Hebreus 11
Tai Dam (BLT) vs VC
1 ꞌMí chaư ꞌchưa Chảu Pua ꞌPhạ, mong ꞌcóng thả ꞌnéo đaư ꞌcọ mẳn chaư ꞌchí đảy ꞌnéo#ꞌnặn. Ta#ꞌva báu#hên cắp#ta, ꞌcọ ꞌnhắng ꞌhụ ꞌva ꞌmí#ꞌtẹ.
1 A fé é o fundamento da esperança, é uma certeza a respeito do que não se vê.
2 ꞌPứng pảu pú ꞌmưa ꞌláng pang ꞌchạu ꞌmí chaư ꞌchưa Chảu Pua ꞌPhạ chắng đảy ꞌTan chảu#sưng.
2 Foi ela que fez a glória dos nossos, antepassados.
3 ꞌSúm ꞌháu ꞌmí chaư ꞌchưa Chảu Pua ꞌPhạ, chắng ꞌhụ chắc#ꞌva, ꞌdọn ꞌquám ꞌTan chảu ꞌphạ đin chắng ꞌmí#ók. ꞌSướng ꞌnặn ꞌnéo ta ꞌháu hên đảy ꞌmen ꞌdệt ók ꞌmá nẳng ꞌnéo ta báu#hên.
3 Pela fé reconhecemos que o mundo foi formado pela palavra de Deus e que as coisas visíveis se originaram do invisível.
4 ꞌA‑bên ꞌmưa ꞌláng ꞌmí chaư ꞌchưa Chảu Pua#ꞌPhạ, chắng au khong đi ꞌsứa khong Ca‑in [ꞌpi ꞌchái ꞌA‑bên] ꞌmá vảy#ꞌsớ. ꞌTan chảu sưng ꞌA‑bên pên ꞌcốn đi ꞌmí ꞌmen ꞌlẹo sôm chaư ꞌchương vảy#ꞌsớ. ꞌChăm#ꞌva ꞌA‑bên tai#ꞌlẹo, nả ꞌviạk ꞌmắn ꞌdệt ꞌnặn ꞌnhắng pên ꞌquám bốn hảư#ꞌháu.
4 Pela fé Abel ofereceu a Deus um sacrifício bem superior ao de Caim, e mereceu ser chamado justo, porque Deus aceitou as suas ofertas. Graças a ela é que, apesar de sua morte, ele ainda fala.
5 Pú Ê‑ꞌnộc ꞌmí chaư ꞌchưa Chảu Pua#ꞌPhạ, chắng báu#ꞌpọ ꞌviạk#tai. ꞌTan chảu au pú khửn ꞌmứa ꞌmướng ꞌphạ ꞌdiến báu#ꞌmí phaư hên#pú. Cón ꞌchớ Chảu Pua ꞌPhạ ꞌchí au pú khửn ꞌmứa ꞌmướng ꞌphạ ꞌcọ đảy sưng pú#ꞌva pên ꞌcốn ꞌTan chảu sôm#chaư.
5 Pela fé Henoc foi arrebatado, sem ter conhecido a morte: e não foi achado, porquanto Deus o arrebatou; mas a Escritura diz que, antes de ser arrebatado, ele tinha agradado a Deus {Gn 5,24}.
6 ꞌVa hák báu#ꞌchưa Chảu Pua#ꞌPhạ, báu#ꞌmí ꞌsướng đaư ꞌdệt hảư ꞌTan chảu sôm chaư#đảy, ꞌpưa#ꞌva phủ đaư ꞌchí khảu ꞌmá ha Chảu Pua ꞌPhạ ꞌchọ ꞌchưa#ꞌva ꞌTan chảu ꞌmí#ꞌtẹ, ꞌlẹo phớng ꞌdứa ꞌnéo đi hảư ꞌpứng phủ sút chaư pháư ha ꞌTan#chảu.
6 Ora, sem fé é impossível agradar a Deus, pois para se achegar a ele é necessário que se creia primeiro que ele existe e que recompensa os que o procuram.
7 Pú ꞌNô‑a ꞌmí chaư ꞌchưa Chảu Pua ꞌPhạ, chắng ꞌphắng ꞌquám ꞌTan chảu bók hảư pú ꞌhụ cón ꞌviạk báu#ꞌhế hên [ꞌnặm ꞌchí thuổm ꞌmướng#ꞌlum]. Pú nể dăm Chảu Pua ꞌPhạ#lai, chắng đảy ꞌdệt bẳng ꞌhứa nháư ꞌvạy hảư ꞌchúa ꞌhướn chảu đảy khói#tai. Pú ꞌNô‑a ꞌmí chaư ꞌchưa ꞌnéo#ꞌnặn, Chảu Pua ꞌPhạ chắng hảư pú kin dú ꞌnéo đi ꞌmí#ꞌmen, ꞌcốn phái ꞌmướng ꞌlum chắng ꞌchọ sáư#ꞌsội.
7 Pela fé na palavra de Deus, Noé foi avisado a respeito de acontecimentos imprevisíveis; cheio de santo temor, construiu a arca para salvar a sua família. Pela fé ele condenou o mundo e se tornou o herdeiro da justificação mediante a fé.
8 Pú Ắp‑ꞌla‑ꞌham ꞌmí chaư ꞌchưa Chảu Pua#ꞌPhạ, chắng ꞌphắng ꞌquám ꞌTan chảu bók ók pay dú bón ꞌTan chảu chao ꞌhẹn hảư pên khong#pú. Pú ꞌtiếu ꞌtáng ók#pay, báu#ꞌhụ#ꞌva chảu ꞌchí pay cá#đaư.
8 Foi pela fé que Abraão, obedecendo ao apelo divino, partiu para uma terra que devia receber em herança. E partiu não sabendo para onde ia.
9 Pú Ắp‑ꞌla‑ꞌham ꞌmí chaư#ꞌchưa, chắng đảy dú nẳng phén đin Chảu Pua ꞌPhạ chao ꞌhẹn#ꞌva ꞌchí hảư pên khong pú#ꞌnặn, pú kin dú pên ꞌcốn táng#ꞌmướng, đảy dú nẳng túp#phả, ꞌsướng ꞌI‑ꞌsạc kéng Da‑ꞌkhộp [ꞌcọ ꞌmen ꞌlụk ꞌchái cắp lan ꞌchái pú Ắp‑ꞌla‑ꞌham], phủ đảy ꞌquám chao ꞌhẹn ꞌsướng điêu#căn.
9 Foi pela fé que ele habitou na terra prometida, como em terra estrangeira, habitando aí em tendas com Isaac e Jacó, co-herdeiros da mesma promessa.
10 Pú ꞌcóng thả ꞌmướng Chảu Pua ꞌPhạ ꞌtạk#pun, có sảng ꞌnéo nẻn#na.
10 Porque tinha a esperança fixa na cidade assentada sobre os fundamentos {eternos}, cujo arquiteto e construtor é Deus.
11 Pú Ắp‑ꞌla‑ꞌham ꞌmí chaư ꞌchưa Chảu Pua#ꞌPhạ, chắng đảy#ꞌlụk, ta#ꞌva ꞌchua ꞌlới chảu ꞌcọ thảu ké#ꞌlẹo, ꞌnáng ꞌSa‑ꞌla [phủ pên ꞌmía] ꞌcọ pên măn báu#ꞌmí ꞌlụk#đảy. Hák pú ꞌchưa#ꞌva ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ chao ꞌhẹn hảư ꞌnặn lỏ#ꞌchí hảư ꞌmí ók#đảy.
11 Foi pela fé que a própria Sara cobrou o vigor de conceber, apesar de sua idade avançada, porque acreditou na fidelidade daquele que lhe havia prometido.
12 ꞌPưa ꞌsướng#ꞌnặn, phủ điêu Ắp‑ꞌla‑ꞌham, thảu ké#ꞌlẹo, ꞌcọ ꞌnhắng ꞌmí ꞌlụk tảu hảu ꞌhạk mả ꞌpe ók lai ꞌsướng đao ꞌtếng#ꞌphạ, ꞌsướng ꞌsái ꞌhím ꞌnặm bể ꞌnặp báu#đảy.
12 Assim, de um só homem quase morto nasceu uma posteridade tão numerosa como as estrelas do céu e inumerável como os grãos de areia da praia do mar.
13 ꞌPứng ꞌcốn ꞌvạu ꞌmá ꞌnị phaư ꞌcọ kin dú ꞌtoi chaư ꞌchưa Chảu Pua ꞌPhạ ꞌtạu#tai, ꞌcọ ꞌnhắng báu#ꞌhế đảy ꞌpứng ꞌnéo Chảu Pua ꞌPhạ chao ꞌhẹn#ꞌnặn, hák#ꞌva sau ꞌmuôn ꞌmớng nhẳn au ꞌvạy dú cá#đắc. Sau nhẳn#ꞌva pên ꞌcốn táng ꞌmướng pay ꞌmá nẳng phén đin ꞌmướng#ꞌlum.
13 Foi na fé que todos {nossos pais} morreram. Embora sem atingir o que lhes tinha sido prometido, viram-no e o saudaram de longe, confessando que eram só estrangeiros e peregrinos sobre a terra {Gn 23,4}.
14 ꞌPứng ꞌcốn ꞌvạu ꞌsướng#ꞌnặn, ꞌháu ꞌcọ ꞌhụ ꞌlẹo#ꞌva, sau pháư hên bón ꞌchí pên bản ꞌmướng khong#chảu.
14 Dizendo isto, declaravam que buscavam uma pátria.
15 ꞌVa sau ꞌnhắng ngắm ꞌhọt bản ꞌmướng cáu sau ꞌpai sia#ꞌnặn, sau ꞌcọ ꞌmí ꞌnhám ꞌcứn ꞌmứa#đảy.
15 E se se referissem àquela donde saíram, ocasião teriam de tornar a ela...
16 Hák#ꞌva sau pháư ꞌmón é đảy bản ꞌmướng đi ꞌsứa ꞌnặn#máư, ꞌmen ꞌmướng dú cá ꞌphạ ꞌnặn#lo. ꞌPưa ꞌsướng#ꞌnặn, Chảu Pua ꞌPhạ chắng ꞌmuôn ꞌmớng hảư sau ꞌhiạk Chảu Pua ꞌPhạ pên Chảu Chom#sau, ꞌpưa ꞌTan chảu đảy ꞌkhặn ꞌkháng ꞌmướng ꞌnưng ꞌvạy hảư#sau.
16 Mas não. Eles aspiravam a uma pátria melhor, isto é, à celestial. Por isso, Deus não se dedigna de ser chamado o seu Deus; de fato, ele lhes preparou uma cidade.
17 — ausente —
17 Foi pela sua fé que Abraão, submetido à prova, ofereceu Isaac, seu único filho,
18 — ausente —
18 depois de ter recebido a promessa e ouvido as palavras: Uma posteridade com o teu nome te será dada em Isaac {Gn 21,12}.
19 Pú Ắp‑ꞌla‑ꞌham ꞌchưa#ꞌva, ꞌI‑ꞌsạc tai ꞌlẹo Chảu Pua ꞌPhạ ꞌcọ ꞌchí ꞌdệt hảư ꞌcứn ꞌhéng ꞌmá#đảy, ꞌlẹo pú đảy ꞌlụk phủ ꞌnặn ꞌcọ pék tai ꞌcứn ꞌmá#ꞌtẹ.
19 Estava ciente de que Deus é poderoso até para ressuscitar alguém dentre os mortos. Assim, ele conseguiu que seu filho lhe fosse devolvido. E isso é um ensinamento para nós!
20 Pú ꞌI‑ꞌsạc ꞌmí chaư ꞌchưa Chảu Pua#ꞌPhạ, chắng cóp ꞌphái hảư Da‑ꞌkhộp kéng Ê‑ꞌsao [ꞌpứng ꞌlụk ꞌchái pú ꞌI‑ꞌsạc] ꞌpứng ꞌviạk ꞌmá ꞌpái#nả.
20 Foi inspirado pela fé que Isaac deu a Jacó e a Esaú uma bênção em vista de acontecimentos futuros.
21 Pú Da‑ꞌkhộp ꞌmí chaư ꞌchưa Chảu Pua#ꞌPhạ, khỏn ꞌchí mết ꞌlới#sia, pú chắng cóp ꞌphái hảư mỏi ꞌlụk ꞌchái Dô‑ꞌsệp ꞌtếng cá#song, ꞌlẹo pú ꞌcọ ꞌkhẹo ꞌmạy ꞌtạu khong chảu vảy ꞌháu Chảu Pua#ꞌPhạ.
21 Foi pela fé que Jacó, estando para morrer, abençoou cada um dos filhos de José e venerou a extremidade do seu bastão.
22 Pú Dô‑ꞌsệp ꞌmí chaư ꞌchưa Chảu Pua#ꞌPhạ, khỏn chaư ꞌchí#khát, pú chắng đảy ꞌvạu ꞌvạy cón ꞌviạk ꞌchựa sai ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên ꞌchí ꞌpai ók sia phén đin ꞌmướng Ê‑díp, ꞌlẹo sắng sau au đúk pú pay#ꞌtoi.
22 Foi pela fé que José, quando estava para morrer, fez menção da partida dos filhos de Israel e dispôs a respeito dos seus despojos.
23 Ải ꞌếm ꞌMô‑ꞌsê ꞌmí chaư ꞌchưa Chảu Pua#ꞌPhạ, ꞌmưa ꞌMô‑ꞌsê ók ꞌmá pên ꞌé ꞌnọi ꞌéng#lai, chắng đảy ꞌsuôn ꞌvạy ꞌhọt sam#bươn, báu#dản ꞌquám pua sắng#khả.
23 Foi pela fé que os pais de Moisés, vendo nele uma criança encantadora, o esconderam durante três meses e não temeram o edito real.
24 Pú ꞌMô‑ꞌsê ꞌmí chaư ꞌchưa Chảu Pua#ꞌPhạ, ꞌmưa nháư khửn#ꞌlẹo, pú chắng thiêng sia ꞌchư siêng ꞌhiạk chảu pên ꞌlụk ꞌchái khong ꞌlụk ꞌnhính#pua.
24 Foi pela fé que Moisés, uma vez crescido, renunciou a ser tido como filho da filha do faraó,
25 Pú ꞌlưạk ꞌluống ꞌtáng ꞌchịu khổ báp ꞌmo khó chaư ꞌtoi ꞌpứng ꞌcốn Chảu Pua#ꞌPhạ, ꞌváng sia ꞌluống ỉn ꞌmuôn lả sướng sắc ꞌdan ꞌtoi ꞌluống ꞌtáng báp#ꞌsội.
25 preferindo participar da sorte infeliz do povo de Deus, a fruir dos prazeres culpáveis e passageiros.
26 Pú ꞌhiạk#ꞌva ꞌchịu hảư sáu đu ꞌngai ꞌpưa Chảu ꞌKha‑ꞌlịt ꞌvén quí ꞌpéng ꞌsứa ꞌngọc ꞌngá nẳng phén đin ꞌmướng Ê‑díp, ꞌpưa#ꞌva pú ꞌlé ꞌto ꞌnéo đi ꞌchí đảy ꞌpái#nả.
26 Com os olhos fixos na recompensa, considerava os ultrajes por amor de Cristo como um bem mais precioso que todos os tesouros dos egípcios.
27 Pú ꞌmí chaư ꞌchưa Chảu Pua#ꞌPhạ, chắng đảy ꞌpai ók sia phén đin ꞌmướng Ê‑díp, báu#dản pua pút nhay#hảư. Pú mẳn chaư ꞌsướng hên ꞌTan chảu phủ báu#ꞌmí phaư hên#đảy.
27 Foi pela fé que deixou o Egito, não temendo a cólera do rei, com tanta segurança como estivesse vendo o invisível.
28 Pú ꞌmí chaư ꞌchưa Chảu Pua#ꞌPhạ, chắng đảy ꞌdệt ꞌhịt ꞌVện#cai, bók dên ꞌpay ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên khả sắt au ꞌlượt ꞌphặt sáư ꞌhống pák tu#ꞌhướn, báu#hảư tiên ꞌchạư phủ ꞌdệt ꞌviạk tai khả ꞌlụk cốc ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên.
28 Foi pela fé que mandou celebrar a Páscoa e aspergir {os portais} com sangue, para que o anjo exterminador dos primogênitos poupasse os dos filhos de Israel.
29 ꞌPứng ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên ꞌnặn ꞌmí chaư ꞌchưa Chảu Pua#ꞌPhạ, ꞌnặm bể đeng ꞌdiến pên cang ꞌtáng hảư sau khảm ꞌsướng đin#kháư. ꞌMưa ꞌpứng ꞌcốn Ê‑díp thử khảm#pay, sau ꞌdiến chuốp ꞌnặm thuổm tai đắp#mết.
29 Foi pela fé que os fez atravessar o mar Vermelho, como por terreno seco, ao passo que os egípcios que se atreveram a persegui-los foram afogados.
30 ꞌPứng ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên ꞌmí chaư ꞌchưa Chảu Pua#ꞌPhạ, chắng ꞌnhang ỏm ꞌmướng ꞌGiê‑ꞌli‑cô chết#ꞌmự, ꞌcắn ꞌthéng ꞌlọm ꞌmướng ꞌdiến ꞌcạn#ꞌlống.
30 Foi pela fé que desabaram as muralhas de Jericó, depois de rodeadas por sete dias.
31 ꞌMe ꞌLa‑ꞌhạp pên phủ ꞌnhính khai ꞌmo ꞌcọ ꞌmí chaư ꞌchưa Chảu Pua#ꞌPhạ, đảy tỏn ꞌhặp ꞌpứng phủ thóm do [ꞌcốn ꞌI‑ꞌsa‑ên]. ꞌMắn chắng báu#ꞌchọ khả ꞌtoi ꞌpứng phủ báu#ꞌphắng ꞌquám Chảu Pua#ꞌPhạ.
31 Foi pela fé que Raab, a meretriz, não pereceu com aqueles que resistiram, por ter dado asilo aos espias.
32 Khỏi chắc ꞌchí ꞌtố săng máư, báu#ꞌmí ꞌchớ ꞌchí ꞌvạu ꞌhọt pú Ki‑đê‑ôn, pú Ba‑ꞌlặc, pú ꞌSem‑ꞌsăn, pú Dếp‑ꞌtha, pua Đa‑ꞌvịt, pú ꞌSa‑ꞌmu‑ên ꞌtếng#cá ꞌlam páo ꞌquám Chảu Pua#ꞌPhạ.
32 Que mais direi? Faltar-me-á o tempo, se falar de Gedeão, Barac, Sansão, Jefté, Davi, Samuel e dos profetas.
33 ꞌDọn ꞌpứng phủ ꞌmí chaư ꞌchưa Chảu Pua#ꞌPhạ, chắng ꞌtặp ꞌpẹ lai phén đin ꞌmướng#đảy, phủ téng đa bản ꞌmướng ꞌnéo#ꞌmen, phủ đảy ꞌláng đi ꞌsướng ꞌquám Chảu Pua ꞌPhạ chao ꞌhẹn#ꞌnặn, phủ đảy khói sia sưa tử kin ꞌcọ#ꞌmí.
33 Graças à sua fé conquistaram reinos, praticaram a justiça, viram se realizar as promessas. Taparam bocas de leões,
34 Phủ đảy ꞌmọt peo ꞌpháy ꞌhọn#ꞌhêng, phủ khói sia ꞌcốm đáp ꞌcọ#ꞌmí, ta#ꞌva ón ꞌsém ꞌcọ ꞌmí phép ꞌhéng#ók, ꞌmí ꞌhéng ꞌtặp sớc ꞌpẹ lính táng ꞌmướng hảư ték pay ꞌcọ#ꞌmí.
34 extinguiram a violência do fogo, escaparam ao fio de espada, triunfaram de enfermidades, foram corajosos na guerra e puseram em debandada exércitos estrangeiros.
35 ꞌMí ꞌpứng phủ ꞌnhính nhẳn đảy ꞌtáy ꞌhướn sau tai ꞌlẹo ꞌcứn ꞌhéng#ꞌmá.
35 Devolveram vivos às suas mães os filhos mortos. Alguns foram torturados, por recusarem ser libertados, movidos pela esperança de uma ressurreição mais gloriosa.
36 Phủ chuốp sáu nhăn ꞌtặp#ti, phủ chuốp sỏi lếc phúk ꞌmặt sáư ꞌtú ꞌcọ#ꞌmí.
36 Outros sofreram escárnio e açoites, cadeias e prisões.
37 ꞌSán ꞌcốn chuốp đán hin ꞌlếu#sáư, phủ chuốp tắt#song, au đáp khả ꞌcọ#ꞌmí. Sau ꞌnung năng bẻ năng#ꞌdo, ứt khảu ứt#ꞌnặm, chuốp sáu ꞌnạp têng ꞌdệt ác ꞌdệt ꞌhại#hảư.
37 Foram apedrejados, massacrados, serrados ao meio, mortos a fio de espada. Andaram errantes, vestidos de pele de ovelha e de cabra, necessitados de tudo, perseguidos e maltratados,
38 ꞌCốn phái ꞌmướng ꞌlum báu#đáng hảư sau#dú. Sau ꞌpai pay nỉ pay ꞌnáư lom pá lom#ꞌpú, bắt dú lom thẳm lom#ꞌhưng.
38 homens de que o mundo não era digno! Refugiaram-se nas solidões das montanhas, nas cavernas e em antros subterrâneos.
39 ꞌPứng ꞌcốn ꞌvạu ꞌmá#ꞌnặn, phaư ꞌcọ đảy Chảu Pua ꞌPhạ sưng pên ꞌcốn#ꞌchưa, hák#ꞌva báu#ꞌhế ꞌmí phaư đảy ꞌhặp au ꞌnéo ꞌTan chảu chao#ꞌhẹn.
39 E, no entanto, todos estes mártires da fé não conheceram a realização das promessas!
40 Chảu Pua ꞌPhạ đảy ꞌkhặn ꞌkháng ꞌnéo đi ꞌsứa ꞌnặn ꞌvạy hảư ꞌsúm#ꞌháu. ꞌSướng ꞌnặn ꞌmưa sau ꞌmá ꞌhuôm cắp#ꞌháu, sau chắng ꞌchí đảy pên ꞌluống đi#sút.
40 Porque Deus, que tinha para nós uma sorte melhor, não quis que eles chegassem sem nós à perfeição {da felicidade}.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.