Marcos 13

CBV vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 Páant niíj péanit, Dioíh mʉʉmánt ĩ bac bejechah, biíc ã bohéni nin pah ãt niijíp wʉt jĩ:
1 Quando saía do templo, disse-lhe um dos seus discípulos: Mestre, olha que pedras e que edifícios!
2 —Tʉ́ttimah, jwiít judíowãdih eníhcannit jʉinít, nin jwĩ enni bʉ́dí mʉʉ́, nin jee dáhnadihbʉt, ĩ yoh beedábipna caá. Biíc jee dáh biíh dahjih lajni ã wihcan niít, Jesús caandíh ãt niijíp wʉt jĩ.
2 Ao que Jesus lhe disse: Vês estes grandes edifícios? Não se deixará aqui pedra sobre pedra que não seja derribada.
3 Tʉ́ttimah, Jesúswã Olivo jeená pʉ́ʉh laab béjnit, Dioíh mʉʉ́ ã tʉ́i jígohopboó ĩt jʉibínap wʉt jĩ. Caanná jʉibínit, Jesús yʉʉ́pbit ã chʉ́ʉdʉchah, Pedro, Santiago, Juan, Andrésjĩh ã pebh jʉibínit, nin pah caandíh ĩt niijíp wʉt jĩ:
3 Depois estando ele sentado no Monte das Oliveiras, defronte do templo, Pedro, Tiago, João e André perguntaram-lhe em particular:
4 —Ma naáwá jwiítdih. ¿Débólih tigaá meém ma niiját pah ã yapbi? ¿Péeni yeó jáap jã́tih ded pah tigaá ã jwíih yapachah, jwĩ enbi? ĩt niíj ʉʉ́bh joyóp wʉt jĩ.
4 Dize-nos, quando sucederão essas coisas, e que sinal haverá quando todas elas estiverem para se cumprir?
5 —Yeéb ñi tʉ́i chãja chaáh. Bita ĩ yeeatdih ñi joicá bojoó.
5 Então Jesus começou a dizer-lhes: Acautelai-vos; ninguém vos engane;
6 ‘Weém Cristo caá’, niíj yeenit, dawá ĩ jʉ̃óhbipna caá. Páant ĩ yeenachah joinít, Diosdih cádahna, tʉ́ʉt nʉʉmnít, páant niijnítboodíh dawá ĩ péebipna caá.
6 muitos virão em meu nome, dizendo: Sou eu; e a muitos enganarão.
7 “Pebhbit jʉmnit ĩ míic mawatdih, yʉʉ́p jʉmnit ĩ míic mawat doonádihbʉt ñi joibípna caá. Pánih joiná yʉhna, caandíh bʉ́dí ñi jenah joicá bojoó. Páant ã yapbipna caá. Obohjeéhtih, páant ã yapachah yʉhna, péeni yeó jáap pínah páantjeh ã jʉdh jwʉhbipna caá.
7 Quando, porém, ouvirdes falar em guerras e rumores de guerras, não vos perturbeis; forçoso é que assim aconteça: mas ainda não é o fim.
8 Caán láa biíc baácdih moón biíh baácdih moonjĩ́h ĩ míic maobipna caá. Nihat baácboó bʉ́dí míic mawat ã jʉmbipna caá. Dawá pebhboó nʉʉgʉ́p láa, baác méméatbʉt ã jʉmbipna caá. Páant ã yapachah yʉhna, nin baácdih moón chah yeejép ĩ yapat pínah ã jʉdh jwʉhbipna caá.
8 Pois se levantará nação contra nação, e reino contra reino; e haverá terremotos em diversos lugares, e haverá fomes. Isso será o princípio das dores.
9 “Páant ã yapachah ennit, yeebjéh ñi tʉ́i chãja chaáh. Bita yeebdíh teonit, maátadih ĩ wʉ̃hʉchah, jwiít judíowã jwĩ míic wáacat mʉʉ́boó ĩ pʉ̃ibipna caá. Páant ĩ chãjachah, wĩ́ihwã ñi jʉmat jíib, tʉ́tchidih moón maátadih, queét chah maátadihbʉt bita yeebdíh ĩ naóh yacbipna caá, ĩ peéh chãjat pínah niijná. Páant queét pebh ñʉhnit, wĩ́ih tʉ́ini doonádih queétdih ñi naóhbipna caá.
9 Mas olhai por vós mesmos; pois por minha causa vos hão de entregar aos sinédrios e às sinagogas, e sereis açoitados; também sereis levados perante governadores e reis, para lhes servir de testemunho.
10 Péeni yeó jáap jã́tih tʉ́ini doonádih nihat baácdih moondíh naóh bohéát caá náahap.
10 Mas importa que primeiro o evangelho seja pregado entre todas as nações.
11 Yeebdíh peéh chãjat tʉ́ʉtni pebhna ĩ ʉb bejechah, ‘¿Caandíh ded pah wã naóhbi?’ ñi niíj jenah joicá bojoó. Caanná ñi jʉmʉchahjeh, ñi naáwát pínahdih Tʉ́ini Espírituboó yeebdíh ã jéihyabipna caá. Páant ã niijátdih joinít, ñi naóh yapanaá. Pánih naóhna, ñi jenah joyátjĩhjeh ñi niijcán niít.
11 Quando, pois, vos conduzirem para vos entregar, não vos preocupeis com o que haveis de dizer; mas, o que vos for dado naquela hora, isso falai; porque não sois vós que falais, mas sim o Espírito Santo.
12 Caán láa biíc ã ʉ́ʉddih, biíhboó ã ʉ́ʉd jeñédih mao yohat tʉ́ʉtna, ĩ wʉ̃hbipna caá. Ĩ íip ã wehdih, ĩ wehboó ĩ mánadihbʉt mao yohat tʉ́ʉtna, ĩ wʉ̃hbipna caá.
12 Um irmão entregará à morte a seu irmão, e um pai a seu filho; e filhos se levantarão contra os pais e os matarão.
13 Pánihna, wĩ́ihwã ñi jʉmat jíib nihat yeebdíh ĩ eníhcan niít. Páant yeejép ñi yapna yʉhna, weemdíh ñi cádahcah, péeni yeó jáapdih yeebdíh wã tʉ́i ʉbbipna caá.
13 E sereis odiados de todos por causa do meu nome; mas aquele que perseverar até o fim, esse será salvo.
14 “Bita ĩ pãpnidih Diosdih weñat mʉʉ́ diítboó jwejnit, cã́acwã caánboodíh weñaat tʉ́ʉtna, caán mʉʉ́ ã tʉ́yatdih ĩ yéejanachah, ñi enbipna caá. Diosdihjeh cã́acwã ĩ ʉʉ́bát mʉʉ́ ã jʉmʉchah, caán pãpnidih caánboó jwejcat caá náahap. Dios naáwátdih naóh yapani Danielji, caandíh ãt naóh daacáp tajĩ.Caán ã daacátjidih ennit, ñi tʉ́i beh joyoó. Caanjĩ́h yeejép ĩ pãpni ã jʉmʉchah ennit, Judea baácboó jʉmnit, jeéboó ĩ jweí pʉ́ʉh laab béje naáh.
14 Ora, quando vós virdes a abominação da desolação estar onde não deve estar {quem lê, entenda}, então os que estiverem na Judéia fujam para os montes;
15 Caán láa cã́acwã tʉbit yeejép ĩ yapachah, waícanjeh ĩ jweí ñáo pʉ́ʉh laab béje naáh. Ded mʉʉ́ chahmant bóo coahboó jʉmni dei bejnit, ã́ih bií déedih ʉbʉdih waadcánjeh, yoobópdih ã jwei béje naáh.
15 quem estiver no eirado não desça, nem entre para tirar alguma coisa da sua casa;
16 Wápchiboó jʉmni ã́ih yéguehnadih ʉbʉdih ã jwʉ́ʉb bejca bojo naáh.
16 e quem estiver no campo não volte atrás para buscar a sua capa.
17 Caán láa wʉdʉ jʉmnit yaádh, ĩ wehdih tʉ́ʉhnitbʉt ĩ jweyéchah, queét yaádhdih chah ã bʉobipna caá.
17 Mas ai das que estiverem grávidas, e das que amamentarem naqueles dias!
18 Nin pah Diosdih ñi niíj ʉʉ́bʉ́: ‘Mah noój láa ã jʉmʉchah, páant yeejép ã yapca bojo naáh’, caandíh ñi niijí.
18 Orai, pois, para que isto não suceda no inverno;
19 Caán yeó jáapnadih cã́acwã tʉbit yeejép ĩ yapbipna caá. Nin baácdih Dios ã chãjat tʉ́ttimah, cã́acwã yeejép ĩ yapna yʉhna, péeni yeó jáapnadih chah yeejép pohba ĩ yapbipna caá. Páant yeejép ĩ yapat tʉ́ttimah, ĩ jwʉ́ʉb yeejép yapcan niít.
19 porque naqueles dias haverá uma tribulação tal, qual nunca houve desde o princípio da criação, que Deus criou, até agora, nem jamais haverá.
20 Tʉbit yeejép yapat pínah daocánni yeó jáapna Dios ã jwej jwʉhbipna caá, ã ñíonitboó ĩ jéih bʉʉjáát pínah niijná. Páant ã chãjcah nihna, ded ãta bʉʉjácan tagaá.
20 Se o Senhor não abreviasse aqueles dias, ninguém se salvaria mas ele, por causa dos eleitos que escolheu, abreviou aqueles dias.
21 “Caán láa det yeebdíh ‘Ñi eneé. Ninjĩh caá Cristo ã jʉmʉp’, ĩ niijíchah, ‘Conjĩh caá Cristo ã jʉmʉp’, bitabʉt ĩ niijíchah, ñi joyáh bojoó.
21 Então, se alguém vos disser: Eis aqui o Cristo! ou: Ei-lo ali! não acrediteis.
22 Caán láa dawá yeenit ĩ jʉmbipna caá. ‘Weém Cristo caá’, niíj yeenit, ‘Weém Dios naáwátdih naóh yapani caá’, niíj yeenitbʉt ĩ jʉmbipna caá. Cã́acwã ĩ en wʉ́hi bejat pínah niijná, ʉ́ʉm náah jʉmnidih ĩ chãj jʉ́ʉtbipna caá. Páant ĩ chãjatdih ennit, Dios ã ñíonitboó ĩ yeeatdih joiná, Diosdih cádahnit, queétdihjeh ĩ péeat pínahdih ĩ náahbipna caá.
22 Porque hão de surgir falsos cristos e falsos profetas, e farão sinais e prodígios para enganar, se possível, até os escolhidos.
23 Páant ã yapat pínah jã́tih, yeebdíh wãát naóhna caá, caandíh ñi tʉ́i jéihyat pínah niijná. Páant wã naáwátjidih náhninit, yeebdíh yeenitdih joicát tʉ́ʉt niijná, ñi tʉ́i chãja chaáh”, Jesús ãt niijíp wʉt jĩ.
23 Ficai vós, pois, de sobreaviso; eis que de antemão vos tenho dito tudo.
24 “Caán láa cã́acwã yeejép ĩ yapat tʉ́ttimah, yeó, widhbʉt ã tʉ́i yeh iigcán niít.
24 Mas naqueles dias, depois daquela tribulação, o sol escurecerá, e a lua não dará a sua luz;
25 Pánih tʉ́ʉt nʉʉmná, jeá ã méménachah, cʉ́iwã ĩ yʉ́ʉg jéen bejbipna caá.
25 as estrelas cairão do céu, e os poderes que estão nos céus, serão abalados.
26 Páant ã yapachah, weém nihat cã́acwã ʉ́ʉd jeñé, mah tólihjih wã dei jʉ̃óhbipna caá. Bʉ́dí wẽpatjĩh, tʉ́i yeh iigní wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wʉ́chah, nihat cã́acwã weemdíh ĩ enbipna caá.
26 Então verão vir o Filho do homem nas nuvens, com grande poder e glória.
27 Pánih dei jʉ̃óhna, wĩ́ih ángelwãdih nin baácboó wã wahbipna caá, nihat pebhboó wã ñíonitdih ĩ ʉb wáacat pínah niijná.
27 E logo enviará os seus anjos, e ajuntará os seus eleitos, desde os quatro ventos, desde a extremidade da terra até a extremidade do céu.
28 “Higuera nah ded pah ã jʉmatdih ñi jenah joyoó. Caan náh jáap wawá ã jʉmʉchah ennit, jópchi ã jʉ̃ʉ́wátdih ñi jéihna caá.
28 Da figueira, pois, aprendei a parábola: Quando já o seu ramo se torna tenro e brota folhas, sabeis que está próximo o verão.
29 Páant ã jʉmat pah, nihat wã niijátji ã yapachah enna, wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wát pínah bahni ã jʉdhdatdihbʉt ñi jéihbipna caá.
29 Assim também vós, quando virdes sucederem essas coisas, sabei que ele está próximo, mesmo às portas.
30 Yoobópdih yeebdíh wã naóhna caá. Caán láa moón ĩ wʉnat pínah jã́tih, wã niijátji pah biíc yoobó ã yapbipna caá.
30 Em verdade vos digo que não passará esta geração, até que todas essas coisas aconteçam.
31 Nin baác, jeábʉt ã bʉʉdʉ́chah yʉhna, wã naáwátboó ã bʉʉdcán niít. Nihat wã niijátji pahjeh wã péabipna caá.
31 Passará o céu e a terra, mas as minhas palavras não passarão.
32 “Obohjeéhtih, wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃óhni pínah yeó jáap, horadihbʉt nihat ĩ jéihcan caá. Cã́acwã, ángelwã, weem yʉ́h bʉca nihat jwĩ jéihcan caá. Wã íip Diosjeh caá caandíh ã jéihyep.
32 Quanto, porém, ao dia e à hora, ninguém sabe, nem os anjos no céu nem o Filho, senão o Pai.
33 “Pánihna, yeebbʉ́t caán yeó jáapdih jéihcannit jʉmna, weemdíh tʉ́i pã́init jʉmat tʉ́ʉt niijná, jáanit pah Diosdih ñi tʉ́i ʉʉ́bʉ́.
33 Olhai! vigiai! porque não sabeis quando chegará o tempo.
34 Ded pah pã́init ñi jʉmat pínahdih nin naáwátjĩh wã bohébipna caá: Mʉʉ́ mínah yʉʉ́p ã jib bej jwʉhat pahjeh tigaá. Ã bejat pínah jã́tih, ã pebh moondíh ã́ih mʉʉdíh ã tʉ́i en dawát tʉ́ʉtʉp be. Biquínadih ã tewatdih ã jwejep be. Jẽcdih wapniboodíh ã jwʉ́ʉb jʉ̃ʉ́wát pínahdih ã tʉ́i páñat tʉ́ʉtʉp be.
34 É como se um homem, devendo viajar, ao deixar a sua casa, desse autoridade aos seus servos, a cada um o seu trabalho, e ordenasse também ao porteiro que vigiasse.
35 Yeebbʉ́t ñi tʉ́i jenah joí páñaá. Mʉʉ́ mínah ã jwʉ́ʉb jʉ̃ʉ́wʉ́chah, queét ĩ jéihcat pah, weém ñi Maáh wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃óhni pínah yeó jáapdih yeebbʉ́t ñi jéihcan caá. Cheyeh, chei tac yoób, mʉjbai eo láa, baabáchah caá wãta dei jʉyʉ́p tagaá.
35 Vigiai, pois; porque não sabeis quando virá o senhor da casa; se à tarde, se à meia-noite, se ao cantar do galo, se pela manhã;
36 Páant wã jwʉ́ʉb dei jʉ̃ʉ́wát pínahdih jéihcan, wã wʉtatdih páantjeh ñi chãjaá. Pánih chãjnit, báadhdajeh wã jwʉ́ʉb dei jʉyʉ́chah, ʉ̃onit pah ñi jʉmcan niít.
36 para que, vindo de improviso, não vos ache dormindo.
37 Pánihna, yeebdíh wã niiját pah mʉntih, nihatdihbʉt naóhna caá wã chãjap: ¡Jáanit pah, tʉ́i teo pã́init ñi jʉmʉʉ́!” Jesús queétdih ãt niijíp wʉt jĩ.
37 O que vos digo a vós, a todos o digo: Vigiai.

Ler em outra tradução

Comparar com outra