Números 11

IQW vs ACF

Sair da comparação
ACF Almeida Corrigida Fiel
1 Tọ dụ iya bụ; ndu Ízurẹlu awata ọgu aphụ k'iphe-ẹhuka, ẹphe eje. Aphụ ono, ẹphe agụ ono abya erua Ojejoje nchị; ẹhu eghulahaa ya eghughu. Ojejoje eye ọku; yọ bya ekekota ọdu ndu Ízurẹlu ndu ọphu nọfuru anọfu.
1 E aconteceu que, queixou-se o povo falando o que era mal aos ouvidos do SENHOR; e ouvindo o SENHOR a sua ira se acendeu; e o fogo do SENHOR ardeu entre eles e consumiu os que estavam na última parte do arraial.
2 Ndu Ízurẹlu abya araku Mósisu; yo kfuru nụ Ojejoje. Ọku ono anyịshihu.
2 Então o povo clamou a Moisés, e Moisés orou ao Senhor, e o fogo se apagou.
3 Ọo ya meru; a wata oku ẹke ono Tabera; kẹ l'ọku, shi Ojejoje l'ẹka bya ekee ẹke ono.
3 Pelo que chamou aquele lugar Taberá, porquanto o fogo do Senhor se acendera entre eles.
4 O nweru igweligwe ndu ọdo, ẹ ta bụdu ndu Ízurẹlu, ẹphe l'ẹphe tso l'ije ono. Ndu ono awata ọra kẹ nri. Ndu Ízurẹlu ẹphebedua awata ọra ẹkwa anụ.
4 E o vulgo, que estava no meio deles, veio a ter grande desejo; pelo que os filhos de Israel tornaram a chorar, e disseram: Quem nos dará carne a comer?
5 Sụ: “L'ẹphe nyataru teke ẹphe shi nọdu lẹ Íjiputu. Teke ono bẹ ẹphe shi anọduje ata anụ ẹma kẹ mmanu; l'ata kukumba; akpụru-iphe; liku; alịbasa; mẹ galiku.
5 Lembramo-nos dos peixes que no Egito comíamos de graça; e dos pepinos, e dos melões, e dos porros, e das cebolas, e dos alhos.
6 Ọle nta-a b'ẹ t'ọ dụhedu iphe, agụjekwadu ẹphe agụgu; ọphu ọ dụdu iphe, ẹphe aphụjekwadu ria; gbahaa mana-a!”
6 Mas agora a nossa alma se seca; coisa nenhuma há senão este maná diante dos nossos olhos.
7 Mana bẹ ụgbugba iya dụ l'ọ bụ akpụru koriyanda. I -lee ya ẹnya; yọ nyaku anyakụ; l'eshi mkpọ l'ọ bụ etse bedelọmu.
7 E era o maná como semente de coentro, e a sua cor como a cor de bdélio.
8 Ndu Ízurẹlu l'ejeje je ekpokoo ya; gwee ya egwegwe; m'ọ kwanụ tsua ya etsutsu l'ikwe. Ẹphe ahajẹru shia ya eshishi; m'ọ kwanụ ghee ya egheghe. Ọonoduje atsọ l'ọ bụ iphe, e gude manụ olivu ghee.
8 Espalhava-se o povo e o colhia, e em moinhos o moía, ou num gral o pisava, e em panelas o cozia, e dele fazia bolos; e o seu sabor era como o sabor de azeite fresco.
9 Teke mana ono adajẹru ẹphe bụ teke iji datsụaru l'ọdu ndu Ízurẹlu ono l'ẹnyashi.
9 E, quando o orvalho descia de noite sobre o arraial, o maná descia sobre ele.
10 Mósisu abya anụa ẹge ndu Ízurẹlu wụshigbaaru l'ọnu ụlo-ẹ́kwà ẹphe l'ara ẹkwa; ẹhu akwata ghushilahaa Ojejoje eghughu ike. Yọ tsụlahaa Mósisu l'ẹhu.
10 Então Moisés ouviu chorar o povo pelas suas famílias, cada qual à porta da sua tenda; e a ira do Senhor grandemente se acendeu, e pareceu mal aos olhos de Moisés.
11 Mósisu ajịa Ojejoje iphe, kpataru iphe, o wokfutaru yẹbe nwozi iya egbe iphe-ẹhuka ọwaa? “?Nanụ ẹge ya mekataru nggụbe Ojejoje, kparu iphe, ị pataru ivu ẹhu ndu-a l'ẹphe ha bo iya?
11 E disse Moisés ao Senhor: Por que fizeste mal a teu servo, e por que não achei graça aos teus olhos, visto que puseste sobre mim o cargo de todo este povo?
12 ?Bụ yẹbedua yeshiru ime ndu-a l'ẹphe ha. ?Tọo ya mụshiru ẹphe. ?Bụ ngụnu meru iphe ị sụru tẹ ya heru ẹphe l'ọ bụ onye he nwata jeye teke ya e-heru ẹphe l'alị ono, i kweru ụkwa iya; bya eribua nte l'ịi-nụ nna ẹphe ono?
12 Concebi eu porventura todo este povo? Dei-o eu à luz? para que me dissesses: leva-o ao teu colo, como a ama leva a criança que mama, à terra que juraste a seus pais?
13 Tekenteke bẹ ndu-a anọduje ararụ iya ẹkwa anụ. ?Bụ awe bẹ ya a-phụ anụ, ya a-nụ ndu-a l'ẹphe ha?
13 De onde teria eu carne para dar a todo este povo? Porquanto contra mim choram, dizendo: Dá-nos carne a comer;
14 Ya ta adụkwa ike ohekota ndu-a nwẹnkinyi iya; ivu ẹhu ẹphe anyị-gbuakwa iya anyị-gbu.
14 Eu só não posso levar a todo este povo, porque muito pesado é para mim.
15 Ọ -bụru l'ọo ẹge-a bẹ ii-mee iya; gbuchikwaa ya egbugbu nta-a. Ọ -bụru lẹ ya nọ ngu-a l'obu; tẹ ya ba anọdukwa ndzụ gude ẹnya iya phụ ẹjo ọnodu iya.”
15 E se assim fazes comigo, mata-me, peço-te, se tenho achado graça aos teus olhos, e não me deixes ver o meu mal.
16 Ojejoje abya eyeeru Mósisu ọnu; sụ iya: “Chịta ndu bụ ọgurenya Ízurẹlu ụkporo madzụ ẹto lẹ madzụ iri t'ẹphe byakfuta iya. Ndu ono a-bụ ndu ị hụberu ama l'ẹphe bụphu ndu bụ ọgurenya; bụru ndu ishi ẹphe. Chịta ẹphe tẹ nggu l'ẹphe bya evudo lẹ Ụlo-Ẹ́kwà Ndzuko.
16 E disse o Senhor a Moisés: Ajunta-me setenta homens dos anciãos de Israel, que sabes serem anciãos do povo e seus oficiais; e os trarás perante a tenda da congregação, e ali estejam contigo.
17 Ya e-nyizita byakfuta ngu l'ẹke ono; nggu l'iya ekfugba; ya aharu ume, nọ ngu l'ẹhu habọta woru ye ndu ono l'ẹhu; k'ọphu ẹphe e-yeta ẹka vuede ngu ivu ono; t'ẹ b'i vuhe iya nkịnyi ngu.
17 Então eu descerei e ali falarei contigo, e tirarei do espírito que está sobre ti, e o porei sobre eles; e contigo levarão a carga do povo, para que tu não a leves sozinho.
18 “Nggu ekfuaru ndu Ízurẹlu t'ẹphe dobe onwẹphe iche kwabẹru echile; l'o -rua echile bẹ ẹphe a-ta anụ. Ishi iya bụ lẹ yẹbe Ojejoje bẹ nụwaru ẹkwa ono, ẹphe shi ara; l'ajị onye a-nụ ẹphe anụ t'ẹphe taa ono? Lẹ teke ẹphe shi nọdu lẹ Íjiputu b'o shikwa karu ẹphe mma. Nta-a bẹ Ojejoje a-nụ ẹphe anụ t'ẹphe taa.
18 E dirás ao povo: Santificai-vos para amanhã, e comereis carne; porquanto chorastes aos ouvidos do Senhor, dizendo: Quem nos dará carne a comer? Pois íamos bem no Egito; por isso o Senhor vos dará carne, e comereis;
19 Anụ ono ta bụkwa anụ k'ujiku lanụ; tọ bụ k'ujiku ẹbo; tọ bụ k'ujiku ise; tọ bụ k'ujiku iri; tọ bụ k'ujiku ụkporo.
19 Não comereis um dia, nem dois dias, nem cinco dias, nem dez dias, nem vinte dias;
20 Unu a-ta anụ ono ọnwa ophu; taa ya jeye; yo shi unu l'imi ebushihu ebushihu; mbụ jeye yọ tụshihu unu; kẹ l'unu jịkaru Ojejoje, bụ onye swiru unu; unu ararụ ẹkwa kpua ya; l'ajị iphe menarua bẹ ẹphe shi lẹ Íjiputu lụfuta?”
20 Mas um mês inteiro, até vos sair pelas narinas, até que vos enfastieis dela; porquanto rejeitastes ao Senhor, que está no meio de vós, e chorastes diante dele, dizendo: Por que saímos do Egito?
21 Mósisu asụ Ojejoje: “T'ọ phụwaru l'ọ kwa ụkporo ụnu madzụ ugbo ụkporo ẹto; l'ụkporo ụnu madzụ iri l'ise bẹ ẹphe l'iya gude ọkpa eje ẹge-a. Yọ bụru ẹphe b'ị sụru l'ịi-nụ anụ, ẹphe a-ta ọnwa ophu.
21 E disse Moisés: Seiscentos mil homens de pé é este povo, no meio do qual estou; e tu tens dito: Dar-lhes-ei carne, e comerão um mês inteiro.
22 E -gbushigee atụru; mẹ eswi, nọnu; ?oo-dzu ẹphe tọo? Mbụ; ọ -bụru l'e gbushikotaru ẹphe ẹma, nọkota l'eze ẹnyimu; ?oo-dzu ẹphe tọo.”
22 Degolar-se-ão para eles ovelhas e vacas que lhes bastem? Ou ajuntar-se-ão para eles todos os peixes do mar, que lhes bastem?
23 Ojejoje asụ Mósisu: “Ẹka yẹbe Ojejoje; ?ọodu mkpirikpi tọo. Nta-a bẹ ịi-phụ mẹ iphe, ya kfuru; doo-me t'ẹ to medu tọo.”
23 Porém, o Senhor disse a Moisés: Teria sido encurtada a mão do Senhor? Agora verás se a minha palavra se há de cumprir ou não.
24 Ya ndono; Mósisu alụfu je ekfuaru ndu Ízurẹlu iphe, Ojejoje kfuru. Yọ chịta ndu bụ ọgurenya ụkporo ẹto l'iri ono; ẹphe abya evudo; gbaa ụlo-ẹ́kwà Nchileke ono mgburumgburu.
24 E saiu Moisés, e falou as palavras do Senhor ao povo, e ajuntou setenta homens dos anciãos do povo e os pôs ao redor da tenda.
25 Ya ndono; Ojejoje egude urukpu nyizita bya ekfuru yeru Mósisu; bya habọta ume, nọ Mósisu l'ẹhu; ye ndu bụ ọgurenya ụkporo ẹto l'iri ono l'ẹhu. Teke ume ono byaru ẹphe l'ẹhu bẹ ẹphe wataru okfuchiru Nchileke. Ọ bụ l'ẹphe te kfudu iya tụgburu.
25 Então o Senhor desceu na nuvem, e lhe falou; e, tirando do espírito, que estava sobre ele, o pôs sobre aqueles setenta anciãos; e aconteceu que, quando o espírito repousou sobre eles, profetizaram; mas depois nunca mais.
26 Obenu l'o nweru ụmadzu ẹbo ọdo, kwaru l'ụlo-ẹ́kwà ẹphe. Onye lanụ bụ Ẹludadu. Onye ọphu abụru Medadu. Ẹphe tso lẹ ndu bụ ọgurenya, e deshiru iya; ọbu l'ẹphe te tsodu jee l'ụlo-ẹ́kwà Nchileke. Obenu lẹ Ume ono byalẹru-a bya eji ẹphe ẹhu; ẹphe anọdu l'ụlo-ẹ́kwà ono; kfuchilahaaru Nchileke.
26 Porém no arraial ficaram dois homens; o nome de um era Eldade, e do outro Medade; e repousou sobre eles o espírito (porquanto estavam entre os inscritos, ainda que não saíram à tenda), e profetizavam no arraial.
27 Nwata-okoro lanụ agbagbụa je asụ Mósisu: “Lẹ Ẹludadu yẹle Medadu nọkwa l'ọdu ndu Ízurẹlu ekfuchiru Nchileke.”
27 Então correu um moço e anunciou a Moisés e disse: Eldade e Medade profetizam no arraial.
28 Jóshuwa Nunu, bụ onye shi teke ọ bụ nwata jetaru Mósisu ozi atụfulekwaphu ọnu; sụ: “Nggụbe onye nwe mu nụ, bụ Mósisu; kfunuru ẹphe t'ẹphe dobe ọnu ndo.”
28 E Josué, filho de Num, servidor de Moisés, um dos seus jovens escolhidos, respondeu e disse: Moisés, meu senhor, proíbe-lho.
29 Mósisu asụ iya: “?L'iikoru iya okopho tọo? Ọ gẹge adụ iya mma; ndẹge ndu kẹ Ojejoje l'ẹphe ha gbe bụkotaru ndu nkfuchiru; mbụ tẹ Ojejoje yekota ẹphe Ume nk'iya l'ẹhu.”
29 Porém, Moisés lhe disse: Tens tu ciúmes por mim? Quem dera que todo o povo do Senhor fosse profeta, e que o Senhor pusesse o seu espírito sobre ele!
30 E metsua; Mósisu yẹle ndu bụ ọgurenya Ízurẹlu ono alaphushia azụ l'ọdu ndu Ízurẹlu ono.
30 Depois Moisés se recolheu ao arraial, ele e os anciãos de Israel.
31 Ya ndono; phẹrephere abya eshi l'ẹke Ojejoje nọ phelahaa. Yo shi l'eze ẹnyimu chịkashia ọ̀kwà; ẹphe abya adashịa lẹ mgboro ọdu ndu Ízurẹlu ono. Ẹphe atụko ẹke ono l'ọ ha dzuru rua iphe, ha l'ọ bụ ẹke madzụ a-dụ ike jee l'ọkpa ujiku lanụ. Ẹge ẹphe epheberu l'eli bụ iphe, ruru ntụ-ọkpa ẹto m'e shi l'alị l'agụ iya.
31 Então soprou um vento do Senhor e trouxe codornizes do mar, e as espalhou pelo arraial quase caminho de um dia, de um lado e de outro lado, ao redor do arraial; quase dois côvados sobre a terra.
32 Mbọku ono l'ọ ha; mẹ echile iya: eswe l'ẹnyashi; bẹ ẹphe tsoru je anwụkoo ọ̀kwà ono. Onye nwụtanukaru nwanshị; bẹ anwụ-jije ụkporo efere nkwo-ẹka ise. Ẹphe eworu iya kpasaa t'ọ kpọhu nkụ. Yọ tụko ọdu ndu Ízurẹlu ono dzuru.
32 Então o povo se levantou todo aquele dia e toda aquela noite, e todo o dia seguinte, e colheram as codornizes; o que menos tinha, colhera dez ômeres; e as estenderam para si ao redor do arraial.
33 Ẹphe akpụkwadurua anụ ono l'ọnu ata; ẹhu awata oghu Ojejoje eghughu l'ẹke ndu Ízurẹlu nọ. Yo meru ẹjo mgbọnwu tụ ẹphe.
33 Quando a carne estava entre os seus dentes, antes que fosse mastigada, se acendeu a ira do Senhor contra o povo, e feriu o Senhor o povo com uma praga mui grande.
34 E kulahaa ẹke ono Kíburọtu Hatava; kẹ l'ọo l'ẹke ono b'e liru iphe, bụ ndu kụru photophoto nri.
34 Por isso o nome daquele lugar se chamou Quibrote-Ataavá, porquanto ali enterraram o povo que teve o desejo.
35 Ẹphe eshi lẹ Kíburọtu Hatava l'ẹke ono tụgbua jeshia Házerọtu je anọshia.
35 De Quibrote-Ataavá caminhou o povo para Hazerote, e pararam em Hazerote.

Ler em outra tradução

Comparar com outra