Eclesiastes 7
IZZ vs ARIB
1 Ẹpha ọma kakwa manụ-mbeleke, eshi mkpọ ree; tẹme mbọku, nemadzụ nwụhuru ka ree eme lẹ mbọku, a nwụru iya anwụnwu.
1 Melhor é o bom nome do que o melhor ungüento, e o dia da morte do que o dia do nascimento.
2 Eje l'unuphu, agalaba nwụru kakwa ree eme l'eje ẹka aabọ iphe. Noo kẹle anwụhu bụ iphe, nọ swiru onyemonye. Gẹ ndu ọphu nọ ndzụ nyatajẹkwa l'ọo-dụkwaphe phọ nno.
2 Melhor é ir à casa onde há luto do que ir a casa onde há banquete; porque naquela se vê o fim de todos os homens, e os vivos o aplicam ao seu coração.
3 Aphụ kakwa ree eme l'achị ọchi; kẹle eeshije l'iphu, adụ ẹji mee g'obu tụsahu.
3 Melhor é a mágoa do que o riso, porque a tristeza do rosto torna melhor o coração.
4 Ẹka obu onye maru iphe anọduje bụ l'unuphu, agalaba nwụru; obenu l'ẹka obu k'onye-eswe anọduje bụ l'ẹka eeri gwọogwoo.
4 O coração dos sábios está na casa do luto, mas o coração dos tolos na casa da alegria.
5 Angabẹ nchị lẹ mba, onye maru iphe abarụ ngu kakwa ree eme l'angabẹ nchị l'ebvu, ndu eswe agụ.
5 Melhor é ouvir a repreensão do sábio do que ouvir alguém a canção dos tolos.
6 Ọo gẹ nkụ-agbagba anọduje agba kpịtikimu kpịtikimu l'ọku, e shiberu ite-a bụ g'ọchi, onye-eswe achị adụje. Ono bụkwapho iphe-mmanụ.
6 Pois qual o crepitar dos espinhos debaixo da panela, tal é o riso do tolo; também isso é vaidade.
7 Onye maru iphe; ọ nọdu eme nemadzụ ewere bụakwaa onye-eswe; ọ bụru ẹgube ono bẹ eri ụphalazu emebyi obu nemadzụ.
7 Verdadeiramente a opressão faz endoidecer até o sábio, e a peita corrompe o coração.
8 Teke eemeghe iphe emeghe kakwa ree eme lẹ teke a watarụ iya awata.
8 Melhor é o fim duma coisa do que o princípio; melhor é o paciente do que o arrogante.
9 Ta abụkwaru onye obu-ọku; kẹle ọo onye-eswe edoje opfu l'ọkpoma.
9 Não te apresses no teu espírito a irar-te, porque a ira abriga-se no seio dos tolos.
10 Ba sụkwa: “?Bụnaa gụnu meru g'o gude teke ndiche ka nta-a ree?” Kẹle ẹgube ajị ono te erwubeduru onye maru iphe.
10 Não digas: Por que razão foram os dias passados melhores do que estes; porque não provém da sabedoria esta pergunta.
11 Ọ kwa g'enweru iphe dụ ree bụ gẹ mmamiphe dụkwapho; kẹle onye maru iphe bẹ iphe kwewaru lẹ mkpula ẹnyanwu-a.
11 Tão boa é a sabedoria como a herança, e mesmo de mais proveito para os que vêem o sol.
12 Ọo g'okpoga edomije onye nweru iya nụ-a bụ gẹ mmamiphe edomijekwaphọ onye maru iphe. Obenu l'ẹka amaru iphe gude kangoo bụ l'onye nweru mmamiphe akajẹ nka shii.
12 Porque a sabedoria serve de defesa, como de defesa serve o dinheiro; mas a excelência da sabedoria é que ela preserva a vida de quem a possui.
13 Leanarọ ẹnya l'ozi, Chileke eje. ?Bụ onye sụru eme iphe, Chileke meru o gbee nggọ g'ọ pfụru nhamụnha?
13 Considera as obras de Deus; porque quem poderá endireitar o que ele fez torto?
14 Mbọku -dụru ngu ree bụ g'i tee ẹswa; teke mbọku dụkwanuru ngu ẹji g'ị nyatajẹ l'ọ kwaphọ Chileke meru mbọku ọma bya emee njọ mbọku. Ọo ya bụ l'ọ tọ dụdu onye maru iphe, a-nwụru iya nụ l'iphu.
14 No dia da prosperidade regozija-te, mas no dia da adversidade considera; porque Deus fez tanto este como aquele, para que o homem nada descubra do que há de vir depois dele.
15 Lẹ mkpọkoro ndzụ-a, mu dzụ-a bẹ mu hụmaakwaru iphe-a ẹphenebo. Mbụ lẹ mu hụmaru onye pfụberekoto ẹka ọola l'iphe, pfụru ọto; bya ahụma onye ẹjo-iphe ẹka ọoka nka eje emekwaphọ ẹjo-iphe, oome.
15 Tudo isto vi nos dias da minha vaidade: há justo que perece na sua justiça, e há ímpio que prolonga os seus dias na sua maldade.
16 Ta apfụbenukakwa ẹka ọto; ọphu ị manụkakwaru iphe; ono bụkwa eyi onwongu iyi.
16 Não sejas demasiadamente justo, nem demasiadamente sábio; por que te destruirias a ti mesmo?
17 Be menụkakwa ẹjo-iphe; ọphu ị bụkwaru onye-eswe. Ono e-mekwa l'ị nwụhu teke i tigi nwụhudu.
17 Não sejas demasiadamente ímpio, nem sejas tolo; por que morrerias antes do teu tempo?
18 Iphe, ka ree bụ g'i gude ọphuu gude ọphuu; l'onye atsụ Chileke ebvu ta adụkwa iphe, o byiru ẹka te ekedụru nụ.
18 Bom é que retenhas isso, e que também daquilo não retires a tua mão; porque quem teme a Deus escapa de tudo isso.
19 Mmamiphe emejekwa onye nweru iya nụ g'ọ ka ụmadzu iri, bụ ishi mkpụkpu ọkpehu.
19 A sabedoria fortalece ao sábio mais do que dez governadores que haja na cidade.
20 Ọ tọ dụkwa onye pfụberekoto l'eliphe-a l'ophu, a-sụ l'o toko meswee iphe-ẹji.
20 Pois não há homem justo sobre a terra, que faça o bem, e nunca peque.
21 Ta angabẹ-dzujekwaru nchị l'iphe, ndiphe epfu; ọdumeka bẹ ịi-nụmakwa ẹka onye-ozi ngu akọ ngu ọnu.
21 Não escutes a todas as palavras que se disserem, para que não venhas a ouvir o teu servo amaldiçoar-te;
22 Tẹme ị mawaru-a l'onwongu lẹ gụbedua kọwaru ndu ọzo ọnu ugbo olemole.
22 pois tu sabes também que muitas vezes tu amaldiçoaste a outros.
23 Iphemiphe ono bụkota mmamiphe bẹ mu gude hụa ya ama; mbụ lẹ mu sụru gẹ mu bya abụkpoerupho onye maru iphe. Obenu lẹ mu jeru iya ememe; ọphu mu asụdu iya.
23 Tudo isto provei-o pela sabedoria; e disse: Far-me-ei sábio; porém a sabedoria ainda ficou longe de mim.
24 Mu maru l'iphe ono, eeku mmamiphe nọ ụzenya ụzenya; bya adụ omilomi shii; k'ọphu bụ l'ọ tọ dụdu onye sụru iya achọ-vu.
24 Longe está o que já se foi, e profundíssimo; quem o poderá achar?
25 Mu bya aghaa iphu l'iphe edo ẹnya; bya egbushi ikpere meahaa gẹ mu maru: ?mu a-rwavu ẹka mmamiphe? mbụ gẹ mu maru g'iphe mgboko eje ala; mu amakwarụpho g'eme ẹjo-ememe; waa eme bẹebeebee bụ-be iphe-eswe.
25 Eu me volvi, e apliquei o meu coração para saber, e inquirir, e buscar a sabedoria e a razão de tudo, e para conhecer que a impiedade é insensatez e que a estultícia é loucura.
26 Mu hụma iphe, ka anwụhu atsọ ilu; mbụ nwanyị, obu iya bụ ọ́nyà; bya abụru ụgbu, e gude anmata ndiphe; g'ọ chị mkpọro l'ẹka labọ k'atuphu onye ọo-bụru yẹe ya. Ọ bụepho onye dụ Chileke l'obu bẹ a-dụ ike nahụ iya nụ. Obenu l'onye iphe-ẹji bẹ ọo-zụ gburumu pfụrii.
26 E eu achei uma coisa mais amarga do que a morte, a mulher cujo coração são laços e redes, e cujas mãos são grilhões; quem agradar a Deus escapará dela; mas o pecador virá a ser preso por ela.
27 O-zì-iphe-a sụkwapho: “Unu lekpọdapho;” “wakwa iphe, mu rwavuru baa.” “Mu shi abụjeru; mu -wota ọwa; mu eyekọberu iya ọzo; gẹ mu shi nno maru g'iphemiphe gude anwụkota.
27 Vedes aqui, isto achei, diz o pregador, conferindo uma coisa com a outra para achar a causa;
28 Ọ bụru teke mu achọ iya ọphu mu ahụmaduru iya ono; bẹ mu hụmaru ndu dụ ụnu labọ l'ụkporo iri; ọ bụru nwoke lanụ kpoloko bụ onye obu gụru ìphóró. Obenu l'ọ tọ dụdu nwanyị lanụ, mu hụmaru, obu gụru ìphóró l'ime phẹ.
28 causa que ainda busco, mas não a achei; um homem entre mil achei eu, mas uma mulher entre todas, essa não achei.
29 Ọ bụru iphe, mu chọ-vuru kpoloko bụ lẹ Chileke meru nemadzụ g'ọ bụru onye obu gụru ìphóró. Obenu lẹ nemadzụ watarụ akpa ẹjo ụzo.”
29 Eis que isto tão-somente achei: que Deus fez o homem reto, mas os homens buscaram muitos artifícios.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?