João 9
IZZ vs ARIB
1 Jizọsu nọdu aghata aghata; ọ hụma nwoke lanụ, a byaru anwụ ọ nọdu atsụwaa ishi.
1 E passando Jesus, viu um homem cego de nascença.
2 Noo ya; ndu etsoje Jizọsu jịa Jizọsu sụ iya: “?Bụkpohuna onye ole mesweru? ?Bụ nwoke-a meru iphe-ẹji; tọo ndu nwụru iya nụ, meru g'o gude a bya l'anwụ iya; ọ nọdu atsụwaa ishi?”
2 Perguntaram-lhe os seus discípulos: Rabi, quem pecou, este ou seus pais, para que nascesse cego?
3 Jizọsu sụ phẹ: “Ọ tọ bụkwa lẹ nwoke-a mesweru; ọzoo l'ọo ndu nwụru iya nụ mesweru meru g'o gude; ọ nọdu atsụ ishi. Ọ kwa iphe, kparụ iya nụ bụ; g'e shichia l'ẹhu iya goshi g'ike kẹ Chileke erebe ire.
3 Respondeu Jesus: Nem ele pecou nem seus pais; mas foi para que nele se manifestem as obras de Deus.
4 Anyi jefụtajekwa ozi onye ono, ziru mu gẹ mu bya ono teke ìphóró dụkwadu. Noo le nchi ejihuwaa teke adụedu onye adụ ike eje ozi.
4 Importa que façamos as obras daquele que me enviou, enquanto é dia; vem a noite, quando ninguém pode trabalhar.
5 Nta-a, mu nọkwadu lẹ mgboko-a bụkwa mbẹdua bụ ìphóró kẹ ndu mgboko-a.”
5 Enquanto estou no mundo, sou a luz do mundo.
6 O pfuchaẹpho iphe ono bya agbụshi ọnu-mini l'alị bya egude ọnu-mini ono gwọ-phube ẹpuchi meta tee nwoke ono l'ẹnya;
6 Dito isto, cuspiu no chão e com a saliva fez lodo, e untou com lodo os olhos do cego,
7 sụ iya: “Tụgbua je aswaa iphu l'okpuru Sayilowamu,” bụ iya bụ okpuru, aza “onye e ziru ozi.” Tọbudu iya bụ; ọ tụgbua je aswaa iphu l'okpuru ono. Ọ lwaphutashia azụ; ọ nọdu aphụwaa ụzo.
7 e disse-lhe: Vai, lava-te no tanque de Siloé {que significa Enviado}. E ele foi, lavou-se, e voltou vendo.
8 Ndu obutobu ono mẹ ndu shi ahụmajewa iya nụ ẹka ọorwo arwọ jịahaa: “?Tọ bụna-a nwoke-a, anọduje arwọ arwọ-a baa?”
8 Então os vizinhos e aqueles que antes o tinham visto, quando mendigo, perguntavam: Não é este o mesmo que se sentava a mendigar?
9 Ndu asụ l'ọ kwa iya-a; ndu asụ l'ọ tọ bụkwa iya; l'ọ kwa onye yeru iya nụ. Nwoke ono sụ: “Ọ kwa mu-a-o.”
9 Uns diziam: É ele. E outros: Não é, mas se parece com ele. Ele dizia: Sou eu.
10 Ẹphe jịa ya: “?Dẹnu g'e meru ị phụaharu ụzo?”
10 Perguntaram-lhe, pois: Como se te abriram os olhos?
11 Ọ sụ phẹ: “Ọ kwa nwoke ono, eekuje Jizọsu ono gwọ-phuberu ẹpuchi meta tee mu l'ẹnya labọ; bya asụ mu gẹ mu tụgbua je aswaa iphu lẹ Sayilowamu; mu tụgbua je aswaa iphu; mu wata aphụ ụzo.”
11 Respondeu ele: O homem que se chama Jesus fez lodo, untou-me os olhos, e disse-me: Vai a Siloé e lava-te. Fui, pois, lavei-me, e fiquei vendo.
12 Ẹphe jịa ya sụ iya: “?Bụ awe bẹ onye ọbu nọ?”
12 E perguntaram-lhe: Onde está ele? Respondeu: Não sei.
13 Noo ya; ẹphe duta nwoke ono, shi atsụ ishi ono jepfu ndu Fárisii.
13 Levaram aos fariseus o que fora cego.
14 Mbọku ono, Jizọsu gwọ-phuberu ẹpuchi tee nwoke ono l'ẹnya ọ phụahaa ụzo ono bụ eswe-atụta-unme.
14 Ora, era sábado o dia em que Jesus fez o lodo e lhe abriu os olhos.
15 Ndu Fárisii bya ajịkwaa nwoke ono ọzo sụ iya g'ọ kọkpoo g'o shiru phụahaa ụzo. Ọ sụ phẹ: “O metaru ẹpuchi tee mu l'ẹnya labọ; mu je aswaa iphu; mu phụahaa ụzo.”
15 Então os fariseus também se puseram a perguntar-lhe como recebera a vista. Respondeu-lhes ele: Pôs-me lodo sobre os olhos, lavei-me e vejo.
16 Ndu Fárisii ono harụ sụ: “Nwoke ono te eshikwa l'ẹka Chileke; ọ -bụru 'abụ ?dẹnu g'o gude ọphu o dobejedu nsọ, dụ l'eswe-atụta-unme?”
16 Por isso alguns dos fariseus diziam: Este homem não é de Deus; pois não guarda o sábado. Diziam outros: Como pode um homem pecador fazer tais sinais? E havia dissensão entre eles.
17 A nọnyakwaa; ndu Fárisii ono jịkwaa nwoke ono ọzo sụ iya: “?Dẹnukpohuna ọnu, gụbedua yeru lẹ kẹ nwoke ono; eshi ọphu ọ bụ iya meru; ị phụahaa ụzo.” Ọ sụ phẹ: “Ọo onye mpfuchiru Chileke bẹ ọ bụ.”
17 Tornaram, pois, a perguntar ao cego: Que dizes tu a respeito dele, visto que te abriu os olhos? E ele respondeu: É profeta.
18 Ọphu ndu Jiu ono ekwetakwanụru lẹ nwoke ono shi atsụhawaa ishi; l'ọo teke ono bẹ e meru iya; ọ phụahaa ụzo ono; jasụru ẹphe je ekua ndu nwụru nwoke ono;
18 Os judeus, porém, não acreditaram que ele tivesse sido cego e recebido a vista, enquanto não chamaram os pais do que fora curado,
19 bya ajịa phẹ sụ phẹ: “?Bụ onye ọwa-a bụ nwa unu, unu sụru l'a byaru anwụ ọ nọdu atsụwaa ishi-a? ?Dẹnu g'e meru ọ nọdu aphụwaa ụzo nta-a?”
19 e lhes perguntaram: É este o vosso filho, que dizeis ter nascido cego? Como, pois, vê agora?
20 Ndu nwụru nwoke ono sụ: “Iphe, anyi makaharụ bụ l'ọ bụ nwa anyi. Iphe ọzo bụru l'o shi l'ẹpho ne iya tsụta ishi.
20 Responderam seus pais: Sabemos que este é o nosso filho, e que nasceu cego;
21 G'e shiru mee ọ phụahaa ụzo nta-a bẹ anyi amaẹkwa. Ẹbe anyi amakwa onye meru; ọ phụahaa ụzo. Ọ kwa g'unu jịa ya g'o pfua l'ọnu onwiya; eshinu ọgerenya iya dụwaa shii.”
21 mas como agora vê, não sabemos; ou quem lhe abriu os olhos, nós não sabemos; perguntai a ele mesmo; tem idade; ele falará por si mesmo.
22 Iphe, ndu nwụru nwoke ono gude pfua nno bụ l'ẹphe atsụ ndu Jiu ebvu; kẹle ndu Jiu chịhawaru iya sụ l'ọ -dụru onye gudebaa ọnu iya pfua l'edzudzu-ọha l'ọo Jizọsu bụ Kéreshi ọbu; ẹphe akpọ-chia onye ọbu mkpọ-chi sụ g'ọ tọ batabahẹ l'ụlo-ndzukọ phẹ.
22 Isso disseram seus pais, porque temiam os judeus, porquanto já tinham estes combinado que se alguém confessasse ser Jesus o Cristo, fosse expulso da sinagoga.
23 Noo g'o gude ndu nwụru iya nụ sụ: “Unu jịa ya; ọgerenya iya dụwaa shii.”
23 Por isso é que seus pais disseram: Tem idade, perguntai-lho a ele mesmo.
24 Ọo ya bụ; ẹphe byakwa ekua nwoke ono, shi atsụ ishi ono k'ugbo ẹbo sụ iya: “Kwabẹ Chileke nwẹkiya ùbvù; pfuaru anyi ire-lanụ; l'anyịbedua l'onwanyi maakwaru lẹ nwoke ono bụ onye iphe-ẹji.”
24 Então chamaram pela segunda vez o homem que fora cego, e lhe disseram: Dá glória a Deus; nós sabemos que esse homem é pecador.
25 Nwoke ono sụ phẹ: “Mu ta amakwa ?ọ bụ onye iphe-ẹji-o tọo tọ bụdu iya. Ọphu mu gude ẹka bụ lẹ mu shi atsụ ishi; ọle nta-a bẹ mu aphụwaa ụzo.”
25 Respondeu ele: Se é pecador, não sei; uma coisa sei: eu era cego, e agora vejo.
26 Ẹphe jịa ya sụ iya: “?Dẹnu g'ọ nwụru unu l'iya? ?Dẹnukpoo g'o gude mee ngu; ị phụahaa ụzo ọbu?”
26 Perguntaram-lhe pois: Que foi que te fez? Como te abriu os olhos?
27 Ọ sụ phẹ: “Ọ kwa-a iphe lanụ-a, mu pfuhawaru unu-a; ẹbe unu angabẹduru iya nchị-a. ?Ọ nwụru ịnwu-agha bẹ unu eme g'unu nụma iya ọzo? Tọo ?ọ dụfua unu g'unu bụru ndu etsoje iya nụ?”
27 Respondeu-lhes: Já vo-lo disse, e não atendestes; para que o quereis tornar a ouvir? Acaso também vós quereis tornar-vos discípulos dele?
28 Ẹphe phuahaa ya iphu sụ iya: “Ọ kwa gụbedua bụ onye etsoje iya nụ! Anyịbedua bụkwa ẹka kẹ Mósisu bẹ anyi etso!
28 Então o injuriaram, e disseram: Discípulo dele és tu; nós porém, somos discípulos de Moisés.
29 Ọ bụru Mósisu bẹ anyi maru lẹ Chileke pfuru opfu nụ. Ọ -bụru onye ọwa-a bẹ anyi ta amakwa ẹka o shi.”
29 Sabemos que Deus falou a Moisés; mas quanto a este, não sabemos donde é.
30 Nwoke ono, shi atsụ ishi ono bua ntụmatu sụ: “Ha-oo! Ọwa-a dụkwa mu nụ biribiri! Unu ta amadụ ẹka o shi; ọle o mekwanụru; mu saa ẹnya labọ gude aphụ ụzo.
30 Respondeu-lhes o homem: Nisto, pois, está a maravilha: não sabeis donde ele é, e entretanto ele me abriu os olhos;
31 Iphe, doru ẹnya bụ lẹ Chileke ta angajẹduru ndu iphe-ẹji nchị; o bekwanụ l'onye abajẹru Chileke ẹja bya emeje iphe, dụ Chileke ree l'obu bẹ ọongajeru nchị.
31 sabemos que Deus não ouve a pecadores; mas, se alguém for temente a Deus, e fizer a sua vontade, a esse ele ouve.
32 Eshinu mgboko dụ bẹ ọ tọko dụ-swekwaa onye nụmajeru l'ọ dụru onye mejeru onye shi l'ẹpho tsụta ishi; ọ phụahaa ụzo.
32 Desde o princípio do mundo nunca se ouviu que alguém abrisse os olhos a um cego de nascença.
33 Ọ -bụ lẹ nwoke-a te shi l'ẹka Chileke bya; mẹ ọ tọ dụkwa iphe, o gege adụ ike mee.”
33 Se este não fosse de Deus, nada poderia fazer.
34 Ẹphe vụpyabe iya sụ: “?Ịibya anyi ezi iphe! Gụbe onye ngụpyaberu eme iphe-ẹji l'ẹra?” Ẹphe chịfu iya.
34 Replicaram-lhe eles: Tu nasceste todo em pecados, e vens nos ensinar a nós? E expulsaram-no.
35 Jizọsu nụma l'ẹphe chịfuwaru nwoke ono bya eje achọ-vu iya sụ iya: “?I kwetarụ l'ịi-nọdu l'ẹka Abụbu-Ndiphe?”
35 Soube Jesus que o haviam expulsado; e achando-o perguntou-lhe: Crês tu no Filho do homem?
36 Ọ sụ Jizọsu: “Jiko kanụru mu onye ọ bụ gẹ mu ekweta nkiya.”
36 Respondeu ele: Quem é, senhor, para que nele creia?
37 Jizọsu sụ iya: “Ị gbẹ gudewaa ẹnya ngu hụmawaa onye ọbu. Mbụ l'ọo ya epfu eyeru ngu nta-a.”
37 Disse-lhe Jesus: Já o viste, e é ele quem fala contigo.
38 Nwoke ono sụ: “Nnajịuphu! Mu kwetawaru!” Ọ bya adaa kpurumu l'alị baarụ iya ẹja.
38 Disse o homem: Creio, Senhor! E o adorou.
39 Jizọsu sụ iya: “Iphe, mu zọberu bya lẹ mgboko-a bụ gẹ mu kpee ikpe; k'ọphu ndu atsụ ishi a-phụahaa ụzo; ndu aphụ ụzo a-tsụahaa ishi.”
39 Prosseguiu então Jesus: Eu vim a este mundo para juízo, a fim de que os que não vêem vejam, e os que vêem se tornem cegos.
40 Ndu Fárisii, harụ nọ-kube iya nụ nụma iphe ono; ẹphe sụ iya: “?Iipfu l'anyịbedua atsụfua ishi tọo gụnu?”
40 Alguns fariseus que ali estavam com ele, ouvindo isso, perguntaram-lhe: Porventura somos nós também cegos?
41 Jizọsu sụ phẹ: “Ọ -bụ l'ọo iphe unu atsụ ishi; mẹ ọ tọ dụkwa iphe-ẹji gege adụ unu l'ẹhu. Obenu lẹ nta-a, unu sụru l'unu aphụ ụzo-a bẹ unu vukwaphọ iphe-ẹji unu l'ishi g'unu vu iya.”
41 Respondeu-lhes Jesus: Se fosseis cegos, não teríeis pecado; mas como agora dizeis: Nós vemos, permanece o vosso pecado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?