1 Davidův žalm. K tobě volám, Hospodine, má skálo, nebuď ke mně hluchý! ⌈Neozveš–li se mi,⌉ budu podobný těm, kdo sestupují v jámu.
2 Vyslyš mé úpěnlivé prosby, když k tobě volám, když pozvedám ruce ke tvé nejsvětější svatyni!
3 Neodvleč mě s ničemy, s činiteli nepravosti, s těmi, kdo se svými bližními mluví pokojně, ale v jejich srdci je zlo.
4 Dej jim podle jejich skutků, podle jejich zvrácených činů, podle díla jejich rukou jim dej, vrať jim, co vykonali!
5 Oni neuvažují o Hospodinově jednání, o díle jeho rukou. Strhne je a už je nezbuduje.
6 ⌈Požehnán buď Hospodin,⌉ neboť vyslyšel mé úpěnlivé prosby.
7 Hospodin je má síla a můj štít, v něho doufá mé srdce. Dostalo se mi pomoci, proto mé srdce jásá, proto mu budu vzdávat chválu svou písní.
8 Hospodin je silou ⌈svého lidu,⌉ je spásnou záštitou svému pomazanému.
9 Zachraň svůj lid, žehnej svému dědictví, pas jej, nos jej stále!