1 Pavel, otrok Boží a apoštol Ježíše Krista pro víru Božích vyvolených a pro poznání pravdy, která je podle zbožnosti
2 na základě naděje věčného života, jejž před ⌈věčnými časy⌉ zaslíbil Bůh, který nemůže lhát
3 a který ve svůj čas zjevil své slovove zvěsti, která mi byla svěřena podle příkazu našeho Zachránce Boha --
4 Titovi, ⌈vlastnímu synu⌉ podle společné víry: ⌈Milost, [milosrdenství] a pokoj od Boha Otce⌉ a Krista Ježíše, našeho Zachránce.
5 Proto jsem tě zanechal na Krétě, abys dal do pořádku to, co ještě zbývá, a ustanovil v jednotlivých městech starší, jak jsem ti přikázal:
6 je–li kdo bez úhony, muž jedné ženy, ⌈jenž má⌉ věřící děti, ⌈jemuž se nedá vytknout prostopášnost⌉ nebo nepoddajnost.
7 Neboť biskup musí být bez úhony jako Boží správce; ne samolibý, ne popudlivý, ne pijan, ne rváč, ne zištný,
8 ale pohostinný, milující dobro, rozvážný, spravedlivý, zbožný, ukázněný,
9 musí se pevně držet spolehlivého slova, ⌈jak bylo vyučováno⌉, aby byl schopen jak povzbuzovat ve zdravém učení, tak usvědčovat odpůrce.
10 Neboť je mnoho nepoddajných, prázdných mluvků a svůdců, obzvláště těch ze Židů.
11 Těm je třeba zacpávat ústa, neboť rozvracejí celé rodiny, když pro hanebný zisk učí, co by neměli.
12 Jeden z nich, jejich vlastní prorok, řekl: Kréťané byli vždycky lháři, zlá zvěř, líná břicha.
13 Toto svědectví je pravdivé. Z toho důvodu je přísně kárej, aby byli zdraví ve víře
14 a nedbali na židovské báje a příkazy lidí, kteří se odvracejí od pravdy.
15 Čistým je vše čisté. Avšak poskvrněným a nevěřícím nic není čisté, ale je poskvrněná jak jejich mysl, tak svědomí.
16 Vyznávají, že znají Boha, ale svými skutky ho zapírají. Jsou ohavní a neposlušní a nezpůsobilí k jakémukoli dobrému skutku.