1 Pro vedoucího chval. Meditace -- synové Kórachovi.
2 Jako laň dychtí po vodních tocích, tak má duše dychtí po tobě, ó Bože!
3 Má duše žízní po Bohu, po živém Bohu! Kdy předstoupím, abych se ukázal před Boží tváří?
4 Slzy jsou mi chlebem ve dne i v noci, když mi každý den říkají: Kde je ten tvůj Bůh?
5 Na to vzpomínám a vylévám v sobě svou duši, jak jsem chodíval v zástupu a ubíral jsem se do Božího domu za zvuku jásotu a děkovných písní davu slavícího svátek.
6 Proč jsi tak skleslá, má duše, proč jsi ⌈ve mně⌉ tak rozrušená? Jen čekej na Boha -- vždyť mu budu znovu vzdávat chválu za ⌈spásu jeho přítomnosti.⌉
7 Můj Bože, duše je ve mně tak skleslá, a tak na tebe vzpomínám v jordánské zemi, na Chermónu, na hoře Miseáru.
8 Hlubina volá na hlubinu za zvuku tvých přívalů, převalily se přese mě všechny tvé příboje a tvá vlnobití.
9 Ve dne Hospodin přikazuje svému milosrdenství a v noci je se mnou jeho píseň, modlitba k ⌈Bohu mého života.⌉
10 Říkám Bohu, své skále: Proč na mě zapomínáš? Proč mám chodit v nářku, utlačován nepřítelem?
11 ⌈Zkázou pro mé kosti je mi utrhání⌉ mých nepřátel. Každý den mi říkají: Kde je ten tvůj Bůh?
12 Proč jsi tak skleslá, má duše, proč jsi ve mně tak rozrušená? Jen čekej na Boha -- vždyť mu budu znovu vzdávat chválu za spásu jeho přítomnosti, za svého Boha.