Romanos 14
ADJ vs ARIB
1 Ɛ̀gŋn ɛgŋ eke ɛw fuɛfuɛ ↄmn ɛm a ebr, ke kí dadmn low ŋuŋ in e tutr eke li bʼↄny ab af.
1 Ora, ao que é fraco na fé, acolhei-o, mas não para condenar-lhe os escrúpulos.
2 Oglog ke ɛgŋ nyam ↄny tutr eke lʼↄtu e li kʼij ob fɛŋ, ke ɛgŋ ɛjeci nyam eke ɛw fuɛfuɛ ↄmn ɛm a, kʼíjm ndey ke nʼam ij suw obi.
2 Um crê que de tudo se pode comer, e outro, que é fraco, come só legumes.
3 Ɛgŋ a eke bʼij ob fɛŋ a itm eke kʼifn ɛgŋ a eke íjm ob bɛb a. Ɛtŋ ɛgŋ a eke íjm ob bɛb a itm eke ki jɛj ɛgŋ a eke bʼij ob fɛŋ a e low ok, aŋke Nyam in obi ɛgŋ ebʼr.
3 Quem come não despreze a quem não come; e quem não come não julgue a quem come; pois Deus o acolheu.
4 Ŋ, bwo elʼŋ eke ki jɛj Ɛs Kↄtↄkↄ e juma kok ɛs e low ok ee? Ke nʼínym es afr oglog ke lʼɛ́y wus, na in ecʼEs Ɛw Ɛs a e low. Ɛtŋ li bʼow nʼinym es afr, aŋke Ɛs Kↄtↄkↄ ↄny abusu eke kʼucu ↄnyʼn es.
4 Quem és tu, que julgas o servo alheio? Para seu próprio senhor ele está em pé ou cai; mas estará firme, porque poderoso é o Senhor para o firmar.
5 Ɛgŋ nyam ↄtu ekʼam tutr eke sɛgŋ bɛb ↄny any akm sɛgŋ ɛjecʼa, ke ɛgŋ ɛjeci nyam in am tutr eke -li bɛbmn ɛl fɛŋ. Ow akpl cɛ ekʼɛgŋ ɛgŋ kʼↄny ↄmn tasi ow eke nʼam tutr ab ɛm.
5 Um faz diferença entre dia e dia, mas outro julga iguais todos os dias. Cada um esteja inteiramente convicto em sua própria mente.
6 Ɛgŋ a ekʼam ok ereb sɛgŋ ecʼaraŋn a, am kok ɛbɛn Ɛs Kↄtↄkↄ eci. Ɛgŋ a ekʼam ij ob fɛŋ a, am kok ɛbɛn Ɛs Kↄtↄkↄ eci, aŋke li bʼↄŋ Nyam bia in ecʼob ij a eci. Ɛtŋ ɛgŋ a ekʼíjm ob fɛŋ a, am kok ɛbɛn Ɛs Kↄtↄkↄ eci, aŋke in yɛji li bʼↄŋ Nyam bia.
6 Aquele que faz caso do dia, para o Senhor o faz. E quem come, para o Senhor come, porque dá graças a Deus; e quem não come, para o Senhor não come, e dá graças a Deus.
7 Ɛy ɛm a, ɛgŋ kaka ánm owr in obi eci, ɛtŋ ɛgŋ kaka úwm in obi eci.
7 Porque nenhum de nós vive para si, e nenhum morre para si.
8 Eke sʼanŋ owr, ke Ɛs Kↄtↄkↄ eci sʼanŋ owr, eke sʼam uw, ke Ɛs Kↄtↄkↄ eci sʼam uw. Fɛŋ ɛm a, sʼel Ɛs Kↄtↄkↄ eci.
8 Pois, se vivemos, para o Senhor vivemos; se morremos, para o Senhor morremos. De sorte que, quer vivamos quer morramos, somos do Senhor.
9 Ɛɛ, Krist uw ɛtŋ nʼanŋ luw ɛm lʼigb, yecʼɛtŋ ke lʼɛ́w agŋ a fɛŋ ekʼubʼr nawrɛ ab es, ɛl a eke uw lele ɛl a eke anŋ owr ab ab.
9 Porque foi para isto mesmo que Cristo morreu e tornou a viver, para ser Senhor tanto de mortos como de vivos.
10 Kↄ ŋ, bla sosiɛm am jɛj esŋ jim e low ok ee? Ɛtŋ ŋ gbɛ, bla sosiɛm am ifn esŋ jim ee? Tasi ɛm a, ɛy fɛŋ si bʼow sʼim Nyam ecʼany af, ke li jɛ́j ɛy e low lʼok.
10 Mas tu, por que julgas teu irmão? Ou tu, também, por que desprezas teu irmão? Pois todos havemos de comparecer ante o tribunal de Deus.
11 Nyam Lɛl ɛm wɛl nↄn: Ɛm, Ɛs Kↄtↄkↄ ekʼanŋ owr, mʼam ij nɛny mʼɛsɛ: ob ob pupukpaŋ bʼow ok ↄwrↄkp wus ɛm ecʼany af ɛtŋ ɛl fɛŋ -li bʼow -li kↄklm ɛm ecʼanygbɛl a.
11 Porque está escrito: Por minha vida, diz o Senhor, diante de mim se dobrará todo joelho, e toda língua louvará a Deus.
12 Ow sosiɛm, ɛy ɛm ecʼɛgŋni nyam nyam fɛŋ bʼow jɛj in e lís e low ok Nyam ecʼany af.
12 Assim, pois, cada um de nós dará conta de si mesmo a Deus.
13 Sica sʼɛ̀wr ɛy ↄfr eci jɛj ok owi ab es. Ke ow tasi eke kʼɛgŋn ebr a el: kʼócmn ob kaka ɛwmn es ↄny lisijim anym in eci wus ɛlu eci oglog in e low ŋuŋ ɛm ɛy eci.
13 Portanto não nos julguemos mais uns aos outros; antes o seja o vosso propósito não pôr tropeço ou escândalo ao vosso irmão.
14 Mʼuw any ɛtŋ Ɛs Kↄtↄkↄ Jesu ɛm ow aylʼm sos ɛm eke ob kaka in obi ɛm a elm ob ekʼaylm. Gbɛkↄ ekʼɛgŋ nyam am tutr ekʼob nyam el ob ekʼaylm, ke ow el ob ekʼaylm in eci.
14 Eu sei, e estou certo no Senhor Jesus, que nada é de si mesmo imundo a não ser para aquele que assim o considera; para esse é imundo.
15 Eke am ↄŋ esŋ jim ij gbre ob ekʼam ij a sosiɛm, ke irm ɛb erur ɛm ij. Ob ij owi nuŋ af, kì ŋuŋn esŋ jim nyam eke in sosiɛm Krist uw a!
15 Pois, se pela tua comida se entristece teu irmão, já não andas segundo o amor. Não faças perecer por causa da tua comida aquele por quem Cristo morreu.
16 Ob yecʼeke am ɛkan ɛsɛ ↄny ecʼob mamn af a, ↄtum eke kʼↄŋ agŋ ɛjecʼa abusu cak ↄny.
16 Não seja pois censurado o vosso bem;
17 Tasi ɛm a, Nyam e gbreŋgbi usu a elm ob ij lele mar ɛgŋ ab e low. Kↄ Nyam e gbreŋgbi usu a, nyim nyim el, ɛrm es ɛy lele sos ɛm iŋn a eke wɛl bʼɛŋn Abŋ Lala ɛm a e low.
17 porque o reino de Deus não consiste no comer e no beber, mas na justiça, na paz, e na alegria no Espírito Santo.
18 Ɛgŋ a eke bʼigŋ Krist nuŋ ɛbɛn a e low bʼakpl Nyam sos ɛm, ɛtŋ agŋ yɛji bʼawʼr.
18 Pois quem nisso serve a Cristo agradável é a Deus e aceito aos homens.
19 Ow sosiɛm, sʼↄ́ↄl low yecʼa eke bʼis ɛrm es ɛy, ke bʼɛlum ɛy abu sʼokr af sʼimn anym eci ↄmn ɛm ab es.
19 Assim, pois, sigamos as coisas que servem para a paz e as que contribuem para a edificação mútua.
20 Kì ŋuŋn Nyam eci juma a ob ij owi nuŋ af! Tasi, ob a fɛŋ wɛl ↄtu eke kʼij, gbɛkↄ ow akplm eke wɛl kʼij ob, eke ow bʼow ↄŋ ɛgŋ lisijim nyam ɛy low eke nʼam ɛkn ɛsɛ sikpl af ab ɛm.
20 Não destruas por causa da comida a obra de Deus. Na verdade tudo é limpo, mas é um mal para o homem dar motivo de tropeço pelo comer.
21 Ow akpl eke kʼíjm ndey, kʼɛ́gŋm mar, sʼúbr es sʼɛsɛ: kí kokm low kaka fɛŋ ekʼↄtu eke kʼↄŋ esŋ jim ɛy wus a.
21 Bom é não comer carne, nem beber vinho, nem fazer outra coisa em que teu irmão tropece.
22 Yecʼeke am tutr low na af a, ow ánŋʼŋ ɛrm ɛm Nyam ecʼany af. Ehe él ɛgŋ a eke low ɛ́ym sos ɛm wanci ab af eke li bʼucu low nʼↄny eke li ki kok a eci.
22 A fé que tens, guarda-a contigo mesmo diante de Deus. Bem-aventurado aquele que não se condena a si mesmo naquilo que aprova.
23 Gbɛkↄ ɛgŋ nyam ekʼam ij ob ke am bɛbar in ɛm eke ow akplm a, ɛgŋ ikŋ a, Nyam bʼow ↄbʼr low. Tasi ɛm a, lʼel ɛgŋ eke nɛny okrm af in ecʼↄmn ab ab, ɛtŋ low fɛŋ eke wɛl am kok ke elm ↄmn ɛm a, el sikpl.
23 Mas aquele que tem dúvidas, se come está condenado, porque o que faz não provém da fé; e tudo o que não provém da fé é pecado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?