Romanos 2

APYNT vs XGS

Sair da comparação
XGS Xwɨyí̵á Gorɨxoyá Sɨŋí̵pɨrɨnɨ
1 Jepe tomo, imehnõ popyra exiry enetupuhnõko matohu? Imepỹ ekaroryhtao popyra oya xine, popyra roropa matose, isaaro oexirykõke. Imepỹ rypyry enetuputyryhtao oya xine, mokyro sã tyyrypyhpyke awahtao xine, popyra oehtohkõ waro roropa matose.
1 Ayɨnánɨ ámá wíyo xwɨyɨ́á umeararɨgɨ́á wiyɨ́nénɨ wiyɨ́nénɨ bɨ osearɨmɨnɨ. Sɨ́á yoparɨ́yimɨ Gorɨxo ámá nɨyonɨ mí ómómɨxɨmɨ́ yarɨ́ná “Ayɨ́ nánɨ ɨ́wɨ́ apɨ eŋárɨnɨ.” urɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ tɨ́gɨ́áyɨ́némanɨ. Ayɨ́ rɨpɨ nánɨrɨnɨ. Ámá ɨ́wɨ́ yarɨgɨ́ápɨ nánɨ xwɨyɨ́á umeararɨgɨ́áyɨ́né, seyɨ́né enɨ ɨ́wɨ́ axɨ́pɨ yarɨgɨ́áyɨ́né eŋagɨ nánɨ wínɨyo xwɨyɨ́á numearɨróná sewanɨŋɨ́yɨ́né enɨ́nɨŋɨ́ mearɨnarɨgɨ́á eŋagɨ nánɨ Gorɨxo mí ómómɨxɨmɨ́ seaiarɨ́ná xwɨyɨ́á bɨ urɨpaxɨ́ imónɨpɨ́rɨ́ámanɨ. vrouw met kind|src="WNB mama and baby.jpg" size="col" ref="Rom 2.1"
2 Zae Ritonõpo exiry waro sytatose, iirypyrymãkõ apiakaryhtao eya. Tyyrypyry poko exiketõ apiakãko Ritonõpo mana.
2 Rɨpɨ nɨyaiwirɨ nɨjɨ́á imónɨŋwɨnɨ, “Ámá sɨpí e yarɨgɨ́áyo Gorɨxo xwɨyɨ́á numeárɨrɨ pɨrɨ́ numamorɨ́ná xeŋwɨ́nɨ bɨ mé xɨxenɨ ayo rɨ́a wiarɨnɨ?” yaiwiŋwɨnɨ.
3 Yrome amarokõ ke? Imehnõ iirypyrymãkõ sã matose. “Mokaro popyra,” ãko matose repe. Yrome mokaro sã matose, popyra. Naeroro awãnohtorỹko roropa Ritonõpo mana.
3 Ɨ́wɨ́ axɨ́pɨ nero aí segɨ́ wínɨyɨ́ ɨ́wɨ́ yarɨgɨ́ápɨ nánɨ xwɨyɨ́á umeararɨgɨ́áyɨ́né, wínɨyo numearɨróná segɨ́ axɨ́pɨ egɨ́ápɨ nánɨ píoɨ yaiwinarɨŋoɨ? “Xwɨyɨ́á Gorɨxo neameárɨnɨ́ápimɨ ananɨ múropaxenerɨnɨ.” rɨyaiwinarɨŋoɨ?
4 Tuhke kuãnohpopyra xine mana kyyrypyrykõ poko. Axĩ pyra iirypyrymãkõ wãnohpõko roropa mana, oorypyrykõ rumekary se exiryke oya xine. Opyno xine Ritonõpo mana. Zuaro matose repe. Yrome ynara ãko matose: “Kuãnohpyra xine Ritonõpo mana. Naeroro kyyrypyrykõ poko sehtone,” ãko matose.
4 Gorɨxo segɨ́ ɨ́wɨ́ yarɨgɨ́ápɨ rɨ́wɨ́mɨnɨ omamópoyɨnɨrɨ wá nɨseawianɨrɨ seaiiŋɨ́pɨ nánɨ majɨ́á nimónɨróná rɨpɨ enɨ rɨseaimónarɨnɨ, “O wá ayá wí neawianɨrɨ pɨrɨ́ apaxɨ́ mé mɨneamamó erɨ okɨnɨmónɨ́poyɨnɨrɨ xwapɨ́ ayá wí xwayɨ́ nanɨrɨ ŋwearɨ yarɨŋɨ́pɨ peayɨ́ wianɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ yarɨnɨ.” rɨseaimónarɨnɨ?
5 Yrome onetarahko sã matose, aomipona se pyra oexirykõke. Naeroro awãnohpotorỹkohxo Ritonõpo mana, kurãkõ apiakatoh po. Morara ahtao kyyrypyrykõ zehno Ritonõpo ehtoh enẽko sytatose. Zae kuapiakarykõ enẽko roropa sytatose.
5 Oweoɨ, seyɨ́né dɨŋɨ́ wakɨsɨ́ ninɨróná segɨ́ ɨ́wɨ́ yarɨgɨ́ápɨ rɨ́wɨ́mɨnɨ mɨmamoarɨgɨ́áyo dánɨ sɨ́á Gorɨxo sɨpí ámá yarɨgɨ́ápɨ nánɨ wikɨ́ rɨ́á ápiáwɨ́nɨŋɨ́ nɨwerɨ pɨrɨ́ umamonɨ́áyi nánɨ xɨ́o pɨrɨ́ seamamonɨ́ápɨ wínɨ wínɨ ɨkwɨkwarɨmɨ́nɨŋɨ́ yárarɨŋoɨ.
6 Kuepehmatorỹko Ritonõpo mana, emero porehme, kyyrypyrykõ epehpyryme. Kurãkõ epehmãko kurã ke. Iirypyrymãkõ epehmãko popỹ ke.
6 Bɨkwɨ́yo re nɨrɨnɨrɨ eánɨŋɨ́pa, “Gorɨxo ámáyo pɨrɨ́ numamorɨ́ná wonɨ wonɨ xɨxegɨ́nɨ wigɨ́ néra ugɨ́ápɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ pɨ́rɨ́ umamonɨ́árɨnɨ.” nɨrɨnɨrɨ eánɨŋɨ́pa enɨ́árɨnɨ.
7 Toitoine matose kure imehnõ riry poko penekehpyra. Morara awahtao xine kure oexirykõ se matose. “Kure mase. Tuisamehxo roropa mase,” kary etary se matose Ritonõpo a. Orihpỹme oexirykõ se roropa matose jũme. Amarokõ rĩko orihpỹme Ritonõpo mana.
7 Ámá Gorɨxo yayɨ́ neamerɨ seáyɨ e neaimɨxɨrɨ negɨ́ wará urɨ́ mepaxɨ́ neaimɨxɨrɨ dɨŋɨ́ nɨyɨmɨŋɨ́ tɨ́ŋwaéne neaimɨxɨrɨ éwɨnɨgɨnɨrɨ epaxɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ nero pɨ́nɨ mɨwiárɨ́ anɨŋɨ́ minɨ́ yarɨgɨ́áyo o pɨrɨ́ numamorɨ́ná dɨŋɨ́ nɨyɨmɨŋɨ́ tɨ́gɨ́áyɨ́ imónɨpɨ́rɨ nánɨ wimɨxɨnɨ́árɨnɨ.
8 Mãpyra imehnõ mã typenetatohkõ se rokẽ toto. Zae ehtoh rumekãko toto, azahkuru rokẽ toehtohkõme. Mokaro zehno Ritonõpo exĩko mana. Toto wãnohnõko roropa mana.
8 E nerɨ aí ámá wiwanɨŋɨ́yɨ́ nánɨnɨ dɨŋɨ́ nɨmónɨro xwɨyɨ́á nepaxɨŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨ aríkwɨ́kwɨ́ nɨwiro nɨpɨkwɨnɨ mimónɨŋɨ́pimɨ xɨ́darɨgɨ́áyo pɨrɨ́ numamorɨ́ná xegɨ́ wikɨ́ rɨ́á ápiáwɨ́nɨŋɨ́ wearɨŋɨ́pimɨ dánɨ pɨrɨ́ umamonɨ́árɨnɨ.
9 Mame iirypyrymãkõ etuarimãko, tuãnohse toexirykõke. Jetũ exĩko mã toto, juteu tõ osemazuhme. Mame juteutõkara roropa.
9 Ámá sɨpí yarɨgɨ́á ayɨ́ ayo xeanɨŋɨ́ mɨmenɨŋwɨ́ ayɨkwɨ́ mɨrɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ wímeanɨ́árɨnɨ. Judayɨ́ e yarɨgɨ́áyo aŋɨpaxɨ́ nɨwímearɨ aí émáyɨ́ e yarɨgɨ́áyo enɨ wímeanɨ́árɨnɨ.
10 Yrome kure imehnõ rihpõkomo a, “Kure mase,” ãko eya xine mana. Kure toto rĩko Ritonõpo mana. Torẽtyke pyra toto rĩko roropa mana, juteu tõ osemazuhme. Morararo juteutõkara roropa.
10 Apɨ e nɨwirɨ aí ámá naŋɨ́ yarɨgɨ́á ayɨ́ ayo seáyɨ e umerɨ wé íkwiaŋwɨ́yo ŋwɨrárɨrɨ nɨwayɨrónɨro ŋweapɨ́rɨ nánɨ wiirɨ enɨ́árɨnɨ. Judayɨ́ e yarɨgɨ́áyo aŋɨpaxɨ́ e nɨwiirɨ aí émáyo enɨ wiinɨ́árɨnɨ.
11 Zae rokẽ Ritonõpo kuepehmatorỹko mana juteu tomo, juteutõkara, enara.
11 Gorɨxo ámáyo pɨrɨ́ numamorɨ́ná sɨ́mɨ́ sɨ́mɨ́ e nɨmerɨ pɨrɨ́ umamonɨ́ámanɨ. Sa ámá wigɨ́ egɨ́ápɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ pɨrɨ́ umamonɨ́á eŋagɨ nánɨ rarɨŋɨnɨ.
12 Juteutõkara typapeke pyra, Ritonõpo nymeropohpyry Moeze a, moro pyra mã toto. Naeroro Ritonõpo omipona pyra mã toto. Orihnõko rokẽ mã toto, jũme, tyyrypyrykõ epehpyryme. Ritonõpo nymeropohpyry waro pyra ro tahtao xine orihnõko mã toto. Mame juteu tõ mã Ritonõpo nymeropohpyry nae. Yrome aomipona pyra roropa toh mana. Naeroro iirypyrykõ epehmapõko Ritonõpo mana tynymeropohpyry ae ro eya xine.
12 Ámá Gorɨxoyá ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ mayɨ́ nimónɨro ɨ́wɨ́ yarɨgɨ́áyɨ́ anɨ́nɨpɨ́rɨ nánɨ xwɨyɨ́á numeárɨrɨ́ná ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ dánɨ numeárɨrɨ “Joxɨ xwɨyɨ́á e eánɨŋɨ́ apɨ nɨwiaíkirɨ eŋɨ́rɨ́anɨ?” nurɨrɨ umeárɨnɨ́ámanɨ. E nerɨ aí ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ tɨ́gɨ́á ɨ́wɨ́ yarɨgɨ́áyo o apimɨ dánɨ xwɨyɨ́á nurɨrɨ umeárɨnɨ́árɨnɨ.
13 Ynara exiryke, Ritonõpo nymeropohpyry etaryhtao rokẽ, etananõ iirypyryme ro mã toto, aomipona pyra toto ahtao. Yrome aomipona toehse toto ahtao, kure toto rĩko Ritonõpo mana.
13 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨrɨnɨ. Ámá xɨ́oyá ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ nepa mɨxɨ́dɨ́ surɨ́má arɨ́á wiárɨ́áyɨ́ nánɨ Gorɨxo dɨŋɨ́ re yaiwinɨ́ámanɨ, “Nionɨyá sɨŋwɨ́yo dánɨ wé rónɨŋɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́rɨ́anɨ?” yaiwinɨ́ámanɨ. Ámá arɨ́á nɨwimáná xɨxenɨ xɨ́darɨgɨ́áyɨ́ nánɨnɨ “Wé rónɨŋɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ.” rárɨnɨ́árɨnɨ.
14 Ritonõpo nymeropohpyry Moeze a, moro waro pyra mã juteutõkara. Yrome tõsenetupuhtopõpyrykõ poe rokẽ Ritonõpo omipona toehse mã toto. Tamoreme xine tyyrypyrykõ poko osenetupuhnõko mã toto, Ritonõpo nymeropohpyry waro pyra ro toto ahtao.
14 Émáyɨ́ —Ayɨ́ ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ mayɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ. Ayɨ́ wigɨ́ dɨŋɨ́ tɨ́nɨ ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ rɨnɨŋɨ́pa nerónáyɨ́, ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ mayɨ́ imónɨŋagɨ́a aiwɨ wigɨ́ dɨŋɨ́yo dánɨ re yaiwiarɨgɨ́árɨnɨ, “Mepaxɨ́ imónɨrɨ ananɨ nepaxɨ́ imónɨrɨ eŋɨ́pɨ, ayɨ́ apɨrɨ́anɨ?” yaiwiarɨgɨ́árɨnɨ.
15 Mame toto nyrityã eneryke kyya xine zuaro sytatose, Ritonõpo nymeropohpyry tymerose sã mã ikurohtao xine. Moro waro sytatose, kure toto ehtoh eneryke kyya xine. Morararo zae ehtoh waro toexirykõke tyyrypyrykõ poko toehse toto ahtao ehxirõko mã toto. Kure toto ahtao ehxiropyra mã toto Ritonõpo nymeropohpyry tymerose exiryke sã toto kurohtao.
15 Ayɨ́ pí pí neróná wigɨ́ dɨŋɨ́yo dánɨ “Nionɨ e nerɨ́ná sɨpí rɨ́a yarɨŋɨnɨ?” yaiwinɨro “E nerɨ́ná naŋɨ́ rɨ́a yarɨŋɨnɨ?” yaiwinɨro yarɨgɨ́ápɨ sɨwá rénɨŋɨ́ inarɨgɨ́árɨnɨ. Ŋwɨ́ ikaxɨ́ Bɨkwɨ́yo eánɨŋɨ́pa negɨ́ xwioxɨ́yo enɨ axɨ́pɨ énɨŋɨ́ reánɨnɨ? Sɨwá énɨŋɨ́ inarɨgɨ́árɨnɨ.
16 Morohne poko imehnõ amorepãko ase omi kurã poko toto amoreparyhtao ya. Imeĩpo Jezu Kyrixtu kuapiakatorỹko mana Ritonõpo omi poe. Kuosenetupuhtopõpyrykõ enẽko roropa mana tokare pyra kuosenetupuhtohkõ ahtao ro.
16 Xwɨyɨ́á yayɨ́ neainarɨŋɨ́ nionɨ rarɨŋápɨ rɨnɨŋɨ́pa sɨ́á Gorɨxo xegɨ́ xewaxo Jisasomɨ dánɨ ámá wigɨ́ egɨ́ápɨranɨ, dɨŋɨ́ ínɨmɨ ɨkwɨ́roarɨgɨ́ápɨranɨ aí, pirɨró winɨ́áyi imónáná ámá nɨyonɨ wigɨ́ egɨ́ápɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ pɨrɨ́ umamonɨ́árɨnɨ.
17 Amarokõ ke, juteu tomo? Moeze nymerohpyry enetuputyryke oya xine: “Ritonõpo nymenekahpyryme ase, typoetoryme,” ãko matose repe. Epyrypãko matose Ritonõpo nymeropohpyry Moeze a waro oexirykõke repe. Kure matose osekarõko repe.
17 E nerɨ aí wiyɨ́né “Nene Judayɨ́ wɨ́rɨnɨŋwaénerɨnɨ.” rɨnarɨgɨ́áyɨ́né re yarɨgɨ́árɨnɨ. Ŋwɨ́ ikaxɨ́ Moseso eaŋɨ́pimɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́roróná “Negɨ́ apimɨ xɨ́darɨŋwápimɨ dánɨ Gorɨxo yeáyɨ́ neayimɨxemeanɨ́árɨnɨ.” rɨro seáyɨ e nɨmenɨro “Ámá Gorɨxoyá ayá tɨ́ŋwaéne imónɨŋwɨnɨ.” rɨro yarɨgɨ́árɨnɨ.
18 Tõmipona kuexirykõ se Ritonõpo mana. Moro waro matose repe. Inymeropohpyry poko tamorepase oexirykõke zae ehtoh waro matose repe.
18 Seáyɨ e nɨmenɨro “Gorɨxo ámá e éɨ́rɨxɨnɨrɨ wimónarɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ rɨxa nɨjɨ́á imónɨŋwɨnɨ.” rɨro “Ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ dánɨ nearéwapɨyigɨ́ene eŋagɨ nánɨ naŋɨ́ imónɨŋɨ́pimɨ sɨŋwɨ́ mí nómɨxɨrane ‘Apɨ naŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨrɨnɨ.’ rɨpaxenerɨnɨ.” rɨro yarɨgɨ́árɨnɨ.
19 — ausente —
19 “Ámá sɨŋwɨ́ supárɨgɨ́áyo nene sɨŋwɨ́ tɨ́ŋwaéne ananɨ nipemeámɨ upaxenerɨnɨ.” yaiwinarɨgɨ́ápa seyɨ́né dɨŋɨ́ re nɨyaiwinɨro dɨŋɨ́ sɨ́ŋá eánɨro, “Émáyo uréwapɨyipaxɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́ ámá wímanɨ. Ayɨ́ nenenɨrɨnɨ.” nɨyaiwinɨro dɨŋɨ́ sɨ́ŋá eánɨro “Émáyɨ́ Gorɨxo nánɨ majɨ́á nero sɨ́á yinɨŋɨ́mɨ́nɨŋɨ́ emearɨgɨ́áyo wɨ́á wókímɨxɨpaxɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́ ámá wímanɨ. Ayɨ́ nenenɨrɨnɨ.” yaiwinɨro yarɨgɨ́árɨnɨ.
20 — ausente —
20 “Ámá dɨŋɨ́ mamó nerɨ arɨ́kí yarɨgɨ́áyo ayɨyumɨ́ wipaxɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́, ayɨ́ nenerɨnɨ.” yaiwinɨro “Ámá sɨnɨ niaíwɨ́ dɨŋɨ́ mogɨ́áyo uréwapɨyipaxɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́, ayɨ́ nenerɨnɨ.” yaiwinɨro “Ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ tɨ́ŋwaéne eŋagwɨ nánɨ mɨ́kɨ́ amɨpí nánɨ nɨjɨ́á imónɨrane nepaxɨŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨnɨ rɨrane yarɨŋwaénerɨnɨ.” yaiwinɨro yarɨgɨ́árɨnɨ.
21 Yrome imehnõ amoreparyhtao ro oya xine, oorypyrykõ poko ro matose. Imehnomo a ynara ãko matose: “Imehnõ mõkomory osematonanohtou,” ãko matose repe, yrome ematonanohnõko roropa matose.
21 Seyɨ́né e e nɨyaiwiga warɨgɨ́ápɨ nepa nimónɨrɨ́náyɨ́, ámá wíyo uréwapɨyarɨgɨ́áyɨ́né pí nánɨ sewanɨŋɨ́yɨ́né mɨréwapɨ́nɨ́ yarɨgɨ́árɨnɨ? Ámáyo “Ɨ́wɨ́ mɨmeapanɨ.” nurɨro aí seyɨ́né enɨ ɨ́wɨ́ mɨmeá yarɨgɨ́áyɨ́néranɨ?
22 “Imehnõ nohpo poko pyra ehtoko,” ãko matose. “Imehnõ orutua poko pyra ehtoko,” ãko roropa matose nohpo tomo a. Yrome amarokõ ke nohpo tõ poko pyra hmatou? Morararo Ritonõpo myakãme ahno nyrityã se pyra matose repe. Yrome itapyĩ tae inyrityã arõko matose, imaro oturutoh tae.
22 “Meánɨgɨ́áyɨ́né, ɨ́wɨ́ minɨpanɨ.” nurɨro aí seyɨ́né enɨ ɨ́wɨ́ minɨ́ yarɨgɨ́áyɨ́néranɨ? “Ámá xopaikɨgɨ́ nimɨxɨro ‘Negɨ́ ŋwɨ́ápɨ, ayɨ́ rɨpɨrɨnɨ.’ rarɨgɨ́ápɨ nánɨ xwɨrɨ́á neainarɨnɨ.” nɨrɨro aí seyɨ́né aŋɨ́ ŋwɨ́á xopaikɨgɨ́ nánɨ mɨrɨnɨŋɨ́yo nɨpáwiro ɨ́wɨ́ mɨmeapa yarɨgɨ́áranɨ?
23 Ritonõpo nymeropohpyry waro oexirykõ poko epyrypãko matose repe, yrome Ritonõpo hxirõko sã matose aomipona pyra awahtao xine.
23 Weyɨ́ nɨmenɨro “Ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ tɨ́ŋwaéne mimónɨpa reŋwɨnɨ?” rarɨgɨ́áyɨ́né, apimɨ nɨwiaíkirɨ́ná pí nánɨ “Ayɨ́ Gorɨxomɨ ayá mɨwimó wé íkwiaŋwɨ́yo uŋwɨrárarɨŋwɨnɨ.” yaiwiarɨgɨ́árɨnɨ?
24 Ynara tymerose Ritonõpo omiryme: “Iirypyryme oexirykõke juteu tomo, Ritonõpo kerekeremãko juteutõkara mana,” me tymerose.
24 Judayɨ́né “Gorɨxomɨ xɨ́darɨŋwɨnɨ.” nɨrɨro aí sɨpí apɨ apɨ yarɨgɨ́áyɨ́né eŋagɨ nánɨ Bɨkwɨ́yo xɨxenɨ rɨpɨ nɨrɨnɨrɨ eánɨnɨ, “Sɨpí seyɨ́né yarɨgɨ́ápimɨ dánɨ émáyɨ́ Gorɨxomɨ ikayɨ́wɨ́ umeararɨgɨ́árɨnɨ.” E nɨrɨnɨrɨ eánɨŋɨ́pɨ seyɨ́né nánɨ xɨxenɨ rɨnɨnɨ.
25 Ritonõpo nymeropohpyry omipona awahtao xine, juteume oehtohkõ kure mana. Yrome Ritonõpo nymeropohpyry omipona pyra awahtao xine, oty kure juteume oehtohkõ nae? Arypyra, popyra rokẽ mana.
25 Judayɨ́né ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ xɨxenɨ nɨxɨ́dɨrónáyɨ́, segɨ́ sɨwɨ́ “Ámá o Gorɨxoyá imónɨŋɨ́ worɨ́anɨ?” yaiwipɨ́rɨ nánɨ iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó wákwínarɨgɨ́ápɨ naŋɨ́ seaiipaxɨ́ aí ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ nɨwiaíkirɨ́náyɨ́, iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó nɨwákwínɨro aí naŋɨ́ seaiipaxɨ́ mimónɨ́ nerɨ mɨwákwínɨgɨ́áyɨ́ yapɨ imónɨŋoɨ.
26 Imehnõ juteutõkara repe. Yrome Ritonõpo nymeropohpyry omipona toehse ahtao, typoetoryme mokaro rĩko Ritonõpo mana. Juteume exiketõ sã exĩko mã toto.
26 Ámá iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó mɨwákwínɨgɨ́áyɨ́ ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ xɨxenɨ nɨxɨ́dɨrónáyɨ́, iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó mɨwákwínɨgɨ́á aí Gorɨxo “Ayɨ́ ámá nionɨyáyɨ́rɨnɨ.” yaiwiarɨŋagɨ nánɨ wákwínɨgɨ́áyɨ́nɨŋɨ́ imónɨŋoɨ.
27 Naeroro, juteu tõme matose repe, yrome ohxirotorỹko mã juteutõkara, Ritonõpo nymeropohpyry omipona pyra oexirykõke. Ritonõpo omiry nae matose, tymerose exiryke. Juteume roropa matose. Yrome aomipona pyra matose. Mãpyra mokaro juteutõkara Ritonõpo omipona exĩko mã toto, juteume pyra tahtao xine ro.
27 Judayɨ́né ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ tɨ́gɨ́áyɨ́né imónɨro iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó wákwínɨro egɨ́áyɨ́né aí apimɨ wiaíkíánáyɨ́, émáyɨ́ —Ayɨ́ iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó mɨwákwínarɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ. Ayɨ́ mɨwákwínɨgɨ́á aí ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ yarɨgɨ́ápimɨ dánɨ seyɨ́né xwɨyɨ́á seaxekwɨ́mopaxɨ́ mimónɨpa epɨ́rɨ́áranɨ? Oyɨ, xwɨyɨ́á seaxekwɨ́mopaxɨ́ epɨ́rɨ́árɨnɨ.
28 Onokãkõ juteume nymyry nae? Onokãkõ Ritonõpo poetoryme nymyry nae? Ritonõpo poetoryme nymyry pyra mã mokaro juteu pũ ke rokẽ exiketomo, jaĩpotapihpyry isahkatyamo.
28 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨ seararɨŋɨnɨ. Segɨ́ waráyo igí wegɨ́á bimɨ dánɨ ámá Gorɨxoyá imónarɨgɨ́ámanɨ. Wákwínarɨŋɨ́ ámá Gorɨxoyá wimɨxɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ enɨ iyɨ́ sɨ́mɨ́ seyɨ́né sɨ́ó wákwínarɨgɨ́ápɨmanɨ.
29 Yrome juteu tõ nymyry mokaro, Ritonõpo poetoryme nymyry exiketomo tukurohtao xine. Tytyorõmase mokaro kurohtao Ritonõpo Zuzenu a mana, Moeze nymerohpyry omipona toehtohkõke pyra. Mokaro Ritonõpo zamaro mã toto. “Kure mase,” ãko Ritonõpo eya xine mana, morara kara ahno ahtao ro.
29 Oweoɨ, ámá nepa Gorɨxoyá imónɨgɨ́áyɨ́ wigɨ́ xwioxɨ́yo ínɨmɨ dánɨ e imónarɨgɨ́árɨnɨ. Wákwínarɨŋɨ́ ámá xɨ́oyá wimɨxɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ, ayɨ́ wigɨ́ dɨŋɨ́yo dánɨ imónarɨgɨ́árɨnɨ. Ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ xɨ́darɨgɨ́ápimɨ dánɨ marɨ́áɨ, kwíyɨ́ Gorɨxoyápimɨ dánɨ ámá oyá imónarɨgɨ́árɨnɨ. Ámá e imónɨgɨ́áyo wínɨyɨ́ seáyɨ e umepɨ́rɨ́ámanɨ. Gorɨxonɨ umenɨ́árɨnɨ.

Ler em outra tradução

Comparar com outra