João 13

IZZ vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 O ghuduẹpho ujiku lanụ; l'a bahụ l'ọbo Ojeghata ono; Jizọsu mawaru lẹ teke ya a-ha mgboko ọwa; lapfushia Nna iya rwuwaru. Jizọsu shiẹpho lẹ mbụ yee ndu bụ ndu nkiya lẹ mgboko-a obu; mbụ yeẹ phẹ iya phọ yerwua l'ishi.
1 Antes da festa da páscoa, sabendo Jesus que era chegada a sua hora de passar deste mundo para o Pai, e havendo amado os seus que estavam no mundo, amou-os até o fim.
2 Noo ya; Jizọsu yẹle ndu etsoje iya nụ tụko nọdu eri nri-ẹnyashi. Obutuswe yehawarụro Jiudasu Isukariyọtu, bụ nwa Sayịmonu ọriri l'obu g'o je ederu Jizọsu ye l'ẹka ndu ọhogu iya.
2 Enquanto ceavam, tendo já o Diabo posto no coração de Judas, filho de Simão Iscariotes, que o traísse,
3 Jizọsu maẹkwarupho lẹ Nna iya yekọtaru iya iphemiphe l'ẹka; maru l'ọo l'ẹka Chileke bẹ ya shi; tẹme ọ bụkwarupho Chileke bẹ ya alapfu.
3 Jesus, sabendo que o Pai lhe entregara tudo nas mãos, e que viera de Deus e para Deus voltava,
4 Tọbudu iya bụ; Jizọsu gbalihu l'ẹka ọ nọ eri nri-ẹnyashi ono bya achịru uwe ẹhu iya wụshi; chịta anamụ nmarụ l'upfu.
4 levantou-se da ceia, tirou o manto e, tomando uma toalha, cingiu-se.
5 Ọ bya ekuru mini ye lẹ gbamugbamu wata akwọ ndu etsoje iya nụ ọkpa; bya egude anamụ phọ, ọ nma l'upfu phọ ehucha phẹ iya.
5 Depois deitou água na bacia e começou a lavar os pés aos discípulos, e a enxugar-lhos com a toalha com que estava cingido.
6 Tọbudu iya bụ; o -rwuẹpho l'ẹka Sayịmonu Pyịta nọ; Pyịta sụ iya: “Tụswekwa! Nnajịuphu! ?Bụchia gụbedua abya mu akwọ ọkpa?”
6 Chegou, pois, a Simão Pedro, que lhe disse: Senhor, lavas-me os pés a mim?
7 Jizọsu sụ iya: “Iphe, mu eme bẹ ị tị makwa nta-a. Ọ kwa l'e mechaa bẹ oo-do ngu-a ẹnya.”
7 Respondeu-lhe Jesus: O que eu faço, tu não o sabes agora; mas depois o entenderás.
8 Pyịta sụ iya: “Ephokwarọ k'akwọ mbẹdua ọkpa ephopho ophu.”
8 Tornou-lhe Pedro: Nunca me lavarás os pés. Replicou-lhe Jesus: Se eu não te lavar, não tens parte comigo.
9 Sayịmonu Pyịta sụ iya: “Jikokwa! Nnajịuphu! Ọ -dụ nno bẹ ọ tọ bụkwaa ọkpa bẹ ịi-kwọ mu kpẹekpu; tụkokwa mu ẹka mẹ ishi sakọta.”
9 Disse-lhe Simão Pedro: Senhor, não somente os meus pés, mas também as mãos e a cabeça.
10 Jizọsu sụ iya: “Onye a wụwaru ẹhu bẹ mkpa awụ ẹhu ọzo adụhekwaru. Ọo ọkpa bẹ onye ọbu akwọje eshi ọphu inyi adụhedu iya l'ẹhu ilile. Unu tụkowaru dụ ree; ọle ọ tọ bụdu g'unu ha dụ-gbua ree.”
10 Respondeu-lhe Jesus: Aquele que se banhou não necessita de lavar senão os pés, pois no mais está todo limpo; e vós estais limpos, mas não todos.
11 Iphe, Jizọsu gude sụ l'ọ tọ bụdu g'ẹphe ha dụ-gbua ree bụ l'ọ mawaru onye ọphu bụ iya e-deru iya ye l'ẹka ndu ọhogu iya.
11 Pois ele sabia quem o estava traindo; por isso disse: Nem todos estais limpos.
12 No iya; ọ kwọchae phẹ phọ ọkpa ono; ọ chịta uwe ẹhu iya yee bya alaphu azụ l'ẹka o shi nọdu bya ajịa phẹ sụ: “?Unu makpọoru iphe ono, mu meru unu ono?
12 Ora, depois de lhes ter lavado os pés, tomou o manto, tornou a reclinar-se à mesa e perguntou-lhes: Entendeis o que vos tenho feito?
13 Iphe, unu anọduje eku mu bụ ‘O-zì-iphe’ bya eku mu ‘Nnajịuphu’. Ọphu unu ekuswekwaru; kẹle ọ bụkwaa iphe onoya bẹ mu bụ.
13 Vós me chamais Mestre e Senhor; e dizeis bem, porque eu o sou.
14 Ọle-a; eshi ọphu ọ bụ mbẹdua, bụ Nnajịuphu unu bya abụru onye ezije unu iphe bẹ gbẹchia bya akwọo unu ọkpa; bẹ ọ gbakwarụ g'unu jenụ je akwọje nwibe unu ọkpa ẹgube ono, mu kwọru unu ono.
14 Ora, se eu, o Senhor e Mestre, vos lavei os pés, também vós deveis lavar os pés uns aos outros.
15 L'ọ kwa iphe, unu e-letajẹ eme bẹ mu meru goshi unu ono; g'unu eletajẹ iya mee gẹ mu meru unu ono.
15 Porque eu vos dei exemplo, para que, como eu vos fiz, façais vós também.
16 Lẹ-a; gẹ mu gbukwaaru iya unu tororo; nwokoro ta akajẹkwa nnajịuphu iya shii; ẹbe onye e ziru ozi akajẹkwa onye ziru iya ozi shii.
16 Em verdade, em verdade vos digo: Não é o servo maior do que o seu senhor, nem o enviado maior do que aquele que o enviou.
17 Unu makọtawaru iphemiphe ono. Ọ -bụru l'unu tụkoru iya eme ememe bẹ Chileke a-gọkwaru ẹhu-ụtso nụ unu.
17 Se sabeis estas coisas, bem-aventurados sois se as praticardes.
18 “Ọ tọ bụkwa unu g'unu ha bẹ mu epfu opfu-a anụ. Mu makọtakwaru gẹ ndu mu họtaru gbaru. Ọle iphe, e deru l'ẹkwo-opfu Chileke vụfutajenupho g'e deru iya, bụ iya bụ iphe, sụru: ‘Ọ kwa onye ono, mu l'iya rigbaaru nri; mechaarụ bya emeahaa iphe, a-tsụru mu nụ.’
18 Não falo de todos vós; eu conheço aqueles que escolhi; mas para que se cumprisse a escritura: O que comia do meu pão, levantou contra mim o seu calcanhar.
19 Mu epfukwaru iya unu nta-a, o toko rwudu-a; k'ọphu bụ; ọ -nwụje; unu ekweta l'ọo mbẹdua bụ onye ọbu.
19 Desde já no-lo digo, antes que suceda, para que, quando suceder, creiais que eu sou.
20 Gẹ mu gbukwaaru iya unu tororo; onye bụ onye natarụ onye mu ziru ozi nataakwaru mbẹdua. Onye natakwanụru mu nụ nataakwarụpho onye ono, ziru mu gẹ mu bya ono.”
20 Em verdade, em verdade vos digo: Quem receber aquele que eu enviar, a mim me recebe; e quem me recebe a mim, recebe aquele que me enviou.
21 Jizọsu pfuchaa nno; meji tsua ya pharamu. Ọ sụ phẹ: “Gẹ mu gbukwaaru iya unu tororo; ọ kwa onye lanụ lẹ g'unu ha-a l'e-deru mu ye.”
21 Tendo Jesus dito isto, turbou-se em espírito, e declarou: Em verdade, em verdade vos digo que um de vós me há de trair.
22 Ndu ono, etsoje iya nụ ono tụko legbaa nwibe phẹ ẹnya; ẹka iphe ono tụfuru phẹ ẹhu; ẹbe ẹphe amadụ onye oopfuru.
22 Os discípulos se entreolhavam, perplexos, sem saber de quem ele falava.
23 Onye lanụ lẹ ndu ono, etsoje iya nụ ono, bụ iya bụ onye ọphu Jizọsu kakọta eye obu bẹ nọ-kubekwa iya phọ ntse teke ono.
23 Ora, achava-se reclinado sobre o peito de Jesus um de seus discípulos, aquele a quem Jesus amava.
24 Tọbudu iya bụ; Sayịmonu Pyịta tabuaru iya ẹnya sụ iya g'ọ jịtaekwa iya onye oopfuru.
24 A esse, pois, fez Simão Pedro sinal, e lhe pediu: Pergunta-lhe de quem é que fala.
25 Ọ bya akpọ-kubebaa Jizọsu ntse bya asụ iya: “Nnajịuphu! ?Bụ onye bẹ iipfu ama ẹka?”
25 Aquele discípulo, recostando-se assim ao peito de Jesus, perguntou-lhe: Senhor, quem é?
26 Jizọsu sụ iya: “Ọo onye ono, mu a-nụ ibiribe buredi, mu tsutarụ l'iphe-a, eeri nri-a bụ onye ọbu.” Ọ bya etsutaẹpho ibiribe buredi ono; o woru iya nụ Jiudasu Isukariyọtu, bụ nwa Sayịmonu.
26 Respondeu Jesus: É aquele a quem eu der o pedaço de pão molhado. Tendo, pois, molhado um bocado de pão, deu-o a Judas, filho de Simão Iscariotes.
27 Jiudasu tachaẹpho buredi ono; Nsetanu pheba iya l'ẹhu. Ọ bụru iya bụ lẹ Jizọsu asụ iya: “Iphe, bụ iphe, ịibya ememe mee ya ẹgwegwa.”
27 E, logo após o bocado, entrou nele Satanás. Disse-lhe, pois, Jesus: O que fazes, faze-o depressa.
28 Ẹbe ọ dụdu ndu ono, nọ l'ẹka ono, eeri nri ono, dụru onye ọphu maru iphe, ọ zọberu pfuaru iya nno.
28 E nenhum dos que estavam à mesa percebeu a que propósito lhe disse isto;
29 Ndu arịa sụ l'eshi ọphu ọ bụ Jiudasu, l'egudeje ẹkpa okpoga phẹ bụ iphe, Jizọsu epfuru iya bụ g'ọ zụtachakwaa iphe, ẹphe gude eme k'ọbo-iphe; ọzoo l'iphe, Jizọsu pfuru Jiudasu bụ g'ọ nụ ndu ụkpa iphe.
29 pois, como Judas tinha a bolsa, pensavam alguns que Jesus lhe queria dizer: Compra o que nos é necessário para a festa; ou, que desse alguma coisa aos pobres.
30 Ọo ya bụ; ọ natachaẹpho ibiribe buredi ono; ọ tụgbua lụfushia; nchi jihuanaa.
30 Então ele, tendo recebido o bocado saiu logo. E era noite.
31 Jiudasu tụgbuchaepho; Jizọsu sụ: “Ọo nta-a bẹ e goshiru ọdu-biribiri kẹ Abụbu-Ndiphe. Ọ bụkwarupho l'ẹka iya bẹ ee-shi hụma ọdu-biribiri kẹ Chileke.
31 Tendo ele, pois, saído, disse Jesus: Agora é glorificado o Filho do homem, e Deus é glorificado nele;
32 Ọo ya bụ; ọ -bụru lẹ Abụbu-Ndiphe meru g'a hụma ọdu-biribiri kẹ Chileke; nokwaphọ gẹ Chileke e-me g'e shi l'ẹka nkiya hụma ọdu-biribiri kẹ Abụbu-Ndiphe; mbụkwa nta-a bẹ oo-me g'a hụma ọdu-biribiri iya ọbu.
32 se Deus é glorificado nele, também Deus o glorificará em si mesmo, e logo o há de glorificar.
33 Ụnwu mu! Mu l'unu ta anọhekwa iphe, barụ ishi nta-a; unu achọahaa mu. Ọle ọo iphe ono, mu pfuru ndu Jiu ono bẹ mu epfukwarụpho unu nta-a. ‘Ẹka mu eje bẹ unu taa dụkwa ike abya.’
33 Filhinhos, ainda por um pouco estou convosco. Procurar-me-eis; e, como eu disse aos judeus, também a vós o digo agora: Para onde eu vou, não podeis vós ir.
34 Ọ kwa ekemu ọ̀phúú bẹ mu atụru unu. Unu yee nwibe unu obu; mbụ g'ọ bụerupho gẹ mu yeru unu obu bụ g'unu e-yeje nwibe unu.
34 Um novo mandamento vos dou: que vos ameis uns aos outros; assim como eu vos amei a vós, que também vós vos ameis uns aos outros.
35 Ọo obu ono, unu e-ye nwibe unu ono bẹ ndu ọzo e-gude maru l'unu bụ ndu etsoje mu nụ.”
35 Nisto conhecerão todos que sois meus discípulos, se tiverdes amor uns aos outros.
36 Sayịmonu Pyịta jịa ya sụ iya: “Nnajịuphu; ?bụ awe bẹ ịila ọbu?” Ọ sụ iya: “Ẹka mu ala bẹ ị tịi dụkwa ike etsoru mu ala nta. Ọ chikwa alwapfuta bẹ ii-mechaa lwapfuta mu l'ẹka ono.”
36 Perguntou-lhe Simão Pedro: Senhor, para onde vais? Respondeu Jesus; Para onde eu vou, não podes agora seguir-me; mais tarde, porém, me seguirás.
37 Pyịta sụ iya: “Nnajịuphu; ?ọ nwụru ịnwu-agha bẹ mu taa dụdu ike etsoru ngu nta-a? Mbụ-a; mu dụkwaa onwomu ree amị ẹnya lẹ ndzụ mu see iswi ẹhu ngu.”
37 Disse-lhe Pedro: Por que não posso seguir-te agora? Por ti darei a minha vida.
38 Jizọsu sụ iya: “Aa! ?Ị sụ l'ịi-dụ ike mịa ẹnya lẹ ndzụ ngu see iswi ẹhu mu? Gẹ mu gbukwaaru ngu iya tororo; oke-ọku nchi-abọhu -bya ara ọ́rà; bẹ ị gọakwaru ẹgo ugbo ẹto sụ l'ị tị madụ onye mu bụ.”
38 Respondeu Jesus: Darás a tua vida por mim? Em verdade, em verdade te digo: Não cantará o galo até que me tenhas negado três vezes.

Ler em outra tradução

Comparar com outra