Mateus 7
CBV vs ACF
1 “ ‘Meém yeejép caá’, bitadih ñi niijcá bojoó. Páant ñi niijcáh, Dios yeebdíhbʉt ‘Meém yeejép caá’, ã niijcán niít.
1 Não julgueis, para que não sejais julgados.
2 Bitadih ‘Ãpĩ́ tʉ́i chãjcan caá’, ñi niíj enat pah, Diosboó yeebdíhbʉt biíc yoobó ã niíj enbipna caá.
2 Porque com o juízo com que julgardes sereis julgados, e com a medida com que tiverdes medido vos hão de medir a vós.
3 Nin pah yeéb ñipĩ́ chãjna caá: Ñi déedih bainí quíib becát ã jʉmʉchah, caanbítdih ñi tʉ́i enna caá. Caán bainí oj ã jʉmʉchah yʉhna, ñi enat pah, ñi dée ã yéej chãjatbitdih ñipĩ́ enna caá. Obohjeéhtih, yeebdíh bʉ́dí quíib becát ã jʉmʉchah yʉhna, caandíh ñi encan caá. Caandíh ñi encat pah, bʉ́dí yeejép chãjna yʉhna, ñi enah bojna caá. ¿Dépanih tigaá páant ñi chãj?
3 E por que reparas tu no argueiro que está no olho do teu irmão, e não vês a trave que está no teu olho?
4 Yeebdíh bʉ́dí quíib becát panihni ã jʉmʉchah yʉhna, ‘Némé, ma quíib becátdih weémboó meemdíh wã póoj yohbipna caá’, ñipĩ́ niijná caá. Pánihat pah, bʉ́dí yéej chãjnit jʉmna yʉhna, ‘Némé, tʉbit yeejép chãjna caá ma chãjap. Caandíh ma cádahaá’, ñipĩ́ niijná caá. ¿Dépanih tigaá yeéb yeejép chãjnit jʉmna yʉhna, bʉ́dí ñi yéej chãjatdih jenah joicánjeh, bita bainí ĩ yéej chãjatdihjeh ñi jenah joí?
4 Ou como dirás a teu irmão: Deixa-me tirar o argueiro do teu olho, estando uma trave no teu?
5 Páant niijnít, tʉ́init pah jígohnit ĩ chãjat pahjeh mʉntih yeebbʉ́t biíc yoobó ñi chãjna caá. Yeebdíh bʉ́dí quíib becát panihnidih ñi jwíih póoj yohat pah, ñi yéej chãjatdih jwíih cádahat caá náahap. Páant ñi cádahat tʉ́ttimah, ñi déeíh bainí quíib becát panihnidih tʉ́i jéih enna, ñi jéih póoj yohat pah, ã yéej chãjatdih ñi jéih cádahat tʉ́ʉtbipna caá.
5 Hipócrita, tira primeiro a trave do teu olho, e então cuidarás em tirar o argueiro do olho do teu irmão.
6 “Mʉjjiowã́ panihnit yeejépwã Diosdih náahcannitdih ã́ih tʉ́ini doonádih ñi naóhca bojoó. Páant ñi naáwáchah, caandíh joí íijnit, yeebdíh tʉbit yeejép ĩta chãj taga. Momo mʉʉwã panihnit, ií náah chãjnitdih Dioíh tʉ́ini doonádih ñi naóhca bojoó. Queétdih ñi naáwáchah, joííhcan, bʉ́dí jíib jʉmni jeé tíibnadih momo mʉʉwã bepédih ĩ wid chʉñat pah, caán tʉ́ini doonádih ĩta yoh tagaá”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
6 Não deis aos cães as coisas santas, nem deiteis aos porcos as vossas pérolas, não aconteça que as pisem com os pés e, voltando-se, vos despedacem.
7 “Diosdih ʉʉ́bhna, ñi ʉʉ́bh cádahca bojoó. Páant ñi ʉʉ́bʉ́chah, ded pah ñi ʉʉ́bátdih Dios yeebdíh ã wʉ̃hbipna caá. Ded pah ñi náahatdih bidnit, ñi bid cádahcah, ded pah ñi bidatdih yeebdíh ã wʉ̃hbipna caá. Jẽc panihnidih wʉʉ́mp mao cádahcah, Dios ã wãtbipna caá.
7 Pedi, e dar-se-vos-á; buscai, e encontrareis; batei, e abrir-se-vos-á.
8 Det Diosdih tʉ́i ʉʉ́bhnit, ĩ ʉʉ́bátjidih ĩ bíbohbipna caá. Det Diosdih bidnit, caandíh ĩ jwãáhbipna caá. Det ĩ wʉʉ́mp mawachah joinít, jẽc panihnidih Dios queétdih ã wãtbipna caá. Pánihna, yeó jáap jʉmat pah Diosdih ñi ʉʉ́bʉ́chah, yeebdíh ã jepahbipna caá.
8 Porque, aquele que pede, recebe; e, o que busca, encontra; e, ao que bate, abrir-se-lhe-á.
9 “¿Pan dahdih ñi wʉ̃ʉ́h yeebdíh ã ʉʉ́bʉ́chah joinít, jee dáhboodíh caandíh ñita wʉ̃h taniít? Ñita wʉ̃hcan tagaá.
9 E qual dentre vós é o homem que, pedindo-lhe pão o seu filho, lhe dará uma pedra?
10 ¿Queejdíh ã ʉʉ́bʉ́chah, bʉcdih ñita wʉ̃h taniít? Ñita wʉ̃hcan tagaá.
10 E, pedindo-lhe peixe, lhe dará uma serpente?
11 Yeéb yéejnit jʉmna yʉhna, ñi wehdih tʉ́inidih ñipĩ́ wʉ̃hna caá. Pánihna, ñi íip Diosboó yéejcanni jʉmna, tʉ́ini ñi wʉ̃hat chah caandíh ʉʉ́bhnitdih ã wʉ̃hbipna caá.
11 Se vós, pois, sendo maus, sabeis dar boas coisas aos vossos filhos, quanto mais vosso Pai, que está nos céus, dará bens aos que lhe pedirem?
12 “Bita yeebdíh ĩ tʉ́i chãjat pínahdih ñi náahat pah, yeebbʉ́t bitadih ñi tʉ́i chãjaá. Queét yeebdíh ĩ tʉ́i chãjcah yʉhna, yeébboó queétdih ñi tʉ́i chãjaá. Páant tigaá Moisés ã wʉtatji, Dios naáwátdih naóh yapanit ĩ daacátjibʉt ã niijíp”, Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
12 Portanto, tudo o que vós quereis que os homens vos façam, fazei-lho também vós, porque esta é a lei e os profetas.
13 “Jeáboó bejíhna, Diosdih tʉ́i jenah joinít, ñi jepahaá. Pánih jepahnit, ã weñat pínahdihjeh ñi chãjbipna caá. Pánih chãjnit, bainí jẽc panihni ã jʉmʉchah yʉhna, ã pebhna bejni bainí namádih ñi jéih ñáan bejbipna caá. Obohjeéhtih bʉ́dí jẽcdih waadnít, bʉ́dí namádih ñi bejechah, dedé bʉwat ã wihcan niít. Páant ã bʉocah, dawá jenah joicánjeh iiguípna bejni namádih bejna, bʉʉdnít ĩ jʉmbipna caá.
13 Entrai pela porta estreita; porque larga é a porta, e espaçoso o caminho que conduz à perdição, e muitos são os que entram por ela;
14 Obohjeéhtih, bainí jẽcdih waadná, bainí namáboó ñi ñáan bejechah, tʉ́i jenah joyát caá náahap. Pánihat pah, Dios pebhboó yeéb ñi bejíhichah, ã bʉwʉchah yʉhna, caandíh tʉ́i jenah joinít jʉmna, ñi jéih bʉʉjábipna caá. Pánih ñáan bejna, Dios pebhboó jʉibínit, páantjeh ãjeéh ñi tʉ́i jʉmbipna caá. Obohjeéhtih, daocánnit tʉ́i jenah joinítjeh caán namáboó ĩ jéih ñáan bejbipna caá”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
14 E porque estreita é a porta, e apertado o caminho que leva à vida, e poucos há que a encontrem.
15 “Ñi tʉ́i chãja chaáh. ‘Dios naáwátdih naóh yapani caá’, niíj yeenitdih ñi joyáh bojoó. Queét tʉ́init pah jígohna yʉhna, ĩ jenah joyátboó yeejép ã jʉmʉchah, yeebdíh ĩ yéejaíhbipna caá.
15 Acautelai-vos, porém, dos falsos profetas, que vêm até vós vestidos como ovelhas, mas, interiormente, são lobos devoradores.
16 Queétdih beh enat tʉ́ʉt niijná, ded pah ĩ chãjatdih ñi tʉ́i eneé. Yeejép ĩ chãjachah enna, yeejépwã ĩ jʉmatdih ñi jéihbipna caá. Ĩ tʉ́i chãjachah enna, tʉ́init ĩ jʉmatdih ñi jéihbipna caá. Nin pah caá ã jʉmʉp: Ded óot nah iguíh pihana ãpĩ́ quehcan caá. Mai bab nahbʉt bab dahna ãpĩ́ quehcan caá.
16 Por seus frutos os conhecereis. Porventura colhem-se uvas dos espinheiros, ou figos dos abrolhos?
17 Tʉ́ini nah tʉ́ini dahna ã quehna caá. Obohjeéhtih, yeejép nahboó yeejép dahna ã quehna caá.
17 Assim, toda a árvore boa produz bons frutos, e toda a árvore má produz frutos maus.
18 Tʉ́ini nah yeejép dahna ã quehcah, yeejép nahbʉt tʉ́ini dahna ãpĩ́ quehcan caá.
18 Não pode a árvore boa dar maus frutos; nem a árvore má dar frutos bons.
19 Yeejép dahna quehni nahdih tib yohnit, cã́acwã ĩpĩ́ cáo yohna caá. Pánihat dée det yeejép chãjnitdih Dios ã yohbipna caá.
19 Toda a árvore que não dá bom fruto corta-se e lança-se no fogo.
20 ‘Dios naáwátdih naóh yapani wã jʉmna caá’, niíj yeenitdih nin pah ñi beh enbipna caá: Ded pah ĩ chãjatdih enna, yeenit ĩ jʉmatdih ñi jéihbipna caá”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
20 Portanto, pelos seus frutos os conhecereis.
21 “Dawá weemdíh ‘Maá’, niijnít jʉmna yʉhna, jeáboó ĩ jʉibícan niít. Wã íip jeáboó jʉmni ã weñat pínahdih chãjnitjeh ã maáh jʉmʉpna ĩ jʉibíbipna caá.
21 Nem todo o que me diz: Senhor, Senhor! entrará no reino dos céus, mas aquele que faz a vontade de meu Pai, que está nos céus.
22 Péeni yeó jáapnadih wã íip ã maáh jʉmʉpna waádíhnit, dawá weemdíh jepahcannitjibʉt nin pah ĩ niijbípna yʉh caá: ‘Maá, ma wẽpatjĩh ma naáwátdih jwiít jwĩ naóh yapanap jĩ. Ma wẽpatjĩh nemépwãdih jwĩ bacat tʉ́ʉtʉp jĩ. Cã́acwãjeh ĩ jéih chãjca naáhdih ma wẽpatjĩh jwĩ chãj jʉ́ʉtʉp jĩ’, ĩ niijbípna yʉh caá.
22 Muitos me dirão naquele dia: Senhor, Senhor, não profetizamos nós em teu nome? e em teu nome não expulsamos demônios? e em teu nome não fizemos muitas maravilhas?
23 Obohjeéhtih, ‘¡Yeebdíh wã jéihcan caá! ¡Yeejép chãjnitjeh ñi jʉmna caá! Pánih jʉmnit, wã pebhna ñi waád jʉ̃óhca bojoó’, queétdih wã niíj jepahbipna caá”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
23 E então lhes direi abertamente: Nunca vos conheci; apartai-vos de mim, vós que praticais a iniqüidade.
24 “Ded wã bohéátdih joí jepahna, mʉʉ́ chãj pooni panihni ã jʉmna caá. Tʉ́i jenah joiní jwʉmʉ́p baácdih nʉmah baád waadánit, ã́ih jagápdih ã tʉ́i dodhdop be.
24 Todo aquele, pois, que escuta estas minhas palavras, e as pratica, assemelhá-lo-ei ao homem prudente, que edificou a sua casa sobre a rocha;
25 Caán mʉʉdíh ã péaat tʉ́ttimah, bʉ́dí mah jʉ̃óh, mʉj bʉ́dí daab béj, bʉ́dí johlitbʉt ã jʉ̃ʉ́wʉ́p be. Páant tʉbit ã johochah yʉhna, caán mʉʉ́ nʉmah dodhni jʉmna, ã ã́accap be.
25 E desceu a chuva, e correram rios, e assopraram ventos, e combateram aquela casa, e não caiu, porque estava edificada sobre a rocha.
26 Obohjeéhtih, ded wã bohéátdih joiná yʉhna, jepahcan, tʉ́i jenah joicánni mʉʉ́ chãjni panihni caá ã jʉmʉp. Caánboó óonjihbitjeh baád waadánit, ã́ih jagápdih ã dodhdop be.
26 E aquele que ouve estas minhas palavras, e não as cumpre, compará-lo-ei ao homem insensato, que edificou a sua casa sobre a areia;
27 Caán mʉʉdíh ã péaat tʉ́ttimah, mah bʉ́dí jʉ̃óh, mʉj daab béj, bʉ́dí johlitbʉt ã jʉ̃ʉ́wʉ́p be. Pánih bʉ́dí ã johochah, caán mʉʉ́ ã́acna, bʉ́dí ã yáanap be”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
27 E desceu a chuva, e correram rios, e assopraram ventos, e combateram aquela casa, e caiu, e foi grande a sua queda.
28 Páant ã niíj naáwáchah joiná, cã́acwã ĩt joí wʉ́hi bejep wʉt jĩ.
28 E aconteceu que, concluindo Jesus este discurso, a multidão se admirou da sua doutrina;
29 “Caán tʉ́i jéihni pah jwiítdih ã niíj bohéna caá. Moisés ã wʉtatjidih bohénit páant ĩpĩ́ niíj bohécan caá. Pánih bohéna, caánboó yoobópdih tigaá maáh ã jʉmʉp”, ĩt míic niijíp wʉt jĩ.
29 Porquanto os ensinava como tendo autoridade; e não como os escribas.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?