Eclesiastes 2
IZZ vs NVT
1 Mu bya arịa l'ime obu mu sụ: “Gẹ mu bya ahụeshikwa ẹhu-ụtso ama gẹ mu maẹkwaru g'ọotso-be ụtso.” E mechaa; mu hụmakwapho l'ono bụkwapho iphe-mmanụ.
1 Disse a mim mesmo: “Venha, vamos experimentar o prazer; vamos procurar as coisas boas da vida!”. Descobri, porém, que isso também não fazia sentido.
2 Achị ọchi bẹ mu hụmaru l'ọo iphe-eswe; tẹme ?ọ dụru urwu, amadụ e-rita l'ẹhu-ụtso tọo?
2 Portanto, disse: “O riso é tolice. De que adianta buscar o prazer?”.
3 Mu bya eyemia ishi l'angụ mẹe; gude iya dụaha onwomu obu; gẹ mu eshi nno nmata eme eswe akpa. Ọle mmamiphe mu melẹru-a; mu maru iphe, mu eme; k'ọphu mu e-shi l'ẹka ono maru iphe, gbaru nemadzụ l'ememe lẹ nwujiku olemole, ẹphe a-nọ lẹ mkpula igwe-a.
3 Depois de pensar muito, resolvi me animar com vinho. E, enquanto ainda buscava a sabedoria, apeguei-me à insensatez. Assim, procurei experimentar o que haveria de melhor para as pessoas em sua curta vida debaixo do sol.
4 Mu bya eyemia ishi l'oke akanya. Mu bya akpụshiaru onwomu ụlo; bya agbashịaru onwomu opfu-vayịnu.
4 Dediquei-me a projetos grandiosos, construindo casas enormes e plantando belos vinhedos.
5 Mu bya agbashịa mgbabu; bya akpụshia ẹka atụta ìphóró ye iya; bya eshi ishi lanụ yeshia oshi-ọmi, dụgbaa l'ụdu iya l'ụdu iya l'ime iya.
5 Fiz jardins e parques e os enchi de árvores frutíferas de toda espécie.
6 Mu bya atụshia okpuru, ee-gudeje agba mini l'oshi, mu yeshiru eyeshi.
6 Construí açudes para juntar água e regar meus pomares verdejantes.
7 Mu bya agbashịa ohu; unwoke mẹ ụnwanyi; tẹme a nọdu anwụshikwaru mu phọ ohu l'unuphu. Mu nwekwarụpho eswi; nweru atụru; mẹ eghu; mbụ nweru iphe-edobe, kakọta iphe, ndu vuhawaa mu ụzo bụru eze lẹ Jierúsalẹmu nwejeru shii.
7 Comprei escravos e escravas, e outros nasceram em minha casa. Tive muito gado e rebanhos, mais que todos os que viveram em Jerusalém antes de mim.
8 Mu bya akpaaru onwomu ẹku mkpọla-ọchaa waa mkpọla-ododo; mẹkpoo ẹku, shi l'ẹka ndu eze; waa ndu ọhozo. Mu bya ahọo ọgbo ebvu; ụnwanyi mẹ unwoke; bya edophee onwomu ụnwanyi, bụ ndu emeje g'ẹhu tsọo unwoke ụtso.
8 Juntei grande quantidade de prata e ouro, tesouros de muitos reis e províncias. Contratei cantores e cantoras e tive muitas concubinas. Tive tudo que um homem pode desejar!
9 Tọbudu iya bụ; mu bya enweru iphe, kakọta iphe, ndu vuhawaa mu ụzo bụru eze lẹ Jierúsalẹmu shi nweru. Mu ha shii ẹgube ono; bya egudeẹkwapho mmamiphe mu gẹ mu gude iya.
9 Tornei-me mais importante que todos os que viveram em Jerusalém antes de mim, e nunca me faltou sabedoria.
10 Ọphu ọ dụdu iphe, ẹnya mu hụmaru; ọ gụa mu ẹgu, mu ahajẹ; ọphu ọ dụkwapho iphe, emeje g'ẹhu tsọo obu mu ụtso, mu hajẹru ememe. Akanya, mu esekpọ esese bẹ emeje g'obu tsọ mu ụtso. Ọ bụru iphe ono bụ urwu, mu ritaru iya.
10 Tudo que desejei, busquei e consegui. Não me neguei prazer algum. No trabalho árduo, encontrei grande prazer, a recompensa por meus esforços.
11 Ọle ọ bụ; teke mu byaru bya egbua igo l'iphemiphe ono, mu gude ẹka mu mekọta ono; mbụkpoo iphe ono, mu sekọtaru akanya iya ono; mu maru l'iphemiphe ono bụkota iphe-mmanụ yẹe achị phẹrephere ọso; l'ọ tọ dụdu urwu, nemadzụ ritaru lẹ mkpula ẹnyanwu-a.
11 Mas, ao olhar para tudo que havia me esforçado tanto para realizar, vi que nada fazia sentido; era como correr atrás do vento. Não havia nada que valesse a pena debaixo do sol.
12 Tọbudu iya bụ; mu bya eworu egomunggo mu zia l'arị kẹ mmamiphe; yẹe ọbvu-ememe; yẹe eme eswe. Mbụ-a; ?bụba gụnu bẹ onye a-nọ-tsota eze e-mebaa, a-ka ọphu o mewaru?
12 Então resolvi comparar a sabedoria com a loucura e a insensatez (pois quem pode fazê-lo melhor que eu, o rei? ).
13 Mu bya ahụma lẹ mmamiphe ka eme eswe ree; ẹgube ono, ìphóró ka ọchii ree ono.
13 Pensei: “A sabedoria é melhor que a insensatez, assim como a luz é melhor que as trevas.
14 L'onye maru iphe gude ẹnya aphụ ụzo; obenu l'onye-eswe anọduje erwu ije orwu l'ishi. Mu hụmakwanu l'ẹphenebo ono a-tụko laa l'ite lanụ. L'ọo iphe, meru onye mmamiphe bụkwapho iphe, e-me onye-eswe.
14 O sábio vê para onde está indo, mas o tolo anda na escuridão”. Apesar disso, vi que o sábio e o tolo têm o mesmo destino.
15 Mu bya arịa l'ime obu mu sụ: “Iphe-a, meru onye-eswe-a l'e-mechakwaa mee mbẹdua. ?Bụhunu gụnu bẹ mu ritaru l'abụbu, mu bụ onye maru iphe?” Mu byakwa arịa l'ime ọkpoma mu sụ: “Iphemiphe-a tụkokwarupho bụru iphe-mmanụ.”
15 Disse a mim mesmo: “Uma vez que terei o mesmo fim do tolo, de que vale toda a minha sabedoria? Nada disso faz sentido!”.
16 Noo l'ọo g'ọo-dụ onye mmamiphe bụkwapho g'ọo-dụ onye-eswe. Ọ tọ dụdu g'aa-nọ-beru l'a nyatabuhu onye maru iphe; ọphu ọ dụkwapho g'aa-nọ-beru l'a nyatabuhukwaphọ onye-eswe. Mu bya ahụmakwapho l'e -rwua l'atatiphu bẹ aa-tụko g'ẹphe ha zọhakota azọha. L'ọo g'anwụhu e-gbu onye maru iphe bụ g'oo-gbu onye-eswe.
16 Pois nem o sábio nem o tolo serão lembrados por muito tempo; ambos morrerão, e logo serão esquecidos.
17 Noo g'o gude ndzụ dụ mu ashị; kẹle iphemiphe, eeme lẹ mkpula ẹnyanwu-a bụkota mu mkpatsu-aphụ. G'ọ ha tụkoru bụkotaru mu iphe-mmanụ bụru achị phẹrephere ọso.
17 Por isso, passei a odiar minha vida, pois tudo que é feito debaixo do sol é frustrante. Nada faz sentido; é como correr atrás do vento.
18 Iphemiphe, mu seru akanya iya l'eliphe-a bya adụkota mu ashị; eshinu mu e-mechaa haarụ iya onye a-nọ-tsota mu nụ;
18 Passei a odiar todo o meu árduo trabalho debaixo do sol, pois deixarei para meus sucessores tudo que me esforcei para obter.
19 l'ẹbe ama onye ọbu ?ọo-bụru onye maru iphe tọo onye-eswe? Ọle ọo onye ono, a-nọ-tsota mu nụ ono e-nweru iphemiphe ono, mu deru ẹnya lẹ mini see akanya iya l'eliphe-a ono. Iphemiphe ono tụkokwarupho bụru iphe-mmanụ.
19 E quem pode dizer se eles serão sábios ou tolos? No entanto, terão controle sobre tudo que consegui debaixo do sol, com minha habilidade e meu esforço. Isso não faz o menor sentido!
20 Mu bya ataaha onwomu ụta sụ: ?Bụnaa gụnu bẹ mu gudekpọo seahaa akanya esese ophu kpọ lẹ mkpula ẹnyanwu-a?
20 Assim, cheguei a me desesperar e questionei o valor de todo o meu árduo trabalho debaixo do sol.
21 Lẹ nemadzụ e-gude mmamiphe iya yẹe nkwamẹnya iya seẹbekpoo akanya; see ẹrengete iya; l'o woru iphemiphe ono, o nweru ono haarụ onye eriduru aphụ iya. Mu bya elee iphe ono ẹnya hụma l'ọ bụ iphe-mmanụ; bya abụru ẹjo-ememe.
21 Algumas pessoas trabalham com sabedoria, conhecimento e habilidade, mas terão de deixar o resultado de seu trabalho para alguém que não se esforçou. Isso também não faz sentido; é uma grande tragédia.
22 Mbụ-a; ?bụ gụnu bẹ nemadzụ eseta l'akanya; yẹe photophoto, ọoku gude erigbu onwiya l'aphụ ozi, ooje lẹ mkpula ẹnyanwu-a?
22 O que as pessoas ganham com tanto esforço e ansiedade debaixo do sol?
23 Kẹle anọno, ọ nọ ndzụ l'ophu bẹ ọ nọkota iya eje iphe-ẹhuka; ozi, ooje nọdu abụjeru aphụ dụru iya; o -be l'ẹnyashi; egomunggo ta anọdudu iya l'ẹka lanụ. Sụ-a; iphemiphe ono tụkokwaru bụru iphe-mmanụ.
23 Seus dias de trabalho são cheios de dor e tristeza, e nem mesmo à noite sua mente descansa. Nada faz sentido.
24 Ọo ya bụ l'iphe, ka ree bụ gẹ nemadzụ rije g'ọ dụ iya; ngụje g'ọ dụ iya; akanya, oose eji iya ẹpho; kẹle ono bẹ mu hụmaru l'o shi l'ẹka Chileke.
24 Por isso, concluí que a melhor coisa a fazer é desfrutar a comida e a bebida e encontrar satisfação no trabalho. Percebi, então, que esses prazeres vêm da mão de Deus.
25 Kẹle-a; Chileke ta adụ; ?bụ onye gege erije nri? Tọo ?bụ onye bẹ ẹhu gege atsọje ụtso?
25 Pois quem pode comer ou desfrutar algo sem ele?
26 Kẹle Chileke emeje g'onye dụ iya l'obu bụru onye maru iphe; kwaa ẹnya; tẹme ẹhu atsọje iya ụtso. Obenu l'onye iphe-ẹji bẹ ọolojeru iphu ye l'akpa ẹku kụberu onye dụ Chileke l'obu. Onoya bụkwarupho iphe-mmanụ bya abụru achị phẹrephere ọso.
26 Deus concede sabedoria, conhecimento e alegria àqueles que lhe agradam. Se, porém, um pecador enriquece, Deus lhe toma a riqueza e a entrega àqueles que lhe agradam. Isso também não faz sentido; é como correr atrás do vento.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?