Lucas 1

SOY

1 Umɑ́rɛcɔ Teofiili, pisoi mɛyɑ̃ yɛ mɛwɑi mɛɛ kɛrɔ́cɔpɛ n wɑpisi nkɔ́ piwɔ́lɛ peenlɛ.

2 Pi mɛwɑi mɛ̃ nsímɛ́ tɔ́ ritɔ́sɛlɛ yɑrɛ lɛ̃ kɛ pɛpɛɛ kɛ́korɑɑnɛ-mɛ n yɛ̃́ pin nɛni nɛ Uléécɑɑ nsímɛ́ kɔ́ɔ́núlɛ̃ ɑpi rɔ́ n n kɛ́ɛnkɛɛ.

3 Lɛ̃ nnyɑ kɛ rinɛ́cúruu ɑm ńsɔnɛ písɛi kɛ́ lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ kɛ́korɑɑnɛ-mɛ n wɑ ceri, ɑi nɛ́ sɔnɛsi rɛ kɛ́ linkɔ́ pɔ̃́ umɑ́rɛcɔ Teofiili wɔi kélé-kélé.

4 Nɛ wɔlulɛ nɔkɛ́ nɛ n céri rɛ icélɑɑ kɑɑ n kṍ yɛ nsímɛ́sei lɛ.

5 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Erooti uú pɛɛ Yutee kɛtẽ uyɔɔpi kɛ Uléécɑɑ unyɔ́ɔnsɛ unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Sɑkɑrii uú pɛɛ́ we. U pɛɛ Apiyɑ piléékɔɔ́ kunɑi ukɔ́ usɛ lɛ. Uunɔsi yɛ pɛɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ uwɛ́ɛ́sɛ Arɔɔ kɛpirɛ ukɔ́ lɛ. Pi yɛ u sée rɛ Elisɑpɛti.

6 Pikɛtɛ́ yɛ pɛɛ Uléécɑɑ inipɛɛ-i kɛcírɛ sɔ́nɛlɛ pin kɔ Upíimɑ isé nɛ uicélɑɑ nnɛ́í múílɛ̃ ńsɔnɛ.

7 Amɑ́ ɑ́pi pɛɛ kɛwɑ̃́ mɑ́, Elisɑpɛti yɛ pɛɛ unyɑpi lɛ. Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, u nɛ ulɑ kɛtɛ́ yɛ pɛɛ kpurunulɛ.

8 Kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ kɑi Sɑkɑrii kunɑi mɛnyɔ́ɔnsɛ tu, uu pɛɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ Uléécɑɑ kɛyu-i upinyɔ́ɔnsɛkɛi n wɑi.

9 Lɛ̃ kɑi pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ inyɛkii-i m pisɛ kɑpi ritiki ɑpí nɛ Sɑkɑrii wɛ́ɛ rɛ ukɛ́ Uléécɑɑ kunyɔ́ɔnsɛlee lõ ukɛ́ tulɑɑli ŋmɑɑsi.

10 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑpi tulɑɑli n ŋmɑɑlɛ̃, pisoi riwúí yɛ pɛɛ cɑ́pinɛlɛnlɛ pin kɛtɑhɑi mmɛ́ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si.

11 Upíimɑ uleecɑɑtumɛ unyinɛ uu mɛsɛ nɛ mɛsɛ Sɑkɑrii kɛyu-i kpɑ́fúmɛ, uu kɛhúú kɛ-i kɑpi tulɑɑli n ŋmɑɑlɛ̃ kuwɛ́lɛ́ lukɛ-lukɛ-mɛ̃ nyɛrɛ.

12 Kɛ Sɑkɑrii uu u n yɛ̃́, uú túí-túí, iwɑmɛ ii u tini.

13 Amɑ́ Upíimɑ uléécɑɑtumɛ uu u mɑɑ rɛ: Sɑkɑrii, iwɑmɛ íi kɑpɛ pɔ́ wɑ. Uléécɑɑ yɛ ipɔ́welɛ konlɛ. Upɔ́nɔ́si Elisɑpɛti yɛ́ kɛwɑ́ntisi pɔ́ mɑ́ri ɑɑ rinyíri kɛ hɛ rɛ Yohɑni.

14 Mɛyíkíyiki kɑkɛ ripɔ́pɔ́ɔ lɑrukusɛnɛ. Pisoi mɛyɑ̃ ɑpɔɔ yɛ́ kɔ lɑrisi nɛ kɛpimɑrɛ.

15 Likumúŋɛ́ rɛ u yɛ́ kɑm uu Upíimɑ inipɛɛ-i wɑi usoi píimɑ unyinɛ. Fɛɛ̃́ nɛ pítɑ pomɛ-pomɛ píkɑ ɑ́pi unnɔɔ-i loninɛ. Nfɑ́ɑsɔnɛ yɛ́ mɛyɑ̃́ u n yipɑɑlɛnlɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑpi u n cuunsɛnɛ.

16 U yɛ́ Isirɑyɛɛli pikɔ́ mɛyɑ̃ pi-Uleecɑɑ, Upíimɑ-mɛ̃ pɛsɛmɛ.

17 U yɛ́ mɑsí Uléécɑɑ kɛyu-i n sɔ́nɛlɛ nɛ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ nɛ ńnɑŋɛ kɛ Elii uú pɛɛ m mɑ́, uu pisɑ́ɑ nɛ pisiwɑ̃ nfɑsimɛ́ pɛ́nɛ, uu tíyɛsɛ pɛpɛɛ ɑsei pite mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ n hɑ́ikusɛ ɑpi pɛpɛɛ mɛ n tíkilɛ̃ kɛmúŋɛ́ ŋmurɛi. U lɛ̃ nnɛ́í wɑinɛ ukɛ́ nɛ nsoipuri mɛɛ Upíimɑ mɛkɑmɛ m mɛ̃́ n yɛ̃́ nnyɑ.

18 Amɑ́ Sɑkɑrii uu uléécɑɑtumɛ mɑɑ rɛ: Íye kɑm yɛ́ nɛ ceri rɛ ɑsei yɛ nyɛ? Likumúŋɛ́ rɛ nɛ kpurunulɛ, unɛ́nɔ́si ricuruu yɛ kɔ kpurunulɛ.

19 Uléécɑɑtumɛ uu rinɔ́ɔ u pɛsɛ rɛ: Nɛ́ɛ Kɑpiriyɛɛli, Uléécɑɑ kɛyu-i kɑḿ we nɛn upikɛi wɑi. U nɛ́ tummɛlɛ rɛ kɛ́ ifɑɑci kɛcirɛ nnyí pɔ́ símisi.

20 Amɑ́ ɑ́ɑ nɛ nsímɛ́ kɑpi n yekei rɛ nkɛ́ kumúŋɛ́ kunyinɛ-i wɑ nɛ kɛfɑ tɛnɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɑi yɛ́ ripɔ́lémpi pɑɑsi ɑ́ɑ yɛ́ fe pɔkɛ́ rinɔ́ɔ mɑlɛ hɑ́i nɛ kɛ̃ kɛ mɛwɑi mɛ̃ nnɛ́í ɑmɛ n wɑinɛ.

21 Kumúŋɛ́ kpɛ̃ nnɛ́í kɛ́mɛɛ, pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ pin kɛtɑhɑi Sɑkɑrii mɛ̃́ yɛ pɛɛ pírí túnlɛ rɛ pi kunyɔ́ɔnsɛlee-i mɛyɑ̃́ nɑ́ŋɑi nnyɑ.

22 Amɑ́ kuu n léemɛ, úu fe ukɛ́ rinɔ́ɔ pi mɑlɛ. Pisoi ɑpi céru rɛ Uléécɑɑ yɛ linyinɛ u yɛnɛisɛlɛ kunyɔ́ɔnsɛlee-i. Anípɛ kuú nɛ pi símisi, tilémpi tin pɑhɑɑlɛ̃.

23 Kɛ Sɑkɑrii uu kumúŋɛ́ kpɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ ukɛ́ Uléécɑɑ pikɛi wɑ kɛtɔ n tu, uu ukɛyɔ pɛlɛ.

24 Kɑi rinkpɑ́sɛ, uunɔsi Elisɑpɛti uu fɑpisi, uu umɛcirɛ kɛ́yɔ-i pɛ́su hɑ́i nɛ iwɑ́rɛ inupũ kumúŋɛ́, un tee rɛ:

25 Lɛ̃ kɛ Upíimɑ uu nɛ̃́ n wɑ yɛ nní: Li nkpéni ripɔ́ɔ u wɑ rɛ ukɛ́ lɛlɛɛ pɛɛ pisoi kɛcɔpɛ inɛ́sɛi n tesɛ nɛ́ lesɛ.

26 Iwɑ́rɛ kpúúlũ kɛ́mɛɛ, Uléécɑɑ uu uléécɑɑtumɛ Kɑpiriyɛɛli Kɑlilee kɛtẽ kuyu kunyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Nɑsɑrɛti kɛ́mɛɛ tum.

27 Ukpére unyinɛ yɛɛ úu utisi n nyu kɑpí pɛɛ Yosɛfi yɛlɛilɛ̃. Pi yɛ u sée rɛ Mɑɑri. Ukɛmɛɛ́ kɛ Uléécɑɑ uu u tũ. Yosɛfi yɛ pɛɛ uyɔ́ɔpi Tɑfiti kɛpirɛ ukɔ́ lɛ.

28 Uléécɑɑtumɛ uyɛ̃ uu Mɑɑri kɛyɔ-i lompɔ, uu u mɑɑ rɛ: Nɛ pɔ́ yɑ́ɑsi, Uléécɑɑ yɛ ípɛɛlɛ́ɛ pɔ́ nyísɛlɛ un kɛpɔ́pirɛ we.

29 Anɔ́ɔ nyɛ̃ ɑɑ Mɑɑri túí-túísɛ, un umɛcirɛ písɛi rɛ: Iyɑ́hɑɑ íye mpuri yɛ nnyí?

30 Uléécɑɑtumɛ uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: Mɑɑri, iwɑmɛ íi kɑpɛ pɔ́ wɑ, Uléécɑɑ yɛ uipɛɛlɛ́ɛ pɔ́ nyísɛlɛ.

31 Pɔ kómɛi, pɔ fɑpisinɛ ɑɑ kɛwɑ́ntisi mɑru, ɑɑ kɛ séi rɛ Yeesu.

32 Kɛ yɛ́ isoi wɑ ɑpi yɛ kɛ séi rɛ Uléécɑɑ yɛɛ ḿpɑ́ yo kɛcɑ́ɑ́ ń tṹ Kɛpipi. Upíimɑ Uléécɑɑ yɛ́ tíyɛsɛ ɑkɛ usɑ́ɑyɑhɑ Tɑfiti iyɔɔpi tonɛ.

33 Kɛ yɛ́ Yɑkupu kɛpirɛ pikɔ́ kɛ́mɛɛ iyɔ́ɔpi tɛnɛcirɛ́ li. Kɛiyɔɔpi íi kɛ́tɔ mɑ́nɛ.

34 Mɑɑri uu uléécɑɑtumɛ mɑɑ rɛ: Íye kɑi yɛ́ lɛ̃ wɑ, ɑ́m utisi nyu?

35 Uléécɑɑtumɛ uu rinɔ́ɔ u pɛsɛ rɛ: Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ yɛ kɛpɔ́cɑ́ɑ́ súirinɛ, Uléécɑɑ yɛɛ ḿpɑ́ yo kɛcɑ́ɑ́ ń tṹ uu unnyɛ́rɛ́ pɔ́ yɑ́rii. Lɛ̃ nnyɑ kɛwɑ̃́ kɛ̃ nɛ Uléécɑɑ kɛkɔ́ lɛ. Pi yɛ́ kɛ sée rɛ Uléécɑɑ Kɛpipi.

36 Upɔ́mɑ́rɛcɔ Elisɑpɛti kɑpí pɛɛ n sélei rɛ unyɑpi ricuruu yɛ nɛ riwɛ́ɛ́sɛ kɛwɑ́ntisi kɛfɑ mɑ́lɛ. Uiwɑrɛ kpúúlũ kɛ́mɛɛ kuu nní we.

37 Likumúŋɛ́ rɛ Uléécɑɑ úu líkɑ kupɔɔnɛ we.

38 Kei kɛ Mɑɑri uu pɛɛ u pɛsɛ rɛ: Nɛ Upíimɑ ukɛikɔ́ lɛ. Likɛ́ wɑ yɑrɛ kɑɑ nní ḿ mɑ. Uléécɑɑtumɛ uu pɛɛ u yɑ́ uu tɔ́mpɔ.

39 Lisiyɑɑ sɛ-i, Mɑɑri uu mɛkɛɛkɛɛ Yutɑ kɛtẽ kɛɛ ɑkúú ḿ mɑ́ kuyu kunyinɛ ncee pɔlɔ.

40 Uu Sɑkɑrii kɛyɔ-i lompɔ uu Elisɑpɛti yɑ́ɑ́si.

41 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Elisɑpɛti uu Mɑɑri iyɑ́hɑɑ n kṍ, kɛwɑ̃́ ɑkɛ ukɛfɑ-i lémesi, Nfɑ́ɑsɔnɛ nn Elisɑpɛti yipu

42 uu pupɛi rɛ: Uléécɑɑ yɛ lisɔnɛ pɔ́ wɑlɛ ɑi tɔ́su pinɔ́si tɔrɔɔ nnɛ́í. Uléécɑɑ rinɔɔ sɔnɛ yɛ kɛwɑ̃́ kɛ̃ kɑɑ m mɑ́runɛ kɛcɑ́ɑ́ welɛ.

43 Nɛ́ɛ úye Unɛ́píimɑ uni ukɛ́ nɛ pilóólú nɛ́ ń kɑm?

44 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑm ipɔ́yɑ́hɑɑ n kṍ, kɛwɑ̃́ yɛ kɛnɛ́fɑ-i lémesilɛ nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ.

45 Pɔ únɑrɛkomɛ lɛ, kɑɑ́ nɛ kɛfɑ n tɛnɛ rɛ Upíimɑ yɛ lɛ̃ kuu ḿ mɑ ɑpi pɔ́ símisi wɑinɛ nnyɑ.

46 Mɑɑri uu pɛɛ rɛ:

47 tinɛ́pɔ́ɔ ɑrí nɛ Uléécɑɑ, Unɛ́yulɑlɛ lɑrisi.

48 Likumúŋɛ́ rɛ u nɛ̃́ uukɛikɔ́ nɛɛ ɑ́m líkɑ n tulɑɑlɛ̃ íwɛ ténlɛ.

49 Uléécɑɑ ńnɑŋɛ nnɛ́í ute yɛ likɛi sɔnɛ kɛcirɛ nɛ́ wɑlɛ.

50 Uyɛɛ yɛ hɑ́i kɑí nɛ n wémɛ pɛpɛɛ u n wuru ɑnɑi íwɛ tẽ́.

51 Uu mɛwɑi nɑŋɛ-nɑŋɛ wɑpisi nɛ unnɑŋɛ, uu unnɑŋɛ nyísɛ pɛpɛɛ

52 Uu piyɔ́ɔpi iyɔ́ɔpi-i lesɛ,

53 Uu pɛpɛɛ nkṹ n tṹ nɛ lisɔnɛ lɛpɛisɛ,

54 Uu upikɛikɔ́ Isirɑyɛɛli pikɔ́ picomɛ weri.

55 Úu pɑlɛi rɛ ukɛ́ Apirɑhɑm nɛ ukɛpirɛ pikɔ́ íwɛ tẽ́

56 Mɑɑri nɛ Elisɑpɛti ɑpí tonɛ hɑ́i nɛ iwɑrɛ itɑɑni kumúŋɛ́, uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ ukɛyɔ pɛlɛ.

57 Kɛ Elisɑpɛti kɛmɑrɛ ɑkɛ n tu, uu kɛwɑ́ntisi mɑru.

58 Elisɑpɛti pipɛrɛcɔ nɛ upimɑrɛcɔ ɑpi kóm tɛ Upíimɑ yɛ íwɛ u tẽ́, ɑi Elisɑpɛti mɛcɔ pi lɑrisi.

59 Kɛyɑ́ɑ pɑ́hɑ-pɑhɑ tuŋɛ́, ɑpí nɛ kɛwɑ̃́ weri pikɛ́ kɛ riké, ɑpi músu rɛ pikɛ́ usɑ́ɑ rinyiri kɛ hɛ rɛ Sɑkɑrii.

60 Amɑ́ úni uu rɛ: Aɑi, pi yɛ kɛ sée rɛ Yohɑni.

61 Api u mɑɑ rɛ: Íye lɛ̃ mɑ́, úkɑ úu kɛpɔ́yɔ-i rinyíri tɛ̃ ticɔ mɑ́.

62 Api pɛɛ́ nɛ ɑnípɛ usɑ́ɑ pisɛ rɛ íye kuú lɑ pikɛ́ yɛ kɛwɑ̃́ kɛ̃ sée.

63 Sɑkɑrii uu pisɛ rɛ pikɛ́ kukpɑ́ncúkú u pɑ. Kɑpi ku u ḿ pɑ, uu kukɛcɑ́ɑ́ wɔ́lu rɛ: Kɛrinyiri tɛɛ Yohɑni. Ai pinnɛ́í nnɔ́ɔ yipu.

64 Mɛsɛ nɛ mɛsɛ, Sɑkɑrii rilempi ɑri fénnɛ, uu símisi uu Uléécɑɑ rinyiri tɑɑ́sɛ lin cɑ́lɛ̃.

65 Ai pɛɛ upipɛrɛcɔ nnɛ́í iwɑmɛ wɑi. Yutee kɛtẽ kɛɛ ɑkúú m mɑ́ nnɛ́í kɛ́mɛɛ, pisoi ɑpi mɛwɑi mɛ̃ nsímɛ́ nɛ n túntilɛ̃.

66 Pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ ifɑɑci iyɛ̃ n kṍ ɑpi ikɛcɑ́ɑ́ m músu pin pimɛcɔpɛcirɛ písɛinɛ rɛ: Íye kɛ kɛwɑ̃́ kɛ̃ ɑkɛ́ mɑsí nɛ tɛnɛnɛ? Asei kɛcɑ́ɑ́, Upíimɑ yɛ pɛɛ kɛkɛpirɛ welɛ.

67 Nfɑ́ɑsɔnɛ nn kɛwɑ̃́ usɑɑ Sɑkɑrii yipu, uu Uléécɑɑ rinyiri nɛ pisímɛ́ loni rɛ:

68 Upíimɑ, Isirɑyɛɛli pikɔ́ Uleecɑɑ rinyiri tikɛ́ n tɑɑ́lɛ̃

69 U uyóriyɛ yɛɛ ńnɑŋɛ m mɑ́ rɔ́ hɛlɛ

70 U pɛɛ hɑ́i mɛkɛɛ-mɛ nsímɛ́ mmɛ̃ ɑntepuyɛ kuu n wɛ́ɛ símɑɑsɛlɛ.

71 U rinɔ́ɔ yekei rɛ u yɛ́ pirɔ́lɑ́ɑrɔ

72 Uléécɑɑ yɛ nfɑnɑrɛ pirɔ́sɑ́ɑyɑhɑ nyísɛlɛ,

73 Likumúŋɛ́ rɛ Uléécɑɑ yɛ urɔ́sɑ́ɑyɑhɑ Apirɑhɑm wéeri rɛ

74 u yɛ́ pirɔ́lɑ́ɑrɔ ɑnipɛ-i rɔ́ lesɛ,

75 Ai tíyɛsɛ ɑrí n kpɑ̃́iilɛ̃ tɔn kɛcirɛ sɔ́nɛ uinipɛɛ-i hɑ́i nɛ

76 Pɔ̃́ kɛnɛ́wɑ̃́, pi yɛ́ pɔ́ sée rɛ Uléécɑɑ yɛɛ

77 ɑɑ upikɔ́ céreisɛ rɛ u yɛ́ piriyu lɔ uu piɑkópɛ pi sɑ́rɛi.

78 Uléécɑɑ nfɑnɑrɛ toi-toi nnyɑ,

79 ukɛ́ pɛpɛɛ kuŋmɑhɑ-i nɛ pɛpɛɛ nkpɔ kuhorɛ-i ń we rikpɑ̃́iisɛ,

80 Kɛwɑ̃́ kɛn pɑpisi, kɛmɛsɔhɔ mɛn kɔ pɑpisi. Uu ɑcɛsi kóimɑ-i n finu hɑ́i nɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kuu upikɛi Isirɑyɛɛli pikɔ́ kɛcɔpɛ n kórɑɑnɛ.

Ler em outra tradução

Comparar lado a lado