Mateus 13
IZZ vs ARC
1 Ọ bụru ujiku lanụ onokwaphọ bẹ Jizọsu shi l'ụlo ono tụgbua je anọdu l'agụga eze-ẹnyimu.
1 Tendo Jesus saído de casa naquele dia, estava assentado junto ao mar.
2 A dụ igwerigwe gbaphee ya mgburugburu; k'ọphu ọ bahụru l'ụgbo, nọ l'ime mini ono je anọdu. Igwerigwe ndu ono kụru l'eli-mgboko.
2 E ajuntou-se muita gente ao pé dele, de sorte que, entrando num barco, se assentou; e toda a multidão estava em pé na praia.
3 O gude ẹtu zia phẹ iphe, dụ igwerigwe sụ:
3 E falou-lhe de muitas coisas por parábolas, dizendo: Eis que o semeador saiu a semear.
4 Ọ nọdu atụ mebyi iphe ono; ọ harụ daa l'agụga gbororo; ẹnu bya atụtua ya.
4 E, quando semeava,
5 Ọzo nashịhu iya daa l'alị, dụ epfu-epfu; ẹka anụ alị adụ-zidu. Ntanta-a o fushia ome l'anụ alị ono, ta adụkwanu igbi ono.
5 e outra
6 Anwụ chilahaẹpho; o chipyashia ya. Ọ nwụlwashihu kpọshihu nkụ; kẹle o to nwedu ọgbarabvu l'ime alị.
6 Mas, vindo o sol, queimou-se e secou-se, porque não tinha raiz.
7 Ọzo daa l'ẹka akpụru obvu nọ l'ime alị. Yẹle obvu ono futakọta. Obvu onoya kpagbushia ya.
7 E outra caiu entre espinhos, e os espinhos cresceram e sufocaram-na.
8 Ọzo daru l'ẹka alị dụ ree. O fushia ome; vua evuvu; bya amịa amịmi. Ndu amịta ụkporo ise; ndu ụkporo ẹto; ọphu abụru ụkporo l'iri.
8 E outra caiu em boa terra e deu fruto: um, a cem, outro, a sessenta, e outro, a trinta.
9 “Onye nweru ẹnu-nchị, anụ iphe nụmakwa iya!”
9 Quem tem ouvidos para ouvir, que ouça.
10 Tọbudu iya bụ; ndu etsoje iya nụ byapfuta iya bya asụ iya: “?Bụ gụnu meru g'o gude i gude ẹtu epfuru ndu ono opfu?”
10 E, acercando-se dele os discípulos, disseram-lhe: Por que lhes falas por parábolas?
11 Jizọsu sụ phẹ: “Ọo unubẹdua bẹ Chileke meru g'unu maru iphe, e shi domigbaa edomi, bụ iya bụ k'ẹka Chileke bụ eze; obenu lẹ ndu k'ono bẹ o to medụru g'ẹphe maru iya.
11 Ele, respondendo, disse-lhes: Porque a vós é dado conhecer os mistérios do Reino dos céus, mas a eles não lhes é dado;
12 Noo kẹle iphe, bụkpoo onye nweru nụ bẹ Chileke e-yebaaru g'o nweru nweru k'etsutsu iya. Obenu onye ete nwedu nụ bẹ ọo-gbẹnu natafụlenu nwọphu, o nweru.
12 porque àquele que tem se dará, e terá em abundância; mas aquele que não tem, até aquilo que tem lhe será tirado.
13 Noo g'o gude mu gude ẹtu ẹtu epfuru phẹ opfu. Kẹle ẹphe e-le ẹnya nta lee imo; ọ tọ dụdu iphe, ẹphe ahụma. Teke ẹphe nụmachaaru nta nụma imo; ọ tọ dụdu ọphu aga phẹ nchị. Ọphu ọ dụdu iphe, byaru l'edo phẹ ẹnya.
13 Por isso, lhes falo por parábolas, porque eles, vendo, não veem; e, ouvindo, não ouvem, nem compreendem.
14 Ọ bụru l'ẹhu phẹ bẹ iphe, Azáya onye mpfuchiru Chileke pfuru vụru; l'ọ sụru:
14 E neles se cumpre a profecia de Isaías, que diz: Ouvindo, ouvireis, mas não compreendereis e, vendo, vereis, mas não percebereis.
15 Opfu l'ẹphe kpochiwaru obu.
15 Porque o coração deste povo está endurecido, e ouviu de mau grado com seus ouvidos e fechou os olhos, para que não veja com os olhos, e ouça com os ouvidos, e compreenda com o coração, e se converta, e eu o cure.
16 “Sụ-a; ẹhu-ụtso bẹ a gọru nụ unu; opfu l'unu dụru ike gude ẹnya unu hụma ụzo; gude nchị unu nụma iphe.
16 Mas bem-aventurados os vossos olhos, porque veem, e os vossos ouvidos, porque ouvem.
17 Lẹ tororo, mu eme gẹ mu gbuaru iya unu bụ lẹ ndu mpfuchiru Chileke; mẹ ndu pfụberekoto, dụ igwerigwe bẹ ọ gụru ẹgu ahụma iphe-a, unu ahụma-a; ọle ẹphe ta ahụmaduru iya. Ọ gụkwaru phẹ phọ anụma iphe-a, unu anụ-a; ọle ẹphe ta anụmaduru iya.”
17 Porque em verdade vos digo que muitos profetas e justos desejaram ver o que vós vedes e não
18 “Wakwa iphe, ẹtu k'onye jeru atụ mebyi iphe ono bụ baa:
18 Escutai vós, pois, a parábola do semeador.
19 O nweru onye anọduje anụ iphe, eepfu lẹ k'ẹka Chileke bụ eze; ọle o too dodu iya ẹnya. Onye-Njọ ono abya anafụ iya mebyi iphe ono, e pfuru, nọ iya l'ime obu ono. Ọ bụru ẹgube onye ono bụ ndu k'ono, a gharu l'agụga gbororo onoya.
19 Ouvindo alguém a palavra do Reino e não a entendendo, vem o maligno e arrebata o que foi semeado no seu coração; este é o que foi semeado ao pé do caminho;
20 Ndu ọphu daru l'epfu bụ onye ọphu bụ: teke ọ nụmaru opfu ono bẹ ọ natakpọoru iya l'ẹhu-ụtso.
20 porém o que foi semeado em pedregais é o que ouve a palavra e logo a recebe com alegria;
21 Ọphu ọ tọ gbadụru iya ọgbarabvu l'obu. Ọ kpọepho ụpfu nwanshịi; iphe mkpamẹhu byapfutaẹ ya phọ; ọzoo ndu ọzo melahaa ya ewere l'o kwetarụ opfu ono; l'ọ bụru iphe, ọo-kpakota daa; parụ opfu ọbu buhaa.
21 mas não tem raiz em si mesmo; antes, é de pouca duração; e, chegada a angústia e a perseguição por causa da palavra, logo se ofende;
22 Ndu ọphu daru l'ẹka obvu dụ l'alị; bụ onye ọphu nụmaru opfu Chileke; ọle ọogba egomunggo ẹhu iya. Eyenụka obu l'ẹku batanụ bya akpaahaa opfu ono ẹhu. Ọphu ọ mịduru amịmi.
22 e o que foi semeado entre espinhos é o que ouve a palavra, mas os cuidados deste mundo e a sedução das riquezas sufocam a palavra, e fica infrutífera;
23 Obenu lẹ ndu k'ono, bụ mebyi iphe, a tụru l'ọkpobe alị ono; noo ndu ọphu bụ ndu anụmajechaa ya nụ; bya ewota iya ye l'ọkpoma phẹ. Ọ bụru ndu k'ono eyeje mebyi. Ọphu eyee ụkporo ise; ọphu eyee ụkporo ẹto; ọphu eyee ụkporo l'iri.”
23 mas o que foi semeado em boa terra é o que ouve e compreende a palavra; e dá fruto, e um produz cem, outro, sessenta, e outro, trinta.
24 Noo ya; a nọnyakwaa Jizọsu byakwa anmaaru phẹ ẹtu ọzo sụ phẹ: “Gẹ Chileke e-shi goshi lẹ ya bụ eze a-dụepho gẹ nwoke, chịtaru mebyi iphe, dụ ree je aghaa l'alị.
24 Propôs-lhes outra parábola, dizendo: O Reino dos céus é semelhante ao homem que semeia boa semente no seu campo;
25 O be l'ẹnyashi ujiku lanụ; teke e kuchawaru mgbẹnya; onye ọhogu nwoke ono bya achịta akpụru iphe je aghakwaaphọ l'ẹka ono, ọ gharu ọkpobe iya phọ. Ọ ghaẹbe iya bya abụru iya atụgbu.
25 mas, dormindo os homens, veio o seu inimigo, e semeou o joio no meio do trigo, e retirou-se.
26 Mebyi iphe ono nọdu l'ẹka ono fushia bya awata amịmi. Ohu iya phọ fushikwaaphọ bya amịa. A gbẹ teke ono hụma l'ohu mebyi iphe yị iya.
26 E, quando a erva cresceu e frutificou, apareceu também o joio.
27 Ndu ozi nnajịuphu ono byapfuta iya bya asụ iya: ‘Nnajịuphu; ?tọ bụnaa ọkpobe mebyi iphe bẹ ị gharu l'alị ngu-a? ?Dẹnuhunu g'o gude ohu iya fushia ya ẹghirigha nno?’
27 E os servos do pai de família, indo ter
28 Nwoke ono sụ phẹ l'ọ dụ g'ọ bụ ndu ẹphe l'iya dụru l'opfu bẹ meru iya nụ. Ndu ozi ono sụ iya: ‘?Bụ iya bụ l'ọ dụ ngu g'anyi je epheshia ya tọo?’
28 E ele lhes disse: Um inimigo é quem fez isso. E os servos lhe disseram: Queres, pois, que vamos arrancá-lo?
29 Ọ sụ phẹ: ‘Waawaa! Unu -jeshia epheshi ohu mebyi iphe ono bẹ ẹka a-tụnukakwa unu atụtu; unu eje ephekọbe iya ndu ọphu bụ ọkpobe iya.
29 Porém ele lhes disse: Não; para que, ao colher o joio, não arranqueis também o trigo com ele.
30 Unu haa ya g'ẹphe tụko vua jeye teke ebubu iya. Noo teke mu a-karụ ndu ebu iya nụ g'ẹphe vuru ụzo pheshiada ohu iya ono; chịkobe l'ẹka lanụ; sweshia ya esweshi kpọo ya ọku. Tẹmanu ẹphe ebutawarọ ọphu bụ ọkpobe iya vuba l'ụlo mu teke ono.’ ”
30 Deixai crescer ambos juntos até à ceifa; e, por ocasião da ceifa, direi aos ceifeiros: colhei primeiro o joio e atai-o em molhos para o queimar; mas o trigo, ajuntai-o no meu celeiro.
31 Jizọsu byakwa anmaaru phẹ ẹtu ọzo sụ phẹ: “Sụ-a; gẹ Chileke e-gude goshi lẹ ya bụ eze l'a-dụepho g'akpụru oshi mọsutadu, nwoke wotaru ghaa l'ẹgu iya.
31 Outra parábola lhes propôs, dizendo: O Reino dos céus é semelhante a um grão de mostarda que um homem, pegando dele, semeou no seu campo;
32 Akpụru oshi ono bụ iya kakọta rwịirwiirwii l'iphe, bụkota mebyi iphe, aaghajẹ aghagha l'alị. Ọle ọ bụjeru teke ọ byaru evua; l'ọ kakọta iphemiphe, aakụje akụku l'eli. L'ọ bya abụru oshi k'ọphu ụnwu ẹnu, ephe l'eli anọduje akpa ẹpfune l'ẹkali iya.”
32 o qual é realmente a menor de todas as sementes; mas, crescendo, é a maior das plantas e faz-se uma árvore, de sorte que vêm as aves do céu e se aninham nos seus ramos.
33 No iya; Jizọsu byakwa anmaaru phẹ ẹtu ọzo sụ: “Gẹ Chileke e-shi goshi lẹ ya bụ eze; a-dụepho g'iphe-ekoje-buredi, nwanyị hatarụ nwanshịi ye l'ukpokutu iphe, eegudeje eme buredi. Iphe ono jiru nkwẹka ẹto.
33 Outra parábola lhes disse: O Reino dos céus é semelhante ao fermento que uma mulher toma e introduz em três medidas de farinha, até que tudo esteja levedado.
34 “Ọ bụru ẹtu ẹtu ẹgube ono bẹ Jizọsu gude zikọta ndu ono ozi-ọma ono. O -gudedu ẹtu bẹ ọ tọ dụdu iphe, oozije phẹ.
34 Tudo isso disse Jesus por parábolas à multidão e nada lhes falava sem parábolas,
35 Iphe ono je emee; iphe, onye mpfuchiru Chileke pfuru vụa; bụ ọphu sụru:
35 para que se cumprisse o que fora dito pelo profeta, que disse: Abrirei em parábolas a boca; publicarei coisas ocultas desde a criação do mundo.
36 Noo ya; Jizọsu parụ ikpoto ndu ono haa; bahụshia l'ụlo. Ndu etsoje iya nụ bya abyapfuta iya; bya asụ iya: “Kọnaaru anyi iphe, ọ bụ; mbụ k'ohu iphe ono g'o doo anyi ẹnya.”
36 Então, tendo despedido a multidão, foi Jesus para casa. E chegaram ao pé dele os seus discípulos, dizendo: Explica-nos a parábola do joio do campo.
37 Ọ sụ phẹ: “Onye ono, agha ọkpobe mebyi iphe ono bụ Abụbu-Ndiphe.
37 E ele, respondendo, disse-lhes: O que semeia a boa semente é o Filho do Homem,
38 Alị ẹka ono, ọ gharu iya ono bụru mgboko l'ophu. Ọkpobe mebyi iphe ono, ọ gharu ono bụru ndu Chileke bụ eze phẹ. Ọphu bụ ohu iya ono bụru ụnwegirima Onye-Njọ ono nwụru.
38 o campo é o mundo, a boa semente são os filhos do Reino, e o joio são os filhos do Maligno.
39 Ọhogu ono, gharu ohu mebyi-iphe ono bụru Obutuswe. Teke ono, ee-buta iya ebuta ono bụru g'ọo-dụ mẹ mgboko bvụjeepho. Ndu e-bu iya nụ bụru ụnwu-ojozi-imigwe.
39 O inimigo que o semeou é o diabo; e a ceifa é o fim do mundo; e os ceifeiros são os anjos.
40 Ọo g'e phekọberu ohu iya ono chịta je akpọo ọku ono bụ g'ọo-dụ teke mgboko a-bvụ.
40 Assim como o joio é colhido e queimado no fogo, assim será na consumação deste mundo.
41 Abụbu-Ndiphe e-zi ụnwu-ojozi-imigwe iya g'ẹphe chịshikotakpo iphe, bụ ndu ono, kpatarụ nwibe phẹ eme iphe-ẹji ono mẹ iphe, bụ ndu emeje ẹjo-iphe ọzo g'ẹphe hakọta;
41 Mandará o Filho do Homem os seus anjos, e eles colherão do seu Reino tudo o que causa escândalo e os que cometem iniquidade.
42 chịru ye l'ọta chịchichi ọku. Ẹka ono bẹ nemadzụ a-nọdu kwaa ẹjo ẹkwa; taa ikireze.
42 E lançá-los-ão na fornalha de fogo; ali, haverá pranto e ranger de dentes.
43 Ndu ọphu pfụberekoto l'iphu Chileke a-nọdu egbu nwịinwii g'ẹnyanwu l'ẹka Nna phẹ bụ eze. G'onye nweru ẹnu-nchị nụmakwa iya!”
43 Então, os justos resplandecerão como o sol, no Reino de seu Pai. Quem tem ouvidos para ouvir, que ouça.
44 “Ẹka Chileke bụ eze dụ g'iphe, vu oke aswa, e woru domia edomi l'ẹgu. Onye lanụ je ahụma iya woru iphe kpuchia ya; teru ẹswa lashịa. Ọ laa je atụko iphemiphe, o nweru reshia je azụa alị ono.”
44 Também o Reino dos céus é semelhante a um tesouro escondido n dele, vai, vende tudo quanto tem e compra aquele campo.
45 Noo ya; ọ sụ: “Onye maru iphe, ẹka Chileke bụ eze bụ; emeje g'eze onye agba nghọ; ọ nọdu achọ igopoto, amashị mma ike, ya a-zụ.
45 Outrossim, o Reino dos céus é semelhante ao homem negociante que busca boas pérolas;
46 Ọ chọnyaa ya; bya ahụma ọphu ere ntụmatu. Ọ laa je atụko iphe, o nweru reshia gude je azụa ya.
46 e, encontrando uma pérola de grande valor, foi, vendeu tudo quanto tinha e comprou-a.
47 “Sụ-a; Ẹka Chileke bụ eze dụkwa g'ẹgube eewojeru ụgbu-ịkokoro tụa l'eze-ẹnyimu-a; l'ọ nwụkoo ẹma, dụ iche iche.
47 Igualmente, o Reino dos céus é semelhante a uma rede lançada ao mar e que apanha toda qualidade
48 Ẹma ono -jiẹpho ụgbu ono; l'a bya akpụa ya kpụfuta eli-mgboko; bya anọdu anọo; họo ya ahọho; họshia ya ọphu dụ ree ye lẹ nkata bya ekporu ndu ọphu dụ ẹji je awụshia.
48 E, estando cheia, a puxam para a praia e, assentando-se, apanham para os cestos os bons; os ruins, porém, lançam fora.
49 Noo g'ọo-dụ teke mgboko a-bvụ. Ndu ojozi-imigwe a-lụfuta bya ahọshia ndu ẹjo-iphe l'ẹka ndu pfụberekoto nọ.
49 Assim será na consumação dos séculos: virão os anjos e separarão os maus dentre os justos.
50 L'ee-je achịru phẹ ye l'ọta chịchichi ọku. Ẹka ono bẹ nemadzụ a-nọdu raa ẹjo ẹkwa; taa ikireze.”
50 E lançá-los-ão na fornalha de fogo; ali, haverá pranto e ranger de dentes.
51 Noo ya; Jizọsu jịa phẹ sụ phẹ: “?Ọ kwa l'iphe ono, mu epfu ono doru-a unu ẹnya?” Ẹphe sụ iya: “Ee Nnajịuphu!”
51 E disse-lhes Jesus: Entendestes todas estas Disseram-lhe eles: Sim, Senhor.
52 Ọ sụ phẹ: “Ọo ya bụ l'iphe, bụ onye maru ẹkwo-opfu Chileke maghee ya ree; bya abụru onye kwetawaru lẹ Chileke bụ eze iya bẹ dụepho gẹ nwoke, kwarụ eze unuphu. Ọ nọdu atụkoje akahụ iphe mẹ iphe ọ̀phúú gwefuta l'ụlo ọphu o doberu ẹku, dụ iya mkpa.”
52 E ele disse-lhes: Por isso, todo escriba instruído acerca do Reino dos céus é semelhante a um pai de família que tira do seu tesouro
53 Tọbudu iya bụ; Jizọsu nmaẹbekotakpoepho ẹtu ẹtu ono g'ọ ha; ọ bya eshi l'ẹka ono tụgbua;
53 E aconteceu que Jesus, concluindo essas parábolas, se retirou dali.
54 lashịa mkpụkpu iya. O rwua ẹka ono bya abahụ l'ụlo-ndzukọ ndu Jiu je eziahaa phẹ opfu Chileke. O zirwua iphe ọbu k'ọphu ọ dụ ndu nọ l'ẹka ono biribiri. Ẹphe tụko pfuahaa sụ: “?Bụ awe bẹ ẹgube oke mmamiphe ọwa-a shi iya? ?Dẹnu g'o shi emeẹbe iphe-ọhumalenya ọwa-a?
54 E, chegando à sua pátria, ensinava-os na sinagoga deles, de sorte que se maravilhavam e diziam: Donde veio a este a sabedoria e estas maravilhas?
55 ?Tọ bụnu iya-a bụ nwatibe nwoke kapyịnta-a? ?Tọ bụnua Meri bẹ ne iya aza? ?Tọ bụnu iya bụ nwune Jiemusu yẹle Jiósẹfu; waa Sayịmonu; mẹ Jiudasu?
55 Não é este o filho do carpinteiro? E não se chama sua mãe Maria, e seus irmãos, Tiago, e José, e Simão, e Judas?
56 ?Tọ bụnaa unwune iya kẹ nwanyị bẹ anyi l'ẹphe bugbaa l'ẹka-a? ?Bụ awe bẹ o shi nwụtachahunaa iphe ọwa-a?”
56 E não estão entre nós todas as suas irmãs? Donde lhe veio, pois, tudo isso?
57 Iphe ono kpatsu phẹ ẹhu-eghu.
57 E escandalizavam-se nele. Jesus, porém, lhes disse: Não há profeta sem honra, a não ser na sua pátria e na sua casa.
58 Ọ bụru iya meru g'o gude ọphu iphe, dụ biribiri, ha shii, Jizọsu meru l'ẹka ono adụdu igwerigwe kẹle ẹphe te ekwetaduru nkiya.
58 E não fez ali muitas maravilhas, por causa da incredulidade deles.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?