Romanos 4
APYNT vs XGS
1 Mame otarame imepỹ juteu ynara ãko: “Morara ahtao otara ãko sytatou kytamurukõ Aparão poko? Oty pokoino Aparão tukurãkase Ritonõpo a?” ãko, ekaropõko otarame.
1 Negɨ́ arɨ́o írɨŋo, Ebɨrɨ́amo —O nene yapɨ imónɨŋorɨnɨ. O xegɨ́ eŋɨ́pɨ nánɨ dɨŋɨ́ nɨmorane “Gorɨxo apimɨ dánɨ ‘Ámá wé rónɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ.’ rárarɨŋɨ́rɨ́anɨ?” nɨrɨranéná píoɨ ranɨ́wɨnɨ?
2 Etatoko pahne, tamoreme kure Aparão toehse ahtao, Ritonõpo nymeropohpyry omipona toexiryke, otarame kure toexiry poko epyrypary repe. Yrome Ritonõpo netaryme kure toexiry poko epyrypasaromepyra kynexine.
2 — ausente —
3 Ynara tymerose Ritonõpo omiryme: “Ritonõpo tonetupuhse Aparão a. Naeroro enetuputyryke eya iirypyry korokane Ritonõpo. Mame kure tonese Ritonõpo a,” ãko Ritonõpo omiry.
3 — ausente —
4 Erohkety erohnõko mana. Mame epehpyry apoĩko mana toerohtamitume. Moro epehpyry imepỹ nekarohpyry rokẽ pyra mana, aerohtamitume exiryke.
4 Nene nɨjɨ́á rɨpɨ imónɨŋwápɨ nánɨ dɨŋɨ́ omoaneyɨ. Ámá wo o xegɨ́ nɨgwɨ́ omɨŋɨ́ éɨ́pɨ nánɨ nɨgwɨ́ wíáná, “Anɨpá wíɨ́pɨrɨnɨ.” yaiwiarɨŋwámanɨ. “Xegɨ́ omɨŋɨ́ éɨ́pɨ nánɨ xɨxenɨ wíɨ́pɨrɨnɨ.” yaiwiarɨŋwárɨnɨ.
5 Yrome iirypyrymãkõ kurãkary ropa Ritonõpo a moro sã pyra mana. Tonetupuhnanomo a: “Kure mase, tukurãkase ropa ya,” ãko Ritonõpo mana. Yrome morara kara mana tamoreme kure toehtoh kuhnanomo a.
5 Nɨgwɨ́ omɨŋɨ́ yarɨŋwápɨ nánɨ dɨŋɨ́ e nɨyaiwirane aí ámá Gorɨxo “Wé rónɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ.” rárarɨŋɨ́yɨ́ nánɨ dɨŋɨ́ nɨmoranéná “Ayɨ́ wigɨ́ egɨ́ápɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ rɨ́a wiarɨnɨ?” wí yaiwipaxɨ́manɨ. Ámá nionɨ gɨ́ eŋɨ́ neánɨrɨ yarɨŋápimɨ dánɨ Gorɨxo “Wé rónɨŋorɨnɨ.” orɨnɨrɨ mé sa omɨ —O ámá ɨ́wɨ́ yarɨgɨ́áyɨ́ xɨ́omɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́róagɨ́a nɨwɨnɨrɨ́ná ananɨ “Wé rónɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ.” rárarɨŋorɨnɨ. Omɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́rorɨ́náyɨ́, o “Ayɨ́ dɨŋɨ́ nɨkwɨ́roarɨŋagɨ́a nánɨ gɨ́ wé rónɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ.” yaiwiárarɨŋɨ́rɨnɨ.
6 Sero poko tymerose Tawi a pake, tãkye exiketõ poko iirypyrykõ kurãkaryke Ritonõpo a, tamoreme kure toehtoh onukuhpyra toto ahtao.
6 Nionɨ seararɨŋápɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ eŋíná mɨxɨ́ ináyɨ́ Depito yayɨ́ ámá niɨwanɨŋonɨ eŋɨ́ neánɨrɨ píránɨŋɨ́ oemɨnɨrɨ yarɨgɨ́ápimɨ dánɨ marɨ́áɨ, yayɨ́ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨgɨ́ápimɨ dánɨ Gorɨxo “Gɨ́ wé rónɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ.” rárɨ́agɨ nánɨ winarɨŋɨ́pɨ nánɨ xwɨyɨ́á bɨ enɨ nɨrɨrɨ re rɨŋɨ́rɨnɨ,
7 Ynara tymerose Tawi a:
7 “Ámá wigɨ́ rɨkɨkɨrɨ́ó yarɨgɨ́ápɨ Gorɨxo yokwarɨmɨ́ wiiŋɨ́ gɨyɨ́ gɨyɨ́ yayɨ́ owinɨnɨ. Ámá wigɨ́ ɨ́wɨ́ egɨ́ápɨ Gorɨxo rɨxa yokwarɨmɨ́ wiíagɨ nánɨ ámɨ rɨ́wéná xwɨyɨ́á mɨmeárɨnɨpɨ́rɨ́á imónɨgɨ́á gɨyɨ́ gɨyɨ́ yayɨ́ owinɨnɨ.
8 Morararo tãkye kuhse iirypyrymanõpo mana,
8 Ámá wigɨ́ ɨ́wɨ́ egɨ́ápɨ nánɨ Ámɨnáo rɨxa dɨŋɨ́ peá nɨmorɨ nánɨ ámɨ ‘Sɨpí e eŋorɨ́anɨ?’ mɨwiaiwipa enɨ́áyɨ́ yayɨ́ owinɨnɨ.” Depito e rɨŋɨ́rɨnɨ.
9 “Tãkye kuhse mokaro,” tykase Tawi juteu tõ poko rokẽ pyra. Juteutõkara roropa morararo mana. Ynara ãko ase Ritonõpo omi poe: “Ritonõpo tonetupuhse Aparão a. Naeroro Ritonõpo enetuputyryke eya, tukurãkase ynororo Ritonõpo a,” ãko.
9 “Yayɨ́ ámá Gorɨxo ‘Wé rónɨgɨ́áyɨ́nérɨnɨ.’ urárɨ́ɨ́pimɨ dánɨ winɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ, ayɨ́ ámá iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó wákwínɨgɨ́áyɨ́nɨ nánɨrɨnɨ.” rɨseaimónarɨnɨ? Sɨ́ó mɨwákwínɨgɨ́áyɨ́ nánɨ enɨ menɨranɨ? Bɨkwɨ́yo xwɨyɨ́á re nɨrɨnɨrɨ eánɨŋɨ́pɨ, “Gorɨxomɨ Ebɨrɨ́amo dɨŋɨ́ wɨkwɨ́róagɨ nánɨ ‘Gɨ́ wé rónɨŋɨ́ worɨnɨ.’ yaiwiárɨŋɨ́rɨnɨ.” nɨrɨnɨrɨ eánɨŋɨ́pɨ nene mɨŋɨ́ iroarɨŋwá eŋagɨ nánɨ re nimónarɨnɨ, “Yayɨ́ apɨ sɨ́ó mɨwákwínɨgɨ́áyɨ́ nánɨ enɨrɨnɨ.” nimónarɨnɨ.
10 Otara ahtao Aparão tukurãkase nae? Aĩpotapihpyry sahkaxĩpo tukurãkase nae Ritonõpo a? Arypyra, onysahkara ro ahtao tukurãkase ynororo Ritonõpo a.
10 Ebɨrɨ́amo arɨge eŋáná Gorɨxo “Wé rónɨŋorɨnɨ.” rárɨŋɨ́rɨnɨ? Iyɨ́ sɨ́mɨ́ rɨxa sɨ́ó wákwínɨŋɨ́mɨranɨ, sɨnɨ sɨ́ó mɨwákwínɨŋɨ́mɨranɨ? Rɨxa sɨ́ó wákwínɨŋáná marɨ́áɨ, sɨnɨ sɨ́ó mɨwákwínɨŋáná rárɨŋɨ́rɨnɨ.
11 Imeĩpo tyaĩpotapihpyry tysahkapose Aparão a, imehnõ tuarõtatohme ikurãkatopõpyry poko Ritonõpo a. Ritonõpo enetuputyryke eya, tukurãkase ynororo onysahkara ro ahtao. Naeroro emero Ritonõpo enetupuhnanõ tamurume Aparão mana. Juteutõkara roropa tukurãkase mã toto Ritonõpo a tyaĩkõpotapihpyry onysahkara ahtao ro, Aparão kurãkatopõpyry saaro.
11 Ayɨ́ rɨ́wɨ́yonɨ Gorɨxo sekaxɨ́ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Igí weŋɨ́pɨ nainenɨrɨ́ná ‘Nionɨ Gorɨxoyá wonɨrɨ́anɨ?’ yaiwirɨ́a nánɨ iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó wákwíneɨ.” urɨ́agɨ o dɨŋɨ́ sɨnɨ sɨ́ó mɨwákwínɨŋáná wɨkwɨ́róagɨ nánɨ “Gorɨxo ‘Wé rónɨŋorɨnɨ.’ rárɨŋonɨrɨ́anɨ?” yaiwinɨ nánɨ igí apɨ eŋɨ́rɨnɨ. Ayɨnánɨ Ebɨrɨ́amo ámá iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó mɨwákwínɨgɨ́á aí Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́róagɨ́a nánɨ “Wé rónɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ.” rárarɨŋɨ́pɨ nánɨ iwamɨ́ó épeŋo eŋagɨ nánɨ wigɨ́ xiáwo írɨŋónɨŋɨ́ imónɨnɨ.
12 Morararo juteu tomo, Aparão paryme mã toto, jaĩkõpotapihpyry tysahkase exiryke rokẽ pyra. Aparão paryme mã toto Ritonõpo enetuputyryke tyya xine, enetupuhtopõpyry saaro Aparão a. Tyaĩkõpotapihpyry onysahkara ahtao ro tukurãkase toto Ritonõpo a Aparão kurãkatopõpyry saaro.
12 Sɨ́ó wákwínɨgɨ́áyɨ́ nánɨ enɨ wigɨ́ xiáwo írɨŋónɨŋɨ́ imónɨnɨ. Dɨŋɨ́ mɨwɨkwɨ́ró sɨ́ónɨ wákwínɨgɨ́áyɨ́ marɨ́áɨ, ámá sɨ́ó nɨwákwínɨro aí Ebɨrɨ́amo sɨ́ó mɨwákwínɨŋáná Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roŋɨ́pa axɨ́pɨ wɨkwɨ́roarɨgɨ́áyɨ́ nánɨ enɨ wigɨ́ xiáwo írɨŋónɨŋɨ́ imónɨnɨ.
13 Ynara tykase Ritonõpo Aparão a: “Sero põkõ esẽme orĩko ase apakõ maro, enara,” tykase Ritonõpo Aparão a. Morara tykase Ritonõpo tynymeropohpyry omipona exipitopyra Aparão ahtao. Tosẽme Ritonõpo tonetupuhse Aparão a exiryke tukurãkase ynororo eya, morara tykase Ritonõpo eya.
13 Ebɨrɨ́amo ŋwɨ́ ikaxɨ́ rɨnɨŋɨ́pimɨ xɨ́darɨŋagɨ nánɨranɨ, oyá iyɨ́ axɨ́pá imónɨgɨ́áyɨ́ xɨ́dɨpɨ́rɨ́á eŋagɨ nánɨranɨ, Gorɨxo xegɨ́ sɨ́mɨmaŋɨ́yo dánɨ “Dɨxɨ́ iyɨ́ axɨ́pá imónɨgɨ́áyɨ́ tɨ́nɨ aŋɨ́ nɨmɨnɨ segɨ́ imónɨnɨ́árɨnɨ.” urɨŋɨ́manɨ. Xɨ́omɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́róagɨ nánɨ “Wé rónɨŋorɨnɨ.” rárɨrɨ sɨ́mɨmaŋɨ́yo dánɨ e urɨrɨ eŋɨ́rɨnɨ.
14 Kurãkõ ekarõko Ritonõpo mana tynymeropohpyry omipona exiketomo a rokẽ pyra. Tynymeropohpyry omipona exiketomo a rokẽ kurãkõ ekaroryhtao toiparo rokẽ Jezu senetupuhtory. Toiparo rokẽ roropa: “Kurãkõ ekarõko ase oya xine,” tykase Ritonõpo exiry kyya xine.
14 Ámá dɨŋɨ́ mɨwɨkwɨ́ró ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨnɨ xɨ́darɨgɨ́áyo Gorɨxo Ebɨrɨ́amomɨ sɨ́mɨmaŋɨ́yo dánɨ “E nɨseaiimɨ́árɨnɨ.” urɨŋɨ́pɨ nepa nɨwímearɨ sɨŋwɨrɨyɨ́, ámá Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨgɨ́áyɨ́ surɨ́má ero xwɨyɨ́á Gorɨxo urɨŋɨ́pɨ surɨ́má xwɨ́ánɨ uxewieárɨrɨ epaxɨ́rɨnɨ.
15 Tynymeropohpyry omipona pyra exiketõ wãnohnõko Ritonõpo mana. “Jomipona pyra matose,” kara Ritonõpo mana tynymeropohpyry onetapỹnỹpo tomo a, aomiry waro pyra toto exiryke.
15 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨrɨnɨ. Ámá ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ xɨxenɨ oxɨ́dɨmɨnɨrɨ éɨ́áyɨ́ wigɨ́ nɨwiaíkirɨŋɨ́pimɨ dánɨ Gorɨxo pɨrɨ́ umamonɨ́ápɨ nánɨ yarɨgɨ́árɨnɨ. E nerɨ aí ŋwɨ́ ikaxɨ́ mɨrɨnɨpa eŋánáyɨ́, nɨwiaíkipaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ enɨ menɨnɨ.
16 Naeroro omomỹke pyra Ritonõpo mana: “Kurãkõ ekarõko ase oya jenetuputyryke oya,” tykase ynororo Aparão a. Toipe Ritonõpo mana, tõmihpyry ae ro mana. Naeroro kurãkõ ekarõko kyya xine mana emero tonetupuhnanomo a, Aparão a ekarotopõpyry saaro. “Ynymeropohpyry omipona exiketomo a rokẽ kurãkõ ekarõko ase,” kara Ritonõpo kynexine. Yrome ynara tykase ynororo: “Jenetupuhnanomo a kurãkõ ekarõko ase emero,” tykase ynororo. Naeroro Ritonõpo a kytamurukõme Aparão mana, Ritonõpo enetuputyryke kyya xine, enetupuhtopõpyry saaro Aparão a.
16 Ayɨnánɨ Gorɨxo Ebɨrɨ́amomɨ “Joxɨmɨ dánɨ ámá nɨyonɨ naŋɨ́ wiimɨ́árɨnɨ.” urɨŋɨ́pɨ ámáyo nɨwímearɨ́ná xegɨ́ bɨ mimónɨ́ íníná ámáyo wá nɨwianɨrɨ anɨpá wiiarɨŋápɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ oimónɨrɨ nánɨ ámáyɨ́ nɨ́nɨ xɨ́omɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨgɨ́ápimɨ dánɨnɨ owímeanɨrɨ eŋɨ́rɨnɨ. Ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ tɨ́gɨ́áyonɨ owímeanɨrɨ eŋɨ́manɨ. Ebɨrɨ́amo Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roŋɨ́pa wɨkwɨ́roarɨgɨ́á gɨyɨ́ gɨyo enɨ owímeanɨrɨ eŋɨ́rɨnɨ. O dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨŋwápɨ épeŋo eŋagɨ nánɨ nɨnenenɨyá negɨ́ arɨ́o írɨŋónɨŋɨ́ imónɨŋorɨnɨ.
17 Ynara tymerose Ritonõpo omiryme: “Jomi poe tuhke pata põkõ ynara ãko, ‘Kytamurukõme Aparão mana isaaro Ritonõpo enetuputyryke kyya xine,’ ãko,” tykase Ritonõpo Aparão a. Ritonõpo tonetupuhse Aparão a, aorihtyã ẽsemãkaponeme ropa kynenetupuhne. Tõmiry ke emero tyriry waro exiketyme roropa, kynenetupuhne.
17 Bɨkwɨ́yo xwɨyɨ́á rɨpɨ “Gorɨxonɨ ámá gwɨ́ wɨrɨ́ wɨrí obaxɨ́ ayá wí nánɨ xiáwo írɨŋoxɨ imónɨ́wɨnɨgɨnɨrɨ simɨxɨ́ɨnɨ.” nɨrɨnɨrɨ eánɨŋɨ́pɨ nionɨ seararɨŋápɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ imónɨŋagɨ nánɨ rarɨŋɨnɨ. Ayɨnánɨ Gorɨxo —O ámá pegɨ́áyɨ́ ámɨ wiápɨ́nɨmeapɨ́rɨ nánɨ dɨŋɨ́ sɨxɨ́ uyirɨ amɨpí sɨnɨ mimónɨŋɨ́pɨ oimónɨrɨ rɨrɨ yarɨŋo, ayɨ́ orɨnɨ. Ebɨrɨ́amo dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roŋo, ayɨ́ axorɨnɨ. Ayɨnánɨ o “E nɨseaiimɨ́árɨnɨ.” urɨŋɨ́pɨ bɨ arɨ́á mikeamonɨnɨ. Sɨnɨ sɨ́mɨmaŋɨ́ e tɨnɨnɨ.
18 “Apakõ tuhke emãnõko mana, ekuhpỹme exĩko mã toto,” tykase Ritonõpo Aparão a. “Ypoe tuhke pata põkõ tamurume exĩko mase,” tykase. Mame zae Ritonõpo omiry ehtoh tonetupuhse Aparão a. “Tõmihpyry ae ro kure jyrĩko Ritonõpo mana,” tykase Aparão tyya rokene. Yronymyryme tonetupuhse eya. Emũkuasaromepyra tahtao, tamuhpõme toexiryke, toraximase ynororo. “Umũkuru ekarõko ya Ritonõpo mana,” tykase.
18 Ebɨrɨ́amo Gorɨxo “Dɨxɨ́ rárɨ́awéyɨ́ obaxɨ́ e imónɨpɨ́rɨ́árɨnɨ.” nɨrɨŋɨ́pɨ xɨxenɨ nɨnímearɨ ámá gwɨ́ wɨrɨ́ wɨrí obaxɨ́yɨ́yá xiáwo írɨŋonɨ imónɨ́ɨmɨgɨnɨrɨ yagɨ́rɨnɨ. E nerɨ Gorɨxo “E nɨseaiimɨ́árɨnɨ.” urɨŋɨ́pɨ nánɨ dɨŋɨ́ nɨmorɨ́ná “ ‘Apimɨ dánɨ xɨxenɨ e nímeanɨ́árɨ́anɨ?’ nɨyaiwirɨ dɨŋɨ́ wikwɨ́ropaxɨ́manɨ.” wimónɨ́agɨ aí nímeáwɨnɨgɨnɨrɨ anɨŋɨ́ Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́rorɨ nɨwikwɨ́móa uŋɨnigɨnɨ.
19 Tamuhpõme toehse Aparão, 100me exisasaka jeimamyry taropose eya. “Emũkuasaromepyra ase orihsasaka jexiryke,” tykase Aparão tyya rokene. “Ypyty Sara roropa kunumuxime mana, emũkuasaromepyra ynororo roropa,” tykase tyya rokene. Yrome Ritonõpo omiry zae ehtoh onenetupuhkehpyra kynexine, emũkuara tahtao ro.
19 E nerɨ xewanɨŋo imónɨŋɨ́pɨ nánɨ dɨŋɨ́ nɨmorɨ́ná “Xwiogwɨ́ nionɨyá 100 nánɨ aŋwɨ e eŋagɨ nánɨ rɨxa yɨ́wɨ́ imónɨŋáonɨrɨ́anɨ?” yaiwirɨ “Gɨ́ apɨxɨ́ Seraí enɨ rɨxa rɨ́paíwɨ́ imónɨŋírɨ́anɨ?” yaiwirɨ nerɨ aiwɨ Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roŋɨ́pɨ bɨ mɨwáramó anɨŋɨ́ ɨ́á nɨxɨra nurɨ
20 Ritonõpo onenetupuhkehpyra kynexine. “Nary rokene,” kara roropa kynexine. “Sero põkõ esẽme orĩko ase, apakõ roropa,” katopõpyry poko Ritonõpo a wenikehpyra kynexine ynororo. Ritonõpo enetuputyryke, tyjamihtase Aparão. Mame, “Kure mase,” tykase ynororo Ritonõpo a.
20 Gorɨxo xegɨ́ sɨ́mɨmaŋɨ́yo dánɨ “Dɨxɨ́ apɨxɨ́ Seraí niaíwɨ́ wo xɨrɨnɨ́árɨnɨ.” urɨŋɨ́pɨ nánɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́rorɨ́ná dɨŋɨ́ bɨ bɨ mɨmó omɨ yayɨ́ numerɨ eŋɨ́ neága nurɨ xegɨ́ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roŋɨ́pɨ xaíwɨ́ ɨ́á nɨxɨra uŋɨnigɨnɨ.
21 Ritonõpo jamitunuru poko tonetupuhse Aparão a exiryke, Ritonõpo nekarory apoiry waro kynexine.
21 Xaíwɨ́ ɨ́á nɨxɨra nurɨ́ná re yaiwiŋɨnigɨnɨ, “Gorɨxo ‘Nɨseaiimɨ́árɨnɨ.’ nɨrɨŋɨ́pɨ e mepaxorɨ́anɨ? Oweoɨ, aga xɨxenɨ e epaxorɨnɨ.” yaiwiŋɨnigɨnɨ.
22 Morara exiryke roropa Ritonõpo enetuputyryke eya Aparão kurãkane Ritonõpo. Kurãme tyrise ynororo.
22 Ayɨnánɨ Bɨkwɨ́yo nɨrɨnɨrɨ eánɨŋɨ́pa Gorɨxo Ebɨrɨ́amo dɨŋɨ́ e wɨkwɨ́roarɨŋagɨ nɨwɨnɨrɨ nánɨ “ ‘Gɨ́ wé rónɨŋɨ́ worɨ́anɨ?’ yaiwiŋɨnigɨnɨ.”
23 Moro tymerose Ritonõpo omiryme: “Kunukurãkane Ritonõpo. Kurãme tyrise ynororo,” tykase. Moro tymerose Aparão poko rokẽ pyra.
23 Bɨkwɨ́yo dánɨ “ ‘Gɨ́ wé rónɨŋɨ́ worɨ́anɨ?’ yaiwiŋɨnigɨnɨ.” nɨrɨnɨrɨ eánɨŋɨ́pɨ, ayɨ́ Ebɨrɨ́amo nánɨnɨ mɨrɨnɨnɨ.
24 Kypoko xine moro tymerose roropa, tukurãkase kuexirykõke Ritonõpo a. Kurãkõme tyrise sytatose roropa, Kuesẽkõ Jezu ẽsemãkapohpõ enetuputyryke kyya xine.
24 Nene dɨŋɨ́ neaimonɨ́a nánɨ enɨ nɨrɨnɨrɨ eánɨnɨ. Gorɨxomɨ —Oyá dɨŋɨ́ tɨ́nɨ Ámɨná Jisaso xwárɨpáyo dánɨ wiápɨ́nɨmeaŋɨ́rɨnɨ. Omɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨŋagwɨ nánɨ “Gɨ́ wé rónɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ.” rárɨnɨ́ene dɨŋɨ́ neaimonɨ́a nánɨ enɨ nɨrɨnɨrɨ eánɨnɨ.
25 Tumũkuru tokarose Ritonõpo a aorihtohme kyyrypyrykõ pokoino. Mame tõsemãkapose ropa ynororo kukurãkatohkõme.
25 Negɨ́ ɨ́wɨ́ yarɨŋwápɨ yokwarɨmɨ́ neaiinɨ́a nánɨ rɨdɨyowánɨŋɨ́ wirɨ nene nánɨ “Wé rónɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ.” rɨnɨ́a nánɨ xɨ́oyá dɨŋɨ́ tɨ́nɨ xwárɨpáyo dánɨ wiápɨ́nɨmearɨ eŋo, ayɨ́ Jisaso dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨŋwáorɨnɨ.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?