Mateus 9

BFD vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 Yesu à lɛ ŋkuu a mûm àkànuꞌu ntoo ŋghɛɛ a njɔ̀ꞌɔ̀ àlaꞌa bo.
1 E entrando Jesus num barco, passou para o outro lado, e chegou à sua própria cidade.
2 Bə̀ lɛ mbèꞌe a mbweŋkə yi mɔꞌɔ nɨ̂ ɨ̀kùû yi nzi nɨ ghu ghu mbo. Yesu, à yə̀ mə abìintɨɨ̀ yaa, nswoŋə a mbo m̀bwènkə̀ wa mə, “Tswa ntɨɨ̀ gho mbǎ mû ghà; wa bɨ lìꞌìnə̀ mə ɨbɨ̂ ghô.”
2 E eis que lhe trouxeram um paralítico deitado num leito. Jesus, pois, vendo-lhes a fé, disse ao paralítico: Tem ânimo, filho; perdoados são os teus pecados.
3 Ŋ̀gǎŋndɨ̀ꞌɨ nɔ̀ŋsə̀ jya ji mɔꞌɔ ɨ yuꞌu nswoŋ bo nɨ bo mə, “M̀bâ ghû a bə̀gɨ̀tə̀ aa Nwì.”
3 E alguns dos escribas disseram consigo: Este homem blasfema.
4 Yesu à lɛ nzi annù yìi mə bo lɛ sɨ mɔ̀ɔ̀ntə aa nswoŋ mə, “Nɨ mɔ̀ɔ̀ntə ɨjǎŋ ɨnnù jî bɨ juà a mûm mɨ̀ntɨɨ bù aa a ya aa ɛ?
4 Mas Jesus, conhecendo-lhes os pensamentos, disse: Por que pensais o mal em vossos corações?
5 A waŋsə aa a swoŋ mə, ‘Bɨ lìꞌì mə ɨfansənnù jo,’ kə̀ a nswoŋ mə, ‘Bɨ̀ɨ̀nə ŋka ntəə ghɛ̀ɛ̀ aa ɛ?’
5 Pois qual é mais fácil? dizer: Perdoados são os teus pecados, ou dizer: Levanta-te e anda?
6 “Lâ mə̀ ka dɨ̀ꞌɨ a mbo bù mə Mu Ŋù à tswe nɨ̀ àdàꞌà fàa atu nsyɛ a lìꞌìnə̂ ɨ̀bɨ̂.” A tɨgə̀ m̀bu nswoŋ a mbô m̀bwènkə̀ wa mə, “Bɨ̀ɨ̀nə mbèꞌe ɨkuù gho ŋghɛ̀ɛ̀ gho a ndùgə̀.”
6 Ora, para que saibais que o Filho do homem tem sobre a terra autoridade para perdoar pecados {disse então ao paralítico}: Levanta-te, toma o teu leito, e vai para tua casa.
7 À lɛ mbɨ̀ɨ̀nə̀ ŋ̀ghɛɛ yi a ndùgə yu.
7 E este, levantando-se, foi para sua casa.
8 Àjàŋ yìi mə nnɔ̀ɔ̀ bə̂ bya lɛ nyə laà aa, bo lɛ mbɔꞌɔ, ǹtɨgə ŋghaꞌasə nɨ̂ Nwî, nloŋ mə à fâ àjàŋə adaꞌa ma ya a mbo bə̀ aà.
8 E as multidões, vendo isso, temeram, e glorificaram a Deus, que dera tal autoridade aos homens.
9 Yesu à lò mə̂ maa adɨgə ŋka ntsya, nyə Mateo, ŋù ŋkwɛrə bɨ̀tax a tswê a ndâfàꞌa yu. A swoŋ ghu mbo mə, “Ka nyòŋə̀ nàâ.” À lɛ mbɨ̀ɨ̀nə̀ ǹyoŋə yi.
9 Partindo Jesus dali, viu sentado na coletoria um homem chamado Mateus, e disse-lhe: Segue-me. E ele, levantando-se, o seguiu.
10 Yesu à ghɛ̀ɛ̀ mə̂ ǹtswe ŋka njɨ a nda Mateo, ŋ̀gǎŋkwɛrə bɨ̀tax jÎ ghàꞌàtə̀ bo bɨ̀ ŋ̀gǎŋghɨ̀rə ɨnnù jî bɨ ɨ zî ǹtswe bo bɨ̀ Yesu nɨ̂ ŋ̀gǎŋyəgə̂nnù ji wa atu atɛtə̀.
10 Ora, estando ele à mesa em casa, eis que chegaram muitos publicanos e pecadores, e se reclinaram à mesa juntamente com Jesus e seus discípulos.
11 Bafarɨsai yə̀ mə̂ aa, mbetə ŋgǎŋyəgə̂nnù ji mə, “Ǹdɨ̀ꞌɨ̀nnù ghùù a jɨ bo bɨ̀ ŋ̀gǎŋkwɛrə bɨ̀tax nɨ bə̀ bî bɨ aa a ya?”
11 E os fariseus, vendo isso, perguntavam aos discípulos: Por que come o vosso Mestre com publicanos e pecadores?
12 Yesu a yuꞌu, ǹswoŋ a mbo bo mə, “Kaa bə̀ bìi mə bɨ tswe bɨtɨ̀ɨ̀ aa sɨ dokta lɔɔ, lâ a lɔ̀ɔ ŋgàŋmɨghɔ̀ɔ̀.
12 Jesus, porém, ouvindo isso, respondeu: Não necessitam de médico os sãos, mas sim os enfermos.
13 “Lâ nɨ̀ ghɛɛ nlɔ̀ɔ̀ ǹjiꞌì nɨ̀ghàà nɨ Nwî nya mə nɨ swoŋ mə: ‘Mə lɔ̀ɔ̀ aa annǔ ŋko mɨ̀lɨ̀ŋnə̀, kaa mə̀ sɨ aa njoo mmàꞌanwì lɔɔ.’ Kaa mə̀ lɛ ŋwaꞌà zì aa a ntwoŋ bə̀ bìi mə mɨ̀nnû myaa mɨ tsinə aà, mə̀ lɛ nzì aa a ntwoŋ bə̀ bìi bɨ ghɨ̀rə ɨnnù jì bɨ aà.”
13 Ide, pois, e aprendei o que significa: Misericórdia quero, e não sacrifícios. Porque eu não vim chamar justos, mas pecadores.
14 Ŋ̀gǎŋyəgə̂nnǔ Jɔn ɨ lɛ nzì m̀betə Yesu mə, “Bìꞌi bɨ̀ baFarɨsai siꞌisə mɨbɨ̀ɨ̀ mɨ nû miꞌi tɨ jɨ̂, kaa ŋgǎŋyəgə̂nnù jo waꞌà siꞌisə̀ aa a ya lɛ?”
14 Então vieram ter com ele os discípulos de João, perguntando: Por que é que nós e os fariseus jejuamos, mas os teus discípulos não jejuam?
15 Yesu a kwiꞌi mə, “M̀bə bə̀ bìi bɨ twoŋə waa a adɨgə nɨyɔꞌɔ kâ ǹjəŋə wâ noò mə ǹdoo mûŋgèn à tswe bo bo aa ɛ? Ŋ̀gaŋ! Lâ nòò à ka yǐ zǐ yìi mə bɨ ka yǐ lɔ̀gə ndoo mûŋgèn wa ɨ lɔ̀ꞌɔ̀sə̀ a mbɛ̀ɛ bo aa, tâ bo bɨmbɔŋ tɨgə kɨ siꞌisə mɨbɨ̀ɨ̀ mɨ nû myaa tɨ jɨ̂.
15 Respondeu-lhes Jesus: Podem porventura ficar tristes os convidados às núpcias, enquanto o noivo está com eles? Dias virão, porém, em que lhes será tirado o noivo, e então hão de jejuar.
16 “Kaa ŋù laa waꞌà lɔ̀gə̀ nɨ̂ àsàꞌa atsə̀ꞌə̀ yî fii a nnɨŋə nɨ̂ àbùꞌu àtsə̀ꞌə̀ yî lwèn ǹtatə; à bə ghɨ̀rə̀ ma mùu ajàŋ boŋ a satə atsə̀ꞌə̀ yî fii ya a ka swùŋə̀ yî lwèn ya ɨ sàꞌàtə abùꞌù yâ tâ à ghaꞌatə.
16 Ninguém põe remendo de pano novo em vestido velho; porque semelhante remendo tira parte do vestido, e faz-se maior a rotura.
17 Kaa bɨ sɨ kɨɨ nlɔgə nɨ mɨ̀lùꞌù mî fii nnɨ̀ŋə nɨ̂ ŋ̀gùu mɨlùꞌu jî lwèènə̀; bɨ bə nɨŋ, bəə boŋ ŋ̀gùù jya ɨ ka bwiꞌikə, tâ mɨ̀lùꞌù mya saa, tâ bɨ̀ kɨ nta ŋgɨꞌɨ nɨ̂ ŋ̀gùù jyâ. Lâ bɨ bə nɨŋ mɨlùꞌù mî fii a nɨ̂ ŋ̀gùù jî fii, bəə boŋ ŋgùù jya ka tswe sɨgɨ̀nə̀ tâ mɨ̀lùꞌù mya kɨ ntswe ghu.”
17 Nem se deita vinho novo em odres velhos; do contrário se rebentam, derrama-se o vinho, e os odres se perdem; mas deita-se vinho novo em odres novos, e assim ambos se conservam.
18 Nòò yìi mə Yesu à lɛ sɨ swoŋə ma ya ànnù aa, ǹtsyàsə̀ baYuda yî mɔ̀ꞌɔ a zî ghu mbô, ǹswɛtə mɨkuꞌutə̂ mi ghu nsi, nswoŋ mə, “Mû ghà yî màŋgyɛ̀ à ghɛ̀nsə ŋkwo; lâ zǐ nnɔ̀ŋsə abô yo ghu nu ta tâ à bu ntswe ntɨ̀ɨ̀.”
18 Enquanto ainda lhes dizia essas coisas, eis que chegou um chefe da sinagoga e o adorou, dizendo: Minha filha acaba de falecer; mas vem, impõe-lhe a tua mão, e ela viverá.
19 Yesu à lɛ mbɨ̀ɨ̀nə̀ bo bɨ̀ ŋ̀gǎŋyəgə̂nnù ji, ŋghɛɛ bo bo.
19 Levantou-se, pois, Jesus, e o foi seguindo, ele e os seus discípulos.
20 Màŋgyɛ̀ yî mɔ̀ꞌɔ yìi mə à lɛ ŋghɔ̀ɔ̀ nɨghɔ̀ɔ̀ nɨ bâŋgyɛ̀ nɨ ɨ̀lòò nɨghûm ǹtsò baa, nɨ zî tsiꞌì nɨ̀tɨ̀ɨ̀ kaa waꞌà kɛntə̀ aa, à lɛ nyòŋ m̀mɔɔntə atsəŋə atsə̀ꞌə̀ Yesu;
20 E eis que certa mulher, que havia doze anos padecia de uma hemorragia, chegou por detrás dele e tocou-lhe a orla do manto;
21 ǹloŋ mə à lɛ nswoŋə a mûm ǹtɨɨ yu mə, “Mə̀ bə tɛꞌɛ mɔ̀ɔ̀ntə̀ tsiꞌǐ atsə̀ꞌə̂ yi boŋ mə̀ ka tɨ̀ɨ̀.”
21 porque dizia consigo: Se eu tão-somente tocar-lhe o manto, ficarei sã.
22 Yesu à lɛ ŋkarɨkə, ǹyə yi, nswoŋ mə, “Tswa ntɨɨ̀ ghô m̀ba mû ghà yî màŋgyɛ̀; wa àbìintɨɨ̀ yo a ghɨ̀rə̀ mə̂ ò tɨɨ̀.” Màŋgyɛ̀ wa à lɛ mburə ŋkɨ ntɨɨ tsiꞌì maa noò.
22 Mas Jesus, voltando-se e vendo-a, disse: Tem ânimo, filha, a tua fé te salvou. E desde aquela hora a mulher ficou sã.
23 Yesu a ghɛɛ̀ ŋ̀kuu wa ndâ ǹtsyàsə̀ baYuda wa, ǹyə ŋgǎŋmbuꞌu mɨ̀kòò bo bɨ̀ ǹnɔ̀ɔ ŋgǎŋyəꞌə nɨ̀wo wa ɨ tsɨgə̀ nɨ̀ ɨ̀dɨ̀gə̀,
23 Quando Jesus chegou à casa daquele chefe, e viu os tocadores de flauta e a multidão em alvoroço,
24 ǹswoŋ mə, “Bə̀ bɨ̀tsɨ̀m lòkə̂ nɨ̀! Wa mumàŋgyɛ̀ ghû kaa à sɨ̀ aa kwò kwô; a bwii aà bwìì.” À swòŋ mə̂ laa aa bo kâ ŋ̀wyɛ yi.
24 disse; Retirai-vos; porque a menina não está morta, mas dorme. E riam-se dele.
25 Lâ bɨ ghɨ̀rə̀ mə̂ ǹnɔ̀ɔ̀ wa ɨ fɛꞌɛ̀ ŋ̀ghɛɛ a abɛɛ, a kuu ntswa abo mu wa, a bɨɨ̀nə̀.
25 Tendo-se feito sair o povo, entrou Jesus, tomou a menina pela mão, e ela se levantou.
26 Ŋ̀gàn ǹloŋ ma yaà ànnù ɨ̀ lɛ nsɛ̀ɛ̀nə̀ ŋ̀ghɛɛ ɨdɨgə tsɨ̀m wa alaꞌà.
26 E espalhou-se a notícia disso por toda aquela terra.
27 Yesu à màꞌàtə̀ mə adɨgə ma ya ŋka ŋghɛɛ, bɨ̀fə̀ꞌə̀nə̀ bi baa kâ ǹyoŋə nii, ǹtɔŋnə nswoŋə nɨ mə, “Ko mɨlə̀ŋnə̀ yìꞌì m̀bâ mu David.”
27 Partindo Jesus dali, seguiram-no dois cegos, que clamavam, dizendo: Tem compaixão de nós, Filho de Davi.
28 Yesu à ghɛ̀ɛ̀ mə̂ ŋ̀kuu a mûm ǹda aa, bɨ̀ fə̀ꞌə̀nə̀ bya bi baa bɨ zǐ ntsiꞌi yi. Yesu a betə̀ waa mə, “Nɨ̀ bii mə mbə mə̀ ghurə̀ ghuu aa ɛ?” Bo kwiꞌi mə, “Ɨ̀ɨ̀ŋə, Mmàꞌàmbî.”
28 E, tendo ele entrado em casa, os cegos se aproximaram dele; e Jesus perguntou-lhes: Credes que eu posso fazer isto? Responderam-lhe eles: Sim, Senhor.
29 Yesu a tɨgə̀ m̀mɔɔntə miꞌì myaa nswoŋ mə, “Ànnù ya mə nɨ̀ bìi aa, tâ à ghɨrə ghuu.”
29 Então lhes tocou os olhos, dizendo: Seja-vos feito segundo a vossa fé.
30 Miꞌì myaa mya lɛ nlaa, bo kâ ǹyə ɨdɨgə. Yesu a waꞌàsə̀ waa tsiꞌì nɨ̀tɨ̀ɨ̀ ǹswoŋ mə, “Nɨ̀ tsee annù yû a mbo ŋù swoŋə.”
30 E os olhos se lhes abriram. Jesus ordenou-lhes terminantemente, dizendo: Vede que ninguém o saiba.
31 Lâ bo lɛ nlò ŋ̀ghɛɛ ntɨgə nsɛɛnsə annù ǹloŋ Yesu wa mbùꞌà àlaꞌà ǹtsɨ̀mə̀.
31 Eles, porém, saíram, e divulgaram a sua fama por toda aquela terra.
32 Nòò wa yìi mə bɨ fə̀ꞌə̀nə̀ bya lɛ mfɛ̀ꞌɛ̀ ŋ̀ka ŋghɛɛ aa, bə̀ bî mɔꞌɔ lɛ nzì nɨ ŋù yìi mə àzwì yî bɨ a lɛ ŋghɨ̀rə̀ kaa a waꞌà ghàà aa a mbo Yesu.
32 Enquanto esses se retiravam, eis que lhe trouxeram um homem mudo e endemoninhado.
33 Yesu à fìꞌì mə azwì yî bɨ ya, ŋù wa a lɔgɨ̀nə̀ ŋ̀ka ŋghaa; ǹnɔ̀ɔ̀ bə̂ wa ɨ lɛ nyɛrə mbuꞌu nɨ̂ ŋ̀gòò mə, “Kaa bìꞌì lɛɛ̀ ŋ̀waꞌǎ mbuu annù yulà a alaꞌa Israel yə̂.”
33 E, expulso o demônio, falou o mudo e as multidões se admiraram, dizendo: Nunca tal se viu em Israel.
34 BaFarɨsai bâŋnə̀ ǹswoŋ mə, “A fiꞌi bɨdemon aa nɨ̀ m̀fɔ̀ bɨ̀demon wa mə à tswe nɨ ghu aà.”
34 Os fariseus, porém, diziam: É pelo príncipe dos demônios que ele expulsa os demônios.
35 Yesu à lɛ sɨ tɨgə ŋkarə a mûm ǹjɔ̀ꞌɔ alaꞌa bo bɨ̀ bɔɔ bɨ alaꞌa, ǹdɨꞌɨ nɨ̂ nɨ̀ghàà nɨ Nwî a mûm ǹdaŋghotə nswoŋə nɨ̂ ǹtoo yì ǹsɨgɨ̀nə̀ ya nloŋə annù nɨfɔ̌ aburə, ŋ̀kɨɨ ŋghurə nɨ mɨ̀ghɔ̀ɔ̀ mɨtsɨ̀m bo bɨ̀ ɨ̀lɔ̀ꞌɔ tsɨ̀m jìi ɨ lɛ ntswe a nu bə̀ aà.
35 E percorria Jesus todas as cidades e aldeias, ensinando nas sinagogas, pregando o evangelho do reino, e curando toda sorte de doenças e enfermidades.
36 Nòò yìi à lɛ nyə mɨnɔ̀ɔ̀ myaa, à lɛ ko mɨlɨ̀ŋnə̀ wàà ǹloŋ mə bo lɛ sɨ tsɨŋə nkarə nɨ̂ ŋ̀gɨꞌɨ kaa waꞌà nɨ̂ àkwɛtə̀ tswê tsǒ m̀binjèrə̀ jìi mə kaa ɨ sɨ̀ nɨ̂ ǹtsèè tswe aà.
36 Vendo ele as multidões, compadeceu-se delas, porque andavam desgarradas e errantes, como ovelhas que não têm pastor.
37 Yesu a tɨgə̀ ǹswoŋə a mbô ŋ̀gǎŋyəgə̂nnù ji mə, “Mɨjɨ mɨ bè mə̂ a nsoo ghaꞌa lâ bɨ̀fùꞌù bâŋnə̀ ŋ̀kəꞌətə;
37 Então disse a seus discípulos: Na verdade, a seara é grande, mas os trabalhadores são poucos.
38 nɨ̀ ka ntsaꞌatə Nwî mə tâ M̀màꞌàmbî m̀bɔ̂ŋ ǹsòò à too ŋgǎŋfàꞌà tâ ɨ̀ ghɛɛ mfùꞌù mɨjɨ̂ mi myâ.”
38 Rogai, pois, ao Senhor da seara que mande trabalhadores para a sua seara.

Ler em outra tradução

Comparar com outra