1 Samuel 1

Bayịburu Izii (IZZ) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Ọ dụru nwoke lanụ, shi lẹ mkpụkpu Ramatayimu-Zofimu; mbụ l'alị úbvú úbvú ndu Ifuremu. Ẹpha nwoke ono bụ Ẹlukana; nwa Jierohamu; mbụ nwanwa Elihu. Elihu ono bụ nwa kẹ Tohu; Tohu bụru nwa kẹ Zufu, bụ onye Ifuremu.
1 Havia um homem chamado Elcana, que vivia em Ramá, na região de Zufe, na região montanhosa de Efraim. Era filho de Jeroão, filho de Eliú, filho de Toú, filho de Zufe, da tribo de Efraim.
2 Ẹlukana ono bẹ lụru ụnwanyi labọ; onye lanụ aza Hana; onye ọphuu nọdu aza Penina. Penina bẹ nwụshiru ụnwegirima; obenu lẹ Hana ta adụdu nwa, ọ nwụtaru.
2 Elcana tinha duas esposas: a primeira se chamava Ana, e a segunda, Penina. Penina tinha filhos; Ana, porém, não os tinha.
3 Aphagapha bẹ nwoke ono eshije lẹ mkpụkpu iya jeshia mkpụkpu Shilo je abarụ Chipfu, bụ Ọkalibe-Kakọta-Ike ẹja; gwerụ ngwẹja nụ iya. Ọ bụru ụnwu Elayi, ẹpha phẹ bụ Hofini waa Finehasu bẹ bụ ndu-uke kẹ Chipfu l'ẹka ono.
3 Todos os anos, Elcana subia de sua cidade até Siló para adorar o S enhor dos Exércitos e oferecer sacrifícios a ele. Nesse tempo, os sacerdotes do S enhor eram Hofni e Fineias, os dois filhos de Eli.
4 Ọ nọdu abụjeru teke Ẹlukana gwerụ ngwẹja ono; o woru oke anụ hẹe nyee ya, bụ Penina; bya ahẹchaa ụnwu iya unwoke; mẹ ụnwu iya ụnwanyi.
4 Quando Elcana apresentava seu sacrifício, dava porções de carne à sua esposa Penina e a cada um dos filhos e filhas dela.
5 Ọle Hana bẹ ọonmeje anụ anmẹe; kẹle o yeru iya obu; egudekpọro lẹ Chipfu mechiru iya ẹkpa nwa; ọphu ọotsudu ime.
5 A Ana, porém, dava uma porção especial, porque a amava, apesar de o S enhor não lhe ter dado filhos.
6 Ọ bụru kẹle Chipfu mechiru iya ẹkpa nwa; ọphu ọ tsụdu ime ono kpatarụ iphe, nyeji iya anọduje adụka iya l'ọ́nyá ono gude akpatsushi iya aphụ.
6 E sua rival a provocava e zombava dela, porque o S enhor não lhe tinha dado filhos.
7 Ọ bụru nno bụ g'ọonoduje anwụ aphagapha. Ọ nọdu abụjeru gẹ Hana jekpọoru l'eze-ụlo Chipfu; nyee ji iya ono akpatsu iya aphụ; k'ọphu bụ l'ọokwaje ẹkwa; jịka eri nri.
7 Todos os anos era a mesma coisa: Penina provocava Ana quando iam à casa do S enhor e, a cada vez, Ana chorava muito e ficava sem comer.
8 Ẹlukana, bụ ji iya abya asụ iya: “Hana; ?bụ gụnu bẹ ịikwaru ẹkwa kẹ te eri nri? ?Bụ gụnu bẹ aphụ jiru ngu obu? Mu ta akadụ ngu ụnwu iri abụru iphe tọo?”
8 “Ana, por que você chora?”, perguntava Elcana, seu marido. “Por que não come? Por que está tão triste? Será que não sou melhor para você do que dez filhos?”
9 Tọbudu iya bụ; Hana kwolihu g'ẹphe righechaaru nri; bya angụa iphe-angụngu lẹ Shilo. Teke onoya bẹ Elayi, bụ onye uke Chileke nọ anọo l'oshi, dụ l'ọnu eze-ụlo Chipfu.
9 Certa vez, depois que comeram e beberam em Siló, Ana se levantou. O sacerdote Eli estava sentado ao lado da entrada do templo do S enhor .
10 Hana gude obu aphụ raa ẹkwa; pfuru nụ Chipfu.
10 Ana estava muito angustiada e chorava sem parar enquanto orava ao S enhor .
11 O ribua nte sụ: “Gụbe Chipfu, bụ Ọkalibe-katọta-ike; ọ -bụru l'ii-le ẹnya l'aphụ, byaru mụbe nwozi ngu; mbụ nyata mu; ọphu ị tị zọhaduru mụbe nwozi ngu; i -mewaa mu nwụta nwa nwoke bẹ mu e-woẹkwaru iya phọ nụ gụbe Chipfu g'ọ bụru nkengu jasụ g'ọo-nọ-bekpọru ndzụ. Ọphu rịzo abyadụ erwu iya l'ishi.”
11 Então fez o seguinte voto: “Ó S enhor dos Exércitos, se olhares com atenção para o sofrimento de tua serva, se responderes à minha oração e me deres um filho, eu o dedicarei para sempre ao S enhor , e o cabelo dele nunca será cortado”.
12 Tọbudu iya bụ: ọ nọdu epfu anụ Chipfu ono; Elayi nọdu elekpọe ya phọ ẹnya l'ọnu.
12 Enquanto ela fazia sua oração ao S enhor , Eli a observava.
13 Hana gudekpọepho obu iya epfu anụ Chileke; ọ bụru ogbogboromọnu bẹ eme iya ụkporo; ọle a ta nụmakwanuru iphe, oopfu. Elayi nọdu arị l'ọo mẹe atsụ iya.
13 Viu que os lábios dela se moviam, mas, como não ouvia som algum, pensou que ela estivesse bêbada.
14 Ọ bya asụ iya “?Bụ teke ole bẹ ịi-ngubekpọru mẹe? Panụru mẹe haa!”
14 “Até quando vai se embriagar?”, disse ele. “Largue esse vinho!”
15 Hana sụ iya: “Ọ tọ dụkwa nno; nnajịuphu mu. Mu bụkwa nwanyị, aphụ jiru obu. Mu ta angụkwaru mẹe; ọzoo iphe ọzo, atsụ atsụtsu. Ọ kwa g'ọ harụ mu l'obu bẹ mu shi akọshiru Chipfu.
15 Ana respondeu: “Meu senhor, não bebi vinho, nem outra coisa mais forte. Eu estava derramando meu coração diante do S enhor , pois sou uma mulher profundamente triste.
16 Ta arịkwa lẹ nwozi ngu nwanyị bụ onye iphere bvụru l'iphu. Ọ kwa g'aphụ ono habe mu shii; waa g'ọotsu-be mu l'ẹhu bẹ mu shi teke ono pfushitaru Chileke.”
16 Não pense que sou uma mulher sem caráter! Estava apenas orando por causa de minha grande angústia e aflição”.
17 Ọo ya bụ Elayi sụ iya: “Laa l'ẹhu-guu! Gẹ Chileke kẹ Ízurẹlu mekwaaru ngu iphe, ị rwọru iya.”
17 “Nesse caso, vá em paz”, disse Eli. “Que o Deus de Israel lhe conceda o que você pediu.”
18 Hana sụ iya: “Gẹ nwozi ngu nwanyị dụkwa ngu l'obu.” Ọo ya bụ; Hana tụgbua je eria nri; iphu bya atụsahu iya.
18 “Muito obrigada!”, exclamou ela. Então Ana voltou e começou a se alimentar novamente, e seu rosto já não estava triste.
19 O -rwua l'ọnmewa ụtsu echele iya; ẹphe gbẹshi bya abaarụ Chipfu ẹja tụgbua laphushia azụ l'ibe phẹ lẹ mkpụkpu Rama. Ẹlukana bya ejepfu nyee ya ono, bụ Hana; Chipfu nyata nwanyị ono.
19 Na manhã seguinte, a família toda se levantou bem cedo e foi adorar o S enhor novamente. Depois, voltaram para casa, em Ramá. Elcana teve relações com Ana, e o S enhor se lembrou dela.
20 Tọbudu iya bụ; ọ tsụta ime. O rwuẹ ya phọ l'ezeda; ọ nwụa nwa nwoke. Ọ gụa ya Sámẹlu sụ: “Iphe, kparụ iya nụ bụ l'ọo Chipfu bẹ mu rwọtaru iya.”
20 No devido tempo, Ana engravidou e teve um filho. Ela lhe deu o nome de Samuel, e disse: “Eu o pedi ao S enhor ”.
21 O be teke nwoke ono, bụ Ẹlukana yẹe ndibe iya tụgburu jeshia anụ Chileke ngwẹja; mẹkwapho g'o mee iphe, o kweru Chileke ukwe iya, bụ g'oomeje aphagapha;
21 No ano seguinte, Elcana e sua família fizeram a viagem anual para oferecer sacrifícios ao S enhor e cumprir seu voto.
22 ọphu Hana ejeduru; kẹle ọ sụru ji iya: “Mu tee jekwa jasụru teke a nafụadaru nwata-a ẹra; gẹ mu ekutakwa nụ iya je edobe l'ụlo Chipfu. Ọ bụwaruro l'ẹka ono bẹ oo-buru jasụru asụru.”
22 Ana, porém, não foi. “Vamos esperar até o menino ser desmamado”, disse ela ao marido. “Então o levarei ao S enhor e o deixarei lá para sempre.”
23 Ji iya, bụ Ẹlukana sụ iya: “Mee ẹgube dụkpoe ngu phọ ree. Nọdunu jasụ teke ịi-nafụ iya ẹra. Ọo gẹ Chipfu mee g'opfu iya vụa.” Ọo ya bụ; nwanyị ono nọdu l'unuphu; hee nwa iya ono gbiriri jasụ ọ nafụ iya ẹra.
23 “Faça como lhe parecer melhor”, respondeu Elcana. “Fique aqui até ele desmamar, e que o S enhor a ajude a cumprir sua promessa.” Então ela ficou em casa e cuidou de seu filho até desmamá-lo.
24 Ọ nafụchaepho nwata ono ẹra; o kuta iya; yẹe ya swịru; bya akpụta oke-eswi, gbaru apha ẹto; wota ukpokutu-nri, jiru, nkwẹka labọ; bya egude otumu mẹe; duru iya jeshia l'ụlo Chipfu lẹ mkpụkpu Shilo; e -gudekpọoro lẹ nwata ono hakwadụ nwanshịi.
24 Quando o menino foi desmamado, Ana o levou à casa do S enhor em Siló, embora ele ainda fosse pequeno. Também levou um novilho de três anos para o sacrifício, um cesto de farinha e uma vasilha de couro cheia de vinho.
25 Ẹphe gbuchaa oke-eswi ono; ẹphe duta nwata ono dujeru Elayi.
25 Depois que sacrificaram o novilho, levaram o menino a Eli,
26 Hana bya asụ Elayi: “Eshinu ị nọ ndzụ g'ị nọ iya-a; nnajịuphu mu; bẹ ọ kwa mu bụ nwanyị ono, pfụ-kubejeru ngu nụ l'ẹka-a; epfu anụ Chipfu ono.
26 e Ana lhe disse: “Com certeza o senhor se lembra de mim. Sou a mulher que esteve aqui anos atrás, orando ao S enhor .
27 Mu rwọru g'ọ nụ mu nwata-a; Chipfu mewaaru mu iphe ono, mu rwọru iya ono.
27 Pedi ao S enhor que me desse este menino, e o S enhor atendeu a meu pedido.
28 Ọo ya bụ lẹ nta-a bẹ mu ekuwaru iya anụ Chipfu. Ọo-bụru kẹ Chipfu jasụkpooru g'ọo-nọ-beru.” Ẹphe baarụ Chipfu ẹja l'ẹka ono.
28 Agora, eu o dedico ao S enhor . Por toda a sua vida ele pertencerá ao S enhor ”. E ali adoraram o S enhor .

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.