Mateus 22
CESLB vs ARIB
1 Ježíš jim vyprávěl další příběh:
1 Então Jesus tornou a falar-lhes por parábolas, dizendo:
2 „Když Bůh nabízí účast ve svém království, je jako král, který připravil velkou hostinu při svatbě svého syna.
2 O reino dos céus é semelhante a um rei, que celebrou as bodas de seu filho.
3 Pozvaných bylo mnoho, ale když pro ně přišli královi poslové, odmítli pozvání.
3 Enviou os seus servos a chamar os convidados para a festa, e estes não quiseram vir.
4 Král k nim poslal ještě jednou se vzkazem: ‚Je pro vás připravena bohatá hostina, přijďte!‘
4 Enviou ainda outros servos com este recado: Dizei aos convidados: Tenho já preparado o meu banquete; as minhas reses e os meus cevados estão mortos, e tudo está pronto; vinde às bodas.
5 — ausente —
5 Mas eles não fizeram caso e foram, um para o seu campo, outro para o seu negócio;
6 — ausente —
6 e os outros, agarrando os servos, os ultrajaram e mataram.
7 To krále popudilo, poslal vojsko, dal ty ukrutníky pobít a město vypálit.
7 Irou-se o rei, e mandou as suas tropas exterminar aqueles assassinos e incendiar a sua cidade.
8 Potom řekl svým poslům: ‚Hostina je připravena, ale svatební hosté jí nebyli hodni.
8 Então disse aos servos: As bodas estão preparadas, mas os convidados não eram dignos;
9 Jděte na rozcestí a pozvěte na svatbu každého, koho potkáte.‘
9 ide, pois, às encruzilhadas dos caminhos e chamai para as bodas a quantos encontrardes.
10 Poslové tedy šli a přivedli všechny, které našli, ubohé i slušné, takže svatební síň se zaplnila.
10 Indo aqueles servos pelos caminhos, reuniram todos os que encontraram, maus e bons; e a sala nupcial ficou cheia de convivas.
11 Když vstoupil král, aby hosty přivítal, uviděl jednoho, který nepřijal svatební oděv.
11 Mas entrando o rei para ver os convivas, notou ali um homem que não trajava veste nupcial,
12 Řekl mu: ‚Člověče, jak jsi se odvážil vejít bez svatebních šatů?‘ On mlčel.
12 e perguntou-lhe: Amigo, como entraste aqui sem veste nupcial? Ele, porém, emudeceu.
13 Král pak rozkázal sluhům: ‚Svažte ho a vyhoďte ven do tmy, kde bude jen nářek a utrpení.
13 Então o rei disse aos servos: Atai-o de pés e mãos, e lançai-o nas trevas exteriores; ali haverá o choro e o ranger de dentes.
14 Mnoho je pozvaných, ale těch, kteří skutečně vejdou, je málo.‘ “
14 Pois muitos são chamados, mas poucos escolhidos.
15 Farizejové se sešli, aby se domluvili na taktice, jak Ježíše chytit do léčky. Chtěli ho vyprovokovat k slovům, kterých by pak mohli použít k obžalobě.
15 Então os fariseus se retiraram e consultaram entre si como o apanhariam em alguma palavra;
16 Poslali k němu své žáky spolu s Herodovými stoupenci a ti řekli: „Mistře, víme, že jsi čestný a že pravdivě učíš cestě k Bohu, bez ohledu na to, jaké kdo má postavení.
16 Enviaram os seus discípulos, juntamente com os herodianos, a perguntar: Mestre, sabemos que és verdadeiro e que ensinas o caminho de Deus segundo a verdade, e não se te dá de ninguém, porque não te deixas levar de respeitos humanos;
17 Řekni nám: Je správné odvádět římské vládě daň?“
17 dize-nos, pois, qual é o teu parecer; é lícito ou não pagar o tributo a César?
18 Ježíš však prohlédl jejich zlý úmysl. „Vy pokrytci!“ zvolal. „Proč se mne snažíte nachytat takovými otázkami?
18 Porém Jesus, tendo percebido a malícia deles, respondeu-lhes: Por que me experimentais, hipócritas?
19 Ukažte mi minci!“ Oni mu podali denár.
19 Mostrai-me uma moeda de tributo. Trouxeram-lhe um denário.
20 „Čí obraz a jméno je na něm vyraženo?“
20 Ele perguntou: De quem é esta efígie e inscrição?
21 „Císaře,“ odpověděli.
21 Responderam: De César. Então lhes disse Jesus: Dai, pois, a César o que é de César, e a Deus o que é de Deus.
22 Zaskočeni tou odpovědí, odešli.
22 Ao ouvirem isto, admiraram-se e, deixando-o, foram-se.
23 Také za ním přišli saducejové, kteří tvrdí, že vzkříšení z mrtvých je nemožné. Předložili mu nepravděpodobný příběh:
23 No mesmo dia vieram alguns saduceus, que dizem não haver ressurreição, e o interrogaram, dizendo:
24 „Mistře, v Mojžíšově zákoně čteme, že svobodný švagr je povinen vzít si bezdětnou vdovu po svém bratru, aby v dětech zachoval bratrovo jméno.
24 Mestre, Moisés disse: Se alguém morrer sem deixar filhos, seu irmão casará com a viúva e dará sucessão ao falecido.
25 U nás se vyskytl tento případ: Bylo sedm bratrů. První z nich se oženil a potom jako bezdětný zemřel, takže jeho žena se stala manželkou druhého bratra.
25 Ora havia entre nós sete irmãos: o primeiro, depois de ter casado, morreu e, não havendo sucessão, deixou sua mulher a seu irmão;
26 Tento bratr také zemřel bez dětí, a tak se opakovalo u druhého, třetího – a nakonec u všech sedmi bratrů.
26 do mesmo modo também o segundo e o terceiro, até o sétimo.
27 Poslední ze všech zemřela i ta žena.
27 Depois de todos eles morreu a mulher.
28 Kterému z těch bratrů bude patřit po vzkříšení? Byla přece manželkou všech sedmi!“
28 Na ressurreição, pois, a qual dos sete pertencerá a mulher? porque todos foram casados com ela.
29 Ježíš odpověděl: „Mluvíte nesmysly, protože neznáte ani Písmo ani Boží moc.
29 Respondeu-lhes Jesus: Errais, não sabendo as Escrituras, nem o poder de Deus.
30 Po vzkříšení zaniknou tělesné vztahy. Lidé nebudou žít v manželství, ale budou tvořit Boží rodinu.
30 Pois na ressurreição nem os homens casam, nem as mulheres são dadas em casamento porém são como os anjos no céu.
31 A pokud jde o vzkříšení z mrtvých, pak čtěte pozorně Písmo. Jak nazývá Bůh sám sebe?
31 E, quanto à ressurreição dos mortos, não lestes o que foi dito por Deus:
32 Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův. On není Bohem mrtvých, ale živých.“
32 Eu sou o Deus de Abraão, o Deus de Isaque, e o Deus de Jacó? Ora, ele não é Deus de mortos, mas de vivos.
33 Tyto Ježíšovy odpovědi udělaly na lidi hluboký dojem.
33 E as multidões, ouvindo isso, se maravilhavam da sua doutrina.
34 Farizejové se doslechli, jak Ježíš umlčel saduceje.
34 Os fariseus, quando souberam, que ele fizera emudecer os saduceus, reuniram-se todos;
35 Pověřili jednoho ze svých vykladačů Písma, aby ho vyzkoušel:
35 e um deles, doutor da lei, para o experimentar, interrogou-o, dizendo:
36 „Mistře, které přikázání je v zákoně nejvýznamnější?“
36 Mestre, qual é o grande mandamento na lei?
37 Ježíš mu odpověděl: „ ‚Miluj Pána, svého Boha, celým srdcem, duší i myslí.‘
37 Respondeu-lhe Jesus: Amarás ao Senhor teu Deus de todo o teu coração, de toda a tua alma, e de todo o teu entendimento.
38 To je první a nejdůležitější přikázání.
38 Este é o grande e primeiro mandamento.
39 Druhé v pořadí důležitosti je toto: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘
39 E o segundo, semelhante a este, é: Amarás ao teu próximo como a ti mesmo.
40 Na těch dvou přikázáních stojí celý Mojžíšův zákon a odkaz proroků.“
40 Destes dois mandamentos dependem toda a lei e os profetas.
41 Potom Ježíš, obklopen farizeji, se jich zeptal:
41 Ora, enquanto os fariseus estavam reunidos, interrogou-os Jesus, dizendo:
42 „Co si myslíte o Kristu? Čí je to syn?“
42 Que pensais vós do Cristo? De quem é filho? Responderam-lhe: De Davi.
43 On na to řekl: „Jak by mohl David svého vlastního potomka nazývat Pánem? Vždyť o něm z podnětu Ducha svatého píše v žalmu:
43 Replicou-lhes ele: Como é então que Davi, no Espírito, lhe chama Senhor, dizendo:
44 ‚Bůh řekl mému Pánu:
44 Disse o Senhor ao meu Senhor: Assenta-te à minha direita, até que eu ponha os teus inimigos de baixo dos teus pés?
45 Jestliže ho tedy David nazývá svým Pánem, jak může být jeho synem?“
45 Se Davi, pois, lhe chama Senhor, como é ele seu filho?
46 Na to nikdo nedovedl odpovědět a už se mu neodvážili klást další otázky.
46 E ninguém podia responder-lhe palavra; nem desde aquele dia jamais ousou alguém interrogá-lo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?