Mateus 7
APYNT vs XGS
1 — Imehnõ onykerekeremara ehtoko okerekeremara xine roropa Ritonõpo ehtohme.
1 “Gorɨxo seyɨ́né enɨ xwɨyɨ́á seamearɨnɨgɨnɨrɨ ámá wíyo xwɨyɨ́á mumearɨpa éɨ́rɨxɨnɨ.
2 Ynara exiryke imehnõ pokõnopyryhtao oya xine, opokõnohtorỹko roropa Ritonõpo mana, imehnõ pokõnopyry sã oya xine. Kure imehnõ riryhtao oya xine, kure oritorỹko roropa Ritonõpo mana. Yrome popyra toto riryhtao oya xine, popyra oritorỹko roropa Ritonõpo mana.
2 Seyɨ́né ámá wíyo xwɨyɨ́á umeararɨgɨ́ápa Gorɨxo enɨ xwɨyɨ́á seamearɨnɨ́árɨnɨ. Seyɨ́né rɨ́á tɨ́ŋɨ́ numearɨrɨ́náyɨ́, Gorɨxo enɨ rɨ́á tɨ́ŋɨ́ seamearɨnɨ́árɨnɨ.
3 Otarãme imepỹ mã iirypyryme pitiko rokẽ repe. Wewe akumuru pitiko enuru ao exikety sã mana. Yrome oorypyrykõ pitiko rokẽ pyra mana, wewe konõto onu ao exikety sã mana. Morara awahtao xine imehnõ rypyry enẽko rokẽ matose. Yrome oorypyrykõ onenepyra amarokomo.
3 Seyɨ́né ‘Ɨ́wɨ́ amɨpí e mepanɨ.’ urɨgɨ́ápimɨ dánɨ Gorɨxo apimɨ dánɨ xwɨrɨxɨ́ seamenɨ́árɨnɨ. Joxɨyá ɨ́wɨ́ yarɨŋɨ́pɨ sɨŋwɨ́yo írɨ́ónɨŋɨ́ weŋagɨ aiwɨ mɨsékínarɨŋagɨ́nɨŋɨ́ dɨxɨ́ ámá imónɨŋɨ́ wo ɨ́wɨ́ onɨmiápɨ yarɨŋɨ́pɨ sɨyikwɨ́nɨŋɨ́ ŋweaŋagɨ pí nánɨ wɨnarɨŋɨ́rɨnɨ?
4 Imehnõ kerekeremaryhtao oya xine otarame ynara ãko matose eya xine: “Wewe akumuru pitiko moro oenuru ao. Ouxi,” ãko matose repe. Yrome oenurukõ ao roropa wewe konõto exiry waro pyra matose.
4 Íkɨ́á írɨ́ó dɨxɨ́ sɨŋwɨ́yo weŋáná dɨxɨ́ ámá imónɨŋɨ́ woyá sɨŋwɨ́yo sɨyikwɨ́ ŋweaŋagɨ nɨwɨnɨro arɨre ‘Orɨmeámɨnɨ.’ urarɨŋɨ́rɨnɨ?
5 Onekunohto rokẽ matose. Osemazuhme aporo wewe konõto toutoko oenurukõ ae. Moromeĩpo kure osenuhmãko matose. Imepỹ enuru ae wewe akumuru oũko ropa matose kure õsenuhmarykõke. Moro saaro osemazuhme oorypyrykõ irumekatoko. Moromeĩpo kurehxo imehnõ akorehmãko matose, iirypyrykõ rumekapory poko. Enara.
5 Joxɨ naŋɨ́ erɨ sɨpí erɨ yarɨŋoxɨnɨ, joxɨyá enɨ írɨ́ó urɨ́ weŋɨ́pɨ xámɨ emɨ nɨmamónɨmáná sɨŋwɨ́ píránɨŋɨ́ nɨwɨnɨrɨ oyá sɨŋwɨ́yo weŋɨ́pɨ enɨ ananɨ emɨ umamorɨ́ɨnɨ.
6 — Ritonõpo nekarohpyry kurã onekaropyra ehtoko etary se pyra exiketomo a. Kaikuxi sã rokẽ mã toto. Naeroro eya xine onekaropyra ehtoko ozehno xine toto exiryino, oryhmarykõino roropa eya xine. Poinokoimo sã roropa mã toto. Kasuru kurã onekaropyra sytatose poinokoimo a. Tokarose eya xine ahtao onenahpyra mã toto itũtũmãko rokẽ mã toto. Morararo Ritonõpo omiry ekaroryhtao ise pyra exiketomo a ahnikatohme rokẽ mã apoĩko toto. Naeroro ise pyra exiketomo a otuhparo pyra ehtoko toiparo rokẽ ãkĩtarykõino.
6 “Segɨ́ memiá odɨpí xwɨrɨŋwɨ́ osaxɨpɨ́rɨxɨnɨrɨ odɨpí yarɨŋe xwɨ́á e mɨtarɨgɨ́ápa xwɨyɨ́á naŋɨ́ Gorɨxoyá enɨ ámá ‘Ayɨ́ pí pɨ́nérɨ́anɨ?’ yaiwiarɨgɨ́áyɨ́ arɨ́á nɨwirɨ aí rɨ́wɨ́mɨnɨ mamopɨ́rɨxɨnɨrɨ murɨpa éɨ́rɨxɨnɨ. Sɨ́wí sɨ́wɨ́ nearopɨ́rɨxɨnɨrɨ amɨpí naŋɨ́ mɨnɨ mɨwiarɨgɨ́ápa xwɨyɨ́á Gorɨxoyá ámá arɨ́á mɨwíɨ́áyɨ́ xeanɨŋɨ́ seaiapɨ́rɨxɨnɨrɨ murɨpa éɨ́rɨxɨnɨ.
7 — Oturukehpyra ehtoko Ritonõpo a. Ekaropotoko eya. Mame onekaropohpyrykõ ekarõko mã oya xine. Axĩ pyra onekaropohpyrykõ ekaroryhtao penekehpyra ehtoko. Otyro zupine sã oturukehpyra ehtoko. Moromeĩpo kurãkõ ekarõko Ritonõpo mã oya xine. Etapuruhmakapone sã ehtoko. Moromeĩpo etapuruhmakãko mana.
7 “Seyɨ́né Gorɨxomɨ yarɨŋɨ́ nɨwiro segɨ́ seaimónarɨŋɨ́pɨ nánɨ rɨxɨŋɨ́ uráná o ananɨ mɨnɨ seaiapɨnɨ́árɨnɨ. Rɨxɨŋɨ́ nurɨrɨ amɨpí wí o tɨ́ŋɨ́ e dánɨ pɨ́ánɨŋɨ́ nerɨ́ná ananɨ meapɨ́rɨ́árɨnɨ. Rɨxɨŋɨ́ nurɨrɨ wáɨ́ e nɨrómáná wakwɨ́ óránánɨŋɨ́ éáná Gorɨxo ananɨ arɨ́á nɨsirɨ aŋɨ́ ówaŋɨ́nɨŋɨ́ seaɨ́kwiinɨ́árɨnɨ.
8 Ynara exiryke kurãkõ ekaroporyhtao Ritonõpo a ekarõko oya xine mana. Ise oehtohkõ zupiryhtao oya xine ekarõko oya xine mana. Ãpuruhpyry etapuruhmakaporyhtao oya xine etapuruhmakãko roropa mana.
8 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨ seararɨŋɨnɨ. Ámá nɨ́nɨ gɨyɨ́ gɨyɨ́ yarɨŋɨ́ nɨwirɨ wigɨ́ wimónarɨŋɨ́pɨ nánɨ Gorɨxomɨ rɨxɨŋɨ́ nurɨrɨ́náyɨ́ ananɨ meaarɨgɨ́árɨnɨ. Yarɨŋɨ́ nɨwirɨ Gorɨxo tɨ́ŋɨ́ e dánɨ pɨ́ánɨŋɨ́ nerɨ́náyɨ́ ananɨ meaarɨgɨ́árɨnɨ. Yarɨŋɨ́ nɨwirɨ Gorɨxoyá wáɨ́ e éɨ́ nɨrómáná wakwɨ́ óránánɨŋɨ́ éáná o ananɨ aŋɨ́ ówaŋɨ́nɨŋɨ́ wɨ́kwiiarɨŋɨ́rɨnɨ. Ayɨnánɨ ananɨ Gorɨxomɨ yarɨŋɨ́ wiayíɨ́rɨxɨnɨ.
9 Typoenõkamo, etatoko pahne. Opoenõkomo a: “Wyi se ase,” karyhtao oya xine topu onekaropyra matose eya xine.
9 Seyɨ́né re éɨ́ ŋwɨxapɨgɨ́áyɨ́né woxɨ dɨxɨ́ íwo aiwá nánɨ rɨxɨŋɨ́ rɨráná xeŋwɨ́ sɨ́ŋá reŋɨ́yɨ́ nɨmearɨ umeaiarɨŋɨ́ranɨ? Oweoɨ!
10 “Papa, omise ase,” karyhtao oya xine, okoi onekaropyra matose eya xine.
10 Dɨxɨ́ íwo peyɨ́ nánɨ rɨxɨŋɨ́ rɨráná sidɨrɨ́ reŋɨ́ nɨmearɨ umeaiarɨŋɨ́ranɨ? Ayɨ́ enɨ ananɨmanɨ.
11 Iirypyryme matose repe, yrome kurãkõ ekarory waro matose opoenõkomo a. Kure kuhse mã Papa Kapuaono. Naeroro otyro kurã ekarõko oya xine mana ekaroporyhtao eya.
11 Seyɨ́né ɨ́wɨ́ néra warɨgɨ́áyɨ́né aiwɨ segɨ́ niaíwɨ́ rɨxɨŋɨ́ searáná amɨpí awiaxɨ́yɨ́ mɨnɨ wiarɨgɨ́árɨnɨ. E nerɨ aí segɨ́ séno, aŋɨ́namɨ ŋweaŋoyɨ́ aŋɨpaxɨ́rɨnɨ. Gɨyɨ́ gɨyɨ́ rɨxɨŋɨ́ uráná amɨpí naŋɨ́pɨ ananɨ mɨnɨ winɨgɨnɨ.
12 — Imehnomo a kure orirykõ se matose. Naeroro imehnõ roropa kure tyritoko kure orirykõ se oehtohkõ samo. Morara awahtao xine Moeze omihpyry omipona roropa matose. Ritonõpo poe urutõ kõ omihpyry omipona roropa matose.
12 Seyɨ́né ‘Ámá e oneaiípoyɨ.’ nɨyaiwirɨ́náyɨ́, seyɨ́né ayo enɨ axɨ́pɨ e wiirɨ́ɨnɨ. Ŋwɨ́ ikaxɨ́ Moseso nɨrɨrɨ eaŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xwɨyɨ́á wɨ́á rókiamoagɨ́áwa nɨrɨro eagɨ́ápɨ tɨ́nɨ apɨ e rɨnɨŋagɨ nánɨ rarɨŋɨnɨ.
13 — Asakoro osema sã kuosenetupuhtohkõ mana. Ritonõpo omipona ehtoh osema pitiko ae ytotoh sã mana, tupimã ae ytotoh samo. Yrome moro ae rokẽ ytotoko. Ynara exiryke Ritonõpo osenetuputyry ae pyra awahtao xine tyoro ae ytoketõ sã matose, zumo ae ytoketõ samo. Moro ae ytoketõ mã etuarimaketõ esaka ytõko. Tuhke roropa moro ae ytoketõ mana.
13 — ausente —
14 Yrome zumõkara ae ytoketõ orihpỹme exĩko mã toto. Tuhke hkopyra moro ae ytoketõ mana.
14 — ausente —
15 — Tomeseke ehtoko ajoajohpãkõ poko. Oenekunopyrykõ se mã toto Ritonõpo esaka omõpyra oehtohkõme.
15 “Mimónɨ́ wɨ́á rókiamoarɨgɨ́áwa wigɨ́ dɨŋɨ́ ínɨmɨnɨyɨ́ sɨ́wí sayɨ́ sɨ́ roarɨŋɨ́ yapɨ nimónɨmáná aiwɨ seyɨ́né tɨ́ámɨnɨ nɨbɨrɨ́ná sipɨsipɨ́ yapɨ́nɨŋɨ́ awayinɨ yarɨgɨ́ápa nimónɨmɨ seaímeapɨ́rɨ́árɨnɨ. Ayɨnánɨ sɨŋwɨ́ tɨ́nɨ erɨ́ɨnɨ.
16 Ajohpe toto exiry waro exĩko matose toto nyriry eneryke oya xine. Otyro sã mã toto. Omoxino zoko uwame eperytara mana, morararo ãtaryka zoko mã fikume eperytara mana. Toperyme rokẽ eperytãko mana.
16 Seyɨ́né íkɨ́á naŋɨ́ wéɨ́na nɨwɨnɨrɨ́ná ‘Ana naŋɨ́narɨnɨ.’ rɨro sɨpí wéɨ́na nɨwɨnɨrɨ́ná ‘Ana sɨpínarɨnɨ.’ rɨro yarɨgɨ́ápa sɨpí imónɨŋɨ́ mimónɨ́ wɨ́á rókiamoarɨgɨ́áwa yarɨgɨ́ápɨ nɨwɨnɨrɨ́ná ‘Yapɨ́ rɨneaíwapɨyarɨŋoɨ? Nepa Gorɨxoyáowamanɨ.’ yaiwíɨ́rɨxɨnɨ. Ámá yapɨ́ seyɨ́né seaíwapɨyanɨro bɨ́áyɨ́ ekɨrɨkwɨ́nɨŋɨ́ imónɨŋoɨ. Wainɨ́ sogwɨ́ ekɨrɨkwɨ́yo darɨgɨ́áranɨ? Oweoɨ! Íkɨ́á pikɨ́ sogwɨ́ eŋwɨxɨ́yo darɨgɨ́áranɨ? Oweoɨ!
17 Kure otyro zoko ahtao kure eperytãko mana. Mãpyra popyra zoko ahtao, popyra eperytãko roropa mana.
17 Rɨpɨ enɨ axɨ́pɨrɨnɨ. Íkɨ́á naŋɨ́yɨ́ sogwɨ́ naŋɨ́ wearɨŋɨ́rɨnɨ. Sɨpíyɨ́ sogwɨ́ sɨpí wearɨŋɨ́rɨnɨ.
18 Otyro zoko kure ahtao popỹ ke eperytara mana. Morararo otyro zoko popyra ahtao kurã ke eperytara mana.
18 Íkɨ́á naŋɨ́yɨ́ sogwɨ́ sɨpí wepaxɨ́ mimónɨnɨ. Sɨpíyɨ́ sogwɨ́ naŋɨ́ wepaxɨ́ mimónɨnɨ.
19 Mame otyro zoko popyra ahtao akohnõko mã toto popyra eperytaryke. Apoto htaka ipahnõko mã toto.
19 Íkɨ́á nɨ́nɨ sogwɨ́ naŋɨ́ mɨwéɨ́yɨ́ nɨdɨkárɨro rɨ́á ikeaárarɨgɨ́árɨnɨ.
20 Morohne saaro mã ajohpe exiketomo. Ajohpe toto exiry waro exĩko matose toto rypyry eneryke oya xine.
20 Ayɨnánɨ seyɨ́né íkɨ́á sogwɨ́yo nɨwɨnɨrɨ́ná nɨjɨ́á imónarɨgɨ́ápa sɨpí imónɨŋɨ́ mimónɨ́ wɨ́á rókiamoarɨgɨ́áwa yarɨgɨ́ápɨ nɨwɨnɨrɨ́ná ‘Gorɨxoyáowamanɨ.’ yaiwíɨ́rɨxɨnɨ.
21 — “Jesẽme mase Jezu,” kananõ mã ypoetoryme exĩko Papa Kapuaõ omipona toto ahtao. Yrome: “Yna esẽme mase, yna esẽme mase,” kananõ mã ypoetoryme pyra mã toto Papa Kapuaõ omipona pyra toto ahtao. Ritonõpo esaka ytopyra aomipona pyra exiketõ mana.
21 “‘Ámá Jisasomɨ “Ámɨnáoxɨnɨ, Ámɨnáoxɨnɨ” urarɨgɨ́á nɨ́nɨ xegɨ́ xano, aŋɨ́namɨ ŋweaŋo xwioxɨ́yo mɨmeámɨ́ nerɨ píránɨŋɨ́ umeŋweanɨ́e páwipɨ́rɨ́árɨnɨ.’ mɨyaiwipanɨ. Ámá xɨ́o wimónarɨŋɨ́pɨ xɨ́darɨgɨ́á gɨyɨ́ gɨyɨ́, ayɨ́nɨ nɨpáwiro ŋweapɨ́rɨ́árɨnɨ.
22 Mame sero nono põkõ apiakatoh toehse ahtao tuhke ynara ãko ya mã toto: “Tamuxi Jezu, õmiry omi poe Ritonõpo omiry ynanekaroase imehnomo a. Õmiry omi poe roropa joroko tõ ynanutũtanohpoase imehnõ ae. Kurãkõkara ynanukurãkase roropa õmiry omi poe,” ãko toh mã repe ya.
22 Sɨ́á Gorɨxo ámá nɨyonɨ mí ómómɨxɨmɨ́ enɨ́áyimɨ ámá obaxɨ́ re nɨrayipɨ́rɨ́árɨnɨ, ‘Ámɨnáoxɨnɨ, Ámɨnáoxɨnɨ, nene yoɨ́ joxɨyáyo dánɨ xwɨyɨ́á wɨ́á rókiamoagwárɨnɨ.’ nɨnɨrɨro ‘Yoɨ́ joxɨyáyo dánɨ imɨ́ó mɨxɨ́ umáɨnowáragwárɨnɨ.’ nɨnɨrɨro ‘Yoɨ́ joxɨyáyo dánɨ emɨmɨ́ obaxɨ́ wíwapɨyagwárɨnɨ.’ nɨnɨrɨro epɨ́rɨ́á eŋagɨ aiwɨ
23 Mame ynara ãko ase eya xine: “Awaro xine pyra ase ipunaka. Ytotoko taroino. Oorypyrykõ poko rokẽ matose,” ãko ase eya xine.
23 ámá nɨyɨ́yá sɨŋwɨ́ anɨgɨ́e dánɨ re urɨmɨ́árɨnɨ, ‘Seyɨ́né nánɨ nionɨ nɨjɨ́á wí mimónɨŋɨnɨ. Rɨkɨkɨrɨ́ó yarɨgɨ́áyɨ́né nionɨ pɨ́nɨ nɨnɨwiárɨmɨ úpoyɨ.’ urɨmɨ́árɨnɨ.
24 — Morara exiryke jomiry etaryhtao oya xine, jomipona awahtao xine roropa, tuaro exĩko matose. Imepỹ tuaro exikety sã matose. Tuaro exikety a tytapyĩ tamose tũporẽ po.
24 Ámá gɨyɨ́ gɨyɨ́ nionɨyá xwɨyɨ́á rɨpɨ arɨ́á nɨnirɨ xɨxenɨ e nɨnɨxɨ́dɨrɨ́náyɨ́ ayɨ́ ámá sɨ́ŋá aŋɨ́ nɨmɨrɨrɨ́ná dɨŋɨ́ píránɨŋɨ́ neŋwɨperɨ xwɨ́á nɨmiga nɨwerɨ sɨ́ŋá piárá ínɨmɨ yapɨnɨŋɨ́namɨ dánɨ sɨ́ŋá piárá aŋɨ́ mɨrɨnɨ́ápɨ e dánɨ nɨkɨkíróa nɨyapɨrɨ mɨrarɨŋónɨŋɨ́ imónɨŋoɨ.
25 Mame konopo toehse itamurume. Tuna tukumase. Mame tyryrykane konõto tooehse, jamihme tapyi pokona tooehse. Yrome tapyi onemara, kure tyrise exiryke tũporẽ po.
25 Iniá earɨ iniɨgɨ́ waxɨ́ xwé weapɨrɨ rɨ́wɨpí erɨ nerɨ aiwɨ aŋiwá sɨ́ŋá ínɨmɨ yapɨnɨŋɨ́namɨ dánɨ nɨkɨkíróga yapɨnɨŋagɨ nánɨ mɨkwierómioaŋɨnigɨnɨ.
26 — Yrome jomiry etananõ jomipona pyra toehse ahtao tuenikaro sã exĩko toh mana. Imepỹ tuaro pyra exikety sã roropa exĩko toh mana. Tytapyĩ tyrise eya isawã po repe.
26 Ámá gɨyɨ́ gɨyɨ́ xwɨyɨ́á nionɨ rarɨŋápɨ arɨ́á nɨniro aí xɨxenɨ mepa nerɨ́náyɨ́ ayɨ́ ámá sɨ́ŋá aŋɨ́ nɨmɨrɨrɨ́ná majɨmajɨ́á nikárɨnɨrɨ inɨkíyo seáyɨ e dánɨ sɨ́ŋá nɨkɨkíróa nɨyapɨrɨ mɨrárarɨŋónɨŋɨ́ imónɨŋoɨ.
27 Mame konopo tooehse itamurume. Tuna tukumase roropa. Mame itapyĩ tomase tyryrykane a nakuaka. Tuna a tarose tapyi, tykase Jezu eya xine.
27 Iniá earɨ iniɨgɨ́ waxɨ́ weapɨrɨ rɨ́wɨpí erɨ yarɨ́ná aŋiwá nɨkwierónowirɨ rɨwɨ́ nɨra piéroŋɨnigɨnɨ.” Jisaso e nurɨrɨ
28 Morarame tõturukehse Jezu ahtao tõsenuruhkase toto tamorepatopõpyrykõ poko Jezu a.
28 — ausente —
29 Moeze omihpyry poko amorepatõkõ sã pyra Jezu namorepatoh kynexine, tuaro toexiryke.
29 — ausente —
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?