1 Pro vedoucího chval. Davidův žalm.
2 Napjatě jsem očekával na Hospodina a on se ke mně sklonil a vyslyšel mé volání o pomoc.
3 Vytáhl mě z hlučící jámy, z blátivého bahna a postavil mé nohy na skálu, upevnil mé kroky.
4 Do úst mi vložil novou píseň, chválu našemu Bohu. Mnozí to uvidí, pojme je bázeň a budou doufat v Hospodina.
5 Blahoslavený je ten muž, ⌈který vkládá své naděje v Hospodina⌉ a ⌈neobrací se k nestvůrám a k těm, kdo se uchylují ke lži.⌉
6 ⌈Hospodine, můj Bože,⌉ ty jsi s námi učinil mnoho svých divů a úmyslů; nikdo ⌈se s tebou nemůže měřit.⌉ Chci je oznamovat a hovořit o nich -- je jich víc, než se dá vypovědět.
7 Obětní hod ani přídavnou oběť jsi nechtěl, ale ⌈prorazil jsi mi uši.⌉ Zápal ani oběť za hřích jsi nežádal.
8 Tu jsem řekl: Hle, přicházím. Ve svitku knihy je o mně psáno.
9 ⌈Oblíbil jsem si⌉ dělat to, co je ti milé, můj Bože. Tvůj zákon je v mém nitru.
10 Zvěstoval jsem spravedlnost ve velikém shromáždění; hle, neomezoval jsem své rty. Hospodine, ty to víš.
11 Tvou spravedlnost jsem neukryl uvnitř svého srdce, mluvil jsem o tvé věrnosti a spáse, nezatajil jsem tvé milosrdenství a tvou pravdu ve velikém shromáždění.
12 Hospodine, ty mi neodepřeš své slitování. Kéž mě stále střeží tvé milosrdenství a tvá věrnost.
13 Vždyť mě obklopilo tolik zla, že se nedá sečíst. Dostihly mě mé viny, takže nemohu ani vzhlédnout; je jich víc než vlasů na mé hlavě, ⌈odvaha mě opustila.⌉
14 ⌈Kéž mě, Hospodine, zatoužíš⌉ vysvobodit! Hospodine, pospěš mi na pomoc!
15 Ať se stydí a hanbí všichni, kteří usilují o mou duši a chtějí ji zničit; ať odtáhnou zpět a jsou zahanbeni ti, kdo mi přejí zlo.
16 ⌈Kéž se zhrozí své vlastní hanby⌉ ti, kdo mi říkají: Cha, cha!
17 Ať se veselí a radují v tobě všichni, kdo tě hledají! Ti, kdo milují tvou spásu, ať říkají stále: Veliký je Hospodin!
18 Ač jsem chudý a nuzný, Panovník na mě myslí. Tys má pomoc a můj vysvoboditel, můj Bože, neotálej!