Mateus 18
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs VC
1 Awg yand u ve khuhn awg laq ghuhd teq pa Yer suq chehd lo lag lehq koz che, “Muhd nuh maq muhd mig awg khuhn a sug te ghad vawr, suaq keh ir jad hawg le,” lehd koz na che yaog.
1 Neste momento os discípulos aproximaram-se de Jesus e perguntaram-lhe: Quem é o maior no Reino dos céus?
2 Kheh te lehq Yer suq chaw yad nehax te ghad haq kug veha lehq i hehd teq pa kanr hox vid lar lehq koz che,
2 Jesus chamou uma criancinha, colocou-a no meio deles e disse:
3 “Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, nig hehd ni ma maq pa lehq chaw yad nehax teq pa heh maq te ver, muhd nuh maq muhd mig khuhn nig hehd maq gha gehe hawg.
3 Em verdade vos declaro: se não vos transformardes e vos tornardes como criancinhas, não entrareis no Reino dos céus.
4 Kheh te cheaq te lehq, a sug te ghad lehd ma koz chaw yad nehax che ve heh te lehq ni ma nehr ghad tar che chaw awr lehr, muhd nuh maq muhd mig awg khuhn suaq keh ir jad che chaw te ghad phehq che yaog.
4 Aquele que se fizer humilde como esta criança será maior no Reino dos céus.
5 Chaw a sug te ghad lehd ma koz chaw yad nehax heh te che te ghad haq ngag ved awg meh awg khuhn haq yug ver, ngag haq haq yug che yaog.
5 E o que recebe em meu nome a um menino como este, é a mim que recebe.
6 Kheh te lehq ngag haq yonr che chaw yad nehax che ve teq pa khuhn ve te ghad haq maq yonr vid tug te che chaw khar ve te ghad lehd ma koz, yawd ved kuhr pehg haq huhx meh mawr nux pheh ku li lehq nax jad che lad chuhd ghig khuhn chid bag ke pe ver, yawd awg pun daq jad vehr che yaog.
6 Mas, se alguém fizer cair em pecado um destes pequenos que crêem em mim, melhor fora que lhe atassem ao pescoço a mó de um moinho e o lançassem no fundo do mar.
7 Su te yaq vid tug te cheaq te lehq, mig gig chaw yad gha duhd har jad che yaog. Awg lawn ghod ver su yaq vid tug te che ted ceng awr lehr cawg tug yaog. Kheh ma khuhd su yaq vid tug te che chaw teq pa awr lehr gha duhd har jad tug yaog.
7 Ai do mundo por causa dos escândalos! Eles são inevitáveis, mas ai do homem que os causa!
8 Nawg ved laq kuhr ma hez ver khi kud nawg haq te yaq vid tug te ver, tawz khaoq. Khi kud laq kuhr nig pax pax cawg lar lehq khar thad liz maq suh vix lehq toq chehd che a mir khuhn gha khanr cheaq keh, khi kud laq kuhr mad cawg lehq a saq teq kig lo gha gehe che awr lehr, nawg awg pun daq jad che yaog.
8 Por isso, se tua mão ou teu pé te fazem cair em pecado, corta-os e lança-os longe de ti: é melhor para ti entrares na vida coxo ou manco que, tendo dois pés e duas mãos, seres lançado no fogo eterno.
9 Nawg ved mehz sir teq pax nawg haq te yaq vid tug te ver, mehz sir u ve haq kehx khaoq. Mehz sir nig pax pax cawg lar lehq a mir toq chehd che muhd naz hoq khuhn gha khanr cheaq keh, mehz sir teq pax lehax cawg lar lehq a saq teq kig lo gha gehe che awr lehr nawg awg pun daq jad che yaog.
9 Se teu olho te leva ao pecado, arranca-o e lança-o longe de ti: é melhor para ti entrares na vida cego de um olho que seres jogado com teus dois olhos no fogo da geena.
10 Nig hehd awr lehr chaw yad nehax heh te che te ghad ghad haq maq sawnr ma caz maq gha te tug sa tiq kha sehax teoq. Awg lawn ghod ver ngag ni hehd haq koz ax laq, muhd nuh maq lo i hehd ve muhd nuh maq cuh yad teq pa awr lehr, muhd nuh maq lo ngag ved Awr pa ve mehz khuhd suhr huh khar thad liz chehd chehd che yaog.
10 Guardai-vos de menosprezar um só destes pequenos, porque eu vos digo que seus anjos no céu contemplam sem cessar a face de meu Pai que está nos céus.
11 — ausente —
11 {Porque o Filho do Homem veio salvar o que estava perdido.}
12 Nig hehd khawd-ehg kheh duhd-aq le. Chaw te ghad ghad yawd ved yawg teq ha kheh cawg lehq teq kheh mehx vehr ver, kuhd chi kuhd kheh haq keh thag lo teh lar haz lehq mehx vehr che teq kheh haq yawd ghaq ca ngawx veh tug yaog ma hez hawg la.
12 Que vos parece? Um homem possui cem ovelhas: uma delas se desgarra. Não deixa ele as noventa e nove na montanha, para ir buscar aquela que se desgarrou?
13 Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, yawg u ve haq kawq ca mawg vehr ver, maq mehx che yawg kuhd chi kuhd kheh haq ha lehg cheaq keh u ve teq kheh haq ha lehg jad che yaog.
13 E se a encontra, sente mais júbilo do que pelas noventa e nove que não se desgarraram.
14 Che ve haq kha sur suar, chaw yad nehax heh te che chaw che ve teq pa te ghad-eg haq liz lug vehr mehx vehr tug haq muhd nuh maq lo chehd che nig hehd ve Awr pa ni ma ma cawd che yaog.
14 Assim é a vontade de vosso Pai celeste, que não se perca um só destes pequeninos.
15 Nawg ved a vix a nax te ghad ghad nawg haq te yaq ax ver, yawd chehd lo kae lehq nig mag lehax chehd-ag huh yawd ved yaq kig haq kawq koz mar vid-oq. Yawd nawg ved tawd khuhd haq na ver, nawg vix nawg nax haq nawg kawq gha vehr che yaog.
15 Se teu irmão tiver pecado contra ti, vai e repreende-o entre ti e ele somente; se te ouvir, terás ganho teu irmão.
16 Kheh ma khuhd nawg ved tawd khuhd haq yawd maq na yug ver, sax khiz te var te ghad la ni ghad sir daq ve lehq teq geha kae-og. Awg lawn ghod ver ni ghad la seh ghad gha sir gha mawg lar vid lehq sax khiz cawg lar vid tug te che yaog.
16 Se não te escutar, toma contigo uma ou duas pessoas, a fim de que toda a questão se resolva pela decisão de duas ou três testemunhas.
17 I hehd ve tawd khuhd haq yawd maq na yug ver, Khreq yad awg mor haq koz vid-oq. Khreq yad awg mor ve tawd khuhd haq liz maq kawq na yug ver, bid saz a naz chaw he lehq awg khawnr ghawz var teq pa heh te sawnr tar vid-oq.
17 Se recusa ouvi-los, dize-o à Igreja. E se recusar ouvir também a Igreja, seja ele para ti como um pagão e um publicano.
18 Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, mig gig khod-aq lo nig hehd kha pheh lar che teq pa haq muhd nuh maq lo liz pheh lar tug yaog. Mig gig khod-aq lo nig hehd kha phehd kha vid che teq pa haq muhd nuh maq lo liz phehd kha vid tug yaog.
18 Em verdade vos digo: tudo o que ligardes sobre a terra será ligado no céu, e tudo o que desligardes sobre a terra será também desligado no céu.
19 Kheh te lehq ngag nig hehd haq kawq koz ax laq, mig gig khod-aq lo nig hehd awg khuhn ve chaw ni ghad ni ma hawr daq lehq ted ceng cear lawg ver, muhd nuh maq lo chehd che ngag ved Awr pa awr lehr, ix maq lawg che heh te vid tug yaog.
19 Digo-vos ainda isto: se dois de vós se unirem sobre a terra para pedir, seja o que for, consegui-lo-ão de meu Pai que está nos céus.
20 Awg lawn ghod ver chaw ni ghad seh ghad ngag ved awg meh haq cud lehq phawng daq chehd ver, u huh i hehd geh ngag chehd tug yaog,” lehd koz che yaog.
20 Porque onde dois ou três estão reunidos em meu nome, aí estou eu no meio deles.
21 Kheh te lehq Per troq Yer suq chehd huh lag lehq na che, “Jawd mawd-og, ngag vix ngag nax teq pa ngag haq te thawz te thawz kaod te yaq ax ver, ngag i hehd haq vend bax khar ni pawz gha phehd vid lawg le. Suhr pawz kha gag la,” lehd koz na ngawx che yaog.
21 Então Pedro se aproximou dele e disse: Senhor, quantas vezes devo perdoar a meu irmão, quando ele pecar contra mim? Até sete vezes?
22 Yer suq yawd haq kawq koz vid che, “Suhr pawz kha gag lehax ma hez hawg. Suhr pawz, suhr chi pawz kha gag la khar ni pawz liz gha phehd vid che yaog lehz ngag nawg haq koz ax che yaog.
22 Respondeu Jesus: Não te digo até sete vezes, mas até setenta vezes sete.
23 A thoq te lehq ngag nawg haq u kheh gha te lehd koz ver, muhd nuh maq muhd mig awr lehr yawd ved awg ceg teq pa geh phu cag land haq ghu te gad che jawd mawd te ghad haq sur che yaog.
23 Por isso, o Reino dos céus é comparado a um rei que quis ajustar contas com seus servos.
24 Yawd cag land haq tanr ghu te chehd che te yand, jawd mawd ve jeg teq chi lang thehq cha lar che chaw te ghad haq su yawd chehd lo sir veha lag che yaog.
24 Quando começou a ajustá-las, trouxeram-lhe um que lhe devia dez mil talentos.
25 Chaw u ve awr lehr, yawd jeg khuhq sehr vid tug mad cawg cheaq te lehq, yawd ved awg sehr phad koz che, ‘Yawd ved awg ton liz, yawd ved awg mid awg yad liz, yawd kha cawg lar che med nged jeg kor teq pa awg gha lia, saw ca huhd ve lehq sehr vid-oq,’ lehd koz vid che yaog.
25 Como ele não tinha com que pagar, seu senhor ordenou que fosse vendido, ele, sua mulher, seus filhos e todos os seus bens para pagar a dívida.
26 Kheh te lehq awg ceg var u ve yawd mehz khuhd suhr huh nar khehr teh mi lar lehq koz che, ‘Jawd mawd-og, ngag haq awg yand nehax a cehax lawg tar ax ser. Ngag awg gha lia saw ca khuhq sehr ax tug yaog,’ lehd koz lawg khawx che yaog.
26 Este servo, então, prostrou-se por terra diante dele e suplicava-lhe: Dá-me um prazo, e eu te pagarei tudo!
27 Kheh te lehq jawd mawd awr lehr yawd haq har kax cheaq te lehq yawd haq phehd vid lehq yawd ved jeg haq liz pong vid vehr che yaog.
27 Cheio de compaixão, o senhor o deixou ir embora e perdoou-lhe a dívida.
28 Awg yand u ve khuhn awg ceg var u ve tuhez che te yand, yawd geh jeg teq ha thehq cha lar che awg kag awr ve awg ceg te ghad haq yawd gha mawg lehq yug veha lehq kuhr pehg suhx chuhq lar lehq, ‘Ngag ved jeg a meha har naq sehr laoq,’ lehd koz vid che yaog.
28 Apenas saiu dali, encontrou um de seus companheiros de serviço que lhe devia cem denários. Agarrou-o na garganta e quase o estrangulou, dizendo: Paga o que me deves!
29 Kheh te lehq yawd geh jeg cha lar che awg ceg u ve te ghad awr lehr nar khehr teh mi lar lehq koz che, ‘Ngag haq awg yand nehax a cehax lawg tar ax. Ngag nawg haq ca khuhq sehr ax tug yaog,’ lehd koz lawg khawx che yaog.
29 O outro caiu-lhe aos pés e pediu-lhe: Dá-me um prazo e eu te pagarei!
30 Kheh ma khuhd yawd maq na lehq jeg kawq sehr gha thad kha gag awg ceg var u ve haq thawnr khuhn yug ke lar che yaog.
30 Mas, sem nada querer ouvir, este homem o fez lançar na prisão, até que tivesse pago sua dívida.
31 Yawd che kheh te che haq awg kag awr ve awg ceg teq pa gha mawg che te yand, i hehd duhd har jad lehq awg lawn kha phehaq che teq pa awg sehr phad haq ca koz vid-eg che yaog.
31 Vendo isto, os outros servos, profundamente tristes, vieram contar a seu senhor o que se tinha passado.
32 Kheh te lehq yawd ved awg sehr phad yawd haq kug veha lehq koz vid che, ‘Haeg che awg ceg-og, nawg ngag haq lawg khawx cheaq te lehq nawg ved jeg awg gha lia haq ngag pong ax che yaog.
32 Então o senhor o chamou e lhe disse: Servo mau, eu te perdoei toda a dívida porque me suplicaste.
33 Ngag nawg haq har kax che heh te lehq nawg liz su haq har kax vid cawd che yaog ma hez hawg la,’ lehd koz vid che yaog.
33 Não devias também tu compadecer-te de teu companheiro de serviço, como eu tive piedade de ti?
34 Kheh te peg lehq yawd ved awg sehr phad nez nag jad lehq yawd ved jeg saw sehr peg thad kha gag thawnr khuhn yug ke lehq yawd haq du deh vid tug chid aq vid che yaog.
34 E o senhor, encolerizado, entregou-o aos algozes, até que pagasse toda a sua dívida.
35 Nig hehd teq pa liz a sug yawd ved a vix a nax te yaq che teq pa haq ni ma awg tawg kha gag vend bax ma phehd vid ver, muhd nuh maq lo chehd che ngag ved Awr pa liz nig hehd haq che kheh tea tug yaog,” lehz Yer suq i hehd haq koz vid che yaog.
35 Assim vos tratará meu Pai celeste, se cada um de vós não perdoar a seu irmão, de todo seu coração.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.