के़जोःक्‍पार के़ने़बान् आक्‍खे़न्‍ले़ङ् ले़प्‍मि पिरुङ्‌बाबे? नुसि ले़ङ् थारिक्‍पि?”
21 Então, Pedro, aproximando-se dele, disse: Senhor, até quantas vezes pecará meu irmão contra mim, e eu lhe perdoarei? Até sete?
22 ये़सुरे़ नोगप् पिरु, “नुसि (७) ले़ङ्‌रक् मे़ःन्, कर नुसिआङ्‌नुबोःङ्‌ले़ङ् (७०) थारिक् ले़प्‍मि के़बिरुर पोःङ्‌लो॥
22 Jesus lhe disse: Não te digo que até sete, mas até setenta vezes sete.
23 थेआङ्‌भे़ल्‍ले़ साङ्‌ग्राम्‍पेदाङ्‌बा हाङ्‌जुम्‍मिङ्‌ग लत्‍छा हाङ्‌धिक्‍ले़ कुसेवारोबाहाॽरे़ मे़देॽरुबा साम्‍म्‍याङ्-याङ्‌इत्‍छिःन्‌फोःङ्‌मा याःम्‍बक् चोगुबान्‍नु तङ्‌मा सुक्‍ते़त्‍लो॥
23 Por isso, o Reino dos céus pode comparar-se a um certo rei que quis fazer contas com os seus servos;
24 खे़न् हाङ्‌ङिल्‍ले़ सिङ्‌नाःत्तिन् फोःङ्‌मा हेःक्‍तुल्‍ले़ थिबोःङ् हे़न्‍छिङ् (१०,०००) साम्‍म्‍याङ् याङ्‌इत्‍छि सिङ्‌नाःत् फोःङ्‌मा के़बोःङ्‌बा मनाःन् खुने़ॽओ मे़दारु॥
24 e, começando a fazer contas, foi-lhe apresentado um que lhe devia dez mil talentos.
25 खे़ल्‍ले़ खे़न् साम्‍म्‍याङ् याङ्‌इत्‍छिःन्‌हुङ्‌मा मे़सुक्‍तुम्‍बाल्‍ले़ चोगुल्‍ले़ मेलिङ्‌गे़न् कुमेःत्, कुस्‍साःहाॽ हे़क्‍क्‍याङ् खे़ल्‍ले़ कत्तुबा के़रे़क् चिगःक्‌वाहाॽ सङ्‌घे़म्‍मे़ॽआङ् फोःङ्‌मा के़बोःङ्‌बा याङ्‌ङिन् फोःक्‍खे़म्‍मे़ॽ लॽरिक् हाङ्‌ङिल्‍ले़ इङ्‌जाःङ् पिरुसिरो॥
25 E, não tendo ele com que pagar, o seu senhor mandou que ele, e sua mulher, e seus filhos fossem vendidos, com tudo quanto tinha, para que a
26 कर खे़न् सेवारोबान् हाङ्‌ङिल्‍ले़ कुदगि थुङ्‌बोहजॽ युङ्‌सिङ्‌ङाङ् पेलि फाक्‍तु, ‘आदाङ्‌बे, इङ्‌गाॽ नासि थःत्ताङ्‌ङे़ॽआङ्‌कुभा ये़म् थारिक् हाङ्‌घाङ्‌ङे़ॽओ! इङ्‌गाॽ के़याङ्‌ङिन् के़रे़क् हुङुङ् पिने़रो॥’
26 Então, aquele servo, prostrando-se, o reverenciava, dizendo: Senhor, sê generoso para comigo, e tudo te pagarei.
27 हाङ्‌ङिल्‍ले़ खे़न् लुङ्‌माॽ तुक्‍तुआङ् के़रे़क् हुङ्‌मा के़बोःङ्‌बा याङ्‌ङिन् ले़प्‍मि पिरुआङ् पाङ्‌घुदेःसुरो॥
27 Então, o senhor daquele servo, movido de íntima compaixão, soltou-o e perdoou-lhe a dívida.
28 हे़क्‍क्‍याङ् खे़न् सेवारोबान् लाःक्‍कात् लःन्‍दे़ल्‍ले़ किप्‍थिक् युप्‍पा याङ्‌इत्‍छि कुसिङ्‌नाःत् के़बप्‍पा कुन्‍जुम् सेवारोबान् तुमु॥ हे़क्‍क्‍याङ् खे़ल्‍ले़ खे़न् कुन्‍जुम् सेवारोबान् फत्तुर कुसित्‍लाःन् यॽरुआङ् अक्‍खे मे़त्तु, ‘इङ्‌गाॽओनु के़देॽरुबा सिङ्‌नाःत्तिन् आल्‍लोसा हुङे़ॽ॥’
28 Saindo, porém, aquele servo, encontrou um dos seus conservos que lhe devia cem dinheiros e, lançando mão dele, sufocava-o, dizendo: Paga-me o que me deves.
29 खे़ल्‍ले़ थुङ्‌बोहजॽ युङ्‌सिङ्‌ङाङ् पेलि फाक्‍तुर मे़त्तु, ‘चुम्‍मे, इङ्‌गाॽ नासि थःत्ताङ्‌ङे़ॽआङ्‌कुभा ये़म् थारिक् हाङ्‌घाङ्‌ङे़ॽओ! इङ्‌गाॽ के़याङ्‌ङिन् के़रे़क् हुङुङ्‌लो॥’
29 Então, o seu companheiro, prostrando-se a seus pés, rogava-lhe, dizendo: Sê generoso para comigo, e tudo te pagarei.
30 कर खे़ल्‍ले़ मे़दे़न्‍दे़न्‍नाङ् खे़न् हुङ्‌मा के़बोःङ्‌बा याङ्‌ङिन् मे़न्‍हुङ्‌ङे थारिक् पुङ्‌लाहिम्‍मो याक्‍ल फाॽआङ् साक्‍मा पाङ्‌घुसिरो॥
30 Ele, porém, não quis; antes, foi encerrá-lo na prisão, até que pagasse a dívida.
31 वेॽ सेवारोबाहाॽरे़ कन् पाःन्‍निन् मे़निःसुआङ् खुनिॽ साॽरिक् निङ्‌वाॽ तुगे़॥ हे़क्‍क्‍याङ् खे़ङ्‌हाॽ मे़बेआङ् कन् के़रे़क् पाःन्‍हाॽ हाङ्‌ङिन् मे़जे़क्‍तु॥
31 Vendo, pois, os seus conservos o que acontecia, contristaram-se muito e foram declarar ao seu senhor tudo o que se passara.
32 हाङ्‌ङिल्‍ले़आङ् खे़न् तगिस्‍मा सेवारोबान् उःत्तुआङ् मे़त्तु, ‘खे़ने़ॽग ताक्‍के़भे़ॽबा सेवारोबाने़रो! खे़ने़ॽ पेलि के़भाक्‍ताङ्‌बाल्‍ले़ के़रे़क् के़सिङ्‌नाःत्तिन् ले़प्‍मि पिने़आङ् वयाङ्‌लो॥
32 Então, o seu senhor, chamando-o à sua presença, disse-lhe: Servo malvado, perdoei-te toda aquela dívida, porque me suplicaste.
33 कर खे़ने़ॽ लुङ्‌माॽ तुक्‍ने़बा कुइसिःक्‍के खे़ने़ॽआङ् के़न्‍जुम् सेवारोबान् लुङ्‌माॽ तुक्‍मा मे़बोःङ्‌ने़म्‍बि?’
33 Não devias tu, igualmente, ter compaixão do teu companheiro, como eu também tive misericórdia de ti?
34 हे़क्‍क्‍याङ् हाङ्‌ङिल्‍ले़ साॽरिक् कुसिक्‍किन् पोगे़आङ् खे़न् सेवारोबे़न् सिङ्‌नाःत्तिन् मे़न्‍हुङ्‌ङे थारिक् तुक्‍खे मे़जाःत्तुर फाॽआङ् पुङ्‌लाधाबाल्‍लो हुक् सुप्‍तुरो॥”
34 E, indignado, o seu senhor o entregou aos atormentadores, até que pagasse tudo o que devia.
35 ये़सुरे़ कुनुप्‍मो कुहुॽसाम्‍बाहाॽ अक्‍खेलॽरिक् मे़त्तुसि, “खिनिॽ तक्‍ले़ङ्‌वाओ लायो के़जोःक्‍पाहाॽ सिक्‍लुङ्‌मोनुए ले़प्‍मि के़म्‍बिरुम्‍सिम्‍मिन्‍ने़ फाॽग्र साङ्‌ग्राम्‍पेदाङ्‌ङोबा आम्‍बारे़आङ् बा हे़क्‍केए के़मे़त्तिॽरो॥”
35 Assim vos fará também meu Pai celestial, se do coração não perdoardes, cada um a seu irmão, as suas ofensas.

Ler em outra tradução

Comparar com outra