Marcos 4
BLT vs ARIB
1 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu tẳng cốc ꞌquám bók son dú ꞌhím nong luông ꞌsướng#cáu. ꞌMí ế ꞌcốn ꞌmá tảu ꞌhốm ỏm ꞌTan chảu chao ꞌTan đảy khảu pay ꞌnăng dú nẳng ꞌhứa cang#nong, ꞌcốn ꞌtếng#cá lỏ#dú bốc ꞌliệp ꞌhím#phắng.
1 Outra vez começou a ensinar à beira do mar. E reuniu-se a ele tão grande multidão que ele entrou num barco e sentou-se nele, sobre o mar; e todo o povo estava em terra junto do mar.
2 ꞌTan chảu au ꞌquám đải khái bók son sau lai ꞌnéo ꞌsướng#ꞌnị:
2 Então lhes ensinava muitas coisas por parábolas, e lhes dizia no seu ensino:
3 “ꞌPi ꞌnọng ꞌtếng lai ꞌcoi ꞌphắng au#ꞌnớ. Sủ ꞌsướng ꞌmí phủ#ꞌnưng ók pay ván khảu#púk.
3 Ouvi: Eis que o semeador saiu a semear;
4 Cuông ꞌchớ ꞌmắn#ván, ꞌsán ꞌmịt tốc sáư cang#ꞌtáng, ꞌnộc ꞌcọ ꞌmá kin#sia.
4 e aconteceu que, quando semeava, uma parte da semente caiu à beira do caminho, e vieram as aves e a comeram.
5 — ausente —
5 Outra caiu no solo pedregoso, onde não havia muita terra: e logo nasceu, porque não tinha terra profunda;
6 — ausente —
6 mas, saindo o sol, queimou-se; e, porque não tinha raiz, secou-se.
7 ꞌSán ꞌmịt lỏ#tốc sáư pá#nam, ꞌlẹo co nam nháư khửn tứp ưởm co khảu#sia, ꞌcọ báu#ók ꞌhuống#đảy.
7 E outra caiu entre espinhos; e cresceram os espinhos, e a sufocaram; e não deu fruto.
8 ꞌSán ꞌmịt tốc sáư bón đin đi lỏ#ók ꞌngọk ꞌchăn đi nháư#khửn, ók ꞌhuống pên#ꞌmịt, mả ꞌpe ꞌcộp sam#síp, ꞌcộp hốc#síp, ꞌcộp ꞌhọi ꞌto ꞌcọ#ꞌmí.”
8 Mas outras caíram em boa terra e, vingando e crescendo, davam fruto; e um grão produzia trinta, outro sessenta, e outro cem.
9 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu ꞌmuộn ꞌquám#ꞌva, “Phủ đaư ꞌmí chaư#ꞌphắng, lỏ#hảư ꞌphắng#au.”
9 E disse-lhes: Quem tem ouvidos para ouvir, ouça.
10 ꞌChớ ꞌquẹng ꞌcốn#ꞌlẹo, ꞌnhắng ꞌto síp song ꞌcốn pên ꞌlam ꞌchạư páo kháo cắp ꞌpứng phủ dú ꞌtoi Chảu ꞌGiê‑ꞌsu, sau chắng tham ꞌTan chảu nả ꞌviạk ꞌquám ꞌtố đải#khái.
10 Quando se achou só, os que estavam ao redor dele, com os doze, interrogaram-no acerca da parábola.
11 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu tóp sau#ꞌva, “ꞌQuám ꞌlặp ꞌlợc nả ꞌviạk ꞌhôm ꞌngáu Chảu Pua ꞌPhạ đảy hảư ꞌpứng ꞌnọng ꞌhụ chẻng#ꞌlẹo. Hák#ꞌva phủ ứn ꞌháu lỏ#ꞌvạu ꞌquám đải#khái,
11 E ele lhes disse: A vós é confiado o mistério do reino de Deus, mas aos de fora tudo se lhes diz por parábolas;
12 ꞌpưa#ꞌva sau bớng ꞌlẹo bớng#ꞌlau, hák ꞌcọ báu#hên#đảy, sau hiếng hu#ꞌphắng, hák ꞌcọ báu#ngắm ók#đảy. ꞌVa báu#ꞌsịn, sau ꞌchí táo ꞌmá ha Chảu Pua#ꞌPhạ, ꞌlẹo ꞌTan chảu ꞌcọ ꞌchí dáng ꞌdóm hảư#sau.”
12 para que vendo, vejam, e não percebam; e ouvindo, ouçam, e não entendam; para que não se convertam e sejam perdoados.
13 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu máư#ꞌva, “ꞌQuám đải khái ꞌháu ꞌvạu ꞌmá ꞌnị ꞌpứng ꞌnọng ꞌnhắng báu#ꞌhụ chẻng#a. ꞌVa ꞌsịn dản ꞌchí báu#ꞌhụ chẻng ꞌquám đải khái đảy sắc ꞌnéo#lo.
13 Disse-lhes ainda: Não percebeis esta parábola? como pois entendereis todas as parábolas?
14 [Đải khái ꞌquám ꞌnị mai#ꞌva:] Phủ ván khảu púk ꞌnặn ꞌcọ ꞌmen phủ bók ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ hảư sáu#ꞌphắng.
14 O semeador semeia a palavra.
15 Phủ ꞌcốn đảy ꞌnghín#ꞌhứ, ꞌmí ꞌcốn ꞌcọ pên ꞌsướng ꞌmịt khảu tốc sáư cang ꞌtáng ꞌnặn#lo. Sau đảy ꞌnghín ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ ꞌlẹo phi ꞌSa‑tan ꞌdiến ꞌmá au ꞌquám nẳng cuông chaư ók pay#sia.
15 E os que estão junto do caminho são aqueles em quem a palavra é semeada; mas, tendo-a eles ouvido, vem logo Satanás e tira a palavra que neles foi semeada.
16 ꞌMịt khảu ván tốc sáư đin ꞌmí đán ꞌcọ pên ꞌsướng phủ đảy ꞌnghín ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ ꞌlẹo ꞌdiến ꞌmuôn chaư ꞌchốm#au.
16 Do mesmo modo, aqueles que foram semeados nos lugares pedregosos são os que, ouvindo a palavra, imediatamente com alegria a recebem;
17 Hák sau [báu#mẳn#chaư,] pên ꞌsướng co báu#ꞌmí#ꞌhạk, ꞌchưa đảy ꞌchua ꞌkháo#thôi. ꞌChớ sau ꞌpọ ꞌdạk ꞌchá ꞌhứ#ꞌva thứk ꞌviạk khốm têng ꞌpưa ꞌtoi ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ#ꞌnặn, sau ꞌcọ ꞌdiến ꞌváng#sia.
17 mas não têm raiz em si mesmos, antes são de pouca duração; depois, sobrevindo tribulação ou perseguição por causa da palavra, logo se escandalizam.
18 ꞌMịt khảu ván tốc sáư cang pá nam ꞌcọ pên ꞌsướng phủ đảy ꞌnghín ꞌquám Chảu Pua#ꞌPhạ,
18 Outros ainda são aqueles que foram semeados entre os espinhos; estes são os que ouvem a palavra;
19 hák#ꞌva sau ngắm ꞌpuốn ꞌhọt nả ꞌviạk nẳng ꞌchua ꞌlới#ꞌnị, ꞌviạk ꞌhăng ꞌmí ꞌpá hảư lông pay ꞌtoi ꞌtáng#phít, sau pháư é đảy lai ꞌnéo#ứn. ꞌPứng ꞌviạk ꞌnị ꞌmá ꞌdệt hảư ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ sau đảy ꞌnghín ꞌnặn báu#đảy#đi.
19 mas os cuidados do mundo, a sedução das riquezas e a cobiça doutras coisas, entrando, sufocam a palavra, e ela fica infrutífera.
20 ꞌMịt khảu ván tốc sáư bón đin đi ꞌcọ pên ꞌsướng phủ đảy ꞌnghín ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ ꞌlẹo ꞌphắng ꞌchốm#au, ꞌquám ꞌnặn đảy#đi, ꞌsướng ꞌmịt khảu púk#ꞌnưng mả ꞌpe ók ꞌcộp sam#síp, ꞌcộp hốc#síp, ꞌcộp ꞌhọi ꞌto ꞌcọ ꞌmí ꞌnặn#lo.”
20 Aqueles outros que foram semeados em boa terra são os que ouvem a palavra e a recebem, e dão fruto, a trinta, a sessenta, e a cem, por um.
21 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu bók sau máư ꞌva, “Đải khái khắm ꞌlén tảy ꞌmá ꞌlẹo ꞌcọ báu#hón au chủng chốk ꞌmá#ꞌnguốm, ꞌhứ#ꞌva ꞌváng ꞌvạy dú cỏng ꞌdướng#ꞌnón. ꞌMí ꞌto au pay tẳng ꞌvạy ꞌtếng thản tẳng ꞌlén lỏ#ꞌquá.
21 Disse-lhes mais: Vem porventura a candeia para se meter debaixo do alqueire, ou debaixo da cama? não é antes para se colocar no velador?
22 ꞌMí săng dăm ꞌvạy ꞌcọ ꞌchí bók hảư#ꞌhụ, ꞌmí săng ꞌnhắng ꞌlặp ꞌsuôn ꞌvạy ꞌcọ ꞌchí khay ók hảư hên chẻng#mết.
22 Porque nada está encoberto senão para ser manifesto; e nada foi escondido senão para vir à luz.
23 Phủ đaư ꞌmí chaư#ꞌphắng, lỏ#hảư ꞌphắng#au.”
23 Se alguém tem ouvidos para ouvir, ouça.
24 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu bók sau máư ꞌva, “ꞌPi ꞌnọng ꞌnghín ꞌquám ꞌháu bók ꞌsướng#đaư, hảư sáư chaư ꞌphắng hảư đi#ꞌnớ. Sủ ꞌsướng ꞌpi ꞌnọng ꞌchí tắc phong hảư sáu sắm#đaư, Chảu Pua ꞌPhạ ꞌcọ ꞌchí tắc phong hảư chảu sắm#ꞌnặn, kéng ꞌnhắng ꞌchí đảy tứm#máư.
24 Também lhes disse: Atendei ao que ouvis. Com a medida com que medis vos medirão a vós, e ainda se vos acrescentará.
25 Phủ đaư ꞌmí ꞌcọ ꞌchí au hảư#tứm. Phủ đaư báu#ꞌmí, ta#ꞌva ꞌmí săng ꞌcọ ꞌchí ꞌchọ au ók pay sia#máư.”
25 Pois ao que tem, ser-lhe-á dado; e ao que não tem, até aquilo que tem ser-lhe-á tirado.
26 ꞌLẹo Chảu ꞌGiê‑ꞌsu đảy ꞌvạu ꞌva, “Phén ꞌhôm ꞌngáu Chảu Pua ꞌPhạ pên ꞌsướng phủ ván khảu púk ꞌlống#đin.
26 Disse também: O reino de Deus é assim como se um homem lançasse semente à terra,
27 ꞌChu ꞌmự ꞌhung ꞌmá lỏ#tứn, ꞌcăm ꞌmá lỏ#ꞌnón, ꞌmịt khảu ꞌngọk nháư#khửn, phủ ván ꞌnặn báu#ꞌhụ ꞌva ăn ꞌnặn pên đảy ꞌsướng#đaư.
27 e dormisse e se levantasse de noite e de dia, e a semente brotasse e crescesse, sem ele saber como.
28 ꞌMịt khảu ván ꞌlống đin ꞌlẹo ꞌmắn hák ók ꞌngọk pên co#ón, nháư khửn ók#ꞌhuống, tó ꞌmá pên#ꞌmịt.
28 A terra por si mesma produz fruto, primeiro a erva, depois a espiga, e por último o grão cheio na espiga.
29 ꞌLẹo ꞌhọt ꞌnhám ꞌmắn súc lương lỏ#pên#kiếu, ꞌcốn ꞌnặn chắng pay kiếu#au.”
29 Mas assim que o fruto amadurecer, logo lhe mete a foice, porque é chegada a ceifa.
30 ꞌLẹo Chảu ꞌGiê‑ꞌsu ꞌvạu máư ꞌva, “ꞌHáu ꞌchí au săng ꞌmá ꞌvẹt sáư phén ꞌhôm ꞌngáu Chảu Pua ꞌPhạ đảy#ꞌnọ, ꞌchí ha au ꞌquám đải khái đaư ꞌmá ꞌvạu chắng ꞌchí chẻng#ók.
30 Disse ainda: A que assemelharemos o reino de Deus? ou com que parábola o representaremos?
31 Phén ꞌhôm ꞌngáu Chảu Pua ꞌPhạ pên ꞌsướng kén phắc cát ꞌmịt#ꞌnưng đảy ván ꞌlống đin ꞌnặn#lo. Kén ꞌmắn ꞌnọi ꞌsứa mết ꞌchu ꞌnéo kén#púk.
31 É como um grão de mostarda que, quando se semeia, é a menor de todas as sementes que há na terra;
32 Ván ꞌlống ꞌlẹo ꞌmắn ꞌngọk khửn pên co ꞌcọ nháư ꞌsứa ꞌchu ꞌnéo ꞌchương#suôn, pên tổn nháư ꞌnga#ꞌpuống, chao ꞌpứng ꞌnộc ꞌmá dú ꞌhôm ꞌngáu ꞌmắn#đảy.”
32 mas, tendo sido semeado, cresce e faz-se a maior de todas as hortaliças e cria grandes ramos, de tal modo que as aves do céu podem aninhar-se à sua sombra.
33 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu au ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ ꞌvạu pên lai ꞌquám đải khái ꞌsướng ꞌnặn hảư ꞌcốn ꞌtếng lai#ꞌphắng, tam ꞌto chaư sau ꞌphắng#đảy.
33 E com muitas parábolas tais lhes dirigia a palavra, conforme podiam compreender.
34 ꞌTan chảu ꞌmí ꞌto au ꞌquám đải khái bók son ꞌcốn ꞌtếng#lai, ꞌlẹo ꞌchớ hák dú cắp mốt ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu lỏ#kẻ ók hảư sau ꞌhụ#mết.
34 E sem parábola não lhes falava; mas em particular explicava tudo a seus discípulos.
35 ꞌCăm ꞌmự ꞌnặn, Chảu ꞌGiê‑ꞌsu chắng bók mốt ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu#ꞌva, “ꞌHáu khảm pay ꞌphạk ꞌnặm ꞌnáư#ꞌí.”
35 Naquele dia, quando já era tarde, disse-lhes: Passemos para o outro lado.
36 Mốt ꞌtoi ꞌtáng Chảu ꞌGiê‑ꞌsu chắng au bẳng ꞌhứa ꞌTan chảu đang ꞌnăng dú ꞌnặn ꞌpá ꞌTan chảu páy sia ꞌcốn ꞌtếng#lai. ꞌLẹo ꞌcọ ꞌmí ꞌpứng bẳng ꞌhứa ứn pay ꞌtoi ꞌTan chảu#é.
36 E eles, deixando a multidão, o levaram consigo, assim como estava, no barco; e havia com ele também outros barcos.
37 ꞌChớ ꞌnặn há ꞌlốm ꞌhéng ꞌpặt ꞌmá#sáư, ꞌphóng ꞌnặm nháư ꞌphụng khảu cuông ꞌhứa chao ꞌchí#chôm.
37 E se levantou grande tempestade de vento, e as ondas batiam dentro do barco, de modo que já se enchia.
38 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu đang inh mon ꞌnón lắp dú ꞌtáng ꞌtại#ꞌhứa. Mốt ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu ꞌmá púc#ꞌva, “ꞌSáy#ꞌhới, ꞌsúm ꞌháu ꞌchí tai#lo, ꞌsáy báu#ꞌkhớng săng ꞌsịn#ꞌlế.”
38 Ele, porém, estava na popa dormindo sobre a almofada; e despertaram-no, e lhe perguntaram: Mestre, não se te dá que pereçamos?
39 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu chắng tứn khửn hảm ꞌlốm hảư cuốm ꞌtếng bók ꞌphóng ꞌnặm#ꞌva, “ꞌTiêng pay#ꞌí.”
39 E ele, levantando-se, repreendeu o vento, e disse ao mar: Cala-te, aquieta-te. E cessou o vento, e fez-se grande bonança.
40 Chảu ꞌGiê‑ꞌsu chê ꞌpứng ꞌcốn ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu#ꞌva, “ꞌPứng ꞌnọng chắng dản ꞌsướng ꞌnhắng báu#ꞌmí chaư ꞌchưa ꞌcợn#ꞌlế.”
40 Então lhes perguntou: Por que sois assim tímidos? Ainda não tendes fé?
41 Hên ꞌsướng ꞌnặn mốt ꞌtoi ꞌtáng ꞌTan chảu dản#lai, ꞌdiến ổ căn#ꞌva, “ꞌTan phủ ꞌnị ꞌmen phaư#ꞌtẹ, ꞌlốm cắp ꞌphóng ꞌnặm ꞌcọ ꞌnhắng sú ꞌquám#ꞌTan.”
41 Encheram-se de grande temor, e diziam uns aos outros: Quem, porventura, é este, que até o vento e o mar lhe obedecem?
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?